Válka v Indočíně – bitva u Dien Bien Phu
Napsal: 5/10/2005, 21:28
Válka v Indočíně – bitva u Dien Bien Phu
Většina lidí zná Vietnamskou válku pouze jako konflikt mezi Severním Vietnamem a USA. Ale první válka po japonské okupaci Japonskem byla válka mezi Francií coby místní koloniální mocností a prokomunistickými partyzány označovanými jako Viet Minh. V jejím čele stále předseda komunistické strany Ho Či Min a vojsku velel generál Vo Nguyen Giap.
V září 1945 vyhlásil Ho Či Min nezávislou Vietnamskou republiku kterou Francie neuznala a zahájila vojenské akce, na které reagovali Vietnamci partyzánskou válkou. V prosinci 1950 se ujal velení francouzských vojsk generál de Lattre de Tassigny, který dobyl nazpět většinu obsazeného území. Francouzi však v podstatě kontolovali pouze místa obsazené armádou. V září 1952 byl pro nemoc odvolán generál de Lattre de Tassigny, který záhy nato umírá. Velení se ujímá generál Raoul Sagan, po něm v květnu 1953 generál Henri Eugene Navarre.
Navarre pohrdal Giapem, nazýval ho vesničanem a amatérem. Nevěřil, že by Giap dokázal shromáždit dostatek jednotek, ani že je dokáže zásobovat jídlem a vybavením. Navarre se však mýlil.
Navarre byl rozhodnut vybojovat rozhodujíci bitvuu Dien Bien Phu. Soustředil tam francouzské jednotky a chtěl donutit Giapa k frontálnímu útoku ve stylu číňanů za korejské války, kdy by francouzi využili své palebné převahy. Na základnu a polní letiště vzdálené asi 350 km západně od Hanoje umístil 15.000 vojáků, 24 děl a 4 houfnice.
Giap základnu obklíčil dvěma divizemi a další dvě divize obsadily hranici s Laosem. Dokázal taky nepozorovaně umístit v krytých postaveních okolo základny asi 200 děl a raketometů. Navíc bylo dělostřelectvo na základně rozmístěno do tří základen okolo osady a nemoho se navzájem podporovat....
I výběr velitelů se zrovna nepovedl. Generál Christian Marie Ferdinad de Castris byl zvolen kvůli možnosti použití tanků v bitvě, ovšem u základny byl terén nepoužitelný pro jejich nasazení... Jeho zástupce, velitel dělostřelectva Piroth tvrdil, že zničí každé dělo, které vystřelí více než 3 x. Později spáchal sebevraždu...
Jediná možnost zásobovaní obležených vojsk byla vzduchem, byly sem přisunuty jako posila parašutisti. Než letiště obsadily Vietnamci, bylo sestřeleno 62 letadel.
Ačkoliv Navarre očekával okamžitý frontální útok, Giap postupoval systematicky a pomalu. Trvalo tři měsíce než se rozhodl zaútočit. Po tu dobu jeho vojsko kopalo okolo základny tunely, zákopy, připravovalo kryté postavení pro dělostřelectvo. Pro zásobování použil Giap v obrovském množství kola a veškeré dostupné prostředky. Dokázal tak zásobavat svá vojska o síle 50.000 vojáků. Jeho převaha nad Francouzi byla čtyřnásobná... Dalších 20.000 můžů střežilo zásobovací trasy.
Než Giap zaútočil na hlavní základnu, dobyl dva dělostřelecké body (viz výše), potom pouze utahoval smyčku kolem základny. Dne 7.5.1954 zaútočili a dobyli Dien Bien Phu. Válka v Indočině byla prakticky ukončena.
Z 15.094 obránců bylo 10.000 zajato, z toho byla polovina zraněných. Vietnamci přisli asi o 25.000 mužů.
Nakonec byli francouzi poraženi opovrhovaným vojákem, který se zachoval profesionálněji než oni.
