Re: NITRA Z DOBY VELKOMORAVSKÉ
Napsal: 22/9/2013, 23:14
Osobně nepředpokládám, že by Konsto nějakým způsobem doložil svá tvrzení, ale ještě si dám tu práci, abych vyvrátil to co zde ohledně samostatných království Rostislava a Svatopluka tvrdí, protože opět je to jako téměř vždy vytržené z kontextu bez chápání dobových zvyklostí a třeba i s úmyslným vypuštěním dalších pramenů, které hovoří jinak.
„Karloman neméně pustošil ohněm a železem království Svatoplukovo.“
(Fuldské anály k roku 869)
„Svatopluk, synovec Rostislavův, dbal vlastních zájmů a svěřil se [v ochranu] Karlomanovi spolu s celým královstvím, které držel.“
(Fuldské anály k roku 870)
„Slované a jejich knížata (králové) Rostislav i Svatopluk a Kocel žili pokřtěni a poslali k císaři Michalovi…“
(Pověst dávných let k letům 6396-6406, rok 862)
„Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn, neboť nikdo [mu] nemohl prokázat zločiny, z nichž byl obviněn. Poctěn královskými dary, vrátil se do svého království a přiváděl Karlomanovo vojsko, jako by chtěl proti Slavomírovi bojovat. “
(Fuldské anály k roku 871)
KOCEL
Na první pohled se ta skutečně může zdát, že Svatopluk i Rostislav a dokonce i Kocel, každý vládl svému vlastnímu království. Ale mohlo tomu tak skutečně být? Tak nejdříve si rozebereme Kocela, který je rovněž uváděn jako „KRÁL“. U něj je to vcelku jednoduché. Kocel vládl Blatenskému knížectví po svém otci Pribinovi, který jak víme z celé řady zdrojů, vládl jen jako podřízený Franské říši. Jasným důkazem je text: „Když se mezitím naskytla jakási příležitost, propůjčil král na prosbu svých věrných Pribinovi jako beneficum jistou část Dolní Panonie kolem řeky jménem Sála. “ (Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11.). Takže Pribina nevládl Blatenskému knížectví jako samostatný panovník, jak je z textu patrné. A jak na tom byl Kocel? Proč on je nazýván knížetem (králem)? Tak prvně, autor, který jej tituluje králem (Pověst dávných let) napsal svůj text až počátkem 12. Století a ještě navíc ze vzdálené Kyjevské Rusi. Doufám, že je každému jasné, že tento zdroj za zcela důvěryhodný považovat nemůžeme, díky propasti v čase, kdy byl text sepsán. Takže autor měl o těchto slovanských vládcích nějaké ponětí, ale evidentně neznal jejich vzájemné vazby. Jasným důkazem skutečné Kocelovi hodnosti (postavení) je pak „Darování majetku ve Wampaldově vsi z 21. března 861“, kde se jasně píše „že jakýsi hrabě Slovanů, jménem Kocel“ . Takže Kocel byl hrabětem a nikoliv králem v rámci chápání franského univerza. A dále je u něj uváděno „jakýsi“., což značí jeho podřízenou roli, stejně jako v celé řadě jiných případů. Další darování HRABĚTE Kocela je pak z roku 868. A jen takový dodatek, Pribina je k roku 860 v darovacím dokumentu titulován vévodou. Tedy znovu potvrzení podřízené pozice Blatenského knížectví.
