Fingerův letoun Cyklon
Napsal: 21/7/2017, 10:40
Aerodynamischer Flugapparat mit Propulsor - Cyklon
Pokud se podíváme do hlubin historie české aviatiky, tak se náš pohled nejspíš zastaví v roce 1893. Tehdy český letecký konstruktér a průkopník letectví - inženýr Gustav Victor Finger (1854-1919), navrhl vlastní letadlo těžší vzduchu - Flugapparat Cyklon, poháněný tzv. propulsorem. Propulsor je zařízení, které dodává letounu tah, ale na rozdíl od pístového motoru s vrtulí, se jedná o ventilátor umístěný v jakémsi tunelu, který je poháněný motorem. Na jedné straně tunelu je přes speciálně tvarovaný vstupní kanál nasáván vzduch, ventilátor dodá nasávanému vzduchu energii a v zadní části tunelu je výstupní tryska, která upraví rychlost vzduchu tak, aby propulsor vytvářel žádaný tah. Propulsor využívá Bernoulliho principu, který formuloval švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky - Daniel Bernoulli (1700-1782). Jeho rovnice říká, že celková energie malého množství nestlačitelné kapaliny nebo plynu proudícího z místa A do místa B zůstává konstantní. Pokud uvažujeme ustálený proud ideální kapaliny nebo plynu, proudící dostatečnou rychlostí v trubici, která nemá konstantní průměr, bude mít kapalina v místě s větším průměrem větší tlak ale menší rychlost, zatímco v místě s menším průměrem vyšší rychlost, ale menší tlak. Jednalo se vlastně o princip reaktivního pohonu.
Pohon pro Fingerův propulsor měla zajistit vrtule poháněná parním strojem. Tento propulsor měl dle jeho vlastních slov: "zjednati letadlu umělou kolej ve vzduchu pomocí vzdušného sloupce značné síly napětí". O tomto konceptu začal uvažovat již v roce 1892 a nejprve navrhl takto poháněnou vzducholoď - řiditelný aerostat. Svůj návrh doručil České akademii věd již dne 15. října roku 1893, ta návrh sice schválila, ale neposkytla na projekt jakékoliv finance. Veškeré snahy, získat prostředky k praktickým pokusům, selhaly. Vlastní přednášková činnost, prodej literatury a založení podnikatelského družstva (1896) však nevedly ke shromáždění dostatečného obnosu peněz, který by umožnil praktické zkoušky vynálezu, výrobu modelu nebo celého letounu. Po sérii neúspěchů v roce 1897, omezil Gustav Finger své aktivity. Téhož roku se ve Vinohradských ulicích objevil první benzinový automobil značky Benz. Finger pochopil, že budoucím pohonem letadel nebude parní stroj, ale podstatně lehčí a výkonnější benzinový motor. Ke svému projektu se později vrátil ve fejetonu "Jaký význam mají poslední pokusy vzduchoplavby?" a jeho projekt nebyl zcela neznámý. V polovině roku 1908 pronesl Hermann Ritter ve vídeňské vzduchotechnické jednotě (Wiener Flugtechnischer Verein) přednášku o Fingerově letounu Cyklon, opět bez výraznějšího ohlasu. Další naděje upřel Finger k Francii, kde sice získal začátkem roku 1910 patent (číslo 408205), ale opět bez věhlasu nebo finanční podpory. Patent v Rakousku mu byl zamítnut dne 21. června 1911 s poukazem, že nepřináší nic nového a podobné principy již jsou v cizině patentovány. Začátkem roku 1909 byl v Praze svědkem vystavení prvního letadla od francouzského vynálezce a leteckého konstruktéra Louise Blériota (1872-1936). Tento letoun sice pochválil, ale nemohl se ale ubránit hořkosti z neúspěchu vlastních snah. Při příležitosti výstavy v Praze prohlásil: "Kdyby nebylo omezených názorů, mohli jsme dnes vystavovati český aeroplán v Paříži." Koncem roku 1909 by svědkem památného letu průkopníka české aviatiky, nejznámějšího z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů - Jana Kašpara (1883-1927). Později v roce 1911 i letu Kašparova bratrance a spolupracovníka Evžena Čiháka (1885-1958). V této době se již Finger propagaci svého letouny Cyklon nevěnoval. Koncept využití propulsoru pro pohon letounů ale nebyl tak bláznivý, jak by se mohlo zprvu zdát. V roce 1932 totiž navrhl a později zkonstruoval ital Luigi Stipa (1900-1992). Jednalo se o experimentální dvoumístný jednomotorový středoplošník a první funkční letoun s reaktivním pohonem. Konstrukce měla přímý vliv na vývoj druhého proudového letounu na světě Caproni-Campini N.1 ale také experimentální letadlo UL–39 Albi. Ten zkonstruovali studenti Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze a první let absolvoval v roce 2016.
Jaký by byl osud české a Rakousko-Uherské avioniky, pokud by se Gustavu Fingerovi podařilo získat dostatek finančních prostředků a potřebné podpory pro vývoj letounu Cyklon, se již bohužel nikdy nedozvíme.
Zdroj:
Náš prvý letecký inženýr - Karmazín Vladimír (1940)
Z vývoje české technické tvorby - Stránský Josef (1940)
Ing. Gustav Victor Finger, zakladatel leteckého oddělení NTM - Bittmer a Schindler (1965)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Victor_Finger
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... patent.jpg
http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_regi ... 91121.html
http://palba.cz/viewtopic.php?f=157&t=7626
https://www.pilotni.cz/bernoulliho-princip/
boční pohled na letoun Cyklon s patrným propulsorem
český inženýr Gustav Victor Finger (1854-1919)