Hrdina tohoto článku se narodil v r. 1854 na území provincie Fu-ťien v rodině učitele a měl čtyři bratry. Jeho finančně zajištěná rodina vlastnila ve Fu-čou pěkný dům, který se zachoval až do dnešních dnů. Do řad čínského válečného námořnictva vstoupil už jako 13letý chlapec, když se přihlásil do námořní školy ve Fu-čou, kde Číňané pod dohledem francouzských inženýrů (Giquel, d´Aiguebelle) vybudovali i velký námořní arzenál a loděnici. Absolventi zdejší akademie tvořili elitu čínského důstojnického sboru a po čtyřletém studiu (angličtina, navigace, zeměpis,...) je čekala ještě pětiletá výuka na školních lodích.
Fang Paj-čchien poprvé vyplul na moře jako kadet v r. 1871 a v následujících letech navštívil nejenom množství čínských přístavů, ale zavítal i do vzdáleného Singapuru. O tři roky později jej po složení závěrečné zkoušky vyřadili a mladý důstojník (obrázek č. 1) postupně prošel službou na několika jednotkách zdejší eskadry včetně vlajkové lodě JANG-WU. Až do svých třiadvaceti svědomitě plnil uložené úkoly, ale nezdálo se, že by jej čekala zářná kariéra. Jenomže tehdy se zdejší mocipáni rozhodli vyslat do Evropy na zkušenou skupinku perspektivních důstojníků a on se vešel mezi tucet vyvolených.
Fangův dům ve Fu-čou
Mladíci nasedli na parník a odpluli do Anglie, kde si se zájmem prohlíželi výdobytky moderního průmyslu. Číňané sice svoji domovinu nazývali Říše středu, jenomže skutečný pupek světa ležel na druhé straně zeměkoule a Velká Británie byla finančním i průmyslovým centrem obrovského impéria rozkládajícího se na pěti kontinentech. Mládenci měli zasednout do lavic námořního učiliště v Greenvichi, ale přijímací zkouška oddělila zrno od plev a náročnou selekcí prošla pouze polovina, zatímco ostatní si museli sbalit námořnické pytle a vrátit se do vlasti. Fang uspěl a v následujících několika letech bez potíží zvládl jak teoretickou výuku, tak výcvikové plavby na lodích SPARTAN a EURYALUS. Jeho nadřízené znepokojovala pouze jeho výbušná povaha, takže při znalosti věci příštích, můžeme ironicky poznamenat, že už tehdy ztrácel hlavu
Po návratu do vlasti jej převeleli k Severnímu loďstvu, jež si hýčkal místodržící Li Hung-čchang, a pro začátek mu svěřili dělový člun. Protože se osvědčil, jmenovali jej velitelem křižníku WEJ-JÜEN, sloužícímu jako školní loď pro budoucí důstojníky. V této funkci jej v r. 1884 zastihla francouzsko-čínská válka a Fang mohl děkovat prozřetelnosti, že nezůstal ve Fu-čou, neboť tamější formaci Francouzi smetli z mořské hladiny, zatímco Severní loďstvo stálo stranou konfliktu. Začátkem prosince 1884 sice přišel z Pekingu rozkaz odvelet na jih dva křižníky, jenomže ty nedopluly dále než do Šanghaje, odkud je Li Hung-čchang odvolal zpět, s odůvodněním, že kvůli státnímu převratu v Koreji hrozí válka s Japonskem a lodě musí zůstat na Žlutém moři.
