No, tak 40 tanků není zase tak moc zanedbatelné číslo...
S tím přezbrojením už jsem pár fotek i viděl. Hlavně co se týkalo kulometů. Nemyslím si ale, že to bylo pravidlo. Určitě se velké % kořistních strojů používalo i s výzbrojí tak, jak jim padla do rukou
Fotku stroje, který by měl T-Gewehr jsem ale ještě nikde neviděl. Podle mého se muselo jednat o MARK-IV Male, kde se puška strčila do sponsonu místo původního děla. Nemyslím si, že to muselo být zase tak špatné řešení. T-Gewehr jistě svůj úkol mohl takto vykonávat také dobře. Je možné, že nějaké uchycení v tom sponsonu také mohl mít. Co se týče těch sturmtruppen, tak jsem si myslel, že se mělo jednat o úderné oddíly, které mají kvalitnější výstroj, výzbroj a hlavně výcvik. Něco právě jako SS. Zda-li je to tak, jak říká Rase, tak v tom případě jsem se celou dobu mýlil Chápu to tedy tak, že jejich omezený počet byl dán tím, že válka končila v roce 1918. Když by trvala déle, tak by rozdíl mezi vojáky sturmtruppen a ostatníma vojákama vlastně ani nebyl ? Všichni by měli stejný výcvik a novou osvojenou metodu vedení boje?
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
K tomu dělení tanků.
Britové skutečně nerozeznávali lehké, a těžké tanky (později i střední). Až do Druhé světové války, tanky dělili na pěchotní a jízdní. Názvy napovídají i jejich určení.
Pěchotní tank měl pomalu postupovat s pěchotou a poskytovat jí krytí a palebnou podporu.
Jízdní tank byl pak zamýšlen jako náhrada kavalerie.
Jestli k tomuto dělení dospěli ještě za První války s jistotou nevím, ale zdá se mi to pravděpodobné.
Jestliže je nepřítel ukryt v nedobytné pevnosti, dbejte na to, aby se odtamtud opravdu už nikdy nedobyl.
Kořistní tanky procházely přestavbou u jednotky v zázemí (BAKP 20), děla byla standardně měněna za belgická pevnostní (zřejmě i kvůli munici), stejně tak kulomety. T-Gewehr měl být osazen v female tanku právě jako náhražka kanonu (male ho měl takže tam to nebylo potřeba) měl být místo zadního kulometu. Ale je otázkou jestli došlo k nějakému většímu nahrazování. Osobně to neznám, což neznamená že se to nedělalo. Představa že nějaká jednotka získá tank a pak ho použije je nesmyslná. Prostě by ho nedokázali obsluhovat. většina lidí tehdy nejen že neuměla řídit, ale mnohdy ani neviděla nic podobného motorovému vozidlu. Ostatně ještě za WWII většina vojáků neuměla řídit ani auto, takže představa jak pěšáci nalezou do tanku a cosi s ním odjezdí je mimo. Reálně se tanky odtáhly k nejbližší železnici naložili a poslali k opravě a přestavbě, pak už s německým označením Schwerer Kampfwagen (Beute), šly k jednotce která byla vycvičená. Poškozené nebo zničené tanky se z části rozebíraly na ND přímo na místě, pokud byl problém je vyprostit.
Sturmtruppen byly zpočátku zkoušeny a když se osvědčily postupně byly vojáci (vždy nějaký počet z roty) cvičeni pro tento způsob boje. Pravděpodobně byla snaha postupně tak vycvičit celou armádu, ale při větším rozšíření by zřejmě druhá strana našla řešení a účinek by se samozřejmě snížil.
v meziváleřném období a za WWII britové žádné "jízdní" tanky neznaly. Byly používány dva termíny pro dva druhy tanků, "Infantry", tedy pěchotní, který měl být silně pancéřován a jeho rychlost nebyla považována za důležitou (bývala kolem 20 km), dále pak "Cruiser", tedy česky křižníkové, které měly být co nejrychlejší a nebyl kladen důraz na sílu pancíře. Tyto tanky měly po průlomu bitevní linie působit v týlu (proto důraz na rychlost) Typickým výsledkem byly u první kategorie tanky Matilda a Churchil, u druhé pak Crusader a Cromwell. V meziválečné době se objevila i kategorie tančíků určená pro průzkum, ale ty se příliš neuplatnily. Za WWI se tohle rozdělení nepoužívalo, prostě ho použít nešlo, rychlé tanky neexistovaly.