SVATOPLUK a ROSTISLAV
O něco složitější je to pak u těchto dvou panovníků. Ale opět jen do doby, než si uvědomíme stejnou vazbu jako v případě Kocela co se zdroje „Pověst dávných let“ týče. Tady taky jasně platí, že autor z Kyjevské Rusi neznal zcela vazby a tak napsal, co napsal. Tudíž tento zdroj je myslím pasé. Prostě ne úplně použitelný pro tvrzení typu kdo byl či nebyl samostatným panovníkem. A co Fuldské anály? Ty jsou již dobovým pramenem a tak možná pro někoho není zcela pochopitelné, proč je v nich k roku 870 uvedeno „Svatopluk, synovec Rostislavův, dbal vlastních zájmů a svěřil se [v ochranu] Karlomanovi spolu s celým královstvím, které držel.“ Takže i podle dobového franského autora vlastnil Svatopluk království. To by pak odpovídalo teorií, kterou zde prezentuje Konsto (potažmo R.Irša). Jenomže stačí se podívat na více zdrojů, které píší poněkud něco jiného, a nebo nevytrhávat části textu z kontextu. Takže celá pro nás nejdůležitější část z roku 870 má znít: „Svatopluk, synovec Rostislavův, dbal vlastních zájmů a svěřil se [v ochranu] Karlomanovi spolu s celým královstvím, které držel. Proto se Rostislav na synovce mocně rozhněval, činí mu tajné nástrahy a nařizuje, aby ho zardousili, když nic zlého nebude při hostině tušit.“
Tady je nasnadě položit si otázku, proč by suverénní vládce jednoho království usilovat o vraždu sousedního suverénního krále? Není naopak z textu naprosto jasné, že Rostislav se prostě rozhněval na pretendenta trůnu Svatopluka, který mu začal přerůstat přes hlavu a začal vést vlastní zahraniční politiku? A jak by mohl rozhodovat o jeho životě s mrti? Já myslím, že odpověď je jasná. Rostislav se prostě rozhodl ztrestat svého podřízeného Svatopluka a je již zcela jedno, jakým titulem jej tituluje letopisec. Ostatně Svatoplukova podřízenost je patrná i z toho, že své „království“ svěřil do ochrany Karlomanovi. Tím, že mu letopisec přiznává království pouze dokazuje výjimečné Svatoplukovo postavení. Nic víc, nic míň. Jasná pozice Rostislavova jako vládce Moravanů je pak zcela patrná z celé řady dobových záznamů. Dva příklady z roku 870 za všechny:
„V ten čas podnikl Ludvík starší, bratr císaře Lotara, velmi rázně přemnohé války proti slovanským národům; vpadl totiž do království Moravanů, zbraněmi všechno pokořil a zajal jejich vládce jménem Rostislava, jemuž dal nadto pro porušení smluv vypíchnout oči. “
(Zdroje: Regino z Prümu, rok 870)
„Nyní o vítězství Karlomana. Rostislav, král Moravanů, byl zajat Karlomanem a poslán otci do Frank a tam byl potom zbaven zraku.“
(Zdroje: Xantenské letopisy, rok 870)
Rostislav je pak králem, vévodou, či vládcem nazýván prakticky od svého ustanovení v roce 846 až do roku 870. Kde je ale podobně suverénním vládcem uváděn Svatopluk? Je zvláštní, že Svatopluk je tak uváděn až k roku 869. Kde byl tento „král“ do té doby? Jak to, že není nikde až k tomuto roku jako „suverénní“ panovník uváděn, přestože podle Slováků se tento panovník narodil již roku 826? Mimochodem je docela zajímavé, na základě jakých indicií naší východní sousedé vědí přesný rok jeho narození.