Křižník Čch-jüen
Následujícího roku převzal zbrusu nový chráněný křižník ČCH-JÜEN o výtlaku 2355 tun a podílel se i na vytváření služebního řádu Severního loďstva, za což byl povýšen na kontradmirála. V osobním životě tolik štěstí neměl, jelikož obě dcery zemřely při porodu a vytouženého dědice se nedočkal. Fang sice zatím neprošel zkouškou ohněm, ale přesto patřil mezi přední osobnosti čínské floty, o čemž svědčí fakt, že byl krátce před vypuknutím čínsko-japonské války pověřen úkolem vypracovat memorandum o stavu Severního loďstva, ve kterém horoval pro spěšné přezbrojení rychlopalnými děly a doporučoval netříštit síly a držet loďstvo pohromadě. Bohužel se stal i důležitou, byť postradatelnou, figurkou na politické šachovnici, a jedna palácová frakce jej údajně hodlala použít k oslabení Li Hung-čchangovy pozice. Na mocného místodržícího si nepřátelé netroufli, ale věřili, že jeho postavení podkopou rošádou ve velení „jeho“ Severního loďstva, a proto chtěli statečného, leč námořní vzdělání postrádajícího admirála Ťing Džu-čchanga, nahradit odborně způsobilým Fang Paj-čchienem. Není zřejmé zda se Li o této špinavé hře dozvěděl, ale je možné, že právě zde vězí jedna z příčin Fangova pádu
Ťing se doporučením nerozptylovat síly neřídil a lehkomyslně posílal do Koreje transportní parníky kryté pouze několika válečnými plavidly. ČCH-JÜEN, WEJ-JÜEN a KUANG-JI doprovodily 23. července 1894 do Asanu transporty AJ-JEN a FEJ-ČCHENG, jenomže téhož dne provedli Japonci v Soulu státní převrat, takže znepokojený Fang odeslal WEJ-JÜAN a oba parníky do Wej-haj-weje a Ta-ku. Sám vyplul s ČCH-JÜEN a KUANG-JI ráno 25. července na moře, aby dohlédl na poslední transport. Jenomže při vyplouvání z Asanského zálivu, na jeho formaci ještě před vyhlášením války zaútočily tři japonské křižníky, které zahnaly KUANG-JI na mělčinu, zatímco poškozený ČCH-JÜEN se probil na volné moře.
Čínští přední námořní důstojníci. Fang je na pravé straně druhý od spodu.
Při útěku potkal parník KAO-ŠENG a dělový člun ČCHAO-ŤIANG, ale Fang se je nepokusil varovat, takže Japonci první loď poslali ke dnu a druhou zajali. Ztráty na životech byly obrovské a kontradmirál vytušil, že se bude muset ze svých činů zodpovídat a podnikl náležitá protiopatření. Nařídil neodstraňovat následky bitvy, takže křižník připlul na základnu s palubou pokrytou krví a rozervanými lidskými těly, čímž chtěl demonstroval tíhu boje, kterým on a jeho muži prošli. Nadřízeným dokonce bezostyšně lhal, že s přesilou svedl čtyřhodinovou bitvu a těžce poškodil nepřátelskou vlajkovou loď, na níž prý padlo 28 mužů včetně velícího admirála.
Co si Ťing o jeho obhajobě myslel nevíme, ale při udělování odměn a vyznamenání za prodělanou bitvu jej opomenul a nechal Fangovo počínání přešetřit zvláštní komisí. Za svého nadřízeného se však postavil německý strojní inženýr Hoffman, jenž v bitvě u Asanu svoji pohotovostí přispěl k záchraně ČCH-JÜENU, takže Fang svoji hlavu uhájil, i když musel cítit, že už nesedí na krku příliš pevně. Poškozený křižník odplul do Lü-šunu k opravám, jež skončily právě včas, aby se mohl 17. září zúčastnit velké bitvy u ústí řeky Ja-lu. ČCH-JÜEN se ocitl na levém křídle čínské sestavy připomínající tupý klín, jehož hrot tvořily obrněnce ŤING-JÜEN a ČCHEN-JÜEN. Admirál Ťing vydal rozkaz, aby velitelé dodržovali určená místa ve formaci a bojovali v párech, přičemž Fangův křižník měl spolupracovat s jemu podřízeným torpédovým-dělovým člunem KUANG-ČCHIA.