Náhrada kavalerie byla použita u amerických jednotek (dodnes jsou některé historicky "cavalry") a tanky na pěchotní a jezdecké dělili francouzi (a také my za RČS).
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Já Ti mám za to, že tank Whippet byl brán právě jako jízdní tank... Dosahoval v té době rychlosti 12 km/h a to byla v té době opravdu závratná rychlost
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
No to sice mít můžeš, ale nebyl. Britové ho brali jako střední (označení je Medium Mark A Whippet) a roty těchto tanků doplňovaly těžké tanky Mark IV a V. Jezdecké nebo kižníkové tanky byly vždy organizovány samostatně. Výraz "jízdní" je nesmysl, jízdní může být třeba kolo, tanky jsou v téhle kategorii "jezdecké" což ale britové nikdy nepoužívali a francouzi až po válce. Whippety prostě doplňovaly těžké tanky na bojišti, jejich rychlost cca 12 km umožňovala lepší reagování na situaci, ale rozhodně nestačila na větší průniky do zázemí nepřítele. Jediná akce která se poněkud blížila podobné akci se odehrála 8.8 1918 kdy Whiped s číslem 344 po dobu několika hodin působil osamoceně v týlu (ale těsně za frontou) nepřítele, byl ale zničen a posádka z části zabit (řidič) z části zajata (velitel a střelec). Šlo ale o samostatnou akci velitele tanku nikoli o nějaký záměr. Whipety měly prostě jen doplnit těžší tanky a řešit rychleji různé problémy.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Podle podkladů to bylo "Musical box" a stroj byl posléze zničený nalezen. Zajatci se vrátili domů po válce.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Badaxe: Tak s těmi názory na nepotřebnost tanků pro Němce, jakožto jejich doktríny, bych nebyl tak hrr. Už na jaře r. 1915, u vědomí toho, že rychlá porážka Fracie se nekoná, uvolnila armáda 50.000m. marek na stavbu Goebleho "Landkreuzeru". Což bylo bizarní "vozidlo", které mělo překonávat zákopy pomocí jakýchsi 6ti kráčejících nohou. Prototyp byl hotov v lednu 1916, leč při první zkoušce dopadl jako známý mraveneček, o kterém věděla celá obora - nohy se polámaly a pokusy tím skončily.
Jinak řečeno, Němci si skutečnost, že potřebují něco, co by překonalo slepou uličku zákopové války, velmi dobře uvědomovali už v r.1915 (v podstatě souběžně s Anglií a Francií) a taky to chtěli. Jen zvolili velmi nešťastné první řešení, a to je zdrželo a znechutilo. Těch pokusů o vlastní tank v dalším průběhu války ale bylo taky poměrně dost, rozhodně to nesvědčí o tom, že by neměli zájem. Prostě se jim to jen nepovedlo dotáhnout do masové výrobu, jako Angličanům či Francouzům.
Aby nedošlo k omylu, bylo to skutečně 50.000,- marek. To "m" za číslicí v mém předchozím příspěvku rozhodně neznamená "milion", nebo tak něco, je to pouhý překlep..
(příspěvky spojeny, příště by bylo lepší překlep opravit a ne smolit sem další příspěvek jako vysvětlení, ne? ) *T*
Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Háček je, že byl docela zásadní rozdíl mezi rokem 1915 kdy se ještě dalo věřit že francouze zaženou až někam za Paříž a rokem 1917 kdy už bylo jasné, že se válka takhle vyhrát nedá. Proto také byla objednávka na tanky tak "obrovská" celých 100 kusů a postaveno bylo díky tomu že věc neměla prioritu pouhých 20 (zajímavé je že dva dokázali udělat po válce během pár týdnů pro pouliční nepokoje, takže to asi rychleji šlo). Pro němce to opravdu prioritou nebylo, jak už jsem psal tou dobou už se hlavně bránili a i když uvolnili vojáky z ruské fronty na útočné operace to už nebylo. Ostatně zapojením USA do války (6.4. 1917)bylo jasné že v lepším případě se dá uhrát jen jednání o míru za lepších podmínek. němci se dokázali jakž takž vyrovnat s brity a francouzi, ale bylo jasné že příliv američanů jim nedává šanci na nic než obranu a i tu jen po omezenou dobu. Představa jak se v roce 1917 plánují větší útoky je nesmysl.
