PALBA.CZ

Nevim uz presne kdy - snad nekdy na prelomu 70.a 80. let vysla kniha 'Vzpominka na Hradec Kralove' ktera vice mene mapuje udalosti ktere k valce vedly i to jak vypadala situace po valce. Bismarck nemel - na rozdil od svych generalu - zajem na uplnem rozrdceni a pokoreni Rakouska protoze ho potreboval hlavne vytlacit v Nemeckeho spolku, ale soucasne s tim uz s nim kalkuloval jako s pripadnym spojencem.
Prusky velitel Moltke vypracoval genialni strategie 'pochodovat oddelene, bojovat spolecne' kterou navic dokazal perfektne uplatnit. Rakusane udelali navic osudnou chybu ze nechali volne pohranicni prusmyky a pri pokusu o dobyti Nachodskeho prusmyku utrpeli velkou porazku. Vlastne jedinou bitvu vyhral Gablenz u Trutnova ale protoze veleni ten uspech nevyuzilo, behem nasledujiciho ustupu utrpel pomerne velke ztraty. Dalsi veci, na kterou rakouske veleni spolehalo, byly pevnosti Terezin, Hradec Kralove a Novy Ples (dnesni Josefov), ktere vsak Prusove proste obesli.

vodouch píše:

Bublifuk píše:Badaxe: Když už jsme u těch perliček, tak Prusové po válce konvertovali cca 36.000 ukořistěných Lorenzek na jehlovky a zavedli je do výzbroje pod označením "Zündnadel-Defensiongewehr Ö/M" (nebo také M 1854/II). Bohužel nemůžu nikde vyhrabat porovnání s klasickou Dreyse...

Rekonstrukce spočívala v převrtání hlavně Lorenzky na ráži jehlovky a montáže závěru z pruské jezdecké karabiny vz. 1857; ten byl kratší. Puška se nabíjela kratším nábojem-vz. 1855 s menší prachovou náloží-a měla menší dostřel.

Bublifuk píše:Je to samozřejmě trochu spekulace, ale kdyby Lorenzky nebyly dobré, tak by to asi nedělali, resp. by konvertovali třeba svoje vlastní předovky, k nimž už munici měli, což?

Na Lorenzkách byly zkoušeny i další konverze, třeba na systém Luck nebo na závěrový systém Krnka. Třeba proto, že byly dobré (nebo proto, že byly k dispozici).

ad a) Hmm, tak to snad příliš nezjednodušuji, když řeknu, že tím dobré vlastnosti Lorenzek poněkud zhoršili. Protože v tom případě zůstal zachován problém pruských jehlovek s nevhodnou střelou..

ad b) Pozor, tohle bych úplně nesměšoval. Systém Luck byl pokusem o konverzi předovek Lorenz (jednou z variant, nakonec nebyla Rakouskem zavedena). Konverze byly logickou volbou, státy měly předovek plné sklady a bylo to levnější, než zavádět nové pušky. Takřka všechny německé státy po r.1866 konvertovaly na systém Dreyse, vyjma Bavorska, které zvolilo konverzi na perkusní zadovky Podewils-Lindner. Rakousko dalo přednost Waenzelům, Italové jehlovkám Carcano atd. Logické ovšem bylo, aby stát konvertoval ty předovky, které měl standardně ve výzbroji a předovky vlastních vzorů Prusové u druhosledových jednotek a Landwehru používali celkem v hojném počtu i v r.1866. Přesto jsem nedohledal údaje o konverzi pruských pušek - místo toho konvertovali 36.000 Lorenzek. A to mi přijde zajímavé a kladu si otázku proč asi. Pokud někdo dohledá údaje a konverzích pruských předovek a hodí to sem budu jen rád, je to opravdu zajímavé téma.

kik píše: Dalsi veci, na kterou rakouske veleni spolehalo, byly pevnosti Terezin, Hradec Kralove a Novy Ples (dnesni Josefov), ktere vsak Prusove proste obesli.

