PALBA.CZ

Jasuke - černý samuraj

Jedním z nejpozoruhodnějších nejaponských samurajů byl zároveň první černoch, který se kdy dostal do Japonska. Jednalo se o otroka, jehož majitelem byl italský jezuita Alessandro Valignano, který dohlížel na jezuitské misie v Indiích – tedy na Dálném východě. Do Japonska přicestovali roku 1579 a v březnu 1581 se vydali do hlavního města. Cestou si získali velký zájem místních obyvatel a výjimkou nebyl ani tajemný muž s černou kůží, jehož netradiční vzhled přilákal mnoho zvědavých diváků. Velice rychle jeho nevšední vzhled upoutal i prvního ze tří sjednotitelů Japonska – slavného vládce oblasti Nagoja jménem Oda Nobunaga (1534–1582). Tento vládce byl fascinován evropskou kulturou, sbíral umělecká díla, zbraně a brnění. Je také považován za jednoho z prvních Japonců, kteří nosili evropské oblečení. Když byl otrok předveden před vládce, Nobunaga přikázal, aby mu byly sundány šaty a byl omyt inkoust z jeho kůže. Muž ale zůstal černý a fascinovaný vládce jej vzal do svých služeb a jmenoval ho svým osobním ochráncem. Tuto událost zaznamenal roku 1581 jezuita Luís Fróis v dopise pro Lourenço Mexiu.Otrokovo pravé jméno není známo, ale jeho nový pán ho nazýval Jasuke (弥介). Roku 1627 zmínil François Solier ve své knize Histoire ecclésiastique des isles et royaumes du Japon, že Jasuke pocházel z portugalského Mosambiku. Zde je ale nutno dodat, že kniha vznikla velmi dlouho po této události. V roce 2013 bylo zmíněno, že Jasuke nejpravděpodobněji pocházel z etnické skupiny Makua (Makhuwa), která se nachází na severu Mosambiku. Místní kmeny byly zemědělské a dokázaly zpracovávat železo. Nakonec se tato oblast dostala pod vliv Arabů a část místních obyvatel přijala islám. Prvními Evropany, kteří vstoupili na území dnešního Mosambiku, byli v roce 1498 Portugalci pod vedením Vasca da Gamy. Objevili zde arabské osady, které se táhly po celé délce pobřeží. Moc v zemi měl místní sultán jménem Muça Alebique, podle něhož dostal Mosambik své jméno. Evropané postupně obsadili většinu arabských osad na pobřeží a rovněž převzali vzkvétající obchod s otroky. Zde měl tedy původ patrně i Jasuke, jehož jméno původně znělo Jasufe, nebo přesněji v místním jazyce Issufo. Možné je, že pocházel z lidu Jao, který se nacházel ve vnitrozemí Mosambiku, přičemž tito domorodci byli před rokem 1585 v kontaktu s Portugalci. Jméno Jasuke by pak mohlo mít původ v kombinaci slov Jao-suke, přičemž suke je japonský termín pro mužské jméno. Jiná teorie zmiňuje, že pocházel z Habeše v dnešní Etiopii. Jméno by pak mohlo pocházet z místního Jisake nebo portugalského Isaque (Izák). Jasufe je rovněž v Etiopii známé příjmení.

Japonská kronika Šinčó kóki potvrzuje Fróisův popis událostí na Nobunagově dvoře. Rovněž Jasukeho popisuje jako zdravého muže dobrého chování, vysokého 6 šaku a 2 sun (cca 188 cm), s pokožkou barvy dřevěného uhlí. Samotný vládce Japonska obdivoval jeho sílu, která se údajně rovnala deseti statným mužům. Rovněž s ním pojedl a krátce pohovořil. Význam setkání podtrhuje i fakt, že Nobunagův synovec mu dal nespecifikovanou sumu peněz. Možná se divíte, jak probíhala komunikace, když vládce nemluvil portugalsky. Komunikace probíhala patrně v japonštině, což bylo u cizinců rovněž velice pozoruhodné. Jezuité se tedy patrně pečlivě předpřipravili na toto setkání. Některé zdroje dokonce zmiňují, že hovořil plynně japonsky (!).

