Zemakt píše:S tím Jamamotem to je nepochopení Lorde, on byl zastáncem ofenzivního boje, ale ve smyslu strategického pojetí.
Tato diskuze je spíš o taktice svazů LL. Jinak něco na tom možná bude.
Zemakte, právě Jamamoto prosazoval letadlové lodě proti dělovému klubu, a po Midway už nějak všichni věděli, co je potřeba!
Ale je otázka, co by zmohl, kdyby neměl dost postavených letadlových lodí, asi nic moc.
Co se pak reálně po Midway dělo uvádí např. tento článek.
Závod o rozhodující zbraň: Britské, americké, a japonské flotily letadlových lodí, 1942-1943
RACE FOR THE DECISIVE WEAPON: British, American, and Japanese Carrier Fleets, 1942–1943
https://www.jstor.org/stable/26394160
Nebo
DOKTRÍNA AMERICKÉHO NÁMOŘNICTVA A VÍTĚZSTVÍ V TICHOMOŘÍ
U.S. NAVY SURFACE BATTLE DOCTRINE AND VICTORY IN THE PACIFIC
https://www.jstor.org/stable/26396991
Po Midway ve skutečnosti následovaly téměř dva roky války, v níž zejména letadlové lodě nedokázaly zasadit knockoutové údery, které si většina zastánců nových technologií od inovací slibovala.
Dokonce i v bitvě ve Filipínském moři, navzdory nerovnému souboji letadlových lodí, způsobily více poškození americké ponorky.
To neznamená, že by letadlové lodě byly nedůležité, jen to, že se na nich více času trávilo korvetními aktivitami, jako je poskytování krytí pro obojživelné vylodění, než v mahanovském boji mezi flotilami. Většina námořních bitev v 1942-43 se účastnily spíše křižníky a torpédoborce než letadlové lodě.
Ve skutečnosti poslední souboj letadlových lodi, který byl vyrovnaný, se odehrál v říjnu 1942. V podstatě "zlatý věk" letadlových lodí" trval od května do října 1942.
Tento zdánlivý rozpor byl způsoben chronickým nedostatkem letadlových lodí a operačních letadel. To platilo pro všechny tři "letadlové mocnosti": Británie, Spojené státy a Japonsko.
Všichni věděli, co je potřeba, ale předchozí ztráty, pokračující úbytek a pravidelná údržba znemožňovaly shromáždění ohromující flotily letadlových lodí. Teprve se zavedením četných lodí třídy
Essex spolu s masou vycvičených pilotů přišel příslib uplatnění.
Letadlové lodě existovaly ve třech hlavních typech: flotilové, lehké a doprovodné letadlové lodě. My se zde omezíme na letadlové lodě flotily a lehké letadlové lodě.
Navzdory ztrátám u Midway se japonské letadlové lodě ukázaly jako rovnocenný soupeř americkým letadlovým lodím u Šalamounových ostrovů. Ústřední byly sestry
Šókaku a Zuikaku.
Dobře obrněné (to asi myslí, že je vylili betonem), rychlé, a s velkými leteckými skupinami. Byly to pravděpodobně nejlepší letadlové lodě na moři, dokud nepřišla do provozu třída Essex.
Přestavěné linkové lodě
Džunjó a Hijó byly mnohem méně působivé, se slabým pancéřováním, nedostatečnou rychlostí a slabými stroji, které byly původně určené pro pohon parníku a neměly dostačující výkon pro letadlovou loď.
Lehká letadlová loď
Zuihó byla dobrou lodí a sloužila své zemi v rámci „podpůrné skupiny“. V únoru 1944 se Zuihó účastnila bitvy ve Filipínském moři.
Japonsko postupně uvedlo do provozu lehké letadlové lodě, např.
Rjúdžó potopila americká letadla 24. srpna 1942. Byla nahrazena přestavěnou lodí pro skladování ponorek, která se ukázala jako zklamání.
V roce 1943 se k IJN nepřipojila žádná nová letadlová loď, ale počátkem roku 1944 měly vstoupit do služby obrněná letadlová loď
Taiho a lehké letadlové lodě
Chitose a Chiyoda.
Japonci čelili v období od Midwaye do bitvy ve Filipínském moři velkým problémům, a sérii strategických dilemat, která se ukázala jako velmi obtížná.
Přestože počet japonských letadlových lodí, které byly k dispozici, občas převyšoval počet amerického Tichomořského loďstva, japonští admirálové nebyli ochotni riskovat, protože by jich více nebylo okamžitě k dispozici; americká pozemní letecká síla působila jako další odstrašující prostředek pro ofenzivní akce. Kromě toho kvalita japonských pilotů od roku 1943 klesala a situace se měla spíše zhoršovat než zlepšovat.
V letech 1943-44 japonští piloti měli štěstí, pokud získali 275 hodin letového výcviku, zatímco američtí piloti byli uvolňováni k letkám až po 525 hodinách ve vzduchu.
K tomu se přidal účinný atentát na admirála Jamamota v dubnu 1943, který ještě více zvýšil sklíčenost v IJN. Koga, viděl jen spojeneckou sílu a japonskou slabost.
Koga by mohl bránit Truk? Bougainville? Rabaul? Novou Guineu?
. Nicméně Lorde v krátkosti, bo v tom máš takový bordel, že jsem se chytil pouze jedné z posledních několika vět. 
Jde o širší problematiku, není to jen o Taihó. To bychom mohli mlátit prázdnou slámu furt.
