PALBA.CZ

Mirku, není to nesmyslné. Stačí se podívat v jakýchpísemných podobách se jméno Pribina dochovalo (Privina, Priwina, Priuuinna, Briuuinus, Briwinus, Privuina, Priuina, Pruno, Bryno, Brynno) a teď z toho vyber skutečné znění jeho jména:-) To, že jsme si vžili jej jmenovat Pribina ještě neznamená, že skutečné znění by nemělo být trošku jiné. Ne zcela jiné, ale trošku ano. Tak třeba něco na způsob "Priwina" zní dle dochovaných pramenů poměrně věrohodně.

Jasně, ale fonetický základ jména je shodný. Rozdílné přepisy poplatné době jsou pochopitelné.
Pravopis měla jen latina, ale tou se zapisovala ústní interpretace dění.

No, Bryno je už docela hodně posunuté. A nikdo na světě nemůže vědět, jestli to náhodou není lepší trefa, než Pribina.
Nebo v tom může být ř - Přibina, Přibín, Přibík (později existují jméno). S měkkými hláskami je zrovna běžné, že je vynechali při převodu do latiny (Heřman - Heriman, o něco málo později a kus vedle). Fakt těžko říci, když se to jméno, pokud vím, nikde neopakovalo (což je samo o sobě podezřelé; může to právě znamenat, že je špatně).
Nebyly občanské průkazy, nebyla žádná jazyková norma, Pribina se nikde nepodepisoval - těžko dokázat, který ad hoc vytvořený přepis jména je nejpřesnější.

Souhlasím proto s těmi, kdo jsou skeptičtí k vytváření dalekosáhlých teorií ze slov a jmen.

A je to nějak podstatné skutečné znění jména? Když ustálený pravopis a různé přepisy jsou naprosto běžné ještě u jmen - pravda u výrazně společensky méně podstatných lidí - ještě v novověku? Přičemž ani sami nositelé jména se tu a tam nenapsali pokaždé stejně?

Bleu:
Pro mne to až tak podstatné není, pokud je alespoň jasná totožnost osoby (což tady zrovna je).

Zapojil jsem se do diskuse na podporu těch, co popírali dalekosáhlé teorie ze samostného znění jména, což se dost často zkouší. Například o Libuši nebo o Přemyslovi byla popsána hora papíru. Zjevně zbytečně, když si se zněním jmen nemůžeme být jisti.

Mimochodem, nejstarší mně známé slušně doložené jméno z naší oblasti je Lech (nebo Běch?), k roku 805, což řešíte ve vedlejší debatě. O pár let předstihl i toho Pribinu a moravská knížata.

To je to, co jsem myslel. Nemůžeme si být jisti, zda jde o ustálenou podobu jména, ale můžeme si být jisti, že na úřední listině, nota bene oslavující, nikoli hanící, která jistě byla během jednání upravována, a tudíž NAHLAS ČTENA (pro ty kdo si myslí, že tvrdím, že Pribina uměl číst - naopak, já předpokládám že to neuměl ani Franský císař), je zcela vyloučeno použít hanlivou nebo přímo urážlivou podobu jména.
A snad si nemyslíte, že by si jakýkoli písař, např. mnich, dovolil napsat tam něco jiného než bylo čteno a dohodnuto? To snad jedině kdyby si byl naprosto jist že jej nikdo nenapráská, třeba konkurent bažící po jeho místě
Ani o Mandelovi se politici nebaví stejně, před mikrofony o nichž vědí, a před těmi, o kterých nevědí. A to byl masový vrah. Proto taky dostal tu Nobelovku

že by si jakýkoli písař, např. mnich, dovolil napsat tam něco jiného než bylo čteno a dohodnuto?

V tomto případě to není moc pravděpodobné.
Ale známe krásný příklad zakládací listiny Litoměřické kapituly z r. 1057, známé v několika pozdějších opisech, kde je seznam vesnic v majetku té kapituly, a ten seznam v pozdějších opisech stále záhadně roste a vesnic v majetku kapituly přibývá. Můžeme doufat, že to jsou všechno pozdější dary.
A nebo také ne; písař zneužil toho, že uměl psát a napsal to, co se klášteru hodilo.
Jiná slavná falza se týkají pro změnu majetku Břevnovského kláštera.
No, a komu by to nestačilo, pak máme Konstantinovu donaci...

Kdybych se vrátil k Pribinovi, mnohem zajímavější věc je, že byl zřejmě křesťan.

Pribina a křesťan? V jaké době? Je totiž hned celá řada možností, které z jeho životních událostí vyplývají. Jak víme, křest přijal až poté, co byl přijat u franského panovníka. Což znamená za A) v době svěcení kostela v Nitře kolem roku 828 nebyl křesťan, za B) jeho dřívější křest nějakým způsobem byl odfláknut a neodpovídal tehdejšímu způsobu.