Admirálové Ťing a Fang
Boj vzplál ve 12:20 a Fang od začátku dokazoval, že patří k velitelům, jimž zápach spáleného střelného prachu nedělá dobře. Jeho lodě bezdůvodně zpomalily, čímž narušily bojovou sestavu, a později se držely co nejdále od epicentra dění. Ve 14:15 kontradmirál úplně ztratil hlavu a plnou parou zamířil k Lü-šunu. KUANG-ČCHIA se držel v jeho kýlové linii a pohled na prchající lodě přivedl k zuřivosti posádky ostatních čínských lodí. Fang později tvrdil, že křižník měl velký otvor v přídi a nemohl střílet, jenomže i tentokrát popustil uzdu fantazii a škody zveličil. Granáty se jeho lodi samozřejmě nevyhýbaly a ČCH-JÜEN inkasoval patnáct zásahů, přičemž o život přišlo sedm mužů a třináct utrpělo zranění. Jenomže mimo provoz bylo pouze záďové dělo (zasažené až při útěku) a ona trhlina (ve skutečnosti nevelká) vznikla až poté, co prchající loď bezohledně taranovala hořící křižník JANG-WEJ, jenž se následkem kolize potopil. Fang jeho zkáze přihlížel, aniž by hnul brvou, a pro záchranu tonoucích krajanů neučinil zhola nic. Neštěstí si vyžádalo 125 životů a korunovalo jeho nepochopitelné počínání. K dovršení smůly najel KUANG-ČCHIA na mělčinu a je snad zbytečné dodávat, že Fang jej ponechal napospas osudu.
ČCH-JÜEN shodil kotvy v Lü-šunu brzy ráno 18. září a teprve mnohem později na základnu dorazil i admirál Ťing, jehož lodě připomínaly plující vraky. Číňané v boji přišli o čtyři křižníky a KUANG-ČCHIA musela později zničit vlastní posádka, aby nepadl do rukou nepřátel. Přesto se Ťing považoval za vítěze, jelikož úkol ochránit transportní parníky splnil a Japonci opustili bojiště jako první. Admirál vyslal Fanga na moře s úkolem zachránit výzbroj ze zničeného KUANG-ČCHIA, což svérázný velitel opět nesplnil. Přesto se zdálo, že mu skandální chování projde bez trestu, neboť dny míjely a on zůstával ve funkci. Teprve 24. záři zaslal Li Hung-čchang Ťingovi následující volně přeložený telegram, jenž se rovnal rozsudku smrti: „V posledním boji (...) velitel křižníku ČCH-JÜEN, kontradmirál Fang Paj-čchien, jako první opustil bojiště, čímž narušil bojovou formaci a spáchal trestný čin.“
Fangova nejznámější fotografie
Potom události nabraly rychlý spád. Fang byl ještě téhož dne vsazen pod zámek a nedostal ani možnost předstoupit před vojenský tribunál, protože se jej už 25. záři ráno chopila eskorta a polonahého odvlekla na prostranství před Zlatou horou. Zalesklo se tasené ostří a Fangova hlava se skutálela do písku. Jeho příznivci v Pekingu od něj dali ruce pryč a jediný, kdo se postavil na jeho stranu, byl mechanik Hoffman, jenž poté na svoji funkci rezignoval a odcestoval do Německa. Je možné, že v pozadí místodržitelova chování mohla být snaha předhodit odpůrcům obětního beránka a odvést pozornost od osoby velitele Severního loďstva, jenž za své počínání čelil od počátku války kritice, ale neoddiskutovatelným faktem zůstává, že Fangova zbabělost bila do očí a je s podivem, že s ním velící admirál nezúčtoval ihned po prohrané bitvě. Ukázalo se, že sebelepší teoretická příprava sama o sobě nestačí, a že dobrý velitel se pozná, až ve chvíli, kdy podstoupí křest ohněm.
Poznámka: Původní verzi článku jsem psal jako přílohu práce o bitvě u Asanu publikované před třemi roky na fóru Vojna.net, kde jsou uvedené i hlavní zdroje.