Takže na tvém místě bych nebyl tak hrr s tím co bylo někdy začátkem války v plánech a tím co se dělo když němci používali papír místo obvazů a o nějaké ofenzivě se jim mohlo zdát leda v hodně bujných snech. Tomu také odpovídá nasazení celkem 60 tanků z toho 40 kořistních. I poslední velká jarní ofenziva měla získat jen území před nástupem amerických jednotek, i němci od počátku věděli že nejsou schopni dlouhodobě zásobovat jednotky v cestě na Paříž. Spojenecké jdenotky )včetně už US) je za pár dní zahnali zpět a válka už v reálu byla jen snahou němců udržet ji mimo vlastní hranice. Ono ve chvíli kdy američané denně vyloďovali 10 000 vojáků se ani nic jiného dělat nedalo. Němci celkem realisticky zhodnotili výhody a nevýhody různých zbraní a místo tanků vsadili na dělostřelectvo a nový systém výcviku, protože to přinášelo lepší šance na úspěch v poli. Ostatně i to že němci neviděli tanky jako prioritu docela jasně ukazuje, že postavili raději 30 Überlandwagenů tedy podvozků pro A7V než další tanky.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Co se útočných jednotek týče, tak je potřeba si uvědomit čím se vlastně odlišovali od řadové pěchoty. Jednotlivci měli speciální bandalíry na granáty, nesli si s sebou nadstandartní zásobu konzerv, munice atd. Byli cíleně cvičeni k zacházení s odlehčenými zbraněmi větší kadence (odlehčené kulomety, samopaly, pistole). Místo pušek měli jezdecké karabiny, jelikož byly kratší. Jednoduše řečeno útočné jednotky si musely vše nosit s sebou (řadová pěchota měla k dispozici odkládací prostory v zákopech). Lepší výstroj dostávali přednostně, ale to neznamená že by se nejednalo o standart (až na bandalíry na granáty atd. které si často zhotovovali sami), jen ji měli dřív. Co se taktiky týče, tak vojáci z útočných jednotek byli samozřejmě speciálně cvičeni (podle poznatků z bojiště) ale ani řadová pěchota neustrnula na lineární taktice a vývoj šel dál i zde (byť živelně). Navíc útočná družstva byla z počátku přidělována k jednotlivým plukům (v podstatě jen po velmi málo mužích) i tak ale byly výsledky velice uspokojivé a lokální velitelé žádali o co nejrychlejší navýšení počtu mužů v těchto jednotkách. Osobně si myslím že vycvičení vojáci se dělili o poznatky ze svého výcviku s řadovými vojáky (jak se pohybovat na bojišti, kam a jak nejlépe se schovat v případě potřeby atd.). Divil bych se kdyby byly tyto jednotky drženy v karanténě od ostatních pěšáků - kontakty tedy být musely a tak i výměna informací. Přeci jen bylo v zájmu všech, aby si novou taktiku osvojili i obyčejní pěšáci. I u obyčejné pěchoty si vojáci různě upravovali (i kupovali) výstroj a výzbroj dle potřeby, aby byli co nejefektivnější. Mezi mužstvo se začaly rozšiřovat i pistole (dříve jen pro důstojníky) atd.
Když třeba R-U posílalo expediční jednotky do Turecka, tak byli také speciálně ošaceni (tím nejkvalitnějším co bylo k dispozici), ne proto že by byli elitou, ale proto že jim výstroj musela vydržet (v Turecku nebyly rakouské výstrojní sklady) a výstroj nebylo možné měnit tak často. I tak si ale většina těchto vojáků nechala zhotovit zakázkové uniformy z místní látky, jen podle oficiálního střihu. Ještě k těm útočným oddílům, stačí se podívat jak bojují pěšáci v současnosti, podobnost je zjevná. Cílem bylo mít z vojáků samostatně myslící bojovníky, kteří dokáží efektivně bojovat jednotlivě i bez rozkazů od velitele (k čemuž byli cvičeni i vybaveni), proti přesile.
Co se tanků týče, tak je potřeba si uvědomit, že německý průmysl se nemohl rovnat s tím britským. Už jen surovin byl nedostatek (kůže, mosaz, vzácné kovy atd.), výrobní kapacity byly zaplněné. Ve státech osy bylo možné vyrábět moderní zbraně a techniku, pořád to ale byla v podstatě kusová výroba, která se kus od kusu lišila.