„Svatopluk, synovec Rostislavův, byl u Karlomana nařčen ze zločinu nevěrnosti a poslán do vězení. Slované, to jest Moravané, se domnívali, že jejich vévoda zahynul, a ustanovili si za vládce jakéhosi kněze jménem Slavomíra, příbuzného onoho vévody.(…) Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn, neboť nikdo [mu] nemohl prokázat zločiny, z nichž byl obviněn. Poctěn královskými dary, vrátil se do svého království a přiváděl Karlomanovo vojsko, jako by chtěl proti Slavomírovi bojovat: tak totiž obmyslně slíbil Karlomanovi, bude-li mu povolen návrat do vlasti. Ale jako potupa obvykle stíhá lidi neopatrné a příliš sebevědomé, tak se přihodilo tomu vojsku. Neboť Svatopluk, když ostatní budovali tábor, vstoupil do starého Rostislavova (hlavního) města a ihned podle slovanského zvyku nedodržel věrnost, zapomněl své přísahy a obrátil síly a snahy ne k přemožení Slavomíra, ale k pomstění potupy, kterou mu způsobil Karloman.“
(Fuldské anály k roku 871)
Rozbor této části Fuldských análů je také velice zajímavá. Takže stačí se podívat na to, že Svatopluk se po svém propuštění vrací do SVÉHO KRÁLOVSTVÍ a přivádí Karlomanovo vojsko. A kam jej přivádí? Do starého ROSTISLAVOVA MĚSTA. Takže Rostislavovo panství bylo evidentně i Svatoplukovým domovem. Ne nadarmo byl Svatopluk Rostislavovým synovcem, takže jedná dynastie a evidentně mu hlavní vládce Rostislav svěřil nějaké území, kde měl výhradní postavení. No a když Svatopluk začal vést svou privátní zahraniční politiku, tak měl podle Rostislava být ztrestán. Prostě z pozice nadřízený, podřízený.
Zajímavý je pak i zápis ve Fuldských análech z roku 863, kdy se král Ludvík chtěl domluvil s Bulhary, aby spolu napadli Rostislava. Přesně se píše: „Mezitím král Ludvík sebral vojsko, jako by chtěl přemoci Rostislava, vévodu moravských Slovanů, za pomocí Bulharů, kteří přicházeli od východu, jak se rozšířila pověst.“ Tímto chci upozornit na zajímavý fakt, že z východu přícházející Bulhaři by napadli Rostislavovo území, nikoliv Svatoplukovo! Nějaké samostatné Stavoplukovo království na východě kolem roku 863 tedy s největší pravděpodobností nemohlo ležet.
Já myslím, že na rozdíl od Konsty, o kterém se stejně domnívám, že je ve skutečnosti R.Iršou (autorem stránek http://irsa.blgz.cz/img-srchttpb-wz-czu ... balka.html) :-), jsem předložil logické vysvětlení podložené navíc důkazy.
PS: Je zajímavé, že Konsto "ví" že své "všechny" poznatky čerpám z Třeštíka:-) zajímavé na tom je, že to není pravda...ale Konsto to prostě tvrdit bude:-)
„Karloman neméně pustošil ohněm a železem království Svatoplukovo.“
(Fuldské anály k roku 869)
„Svatopluk, synovec Rostislavův, dbal vlastních zájmů a svěřil se [v ochranu] Karlomanovi spolu s celým královstvím, které držel.“
(Fuldské anály k roku 870)
„Slované a jejich knížata (králové) Rostislav i Svatopluk a Kocel žili pokřtěni a poslali k císaři Michalovi…“
(Pověst dávných let k letům 6396-6406, rok 862)
„Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn, neboť nikdo [mu] nemohl prokázat zločiny, z nichž byl obviněn. Poctěn královskými dary, vrátil se do svého království a přiváděl Karlomanovo vojsko, jako by chtěl proti Slavomírovi bojovat. “
(Fuldské anály k roku 871)
KOCEL
Na první pohled se ta skutečně může zdát, že Svatopluk i Rostislav a dokonce i Kocel, každý vládl svému vlastnímu království. Ale mohlo tomu tak skutečně být? Tak nejdříve si rozebereme Kocela, který je rovněž uváděn jako „KRÁL“. U něj je to vcelku jednoduché. Kocel vládl Blatenskému knížectví po svém otci Pribinovi, který jak víme z celé řady zdrojů, vládl jen jako podřízený Franské říši. Jasným důkazem je text: „Když se mezitím naskytla jakási příležitost, propůjčil král na prosbu svých věrných Pribinovi jako beneficum jistou část Dolní Panonie kolem řeky jménem Sála. “ (Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11.). Takže Pribina nevládl Blatenskému knížectví jako samostatný panovník, jak je z textu patrné. A jak na tom byl Kocel? Proč on je nazýván knížetem (králem)? Tak prvně, autor, který jej tituluje králem (Pověst dávných let) napsal svůj text až počátkem 12. Století a ještě navíc ze vzdálené Kyjevské Rusi. Doufám, že je každému jasné, že tento zdroj za zcela důvěryhodný považovat nemůžeme, díky propasti v čase, kdy byl text sepsán. Takže autor měl o těchto slovanských vládcích nějaké ponětí, ale evidentně neznal jejich vzájemné vazby. Jasným důkazem skutečné Kocelovi hodnosti (postavení) je pak „Darování majetku ve Wampaldově vsi z 21. března 861“, kde se jasně píše „že jakýsi hrabě Slovanů, jménem Kocel“ . Takže Kocel byl hrabětem a nikoliv králem v rámci chápání franského univerza. A dále je u něj uváděno „jakýsi“., což značí jeho podřízenou roli, stejně jako v celé řadě jiných případů. Další darování HRABĚTE Kocela je pak z roku 868. A jen takový dodatek, Pribina je k roku 860 v darovacím dokumentu titulován vévodou. Tedy znovu potvrzení podřízené pozice Blatenského knížectví.