P.S. Generál Giap je ročník 1911 a asi je stále mezi námi!
Většina lidí zná Vietnamskou válku pouze jako konflikt mezi Severním Vietnamem a USA. Ale první válka po japonské okupaci Japonskem byla válka mezi Francií coby místní koloniální mocností a prokomunistickými partyzány označovanými jako Viet Minh. V jejím čele stále předseda komunistické strany Ho Či Min a vojsku velel generál Vo Nguyen Giap.
V září 1945 vyhlásil Ho Či Min nezávislou Vietnamskou republiku kterou Francie neuznala a zahájila vojenské akce, na které reagovali Vietnamci partyzánskou válkou. V prosinci 1950 se ujal velení francouzských vojsk generál de Lattre de Tassigny, který dobyl nazpět většinu obsazeného území. Francouzi však v podstatě kontolovali pouze místa obsazené armádou. V září 1952 byl pro nemoc odvolán generál de Lattre de Tassigny, který záhy nato umírá. Velení se ujímá generál Raoul Sagan, po něm v květnu 1953 generál Henri Eugene Navarre.
Navarre pohrdal Giapem, nazýval ho vesničanem a amatérem. Nevěřil, že by Giap dokázal shromáždit dostatek jednotek, ani že je dokáže zásobovat jídlem a vybavením. Navarre se však mýlil.
Navarre byl rozhodnut vybojovat rozhodujíci bitvuu Dien Bien Phu. Soustředil tam francouzské jednotky a chtěl donutit Giapa k frontálnímu útoku ve stylu číňanů za korejské války, kdy by francouzi využili své palebné převahy. Na základnu a polní letiště vzdálené asi 350 km západně od Hanoje umístil 15.000 vojáků, 24 děl a 4 houfnice.
Giap základnu obklíčil dvěma divizemi a další dvě divize obsadily hranici s Laosem. Dokázal taky nepozorovaně umístit v krytých postaveních okolo základny asi 200 děl a raketometů. Navíc bylo dělostřelectvo na základně rozmístěno do tří základen okolo osady a nemoho se navzájem podporovat....
I výběr velitelů se zrovna nepovedl. Generál Christian Marie Ferdinad de Castris byl zvolen kvůli možnosti použití tanků v bitvě, ovšem u základny byl terén nepoužitelný pro jejich nasazení... Jeho zástupce, velitel dělostřelectva Piroth tvrdil, že zničí každé dělo, které vystřelí více než 3 x. Později spáchal sebevraždu...
Jediná možnost zásobovaní obležených vojsk byla vzduchem, byly sem přisunuty jako posila parašutisti. Než letiště obsadily Vietnamci, bylo sestřeleno 62 letadel.
Ačkoliv Navarre očekával okamžitý frontální útok, Giap postupoval systematicky a pomalu. Trvalo tři měsíce než se rozhodl zaútočit. Po tu dobu jeho vojsko kopalo okolo základny tunely, zákopy, připravovalo kryté postavení pro dělostřelectvo. Pro zásobování použil Giap v obrovském množství kola a veškeré dostupné prostředky. Dokázal tak zásobavat svá vojska o síle 50.000 vojáků. Jeho převaha nad Francouzi byla čtyřnásobná... Dalších 20.000 můžů střežilo zásobovací trasy.
Než Giap zaútočil na hlavní základnu, dobyl dva dělostřelecké body (viz výše), potom pouze utahoval smyčku kolem základny. Dne 7.5.1954 zaútočili a dobyli Dien Bien Phu. Válka v Indočině byla prakticky ukončena.
Z 15.094 obránců bylo 10.000 zajato, z toho byla polovina zraněných. Vietnamci přisli asi o 25.000 mužů.
Nakonec byli francouzi poraženi opovrhovaným vojákem, který se zachoval profesionálněji než oni.
P.S. Generál Giap je ročník 1911 a asi je stále mezi námi!