PALBA.CZ

sigi: A když se s německýma válečnýma veteránama bavíš, řeknou ti proč tedy za Hitlera bojovali? Nebo zase jen omelou to, že bránili svoji vlast a národ? Mě by to zrovna zajímalo, protože až na pár vyjímek z jejich úst slyším jen tohle, takže to skoro vypadá, jako by byl Hitler v Německu nechtěný a všichni byli proti němu...

Není to hloupá otázka. Ale umíš si představit masovou dezerci nebo odmítnutí bojovat (což by se ovšem rovnalo smrti) u Němců? U tehdejších Němců, po staletích navyklých poslouchat?

Dzine už ten moralny aspekt služby vo Wehrmachte zanášaš aj sem?

to neznaš Dzina Yamato,on by sa nechal postavit ke zdi,len aby boli na neho vnuci hrdí...

Podle mě zpočátku Němci ztotožňovali osud Německa s Hitlerem, resp. si mysleli, že Hitler je ten správný muž, který Německo pozvedne. Později to už bylo asi o něčem jiném.

Ono těžko šlo odmítnout (pokud nejsi jako Dzin...bez urážky), většina lidí ke zdi dobrovolně nepůjde. A alternativa, dezerce, je hodně sporná.

ale i tak se musel režim o něco opírat, někdo ho zvolil a dokud nepřišly strašné vojenské porážky vnímali Němci tažení po Evropě jako bezplatné výlety.

Tak v období 1936-41 se nadšení ani moc nedivím. To byla nevídaná série politických a vojenských vítězství (Mimo Bitvu o Británii, ale to byla remíza a byla většině dobře "vysvětlena")!

Ten pan dostal nemecký národ z marastu superinflácie a nezamestnanosti.A samozrejme dokázal presvedcit masy že národ je predurčený k velkým cielom.to nie je nič nové samozrejme.Postupom času s pribudajucimi porážkami a utrpením sa snazil každý človek aspon tu hroznu dobu prežiť,či už vojak na fronte alebo maník u sustruhu.Samozrejme zaslepených magorov je dost v každej dobe a nie každému sa v hlave rozsvieti včas...
Keci o zachovaní si vlastnej tváre, odmietnutí voj.sluzby a podobne su 60 rokov po vojne pre mna osobne absolutne bezcenné a smiešne...

stejně dnešní mladá generace, včetně té německé tohle stěží pochopí, největšího omylu se dopouštíme, když se na tehdejší události díváme dnešním pohledem, svět se mění jiný byl tehdy jiný je dnes.

Stejně tak v tohle smyslu je neustále omlouvání se suďetákům tak trochu mimo mísu.

Ono vubec socialni demoracie ma nejak k sudetakum ustupujici postoj.

Ale je zvláštní, že Steuber nějak zkrotl.

Nemyslím, že zkrotl nedávno prohlásil, že vyhnání Němců se Sudet bylo nějvětší genocidou ve dvacátém století.

Ovšem jaksi zapomněl na Holocaust. Je to magor. V celým omlouvání vidím jen politickej tlak ze strany Německa a naši chňupové se tomu neumí postavit.

Už chybí jenom to, aby jsme frickům vrátili Sudety, to bych si snad změnil občanství.

Melkor: tak k tomu snad nedojde, uz jen kvuli tomu, ze se ted k moci dostane ODS a ta tyto kroky kritizuje. I kdyz neni to zas tak dlouho, co nas "skvely" prezident podekoval cesky nacionalistum, ted uz nevim za co ...

Nekdy se fakt za nase politiky stydim ...

Ohledně podpory nacistického režimu, základní prověřená pravda nám řiká, že žádný režim nevzniká ze vzduchoprázdna a nemůže se u moci udržet jen za pomoci násilí, ale vždy k tomu potřebuje sociální základnu, uznávanou ideologii a pozitivní program.
Z tvrzení většiny Němců přeživší WW2 se ale zdá, že všichni ti, kteří toto pro nacistický režim tvořili, za války padli. Ve většině vzpomínek nikdo nacismus nepodporoval a nikdo v něj nevěřil a sám povstal jaksi ze vzduchoprázdna a byl naprosto cizí, držící se u moci jen násilím...

Jistě...ale co je na tom divného? Normální psychologie...kolik lidí třeba u nás přizná, že podporovala režim? Že mučili a vraždili vězně, donášeli atp. A to jim prakticky (bohužel) nehrozí stíhání...

Jde o to, že stranický, ať u nás komunistický nebo dřív v Německu NSDAP, a státní aparát srostl v jeden celek. Protože NSDAP a Adolf Hitler jedno bylo, je pak logické, že vyjadřuje-li stát svou moc vůči svému obyvatelstvu svými orgány a úřady, tak jsou-li tyto vedeny vůdcem, stranou, atp. jsou zároveň reprezentanty státní moci. Proto odpoví-li Ti někdo, že nebojoval za Hitlera, ale za stát, Německo (nebo to nazve jinak), sám si protiřečí. Bojoval-li za jedno, bojoval i za druhé, protože obojí jedno jest. Takže odepření poslušnosti straně se zároveň rovná vlastizradě. Právě v tom spočívá totalita, ve státě není jiné než jedinné moci.

Ono ta dezerce. Na východní frontě se o tom nedalo ani uvažovat a na západě, kde se zase cpaly do jejich prvotního lebensraumu se už holt muselo bojovat o vlast. A každopádně, lidi, kteří mě zabijou někoho z rodiny (ať už při náletech nebo na frontě) mít rád opravdu nebudu-i když za mnou stojí ne zrovna košer režim.

No a přesně tohle může být další důvod, ovšem dá se jím odůvodnit jen boj v již započaté válce, nikoli počáteční agrese.

Ale ta už tady byla krásně zdůvodněná. Prostě na začátku to šlo až moc pěkně, tak přeci pokračujem, ne?