"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Německo však nebylo tím, kdo by měl ve vývoji a použití nového druhu zbraně iniciativu. Právě naopak, Němci reagovali na nasazení tanků na straně Britů a Francouzů. Zatímco první britské tanky byly nasazeny do ostrého boje v počtu desítek kusů již v září roku 1916 na Sommě, první exemplář německého tanku A7V (když nepočítáme jeho prototypy) byl postaven až v říjnu 1917 a do boje se nezapojil dříve než v březnu 1918.
V reakci na nasazení prvních nepřátelských tanků bylo roku 1916 v rámci všeobecné válečné správy vytvořeno oddělení přepravy s číslem 7, které mělo zajistit vývoj tanků vlastní konstrukce. Do konce první světové války Němci rozpracovali nebo dokončili několik projektů, jejichž společným otcem byl konstruktér a záložní kapitán Joseph Vollmer.
Výroby menší série a bojového nasazení se však dočkal pouze již zmíněný tank A7V. Označení A7V pravděpodobně vycházelo z názvu uvedeného oddělení přepravy (Abteilung 7 Verkehrswesen). Šlo o neohrabané monstrum velkých rozměrů, jehož posádku tvořilo snad až 18 mužů! Stroj byl založen na podvozku pásového traktoru firmy Holt. Podvozek však měl velmi malou světlou výšku a trup tanku jej přesahoval prakticky do všech stran. Díky tomu byla průchodnost terénem velmi omezená. Na silnici byl však A7V schopen vyvinout vyšší rychlost než bylo obvyklé u srovnatelných britských tanků....
Armáda sice objednala 100 kusů těchto železných oblud, vyrobeno jich však bylo pouze 20 (bývá ovšem uváděn i jiný počet)....
Byl zpracován také projekt A7V/U kde písmeno U zřejmě znamenalo Umlaufende Ketten (tedy oběžné pásy). Jeho konstrukce byla velmi silně inspirována britskými tanky Mark IV. K jeho výrobě však nedošlo...Dalšími německými projekty byl například supertěžký tank K-Wagen (K - Kolossal). ...
Mnohem slibnější byly výsledky dvou navazujících projektů lehkých tanků LK-I a LK-II. ..Do konce první světové války vzniklo samozřejmě ještě více různých projektů na stavbu tanků. Nedostaly se však dále než do fáze nákresů.
Podrobněji v článku. Z toho vyplývá, že Němci zájem o tanky měli.
No pokud si to přečteš ( apochopíš) pak jen zjistíš že autor i o věcech doložených (třeba o tom označování) jak že "pravděpodobně" a "zřejmě". Jinak to že němci o tanky jako zbraň zájem měli nikdo nezpochybnil (to by je nestavěli), nebyly ale pro ně nijak prioritní na rozdíl od jiných druhů zbraní. Takže "objev" že němci o tanky zájem měli je poněkud pochybný. Ve skutečnosti němci začali už dříve a první jejich pásový "obrněný" stroj byl Bremer-Marienwagen objednaný po zkouškách v roce 1916. Není úplně jasné jestli stroje nakonec měly pancéřování, na fotce kterou mám (je ze zkoušek) je nástavba sice ve tvaru pancéře, ale zřejmě dřevěná. Objednávka byla na 20 kusů. Ostatně autor tebou citovaný se pozapomněl zmínit (nebo to neví) že plány tanku A7V předložil ing. Vollmer už v prosinci 1916, s tím že dodání prvního kusu (prototypu) by za předpokladu uvolnění kapacit bylo v květnu 1917. Jenže jedním ze zásadních problémů bylo právě to, že německé oddělení A2 ministerstva války, mělo zcela jinou představu a vidělo "panzerwagen" jako prostředek pro přepravu pěchoty (obrněný) a bylo proti vyzbrojenému dělovému A7V. Takže probíhaly testy s Marienwageny ing. Bremera (byly u postaveny dva "abteilung" koncem ledna 1917), vozy měly pro testy dřevěné nástavby a testy probíhaly až v březnu 1917 za účasti Hindenburga a Ludendorffa. Při testech se ukázalo že po zatížení pancířem nemají stroje dostatečnou průchodivost terénem a teprve po tomto přerušení se opět začalo intenzivněji pracovat