Pevnost Josefov sice Prusové obešli a vůbec se ji nepokoušeli dobývat, ale na druhou stranu zde tuším museli ponechat nemalé vojenské síly, které měly za úkol bránit případnému výpadu josefovské posádky na pruské zadní voje. Tuším že posádka měla až kolem 10.000 mužů, takže pruskou "protiváhu" bych viděl přibližně stejně početnou. Takže i když pevnosti nesplnili přesně to, co se od nich očekávalo, tak přeci jenom jistá malý význam i tak měly.

Někde jsem četl, že posádka pevnosti Terezín po uzavření příměří o kterém asi nevěděla , podnikla výpad z pevnosti a vyhodila do povětří železniční most přes Labe u Neratovic

Bublifuk píše:Pevnost Josefov sice Prusové obešli a vůbec se ji nepokoušeli dobývat, ale na druhou stranu zde tuším museli ponechat nemalé vojenské síly, které měly za úkol bránit případnému výpadu josefovské posádky na pruské zadní voje. Tuším že posádka měla až kolem 10.000 mužů, takže pruskou "protiváhu" bych viděl přibližně stejně početnou. Takže i když pevnosti nesplnili přesně to, co se od nich očekávalo, tak přeci jenom jistá malý význam i tak měly.

Takhle - Prusové skutečně ponechali ke krytí pevností nějaké vojenské síly. Ale pouze u Josefova a Hradce Kr. to byly regulérní armádní jednotky, a to v síle pouze jedné pěší brigády na jednu pevnost (cca 5.000 můžů bojového stavu, dohromady tedy 10.000). U Terezína a Krakova to byly jednotky Landwehru, které nebyly součástí žádné ze tří armády táhnoucích do Čech a byly dokonce vyzbrojeny ještě předovkami. Což mimochodem vedlo k tomu, že při střetu s jednotkami z Krakovské pevnosti u Osvětimi Prusové utrpěli porážku a museli ustoupit zpět na své území (Trutnov nebylo jediné vítězství rakušanů na severu).

parmezano píše:Někde jsem četl, že posádka pevnosti Terezín po uzavření příměří o kterém asi nevěděla , podnikla výpad z pevnosti a vyhodila do povětří železniční most přes Labe u Neratovic

Jen upřesním - to příměří bylo uzavřeno dočasně od 22. do 27. července 1866 a poté měly být bojové akce obnoveny v plném rozsahu. Den před vypršením však bylo prodlouženo a posádka Terezína se nedozvěděla právě o tomto prodloužení a tak je holt obnovili. Most byl opravdu vyhozen do povětří a bylo z toho celkem haló, ale nakonec se Prusové spokojili s odškodněním za ztíženou možnost přepravy proviantu a munice. O odškodnění mrtvých a zraněných vojáků se příznačně pro tuto dobu nejednalo..
Celkem aktivní byla i shora uvedená posádka Krakova a Josefova při útocích na zásobovací kolony (tedy nic zásadního, ale snažili se). Navíc kolem Josefova v dostřelu pevnostních děl vedla železniční trať, kterou Prusové nemohli využívat. Teď nevím, jak to bylo s Olomoucí, mrknu na to.

Přemýšlel jsem, jestli nemohli u Hradce Králové Rakušané dosáhnout lepšího výsledku. Napadlo mě, že by museli udělat dvě věci, které jsou na sebe docela navázané.

1 - důsledná obrana křídla proi Druhé armádě.

2 - včasné nasazení záloh proti První armádě.

Protože kdyby jednotky určené k obraně před 2. armádou tam zůstaly mohly by jí zbrzdit a potom nasazení záloh v čas by mohlo způsobyt značné ztráty 1. armádě či ji dokonce rozdrtit a tím by i příchod 2. armády nemusel být tak zásadní. Ikdyž si myslím, že by to nebylo vítězství Rakušanů, mohla by to být remíza.