SVATOPLUK a ROSTISLAV
O něco složitější je to pak u těchto dvou panovníků. Ale opět jen do doby, než si uvědomíme stejnou vazbu jako v případě Kocela co se zdroje „Pověst dávných let“ týče. Tady taky jasně platí, že autor z Kyjevské Rusi neznal zcela vazby a tak napsal, co napsal. Tudíž tento zdroj je myslím pasé. Prostě ne úplně použitelný pro tvrzení typu kdo byl či nebyl samostatným panovníkem. A co Fuldské anály? Ty jsou již dobovým pramenem a tak možná pro někoho není zcela pochopitelné, proč je v nich k roku 870 uvedeno „Svatopluk, synovec Rostislavův, dbal vlastních zájmů a svěřil se [v ochranu] Karlomanovi spolu s celým královstvím, které držel.“ Takže i podle dobového franského autora vlastnil Svatopluk království. To by pak odpovídalo teorií, kterou zde prezentuje Konsto (potažmo R.Irša). Jenomže stačí se podívat na více zdrojů, které píší poněkud něco jiného, a nebo nevytrhávat části textu z kontextu. Takže celá pro nás nejdůležitější část z roku 870 má znít: „Svatopluk, synovec Rostislavův, dbal vlastních zájmů a svěřil se [v ochranu] Karlomanovi spolu s celým královstvím, které držel. Proto se Rostislav na synovce mocně rozhněval, činí mu tajné nástrahy a nařizuje, aby ho zardousili, když nic zlého nebude při hostině tušit.“
Tady je nasnadě položit si otázku, proč by suverénní vládce jednoho království usilovat o vraždu sousedního suverénního krále? Není naopak z textu naprosto jasné, že Rostislav se prostě rozhněval na pretendenta trůnu Svatopluka, který mu začal přerůstat přes hlavu a začal vést vlastní zahraniční politiku? A jak by mohl rozhodovat o jeho životě s mrti? Já myslím, že odpověď je jasná. Rostislav se prostě rozhodl ztrestat svého podřízeného Svatopluka a je již zcela jedno, jakým titulem jej tituluje letopisec. Ostatně Svatoplukova podřízenost je patrná i z toho, že své „království“ svěřil do ochrany Karlomanovi. Tím, že mu letopisec přiznává království pouze dokazuje výjimečné Svatoplukovo postavení. Nic víc, nic míň. Jasná pozice Rostislavova jako vládce Moravanů je pak zcela patrná z celé řady dobových záznamů. Dva příklady z roku 870 za všechny:
„V ten čas podnikl Ludvík starší, bratr císaře Lotara, velmi rázně přemnohé války proti slovanským národům; vpadl totiž do království Moravanů, zbraněmi všechno pokořil a zajal jejich vládce jménem Rostislava, jemuž dal nadto pro porušení smluv vypíchnout oči. “
(Zdroje: Regino z Prümu, rok 870)
„Nyní o vítězství Karlomana. Rostislav, král Moravanů, byl zajat Karlomanem a poslán otci do Frank a tam byl potom zbaven zraku.“
(Zdroje: Xantenské letopisy, rok 870)
Rostislav je pak králem, vévodou, či vládcem nazýván prakticky od svého ustanovení v roce 846 až do roku 870. Kde je ale podobně suverénním vládcem uváděn Svatopluk? Je zvláštní, že Svatopluk je tak uváděn až k roku 869. Kde byl tento „král“ do té doby? Jak to, že není nikde až k tomuto roku jako „suverénní“ panovník uváděn, přestože podle Slováků se tento panovník narodil již roku 826? Mimochodem je docela zajímavé, na základě jakých indicií naší východní sousedé vědí přesný rok jeho narození.