na A7V. I zde je vidět že němci neměli jako prioritu tank jako bojové vozidlo, byť se s ním v té době už v boji potkali, ale něco co by umožnilo především přepravu v boji. Ostatně zkušenosti s britskými tanky které utrpěly ztráty palbou děl vedli k požadavku aby pancéř odolával i střelám z kanonů, což v té době bylo v podstatě nemožné. Vollmer se pokusil tank postavit s pancířem 30 mm ale stroj byl příliš těžký. následovala přestavba, tank byl poněkud zmenšen a silné pancíře zůstaly jen na exponovaných místech, jide byly nahrazeny 15 mm. Další problém byla hlavní zbraň kulomet Becker 20 mm nebyl ještě k dispozici, další uvažovaná zbraň 77 mm kanon FK96 byl pro tank příliš výkonný (zatěžoval zpětným rázem nadměrně konstrukci) takže nakonec byl vybrán kořistní belgický 57 mm pevnostní kanon. I přes všechny tyto problémy byla maketa )podvozek byl už hotový ale nástavba byla dřevěná) představen v květnu 1917. Testy proběhly přes nepřízeň některých složek ministerstva uspokojivě, ale další zdržení bylo že se objevil tzv K-Wagen což byl projekt 150t tanku se čtyřmi 77 mm děly, opět se řešilo jak budou rozděleny peníze (K-wagen nakonec nebyl dokončen ani jeden) Takže němci opravdu neměli tank jako žádnou prioritu, ostatně i počty tomu odpovídaly. Po únoru 1918 (tedy v době plánování jarní ofenzivy) byla původní objednávka 100 kusů A7V omezena a dokončeno bylo jen oněch 20. Další už postavená šasi byla přesunuta na výrobu dopravních strojů. Takže představa o tom jak němci měli tanky jako prioritu a přitom před ofenzivou zastavili jejich výrobu opravdu nejde dohromady. Ostatně ten kdo se chce dozvědět podrobnější vývoj německých tanků si ho může nastudovat třeba v publikaci "German panzers 1914 - 18" od S.J. Zalogy kterou vydal Osprey v řadě New Vanguard. Nebo v jiných odborných publikacích. Možná tam zjistíte že to co se opisuje jeden od druhého kdesi na netu nemusí být zrovna přesné.
A pokud jde o seznámení s britskými tanky, i zde se obvykle kecá. Němci se setkali s tanky sice již roku 1916, ale první stroj měli možnost prostudovat až v dubnu 1917, do té doby se jim žádný v nějakém méně poškozeném stavu nepovedlo získat. Takže i ty úvahy o ovlivnění konstrukcí jsou dost na vodě. Navíc německý A7V měl zcela jiný podvozek a i veškerou ostatní konstrukci (obecně byl technicky vyspělejší).
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Když přečteš (a pochopíš) co napsal Bublifuk a já ve svých příspěvcích, tak zjistíš, že my dva píšeme
- o zájmu Němců
a ty
- o prioritě Němců.
My o voze a ty o koze, kámo. Ale jinak dobrý.
Háček je že bublifuk reaguje na mne (jeho oslovení o tom jasně svědčí), takže pokud píšete o něčem jiném, pak by asi stálo za to zapřemýšlet nad tím, o čem píšete, když reagujete (pokud mluvíš za oba). pokud tedy reaguješ na mne jsi evidentně ty mimo mísu.
Zájem ve smyslu "něco by z toho možná někdy mohlo být" projevily v zásadě všechny státy už před WWI. Od rusů s tankem Mendělejeva, přes rakušany s Burstynem, němce s Göbelovým chodícím monstrem.....to ale s reálnými a použitelnými věcmi nemá nic společného. Teprve to, že si někdo (u němců třeba ministerstvo) něco objedná je opravdový zájem který něco znamená. A popis zájmu konkrétně němců není v tvém citátu, ale v tom co jsem popsal stručně já. Tedy německý zájem byl malý, protože jednak tanky nebyly pro jejich velení prioritou (schválně si zjisti (sama) kolik jich použili při velké jarní ofenzivě 1918) a také proto, že měly omezené zdroje finanční i materiální. Právě proto zrušili výrobu (tedy ten "zájem") po 20 kusech a raději napřeli síly tam kde to dávalo větší užitek.
