Historické ohlédnutí

[skelet]

Historické ohlédnutí:
Dne 26. 9. 1945 zahájil v Ostravě činnost mimořádný lidový soud, ustanovený na základě tzv. velkého retribučního dekretu k potrestání nacistických zločinců, zrádců a kolaborantů. Do ukončení své činnosti 3. 5. 1947 projednal tribunál celkem 1636 případů. Více než polovina souzených osob byla německé národnosti, 41 obžalovaných bylo odsouzeno k trestu smrti, stejný počet k doživotí. Drtivá většina obviněných byla potrestána několikaletým žalářem, který si odpykávali v kárném pracovním táboře ve Vítkovicích. Drobnější provinění, stíhaná na základě tzv. malého retribučního dekretu, se projednávala v mimosoudním řízení před trestními nalézacími komisemi, sankce měly formu peněžních trestů. Bohužel rychlost, s níž byla celá veřejná očista prováděna, a nedostatečná nezávislost soudu i komisí způsobily, že docházelo rovněž k přehmatům a nespravedlnostem a že se nezabránilo osobním mstám.
Zdroj: oficiální FCB stránky města Ostravy

[kostra]

Historické ohlédnutí č.2

Mnichovská dohoda (označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938).
Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.

Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy. Mnichovská dohoda je příkladem politiky ústupků, appeasementu.

Bohužel vládnoucí elity Čechů se historicky nepoučili a znovu po 65 letech podřídili ČR potomku Mnichovského ČtyřBloku Londýn-Paříž-Berlín-Řím tentokrát zvaný EU

[kenavf]

Paradox je,že z právneho hladiska bola Mnichovská dohoda označená ako právoplatný dokument splňujúci všetky predpisy a zákony.

[skelet]

V těchto dnech na základě podepsání Mnichovské dohody proběhlo připojení některých obcí dnešní Ostravy k nacistickému Německu. Na německém území se ocitly hlučínské obce Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice jako součást Slezské provincie. Řeka Odra se tak opět po necelých 20 letech proměnila ve státní hranici. Součástí tzv. Sudetské župy se staly slezské obce na levém břehu Odry: Svinov, Poruba, Třebovice, Pustkovec, Martinov, Plesná, Polanka nad Odrou a Krásné Pole. Most přes řeku Odru mezi Novou Vsí a Svinovem se stal mostem hraničním a pro jeho překročení již bylo nutné předložit ke kontrole potřebné cestovní doklady a pracovní propustky.
Zdroj: oficiální FCB stránky města Ostravy

[skelet]

Dne 21. 10. 1925 potvrdil Nejvyšší soudní dvůr v Brně rozsudek trestního senátu krajského soudu v Moravské Ostravě, který odsoudil spisovatele Ivana Olbrachta na dva měsíce žaláře zostřeného jedním postem týdně. Olbracht byl uznán vinným, že veřejně podněcoval ke zločinu vojenskému a ke zločinu vzpoury, když na táboře lidu v Karviné vyzýval k válce proti tehdejšímu režimu. Trest si spisovatel odpykal ve dnech 19. 5. až 14. 7. 1926 ve věznici okresního soudu ve Slezské Ostravě.
Zdroj: oficiální FCB stránky města Ostravy

[skelet]

Dne 2. 1. 1900 vypukla kvůli nevyslyšeným požadavkům o zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby a také špatnému technickému zabezpečení práce v dolech stávka. Ta zprvu probíhala hlavně na dolech Karolina a Šalomoun v Moravské Ostravě. Později se rozšířila po celém revíru. Stávkovali dokonce i horníci v Čechách. Koncem ledna se do protestu zapojilo na 51 tisíc horníků. Stávka se nakonec rozšířila po celé tehdejší rakousko-uherské monarchii. Počet stávkujících se vyšplhal až na 70 tisíc osob. Na přelomu 19. a 20. století to byl jeden z největších stávkových bojů v evropských poměrech.
Zdroj: oficiální FCB stránky města Ostravy