Nevieme aké zvyklosti boli. Takže za A - kresťan mohol byť podľa iroškotskej, byzantínskej, Pasovskej atď. tradície. Mohol byť aj kresťan - nepokrstenec, kresťan pokrstený - len nezaznamenaný atď. B - je ho predchádzajúci krst mohol byť v poriadku, je ho nový krst bol skôr politický, odpovedajúci novému postaveniu. Nič nezvyklé ani v neskoršej dobe, v podstate ani dnes.

Není tak úplně pravda. Pokud by byl praktikující křesťan a správně pokřtěn, tak by nebyl důvod tento akt vykonávat znovu. Proto platí to, co jsem psal výše. Samotný akt svěcení kostela v Nitře je totiž většinou spojován s jeho manželkou a franskou obchodní enklávou v Nitře.

Akt krstenia v Traismaueri bol akt politický. Niektorý historici tvrdia, že bol pokrstený preto, že iroškotske krsty sa neuznávali podľa nariadenia synody z roku 796. Tak či tak, pokrstenie bolo skôr politický význam ako odraz je ho spätosti s Franskou ríšou ako duchovní rozmer.

To máš asi na mysli tu synodu konanou někde u Dunaje. Tak samozřejmě že je známo o pronikání iroskotských misionářů na území někdejšího Československa již někdy koncem 8.století a tak je možné, že i vládnoucí elita s nimi přišla do styku. Otázkou ale je, proč v roce 831 byla západním klérem pokřtěna moravská elita a Pribina pak až o dekádu později. Buď to svědčí o jeho nezávislosti na mojmírově knížectví a nebo o jeho mimořádném postavení, kdy si mohl dovolit tento akt z roku 831 z nějakého důvodu odmítnout (tj. jistá forma údělného knížectví). Já osobně se domnívám, že pokřtěn nebyl ani v roce 828, ani v roce 831. Pokud by byl, tak v první případě by jej křtil salcburský arcibiskup, který jel světit kostel do Nitry, a v druhém případě pasovský biskup. Oba tedy podle západního ritu. Tím pádem by následný křest na dvoře Ludvíka Němce nemusel následovat. Je jasné, že pokud by Pribina byl prostě v té době pokřtěn od misionářů, tak by si arcibiskup (828) ani později biskup (831) nenechali ujít přivést do stáda oveček tak významného vládce.

Je potrebné si uvedomiť, že krstený bol tím "správnym" biskupom, t.j. Soľnohradským,aj keď mal byť Pasovským, kam mali tieto krajiny patriť. Takže aj keby ho pokrstil napr. Pasovský biskup, mohlo sa to brať ako neplatný krst. Zrejme aj z toho dôvodu neprijal krst VM elity. Predsa len, krstenie vládcu je tak povediac politická záležitosť, nie osobná. Pribina sa dosť orientoval na Soľnohradsko, tamojší biskup by bez "politiky" nevysvecoval kostol kdejakému pohanovi. Aké dôvody však viedli Pribinu, že neprijal krst spolu s Mojmírom sa môžme iba dohadovať. Jedným z nich mohla byť aj "Dagobertova doktrína" o kresťanstve ako odmene pre verných vazalov Franskej ríše. Či sa uplatňovala aj vtedy neviem.

kacermiroslav píše: proč v roce 831 byla západním klérem pokřtěna moravská elita a Pribina pak až o dekádu později. Buď to svědčí o jeho nezávislosti na mojmírově knížectví

Ze všech možností bych si vybral tuto jako nejpravděpodobnější. Dokázat to pochopitelně asi nelze; máme málo údajů. Ale jak se mi to jeví, pronikání křesťanství byl postupný proces, který začal v oblasti někdy v 8. století (Pasov, Regensburg), postupoval po Dunaji dál, a někdy se i opakoval, po nějaké pohanské recesi.
Moravská říše průběžně rostla a nabírala na síle; v té první fázi mohl být Pribina a jeho Nitra zcela nezávislé kmenové území.
Jinak si těžko umím přestavit, že by pohanský kníže nechal bez dalšího manželku světit kostel přímo ve svém sídle. Považte jen ten dopad na jeho autoritu! Spíš bych řekl, že je to podobný případ, jako Konstantin, kterého ke křesťanství také dotáhla ženská. A pochopil, že to má i politické výhody.

Já osobně se domnívám, že pokřtěn nebyl ani v roce 828, ani v roce 831.

Opravdu těžko říci. Nicméně zprávy máme často přes Moravu, kde bylo výhodné tvrdit, že to byl podezřelý pohan. Později se podobná historie opakovala v Čechách se Strojmírem (který, ač údajně pohan, prchal pro ochranu do Bavorska...). Jestli byl pokřtěn poprvé, podruhé nebo dokonce dvakrát, případně se tomu dokázal vyhnout, kdyby byl opravdu zatvrzelý pohan, všechno se tehdy vyskytuje.