PALBA.CZ

Německá kavalerie 1918

Během poslední císařské ofenzivy na jaře a počátku léta 1918 se německým silám opět na nějakou dobu podařilo rozhýbat frontu, takže mohlo být nasazeno i jezdectvo. Je poměrně zajímavé, že se velení podařilo dát dohromady dostatečné množství koní. Přeci jen koně byli na konci války nedostatkovým zbožím. Je ale velice pravděpodobné, že se nejednalo o významné počty vojska. Další věcí je, že dle uniforem se opět jedná pouze o obyčejné odvedence, tak jako na počátku války (jen na koni a s kopím v ruce). Tedy bojová hodnota těchto jednotek ani nemohla být významná. Tak jako na počátku války se i na jejím konci, jednalo jen o předsunutý průzkum a jezdci se měli vracet k vlastním jednotkám. Osobně mám rád fotografie jezdců v protiplynových maskách. zde se ale jedná pouze o pózu, jelikož koně ochranné masky nemají. Tím víc je zajímavá fotografie dvou jezdců, kdy masky mají i jejich koně. Zde je nutno vyzdvihnout i uniformy jezdců, jelikož se jedná o opravdové hulány, čemuž odpovídají i typická zdobená saka v uherském stylu.

Zdroj:
https://rarehistoricalphotos.com/german ... nces-1918/
http://www.alamy.com/stock-photo-german ... 44987.html
http://www.alamy.com/stock-photo/german ... y-wwi.html

huláni jsou "polští", tradičně s kopím
uherský styl mají husaři, co vím tak kopí nejméně od sedmileté války neměli nikde v Evropě

Tak když se podíváme na styl zdobení kolem knoflíků, tak ten vychází ze stylu uherských husarů. Ti se proslavili hlavně za sedmileté války, kdy mimo jiné obsadili Berlín atd. od té doby byl husarský styl uniforem hodně populární u všech složek kavalerie. Hulánské jednotky byly oblíbené hlavně díky Napoleonským válkám, kdy se skvěle vyznamenali polští huláni bojující pod Napoleonem. Později je využívaly všechny státy, které měly část bývalého Polska. Tedy Rusové, Rakušané i Němci.
Pokud jde o ony uniformy (saka) tak husarské beru tradičně ono ozdobné zapínání kolem knoflíků. Huláni měli poněkud jiný styl, kdy zdobení bylo méně okázalé, ale zapínání rovněž dvouřadé. pro představu obrázek:


Pruský hulán a vedle sako pruského husara

Na spodní fotce (v článku) mi přijde, že oni jezdci sice mají kopí jako huláni, ale saka právě jako husaři

no jo..

jsem si dal detail a opravdu je tam uherské šňůrování

zmátla mě ta kopí, mám zafixováno, že husaři kopí neměli (nikde jsem o tom neslyšel, neviděl, nečetl)

teď sem se díval po internetu a opravdu jsem tam našel německé WW1 husary s kopím

Ono v Německu (prusku) byla kavalerie poněkud zvláštní. Bylo zde gardové jezdectvo (kyrysníci) a husaři, kteří byli rovněž elitní jednotkou. Hlavní sílu jezdectva tvořila masa odvedenců, kteří neměli nijak zvláštní výcvik. Dá se říct, že ty chlapy vzali z továrny, posadili na zrekvírovaného koně, dali mu do ruky píku a na záda pušku. V podstatě se jednalo o pěšáky na koních (trochu jako dragouni) co většinou používali v boji pušky. Ony píky spíš zavazely a v bojích je často zahazovaly - vojáci zkrátku uměli lépe zacházet s puškou. Viz první střet s elitními britskými nebo belgickými (opěšalými) dragouny, kdy byli němci dost drsně drceni. Zkrátka těchto jezdců bylo hodně, byli všude, ale bojovou kvalitou na tom byli hodně nevalně. Je klidně možné že i němci měli klasické hulány (elitní), ale je v tom obecně dost chaos - přeci jen po vypuknutí války se mobilizovaly i záložní jednotky, které nemusely být výstrojí totožné s řadovými jednotkami.
K těm jezdeckým svrškům, ty byly oblíbené i u letců (dříve kavaleristů) nebo opěšalých jezdců, když bojovali jako pěchota v zákopech a symbolizovaly jejich dříve elitní postavení. Jelikož těch uniforem ale nikdy nebylo moc, tak když vrchní velení, koncem války, opět chtělo využít jezdectvo, kavaleristé už měli většinou jen klasické uniformy, stejné co nosili pěšáci. Některým kavaleristům ale ty zdobené uniformy vydržely až do konce války chaos no