Pokud máš pocit že zájem v době války je hraní si s prototypy, pak třeba ty Göbelovy byly sice zajímavé ale zcela nepoužitelné, ovšem zájem o ně byl (alespoň než se pokusili je rozpohybovat :-) ) Ve skutečnosti byl u němců největší zájem o to jak tankům čelit, to dokázali pomocí kanonů FK 96, protitankových pušek a průbojného střeliva. Pro jejich vlastní taktiku je nepotřebovali, když byly nasazeny, pěchota byla rychlejší a stěžovala si že je tanky (šlo o kořistní MarkIV) zdržují. I to asi přispělo k tomu že o tanky nebyl na německé straně větší zájem, ale výroba byla zastavena už před tím vyzkoušením. Dál se konstruoavaly a skoušeli jen lehké tanky LK I a LK II. Zřejmě byly cenově zajímavější.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
badaxe píše:Háček je, že byl docela zásadní rozdíl mezi rokem 1915 kdy se ještě dalo věřit že francouze zaženou až někam za Paříž a rokem 1917 kdy už bylo jasné, že se válka takhle vyhrát nedá. Proto také byla objednávka na tanky tak "obrovská" celých 100 kusů a postaveno bylo díky tomu že věc neměla prioritu pouhých 20 (zajímavé je že dva dokázali udělat po válce během pár týdnů pro pouliční nepokoje, takže to asi rychleji šlo). Pro němce to opravdu prioritou nebylo, jak už jsem psal tou dobou už se hlavně bránili a i když uvolnili vojáky z ruské fronty na útočné operace to už nebylo. Ostatně zapojením USA do války (6.4. 1917)bylo jasné že v lepším případě se dá uhrát jen jednání o míru za lepších podmínek. němci se dokázali jakž takž vyrovnat s brity a francouzi, ale bylo jasné že příliv američanů jim nedává šanci na nic než obranu a i tu jen po omezenou dobu. Představa jak se v roce 1917 plánují větší útoky je nesmysl.
Vážení, za prvé...zklidněte komunikaci. Nemám rád napadání, osočování a zešměšňování jedné či druhé strany. Holt každej nemá vědomosti na úrovni světově uznávaného historika, ale všechny nás spojuje stejný koníček. Tak se prosím respektujte.
Dále k tématu. Badaxe, dovolím si s tebou nesouhlasit. Již v únoru 1917 v Rusku padla vláda (viz. prozatimní Kerenského vláda), tedy ještě před vstupem USA do války (duben 1917). Němcům tedy bylo jasné, že se něco na východě děje, a že je možné tuto říši vyřadit z boje a přejít na Západě do útoku, což se ostatně v březnu 1918 stalo! :-) K tomu, aby se ruský obr úplně složil jim měl mimo jiné posloužit V.I.Lenin a také posloužil uzavřením "příměří" v prosinci 1917. O tom, nakolik byl Lenin Němci protlačován k revoluci a tedy vyřazení Ruska z války, bych ale u tohoto tématu nechal prosím stranou.
Tudíž minimálně od začátku roku 1917 mohlo Německo začít uvažovat o útočné válce na Západě. Ovšem otázka zní, mělo Německo dostatek času na konstrukci tanku a jeho sériovou distribuci? Plus samozřejmě se stále muselo přihlížet k nejasné politické situaci v Rusku, než to do svých rukou "vzal" Lenin, který měl jako jeden ze svých hlavních bodů ukončení války.