„Svatopluk, synovec Rostislavův, byl u Karlomana nařčen ze zločinu nevěrnosti a poslán do vězení. Slované, to jest Moravané, se domnívali, že jejich vévoda zahynul, a ustanovili si za vládce jakéhosi kněze jménem Slavomíra, příbuzného onoho vévody.(…) Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn, neboť nikdo [mu] nemohl prokázat zločiny, z nichž byl obviněn. Poctěn královskými dary, vrátil se do svého království a přiváděl Karlomanovo vojsko, jako by chtěl proti Slavomírovi bojovat: tak totiž obmyslně slíbil Karlomanovi, bude-li mu povolen návrat do vlasti. Ale jako potupa obvykle stíhá lidi neopatrné a příliš sebevědomé, tak se přihodilo tomu vojsku. Neboť Svatopluk, když ostatní budovali tábor, vstoupil do starého Rostislavova (hlavního) města a ihned podle slovanského zvyku nedodržel věrnost, zapomněl své přísahy a obrátil síly a snahy ne k přemožení Slavomíra, ale k pomstění potupy, kterou mu způsobil Karloman.“
(Fuldské anály k roku 871)
Rozbor této části Fuldských análů je také velice zajímavá. Takže stačí se podívat na to, že Svatopluk se po svém propuštění vrací do SVÉHO KRÁLOVSTVÍ a přivádí Karlomanovo vojsko. A kam jej přivádí? Do starého ROSTISLAVOVA MĚSTA. Takže Rostislavovo panství bylo evidentně i Svatoplukovým domovem. Ne nadarmo byl Svatopluk Rostislavovým synovcem, takže jedná dynastie a evidentně mu hlavní vládce Rostislav svěřil nějaké území, kde měl výhradní postavení. No a když Svatopluk začal vést svou privátní zahraniční politiku, tak měl podle Rostislava být ztrestán. Prostě z pozice nadřízený, podřízený.
Zajímavý je pak i zápis ve Fuldských análech z roku 863, kdy se král Ludvík chtěl domluvil s Bulhary, aby spolu napadli Rostislava. Přesně se píše: „Mezitím král Ludvík sebral vojsko, jako by chtěl přemoci Rostislava, vévodu moravských Slovanů, za pomocí Bulharů, kteří přicházeli od východu, jak se rozšířila pověst.“ Tímto chci upozornit na zajímavý fakt, že z východu přícházející Bulhaři by napadli Rostislavovo území, nikoliv Svatoplukovo! Nějaké samostatné Stavoplukovo království na východě kolem roku 863 tedy s největší pravděpodobností nemohlo ležet.
Já myslím, že na rozdíl od Konsty, o kterém se stejně domnívám, že je ve skutečnosti R.Iršou (autorem stránek http://irsa.blgz.cz/img-srchttpb-wz-czu ... balka.html) :-), jsem předložil logické vysvětlení podložené navíc důkazy.
PS: Je zajímavé, že Konsto "ví" že své "všechny" poznatky čerpám z Třeštíka:-) zajímavé na tom je, že to není pravda...ale Konsto to prostě tvrdit bude:-)