Jasukeho kariéra nabrala neskutečné tempo. Od Nobunagy získal vlastní dům, krátkou ceremoniální katanu a rovněž funkci nosiče vládcova meče, což byla velice významná funkce a neobvyklé privilegium. Ještě roku 1581 se stal samurajem. V této hodnosti doprovázel roku 1582 svého pána do bitvy u Tenmokuzanu (Toribaty). Zde Oda Nobunaga, souběžně se svým spojencem Tokugawou Iejasuem, vytáhl proti poslednímu odporu klanu Takeda, který vedl Takeda Kacujori. Jasukeho pán zde zvítězil, protáhl územím zničeného klanu Takeda a při zpáteční cestě se tento nevšední samuraj setkal rovněž s Tokugawou. Krátký čas Jasuke rovněž sloužil na jedné z hlavních Nobunagových pevností – na zámku Azuči. Tento hrad u jezera Biwa v provincii Ómi byl dostavěn roku 1579. Jednalo se o působivý a extravagantně vyzdobený hrad pokrytý zlatem a zdobený sochami, jehož interiéry pomaloval malíř Kanó Eitoku. Tato nevšední stavba udivovala evropské misionáře stejně jako obyčejné dvořany. Dá se říci, že extravagantní černý samuraj zde poměrně zapadal.

Boje o vládu nad Japonskem pokračovaly dál a na cestě do regionu Čúgoku zastavil Nobunaga v chrámu Honnódži v Kjótu. Jelikož neočekával útok uprostřed jím ovládaného území, byl strážen pouze pár desítkami služebníků a osobními strážci. Toho však využil jeho bývalý vazal Akeči Micuhide, náhle obklíčil chrám a donutil Nobunagu spáchat sebevraždu. Ve stejný čas Akečiho síly napadly palác Nidžó, kde si Nobunagův dědic Oda Nobutada vzal život. Společně s Nobunagou v Honnódži zemřel i jeho mladý pobočník a milenec Móri Ranmaru. Zda se přímo tam nacházel i Jasuke, není jisté, ale vzhledem k tomu, že svého pána přežil, patrně ne. Jisté je, že se následně připojil k vojsku, které se snažil v paláci Nidžó shromáždit právě Oda Nobutada. Zde Jasuke bojoval v armádě svého nového pána, ale po dlouhém boji byl zajat. Když byl černý samuraj předveden před Akečiho Micuhideho, ten zmínil, že černý muž není Japoncem, a tedy by neměl být zabit. Patrně také nechtěl popudit jezuity, jelikož následně měl být převezen do kostela Nanbandži (nebo Nanbandera) v Kjótu. Jednalo se o první křesťanský kostel v Japonsku, postavený roku 1576 za podpory Ody Nobunagy a zničený roku 1587. Další osud černého samuraje není znám, ale zmiňuje se, že zemřel po roce 1582 v Kjótu. Byť byl Nobunaga mrtev, položil pro své následovníky cestu k dokončení sjednocení Japonska. Jeho nástupci se stali jeho věrní vazalové Tojotomi Hidejoši a Tokugawa Iejasu. Hidejoši porazil Akečiho během měsíce a byl považován za právoplatného Nobunagova nástupce. Hlavním vládcem se stal roku 1585. Dějiny Japonska ale zásadně ovlivnil právě Tokugawa Iejasu (1543–1616), který zásadním způsobem změnil politický vývoj země, když tři roky po klíčové bitvě u Sekigahary ustanovil roku 1603 šógunát Tokugawa, ten zanikl až roku 1868 v tzv. reformách Meidži. Jediný černý samuraj ale nebyl zapomenut. Na motivy jeho života vyšel roku 1968 historický román a naposledy se stal hlavní postavou videohry.

Zdroj:
https://www.kabinetkuriozit.eu/cerny-samuraj-yasuke/
http://www.thevintagenews.com/2016/08/2 ... ed-yasuke/
http://www.ancient-origins.net/history- ... rai-007554
https://en.wikipedia.org/wiki/Yasuke
https://en.wikipedia.org/wiki/Makua_people
https://cs.wikipedia.org/wiki/Micuhide_Ake%C4%8Di
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_f ... i_in_Japan
https://www.youtube.com/watch?v=yzBR025672w

Zase jsem si trochu pohrál s AI a zkusil jí prohnat nějaké dobové kresby. Docela dlouho trvá, než vznikne alespoň trochu slušný výsledek. Taky je potřeba přizvat si na pomoc Photoshop. Člověk si taky musí dát práci a přidat k požadavku i docela konkrétní popis toho co vlastně od AI chce. Vzhledem k nekvalitní předloze mi přijde ale výsledek velmi slušný. Alespoň pro tu atmosféru.