Obávám se že ač nejsem světově uznávaným historikem, docela snadno poznám že to co líčíš je vedle. Rusko z války odešlo až Berst-Litevským mírem, podepsaným 3.3. 1918. Až do bolševické revoluce ruské jednotky bojovaly takže představa jak už počátkem roku se něco vědělo a plánovalo je hodně spekulativní. Naopak právě proto, že Rusko i po pádu cara bojovalo dál, byl vyslán Lenin se svou bandou a penězi do Ruska. Teprve po revoluci se začalo rýsovat že by mohlo Rusko z bojů odejít ale revoluce zdaleka nezvítězila všude a před uzavřením míru němci dál bojovali (i po něm, jak bys zjistil třeba z data bitvy u Bachmače). Obsazovali řadu území a bojovali například i s ukrajinskými jednotkami. Takže masivnější stahování začalo až dost pozdě. Do jarní ofenzivy na západ dorazilo jen část vojsk, značná část byla dál vázána boji. Asi zapomínáš že mír s bolševiky nebyl mírem pro všechny, části armády s nimi nespolupracovaly a i později se formovaly jednotky které se je snažily vyhnat. Představa jak to Lenin "vzal do rukou" je sice hezká v čítance, ale zcela mimo realitu, bolševici za války (tedy do listopadu 1918) ovládaly jen část území Ruska a rozhodně nedokázali kontrolovat třeba Ukrajinu, která byla pro němce životně důležitá. Ono to že mohli přesunout část vojáků, nebylo ani tak důležité, důležité bylo právě obsazení zdrojů, jak potravinových tak nerostných, protože obojí se německu kriticky nedostávalo. Ani s těmito zdroji, ale už němci nebyli schopni dál vést větší útočné akce (je třeba si uvědomit že USA v té době dováželo asi 10 000 čerstvých vojáků denně) a ofenzívy v roce 1918 byly snahou zajistit si lepší pozici pro vyjednávání o míru. Zkus si ověřit data (na to nemusíš být historik) a pak zjistíš, že právě postup němců (jak, když podle tvé teorie už jejich vojáci byli pryč?) na Ukrajinu byl tím hlavním tlakem který bolševiky dotlačil k jednání. Nevím jestli to tušíš, ale jednání sice začala v prosinci 1917, ale byla bolševiky protahována. V únoru 1918 pak němci a R-U zaútočili a obsadili značné území od pobaltí až po Azovské moře, navíc Turecko získalo kavkazská území. Takže až do téhle doby moc jednotek neodjelo. Ony úvahy o útočné válce v době kdy hospodářství bylo výrazně slabší než počátkem války a spojenci byli naopak silnější díky USA, je sice hezká představa, ale rozhodně nikoli reálná.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Podle mne Němecé císařství v r. 1917 už muselo dumat jak ukončit válku, pro vyčerpanost ekonomiky/hlad, žádné zdroje surovin, ubývající prac. síla/.
A hrálo jen o to s jak velkým výpraskem skončí. A na vývoj nových zbraní jako byly tanky nemělo finance ani čas.Ofenziva v r. 1918 zázračný přelom nepřinesla a to byla jeho poslední karta ve hře. Čas a finace rozhodly, tedy včetně vlastních neúspěšných pokusů.
Nezapomeňme že vojáky z východní fronty bylo nejprve nutné přecvičit. To co stačilo na východě proti rusům, bylo na západě nepoužitelné. Tyto jednotky bylo tedy nutné přezbrojit, přecvičit a adekvtně vystrojit (třeba ocelové přilby). Navíc bolševici propustili z vězení velké množství zajatců. To samo o sobě by bylo pěkné (přeci jen to byli vojáci že) ale jejich fyzický stav byl hodně špatný (bylo potřeba je vykrmit), navíc jejich bojová morálka byla velice minimální a vrchní velení si toho bylo vědomo (byli necháváni raději v kasárnách - viz slavná vzpoura v Rumburku) Přesuny vojáků z východní fronty měly prioritu, což byl jeden z důvodů proč vypukla potravinová krize (obilí z Ukrajiny bylo dost, ale nestíhalo se převážet, jelikož vlaky a koleje byly zabrané armádou). Co se ukrajiny týče, tak část byla ovládaná nacionalisty, část bolševiky, v jiných oblastech byl proněmecký hejtman Skoropadskyj: http://www.panzernet.net/php/index.php/ ... 550.0.html + nesmíme zapomenout na Viléma Habsburského http://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m ... insk%C3%BD (který sice oficiálně kopal za Habsburky, ale různě škodil vlivu Skoropadského...), navíc zde byli anarchisti pod vedením Nestora Machna (které okupační orgány neprávem podceňovaly). V případě ukrajiny tedy byl zmatek a chos. Potraviny se ale dařilo vybírat a odvážet, okupace tedy byla i přez všechny komplikace poměrně úspěšná (ač němci chtěli víc). Vždyť papírově Německo a R-U okupovalo větší území na Východě než později Hitler. O udržitelnosti si netřeba dělat iluze.
"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Chápu to tedy tak, že jejich omezený počet byl dán tím, že válka končila v roce 1918. Když by trvala déle, tak by rozdíl mezi vojáky sturmtruppen a ostatníma vojákama vlastně ani nebyl ? Všichni by měli stejný výcvik a novou osvojenou metodu vedení boje?