V roce 1914 měli Němci podle názvu v podstatě všechny obvyklé druhy jízdních pluků. Výryzný rozdíl v použití mezi nimi nebyl ( rozdíl byl samozřejmě ve vzhledu uniforem) , rozdíly byly v typu koní a částečně i ve výzbroji, kdy např. kopí měli právě huláni. Jistá změna v použití se začala rýsovat v případě jízdních myslivců, kteří na základě zkušeností z rusko-japonské války byly organizováni spíše jako jízdní pěchota, kde kůň sloužil hlavně jako dopravní prostředek. Jednalo se o 13 Jaeger zu Pferde Regimenter vzniklých v desetiletí před vypuknutím 1.WW.
Mluvíme-li o tzv aktívních plucích ( tedy existujících i v míru ) Němci měli k dispozici těsně před válkou 110 jízdních pluků . V jejich sestavě se předpokládalo , že 11 jízdních divizí bude potřebovat 66 pluků jízdy( 3 jízdní brigády po 2 plucích plus jeden dělostřelecký odíl o 3 bateriích po 4 kanonech 77mm , dále kulometný odíl, dále v u některých divizí prapor pěších myslivců ).
Pro každou z 51 aktivních divizí se předpokládal jeden jízdní pluk . Další jízdní pluky nebo oddíly vznikaly jako tzv. rezervní , často součást rezervních divizí a reservních sborů v okamžiku mobilizace.
Garda měla 8 jízdních pluků ( Regiment der Gardes du Corps , Garde Kurasier Regiment, 2x Garde Dragoner Regiment
3x Ulaner Regiment / gardový huláni/ a 1x Leib Hussaren Regiment / Tělesný husarský pluk / )
Saská armáda ( samozřejmě součást armády Německého Císařství ) měla 8 jízdních pluků (1x Garde Reiter Regiment,1x Karabiner Regiment / další jen podle názvu druh jízdního pluku/ 3x Hussaren Regiment a 3x Ulanen Regiment. Saské jízdní pluky tak pokrývaly potřebu 4 pěších divizí ( XII. a XIX. armádní sbor) a dvoi jízdních brigád. Dále vznikly tzv rezervní jednotky v době mobilizace t.j. dva rezervní jízdní pluky ( XIX. Rezervní sbor složený ze dvou rezervních divizí)
Wurtenberská armáda měla dva Dragoner Regiment a dva Ulanen Regiment
Jízdní pluky Pruska a dalších spolkových zemí ( kromě Bavorska a císařské gardy ) se skládaly ze 16 Ulanen Regimenter, 17 Hussaren Rgt .24 Dragoner Rgt. a 8 Kurasier Rgt. dále 13 Jaeger zu Pferde Rgt /jedná se o výše zmíněné jízdní myslivce/
V případě Bavorska byla odlišnost i v tom , že bavorský pluk měl pět eskadron, kdežto ostatní 4 eskadrony.
Bavorská armáda měla 12 jízdních pluků pro pokrytí potřeb jedné jízdní divize / 6 pluků / a a tří armádních sborů po dvou divizí pěchoty /6 pluků/. Bavorské jízdní pluky se nazývaly: 2x Schwere Reiter / těžcí jezdci / 2x Ulanen Rgt a 8x Chevaulegers Rgt / česky možno přeložit jako švaliseři, jedná se o původní francouzký pojem pro lehkou jízdu /.

Výcvik německé jízdy stejně jako dělostřelců před rokem 1914 trval 3 roky ( na rozdíl od pěchoty a ostatních, kteří měli prezenční službu dvouletou ). Jezdci dostatečně zvládli jízdní dovednosti a boj šavlí popřípadě kopím. Velký důraz však zejména v letech před začátkem 1.WW byl kladen na střelbu. To souviselo s pomalu se prosazující zkušeností ( Rusko-japonská válka, Burská válka ) , že jezdec nemá šanci proti kulometné palbě nebo proti koncentrované palbě kryjící se pěchoty. V roce 1914 se jízdní divize používaly ke krytí křídel manévrujících armádních sborů pěchoty.
Vzhleden k tomu, že německá armáda před rokem 1914 odváděla jen cca 60% mužů odvodních ročníku, byl dostatečných výběr odvedenců ze zemědělských oblastí, kteří již v míru měli zkušenosti s koňmi.