Jak se africký otrok stal elitním strážcem vládce Japonska

Nepochybně vám při pohledu na tradiční japonské umění vrtalo hlavou, že jedním z nejpozoruhodnějších samurajů byl muž afrického původu - z tehdejšího portugalského Mosambiku. Do země vycházejícího slunce dorazil v roce 1579 jako osobní strážce italského jezuity Alessandra Valignana. Když v březnu 1581 vstoupil do tehdejšího hlavního města Kjóta, jeho obří postava a uhelně černá kůže vyvolaly mezi místními obyvateli takové pozdvižení, že se lidé téměř ušlapali, jen aby ho zahlédli. Zvěsti o nevídaném cizinci okamžitě upoutaly Odu Nobunagu, jednoho z nejmocnějších sjednotitelů Japonska, který byl fascinován evropskou kulturou. Nobunaga zpočátku nevěřil, že je barva pokožky skutečná, a nechal jej svléknout a drhnout kartáči v domnění, že je jen potřený tuší. Když se pravost potvrdila, byl inteligencí a silou pozoruhodného cizince tak ohromen, že ho vykoupil z církevních služeb, dal mu japonské jméno Jasuke (弥介), přijal ho do elitní družiny a jmenoval svým osobním ochráncem.

Jasukeho kariéra nabrala raketové tempo. Podle dobových kronik hovořil velmi dobře japonsky a jeho síla se údajně rovnala deseti statným mužům. Nobunaga ho jako jednoho z mála usadil ke svému stolu, daroval mu dům, peníze a především mu udělil prestižní status "samuraje" (o konkrétní pozici se historici dodnes přou) včetně práva nosit ceremoniální meče a vykonávat funkci nosiče vládcovy katany. Jako elitní bojovník věrně doprovázel svého pána na extravagantním zlatém hradě Azuči i v bitvách. Krutý konec však přišel v červnu 1582, kdy byl Nobunaga v kjótském chrámu Honnódži zrazen a obklíčen vlastním generálem Akečim Micuhidem, načež byl nucen spáchat rituální sebevraždu seppuku. Jasuke se po smrti svého pána statečně probojoval k Nobunagovu dědici a pokračoval v obraně hradu Nidžó, dokud po dlouhém a krvavém střetu nepadl do zajetí. Zrádný Akeči jej však ušetřil s argumentem, že "černý muž není člověk, nýbrž zvíře, které nezná japonské tradice," a nechal ho předat jezuitům. Jeho další stopa v historii následně mizí. Někteří historici se domnívají, že mohl zůstat v Japonsku, přičemž záznamy naznačují přítomnost vysokého afrického muže v Japonsku v 90. letech 16. století. Zda však tímto mužem byl Jasuke, zůstává záhadou. Jisté je, že Jasukeho legenda v Japonsku přetrvala staletí a dodnes inspiruje spisovatele i tvůrce moderních videoher.

Vzhledem k nedostatku vhodných obrazových materiálů si dnes musíte vystačit s obrázkem co jsem vytvořil pomocí AI. Myslím ale že vypadá velmi dobře a decentně. Jeho oděv totiž nepochybně kombinoval jak portugalské, tak i japonské prvky, což bylo tehdy běžné i mezi zámožnými Japonci.

Hezky zpracováno, tohle je pozoruhodný příběh

Mohl být Jasuke skutečným samurajem?

Na facebooku se docela strhla debata o tom, zda byl Jasuke skutečně samuraj (na čemž se historici dodnes nemohou shodnout). Oficiálně byl cesta k "samuraji" dlouhý vývoj a člověk se tak musel narodit. Lidi ale nepočítají s tím, že nedlouho před tím skončila krvavá občanská válka, kdy to s povyšováním nebylo tak striktní jako později. V 16. století v Japonsku platilo heslo gekokudžó (spodní svrhává vrchního). Společnost byla v chaosu a rozhodovaly zásluhy na bojišti, nikoliv původ. Jednou jsem viděl v dokumentu povídání o sbírání hlav, kdy ten co přinesl uťatou lebku samuraje získal vysokou odměnu, nebo i jeho majetek (i ženu a děti). V drtivé většině případů je nosili samurajové (kterým ty hlavy přinesli jejich pěšáci, ať již dobrovolně nebo ne), ale dokument popisuje případ prostého vojáka, který skutečně zabil zraněného samuraje, uťal mu hlavu, náhodou ho nezabil jeho vlastní velitel (aby mu hlavu sebral) a byl pak jmenován samurajem. Získal majetek zabitého atd.*

*Hlavy se po bitvě oficiálně registrovaly a kontrolovaly při ceremoniálu zvaném kubi-andžo. Pokud prostý voják dokázal, že zabil významného samuraje, mohl být povýšen do samurajského stavu, dostat příděl rýže (koku) nebo půdu. Bylo to sice vzácné, ale legálně a společensky možné. Pěkným příkladem raketového vzestupu je kupříkladu sám Tojotomi Hidejoši (na obrázku) – muž, který sjednotil Japonsko hned po Nobunagovi. Narodil se jako prostý rolník (pěšák ašigaru), vypracoval se na samuraje, pak na generála a nakonec vládl celému Japonsku.