No, a co na to Prusové.

To je otázka, co mohli dělat?

Ja si prostě myslim, že pokud by Rakušané posilovali co chtěli, tak by v lepším případě měli šanci na plichtu. Jenže s jakejma ztrátama? Nehledě k tomu, že v boji jako takovém ta dominance Prusů zjevně byla celkem zřejmá.

Z čistě politického hlediska nebyla ona plichta možná. Tady šlo o nadvládu nad Německem, jedna nebo druhá strana musela vyhrát.
Prusové zkrátka hráli s lepšími kartami, přičemž rakouská strana zamrzla v čase, byť hrála jak jen mohla nejlépe (v den samotné bitvy)

Řekl bych, že možná byla. Pokud jde o válku jako takovou, tak si myslím, že se Rakousko stejně jako v roce 1805 a 9 trošku posrabilo, a rychle uzavřelo mír...

Vojsko bylo těžce podfinancované a kvalitní dělostřelectvo a jezdectvo situaci zvrátit nemohly. Taky mi přijde že vrchní velení bylo, na rakouské straně, také dost nepřipravené na moderní válku. Docela by mě zajímalo co si myslíte o možnosti pokračování války (vojska se stahovala na Olomouc a tak další boje by se odehrávaly patrně na Jižní Moravě a pak směrem na Vídeň. Další jednotky byly na cestě i z dalších částí monarchie), mělo vůbec rakousko nějakou šanci, než jen co nejrychlěji uzavřít příměří ?

No vrchní velení celkem připravené bylo, Benedek určitě - dispozice jím vydané rozhodně dávaly smysl a pokud by byly dodržený... No však se na Moravě taky bojovalo - Tovačov - hned u olomouce. Příměří samotné bylo koneckonců podepsáno v Mikulově.

Ono kluci pruský na tom taky nebyli kdo ví jak užasně, delší válka by pro ně problém byl. Jestli mě pamět neklame tak jedním z důvodů proč Bismarck tlačil na rychlé uzavření příměří byla právě o jeho obava z delší války a vědomí toho, že Pruská armáda na tom není dle jeho soudu tak jak si generálové představují.

Bleu: V tom jsme za jedno, remíza byla asi nejlepší možný výsledek v jaký mohli doufat. Ovšem myslím si, že nebyl tak vzdálený. Přeci je, ikdyž měla pruská pěchota jasně navrch, byl zde faktor početní převahy, skvělé jezdectvo a výtečné dělostřelectvo. Ovšem bylo třeba je adekvátně použít a to byl kámen úrazu. rakouská armáda toho prostě nebyla schopna.



Ohledně dalšího pokračování války v situaci jaká byla jsem dost skeptický. Prusové sice měli svoje problémy, ale porážka u Hradce Králové byla pro Rakousko dost citelná. Ikdyž Rakušané soustřeďovali jednotky jak jen to šlo, pravděpodobně by nebyli schopni reálněji dosáhnout lepšího výsledku. Protože boj by vedli titíž velitelé a vojáci a nejsem přesvědčen, že by v případné další větší bitvě podali lepší výkon.
Jistě mohlo Rakousko dál bojovat, ale nejsem přesvědčen, že by se předvedlo v lepším světle.

Taky si myslím, že na tom rakouská armáda v základu nebyla zase tak špatně. Horší to ale bylo s důstojnickým štábem. Krásným příkladem je ten důstojník, co jel s rozkazem do Jičína, aby se vojsko rychle stáhlo a on si klidně zastavil na zámku v Jičíněvsi a vzkaz dorazil až s několika hodinovým zpožděním (tuším, že tam důstojník zůstal přes noc) a tím pádem došlo ke zbytečné bitvě u Jičína, která by i v případě rakouského úspěchu neměla na dění žádný význam. Naopak, rakouské jednotky by zůstaly odříznuté od hlavních sil.