Re: Kabinet Kuriozit
Napsal: 12/6/2018, 13:48
Hromada lebek zastřelených bizonů, která bude brzy rozemleta na hnojivo, z rohů vyrobí knoflíky a spony (1875)
Bizon americký (Bison bison) je statné zvíře, největší savec Severní Ameriky. V době před příchodem bělochů jejich počet dosahoval odhadem 30–70 milionů. Indiánské kmeny je původně lovili luky nebo naháněním ze srázů. S rozšířením koní pak používali k lovu i je. Za lovci následovaly ženy, které stahovaly kůže, bouraly maso a odvážely ho do tábora. Indiáni dokázali z bizona zužitkovat skoro všechno – od rohů až po paznehty. Bílí lovci nejprve zabíjeli bizony pro maso, jazyky a kůže, později jen pro jazyky a kůže. Brzy došlo ke krvavým konfliktům mezi indiány a bělochy. Američtí kongresmani si uvědomovali, že život kočovníků je plně závislý na bizonech, a tak roku 1871 schválili zákon, jenž povoloval úplnou likvidaci bizonů. Ročně bylo zastřeleno kolem 250 000 bizonů, někdy však lovci zabili stejné množství zvířat za jediný měsíc. Vojáci z pevností také stříleli do stád bizonů z děl. Železniční společnosti organizovaly pro své pasažéry lov bizonů pro zábavu přímo z vlaku. V roce 1889 tak zbylo pouhých 542 bizonů, především v chráněných územích a v zoologických zahradách. Roku 1905 byla založena Společnost na záchranu bizona, která se přičinila o zřízení bizoních rezervací v Oklahomě, Nebrasce, Jižní Dakotě, Montaně a Manitobě. Malé stádo bylo chováno i v Yellowstonském národním parku. Díky činnosti těchto lidí se početní stavy bizonů začaly postupně zvyšovat až na dnešních 300 000 kusů.
Pioneer Cabin tree (1880)
Představte si situaci, kdy máte postavit cestu skrz národní park v Kalifornii, ale všude jsou obří Sekvoje o průměru kmene několik desítek metrů. Nu v roce 1880 přišli s osobitým způsobem jak tento problém vyřešit. Vzniknuvším tunelem mohly projíždět krom povozů i automobily. Gigantická sekvoje s tunelem byla největším lákadlem kalifornského parku Calaveras Big Trees, ročně se na ni přijížděly podívat tisíce návštěvníků. Zlom nastal na začátku roku 2017, kdy Kalifornii trápily zimní bouře, vytrvalý déšť a záplavy. Strom se v posledních letech již nakláněl na jednu stranu, ale osudným se mu stala kombinace podmáčené půdy, mělkého kořenového systému a silného větru. Kmen se po dopadu na zem rozpadl na několik kusů.
Serfař a plavec Duke Kahanamoku, pózuje se svým prknem v Los Angeles, California (1920)
Duke Paoa Kahinu Mokoe Hulikohola Kahanamoku (1890-1968) byl americký sportovec pocházející z Havaje, popularizoval surfing a získal tři zlaté a dvě stříbrné olympijské medaile. zdokonalil kraulařskou techniku, jeho stylu se říkalo americký kraul. Díky jeho efektivitě vytvořil 11. srpna 1911 v Honolulu světový rekord na 100 yardů 55,4 s, čímž vylepšil dosavadní rekord o více než čtyři sekundy. Na olympiádě 1912 zvítězil v individuálním závodě na 100 m a byl druhý ve štafetě, na olympiádě 1920 vyhrál stovku i štafetu a v roce 1924 skončil na stovce na druhém místě. Olympijskou kariéru zakončil na hrách 1932 jako člen amerického mužstva vodních pólistů, které obsadilo čtvrté místo.