Navíc Oda Nobunaga byl známý tím, že kašlal na tradice. Ignoroval buddhismus, obklopoval se křesťany, miloval evropské zboží a lidi si vybíral striktně podle schopností a loajality, ne podle původu. Byl rovněž kontroverzní sběratel kuriozit, tak klidně mohl Jasukeho jmenovat "samurajem"* jen tak z rozmaru, nebo pro srandu. No a co si budeme povídat, vzhledem k jeho postavení, proti tomu nemohl nikdo nic namítat. Ono i ve starověkém Římě nemohl být kůň senátorem, a... Caligula se rozhodl poněkud jinak .)))

*Jasuke od něj dostal krátký meč (wakizaši), vlastní dům, sluhu a pravidelný plat. V tehdejším kontextu to byly právě tyto atributy (nošení mečů, podřízenost přímo pánovi, pobírání platu a držení majetku), které z člověka dělaly samuraje/válečníka. Formální "certifikát" na samurajství neexistoval. Ti, co tvrdí, že Jasuke "nemohl být samuraj, protože se tak nenarodil", aplikují pravidla z roku 1650 na situaci z roku 1581. V roce 1581 udělaly z Jasukeho samuraje dvě věci: vůle Ody Nobunagy a fakt, že nosil meče a sloužil jako pánův válečník.

Inkoustová krabička ve stylu Rinpa (cca 1590): Luxusní lakovaná krabička na psací potřeby, na jejímž víku je vyobrazen vysoký černý muž v bohatém evropsko-japonském oděvu - pravděpodobně jde o Jasukeho. Tuto unikátní památku uchovává portugalské muzeum Museu do Caramulo.

To feudální rodové pravidlo (musel se narodit jako...) platilo zhr. do konce obd. Heian, tedy cca do r. 1185, a i to jen pro knížata (daimjo).

V obd. Kamakura se to hodně zamíchalo, protože na jedné straně po porážce rodu Taira bylo najednou Japonsko plné roninů, tak na druhé straně bylo plné různě zasloužilých vojáků a také se, díky zesložitění civilizace a novým pravidlům, zavedeným novým šogunátem (právě tehdy se k tomu dostali Minamotovci) zvedla třída "správců", tedy účetních, majordomů apod, a nabyla na důležitosti.
A ty bylo nutno něčím platit, a chechtáků nebylo, takže... zavedli to, čemu se obv. říká "služebná šlechta". Tedy - samurajové. Ostatně toto slovo pochází ze slova saburu, tedy sloužící
Paradoxně, ale nikoli překvapivě (dělají to všichni vzpoměňme na různé gildy, profesní komory apod.) to zrušil PRÁVĚ Oda Nobunaga, který se vyšvihl z rolníka, a ihned po svém nastolení uvedl v platnost nařízení, že nadále se nesmí měnit společenská kasta. Tedy že rolník se nesmí stát samurajem, kupec je úplně ten nejníže a nesmí se stát ničím jiným, atd.
Tedy v r. 1568 nebo těsně po.

Jinak řečeno, do obd. Kamakura nebyl žádný větší rozdíl mezi sluhou (samurajem) a rolníkem. Mezi knížetem (daimjo) a jimi ano, ale mezi nimi samotnými ne.
Samurajové vznikli postupně jako služebná šlechta, z různých osobních strážců, účetních, skladníků, apod., byli placeni buď rýží nebo půdou (ohodnocenou tím kolik se na ní dalo vypěstovat rýže), a jejich výsady oproti ostatnímu obyv. se teprve postupně vytvářely od 12. stol. zhr. do nástupu Tokugawy Iejasu.
Absolutní pravidla pak do společnosti zavedl až on a jeho dědicové.
To se týče i jednotného ustrojení, pravidel na zbraně, účesy, apod.

Na dr. stranu, právě v obd. Edo bylo Japonsko tím, čím je pro nás na západě - ikebana, totori, kimona a jukaty, nó a kabuki, ča-no-ju, a také jídla, namnoze poch. od Portugalců... např. velmi známá tempura

Tím rolníkem co se vyšvihl nahoru byl výše zmíněný Tojotomi Hidejoši - právě on zavedl i ona nařízení, konkrétně roku 1591. Uvedený Oda Nobunaga byl totiž druhým synem Ody Nobuhideho, který zastával funkci zástupce šuga (provinčního správce / hejtmana) a měl své pozemky v provincii Owari. Byť měl v mládí dost zvláštní povahu a byl považován za blázna, tak o bezvýznamného rolníka nešlo. Jinak děkuju za parádní historickou sondu na téma co mě baví.

Ééé sorry záměna jmen. Stárnu nebo co
Díky za opravu.