Samotnému rozdělení rozumím, akorát mi pořád leží v hlavně ony jednotky kavalérie, kde vojáci mají klasické pěchotní uniformy i přilby. Většinou ale mají onu hulánskou píku.
Nevím jak si to vysvětlit, nemůžou to být třeba oni Bavorští švališéři, nebo jízdní myslivci ? Rozhodně nevypadají jako příslušníci řadových jízdních pluků.

Rase a radecký - Toto je zajívavý soubor informací.

Abych řekl pravdu, pro mě je to novum a rozklad složení německých jezdeckých formací od pana radckého je překvapivý- tolik jezdeckých těles bych nečekal. Jste šikovní chlapi.

V roce 1909 byl zaveden Feldanzug ( polní oděv) v barvě feldgrau ( polní šeď ) v podstatě pro všechny pozemní vojska. Krásné modré ( pruská modř ) a pestré uniformy jezdectva předchozí doby se staly slavnostními nebo vycházkovými uniformami. Některé pluky vzniklé po roce 1909 třeba ani slavnostní uniformy neměly. Zejména šlo o část Jaeger zu Pferde.
Německý voják do roku 1914 obdržel každý rok novou uniformu. Mohl mít k dispozici až pět garnitur uniformy. První byla slavnostní, druhá vycházková, třetí a čtvrtá pro denní zaměstnání a pátá byla ve skříni nedotčená k použití v případě války.
Naopak v roce 1914 některé Ersatz ( náhradní ) Landsturm oddíly nastupovaly ve starých, vycházkových uniformách " prostě proto že Feldanzug nebyl k dispozici.
Předpokládám, že na fotografiích je právě jízda ve Feldanzug. Na fotce, kde jsou jezdci s ocelovou přilbou, tzv. Stahlhehm M1916, může jít o jizdní eskadronu Kavallerie Schutzen Divisionen, což byly opěšalé jízdní divize. Důvodem byl samozřejmě válečný nedostatek koní.

Osobně to vidím spíš opačně. Přeci jen ony i ty uniformy pro husary, hulány atd. se rovněž vyráběly v polní šedi a od pěchotních uniforem se lišily střihem a zdobením. Zkrátka tradiční styl aby bylo vidět že je to elita (odlišit se od pěšáků). Nevím jestli to bylo v Německu stejné jako v R-U, ale u nás se lišily i uniformy vojáků "německých" a "uherských" pluků. Uherské měly jiný střih kalhot, zdobení atd. Bývalé jízdní jednotky si zachovaly odlišný střih uniforem i v zákopech atd. Potvrzuje to vyprávění pamětníků i fotografie.
Když se ale vrátím k němecům, nemůže to být tak, že ty náhradní jednotky kavalerie (co na začátku války nebyly aktivní) fasovaly třeba jen klasické pěchotní polní uniformy ? Hlavně narážím na ty přilby. Přeci jen mají na nich hrot - kdyby to byly huláni, tak mají takový ten polský "čtyřhran". špici měli sice i kyrysníci, ale tihle na to nevypadají (přilba by měla protáhlý zátylek). Samotné uniformy taky nevypadají moc "jezdecky".

V roce 1914 měla německá armáda 272 různých variant uniformy. Často to byly jen maličkosti. Rozlišovali se tak kromě pořadového čísla pluky podle původu či druhu vojsk. " Pickelhaube " (helma se špicí) byla základní pokrývkou hlavy a to i u jízdy. Huláni a husaři byla samozřejmě vyjimka. Nosila ji také policie často s tupým zakončením na vrcholu. Polní myslivci a tzv Schutzen ( střelci, něco jako lehká pěchota ) a vojáci kulometných oddílů nosili Tschako ( čáka z maďarského csákó ). Také technické oddíli včetně leteckých sil, asi proto aby si neublížili, Seebataillone ( německá námořní pěchota ) měli čáky.