Kromě závodění objížděl svět s exhibicemi v plavání a surfingu — začínal na tradičním havajském prkně, které měřilo téměř pět metrů, později přešel na kratší surfy (to můžete vidět na snímku). Pracoval také jako plavčík, 14. června 1925 v Corona del Mar zachránil pomocí surfového prkna osm lidí ze ztroskotané lodi Thelma. Hrál také menší role v řadě hollywoodských filmů: Lord Jim (1925), Siamský tygr (1929), Pan Roberts (1955). V letech 1932 až 1961 zastával v Honolulu úřad voleného šerifa. V roce 2012 vydala americká pošta známku s jeho portrétem
K.u.k. Garnisonwerkstätte
když se podařilo posádkové dílně v Terezínské pevnosti vykovat velkého rakousko-uherského orla, tak to byla skvělá příležitost na společnou fotografii. Snímek byl pořízen před místní truhlářskou dílnou (Tischler Werkstatt), znak byl ale vyroben z plechu. Datace není známa, ale patrně před rokem 1914.
Patrně každý znás zná ikonickou scénu, kdy Marilyn Monroe stojí nad výdechy ventilace a vzduch jí nadzvedává sukni. Jde o jednu z nejikoničtějších fotografií 20. století a pochází z komedie "Slaměný vdovec" (1955). Málokdo ale ví, že tato scéna byla již v mnohem starším filmu, konkrétně krátkém snímku nazvaném "What Happened on Twenty-third Street, New York City" z roku 1901. Herečkou se vzdouvající se sukní je zde Florence Georgie a vidět ji můžete na horním snímku:
Na těchto raritních snímcích ze 30.let, můžete vidět a především slyšet veterány americké občanské války. Jedná se o bývalé příslušníky Konfederační armády. Na zvukové stopě je zachycen válečný pokřik tzv. Rebel Yell, který vnesl strach do srdcí mnoha federálních vojáků. Podle některých názorů byl hrozivější než zvuk dělostřelby. Vojáci konfederace jej křičeli když šli do bitvy, když oslavovali vítězství a nebo jen tak za pochodu na upevnění morálky a soudružnosti. https://www.youtube.com/watch?v=s6jSqt39vFM
Bizon americký (Bison bison) je statné zvíře, největší savec Severní Ameriky. V době před příchodem bělochů jejich počet dosahoval odhadem 30–70 milionů. Indiánské kmeny je původně lovili luky nebo naháněním ze srázů. S rozšířením koní pak používali k lovu i je. Za lovci následovaly ženy, které stahovaly kůže, bouraly maso a odvážely ho do tábora. Indiáni dokázali z bizona zužitkovat skoro všechno – od rohů až po paznehty. Bílí lovci nejprve zabíjeli bizony pro maso, jazyky a kůže, později jen pro jazyky a kůže. Brzy došlo ke krvavým konfliktům mezi indiány a bělochy. Američtí kongresmani si uvědomovali, že život kočovníků je plně závislý na bizonech, a tak roku 1871 schválili zákon, jenž povoloval úplnou likvidaci bizonů. Ročně bylo zastřeleno kolem 250 000 bizonů, někdy však lovci zabili stejné množství zvířat za jediný měsíc. Vojáci z pevností také stříleli do stád bizonů z děl. Železniční společnosti organizovaly pro své pasažéry lov bizonů pro zábavu přímo z vlaku. V roce 1889 tak zbylo pouhých 542 bizonů, především v chráněných územích a v zoologických zahradách. Roku 1905 byla založena Společnost na záchranu bizona, která se přičinila o zřízení bizoních rezervací v Oklahomě, Nebrasce, Jižní Dakotě, Montaně a Manitobě. Malé stádo bylo chováno i v Yellowstonském národním parku. Díky činnosti těchto lidí se početní stavy bizonů začaly postupně zvyšovat až na dnešních 300 000 kusů.
Pioneer Cabin tree (1880)
Představte si situaci, kdy máte postavit cestu skrz národní park v Kalifornii, ale všude jsou obří Sekvoje o průměru kmene několik desítek metrů. Nu v roce 1880 přišli s osobitým způsobem jak tento problém vyřešit. Vzniknuvším tunelem mohly projíždět krom povozů i automobily. Gigantická sekvoje s tunelem byla největším lákadlem kalifornského parku Calaveras Big Trees, ročně se na ni přijížděly podívat tisíce návštěvníků. Zlom nastal na začátku roku 2017, kdy Kalifornii trápily zimní bouře, vytrvalý déšť a záplavy. Strom se v posledních letech již nakláněl na jednu stranu, ale osudným se mu stala kombinace podmáčené půdy, mělkého kořenového systému a silného větru. Kmen se po dopadu na zem rozpadl na několik kusů.
Serfař a plavec Duke Kahanamoku, pózuje se svým prknem v Los Angeles, California (1920)
Duke Paoa Kahinu Mokoe Hulikohola Kahanamoku (1890-1968) byl americký sportovec pocházející z Havaje, popularizoval surfing a získal tři zlaté a dvě stříbrné olympijské medaile. zdokonalil kraulařskou techniku, jeho stylu se říkalo americký kraul. Díky jeho efektivitě vytvořil 11. srpna 1911 v Honolulu světový rekord na 100 yardů 55,4 s, čímž vylepšil dosavadní rekord o více než čtyři sekundy. Na olympiádě 1912 zvítězil v individuálním závodě na 100 m a byl druhý ve štafetě, na olympiádě 1920 vyhrál stovku i štafetu a v roce 1924 skončil na stovce na druhém místě. Olympijskou kariéru zakončil na hrách 1932 jako člen amerického mužstva vodních pólistů, které obsadilo čtvrté místo.
Kromě závodění objížděl svět s exhibicemi v plavání a surfingu — začínal na tradičním havajském prkně, které měřilo téměř pět metrů, později přešel na kratší surfy (to můžete vidět na snímku). Pracoval také jako plavčík, 14. června 1925 v Corona del Mar zachránil pomocí surfového prkna osm lidí ze ztroskotané lodi Thelma. Hrál také menší role v řadě hollywoodských filmů: Lord Jim (1925), Siamský tygr (1929), Pan Roberts (1955). V letech 1932 až 1961 zastával v Honolulu úřad voleného šerifa. V roce 2012 vydala americká pošta známku s jeho portrétem
K.u.k. Garnisonwerkstätte
když se podařilo posádkové dílně v Terezínské pevnosti vykovat velkého rakousko-uherského orla, tak to byla skvělá příležitost na společnou fotografii. Snímek byl pořízen před místní truhlářskou dílnou (Tischler Werkstatt), znak byl ale vyroben z plechu. Datace není známa, ale patrně před rokem 1914.
Patrně každý znás zná ikonickou scénu, kdy Marilyn Monroe stojí nad výdechy ventilace a vzduch jí nadzvedává sukni. Jde o jednu z nejikoničtějších fotografií 20. století a pochází z komedie "Slaměný vdovec" (1955). Málokdo ale ví, že tato scéna byla již v mnohem starším filmu, konkrétně krátkém snímku nazvaném "What Happened on Twenty-third Street, New York City" z roku 1901. Herečkou se vzdouvající se sukní je zde Florence Georgie a vidět ji můžete na horním snímku:
Na těchto raritních snímcích ze 30.let, můžete vidět a především slyšet veterány americké občanské války. Jedná se o bývalé příslušníky Konfederační armády. Na zvukové stopě je zachycen válečný pokřik tzv. Rebel Yell, který vnesl strach do srdcí mnoha federálních vojáků. Podle některých názorů byl hrozivější než zvuk dělostřelby. Vojáci konfederace jej křičeli když šli do bitvy, když oslavovali vítězství a nebo jen tak za pochodu na upevnění morálky a soudružnosti. https://www.youtube.com/watch?v=s6jSqt39vFM