Popravený admirál Fang Paj-čchien
Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu
Zpět na „osobnosti a dynastie“
Přejít na
- OZNÁMENÍ & JINÉ
- ↳ Redakční plán - rezervace článků
- ↳ Náměty & komentáře
- ↳ Vzkazy od vedení Palby
- ↳ Dotazy od uživatelů
- ↳ Oznamy, vzkazy a odkazy
- ↳ Financování a propagace Palby
- ↳ Srazy a setkání Palba
- ↳ Sváteční okénko Palby
- ↳ Filmy, dokumenty, knihy
- ↳ Fikce, dohady, dotazy
- ↳ Fotografie, vtipy, citáty
- ↳ Návody aneb jak na Palbu
- ↳ Aktuality
- BOJIŠTĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
- ↳ Knihy, recenze knih
- ↳ Západní fronta
- ↳ Pozemní boje 1939 - 1944
- ↳ Pozemní boje 1944 - 1945
- ↳ Válka v Atlantiku
- ↳ Válka ve vzduchu
- ↳ Západní fronta 1939-1945
- ↳ Příčiny a události vzniku 2.sv války
- ↳ Východní fronta
- ↳ Od Bagrationu do Berlína
- ↳ Bagration a souvislosti s největší bitvou ww2
- ↳ Od Stalingradu po Kursk
- ↳ Od Kurska po Bagration
- ↳ Stalingrad
- ↳ Východní fronta - operace na jihu
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Sever
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Střed
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Jih
- ↳ Finsko-Ruský konflikt
- ↳ Válka ve Středomoří
- ↳ Boje v Severní Africe
- ↳ Jižní Evropa a Balkán
- ↳ Námořní a vzdušné operace ve Středomoří
- ↳ Dálný Východ
- ↳ Boje na kontinentu
- ↳ Námořní válka v Pacifiku
- ↳ Boje v Indickém Oceánu
- ↳ Asie, Japonsko a Čína 1931 - 1945
- ↳ Asie, Japonsko a Čína 1931-1945 (2)
- ↳ Komplexní témata a různé
- STÁTY A JEJICH ARMÁDY 1918-1945
- ↳ NĚMECKO
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Německá obrněná technika
- ↳ Samohybná děla
- ↳ Tanky a stíhače tanků
- ↳ Luftwaffe
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Kriegsmarine
- ↳ Wehrmacht
- ↳ Uniformy
- ↳ Waffen SS
- ↳ Osobnosti, organizace, vojáci
- ↳ Pohlaváři
- ↳ Organizace
- ↳ Vojáci
- ↳ Příběhy
- ↳ Vyznamenání
- ↳ Wunderwaffen
- ↳ Architektura & mystika
- ↳ Právní a filozofické aspekty nacizmu
- ↳ Ostatní
- ↳ VELKÁ BRITÁNIE
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Royal Navy
- ↳ Letectvo (RAF, FAA)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Ostatní
- ↳ USA
- ↳ Armáda (US Army)
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo (USAAF, USMC, USN)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Námořnictvo (USN, USMC)
- ↳ Ostatní
- ↳ SSSR
- ↳ Rudá armáda, pěchotní výzbroj
- ↳ Ruská obrněná technika
- ↳ Samohybná děla
- ↳ Tanky
- ↳ Obrněné automobily
- ↳ Ruské letectvo
- ↳ Ruské námořní síly
- ↳ Ostatní
- ↳ Vyznamenání
- ↳ ITÁLIE
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Ostatní
- ↳ FRANCIE
- ↳ Pozemní vojsko a Cizinecká legie
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Opevnění & bunkry
- ↳ Ostatní
- ↳ JAPONSKO
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Letectvo (IJA, IJN)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Různé
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Ostatní
- ↳ ČESKOSLOVENSKO
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Útočná vozba
- ↳ Letectvo
- ↳ Československá Republika
- ↳ čs. osobnosti, vojáci, lidé
- ↳ čs. opevnění
- ↳ Vyznamenání
- ↳ OSTATNÍ
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ARMÁDY A UDÁLOSTI PO ROCE 1945
- ↳ SSSR - Rusko
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ PVOS
- ↳ Letectvo
- ↳ Letadla
- ↳ Vrtulníky
- ↳ Výzbroj a výstroj
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ USA
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Letadla
- ↳ Vrtulníky
- ↳ Výzbroj a výstroj
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ Státy NATO mimo USA
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Doktrína, strategie, taktika a organizace NATO
- ↳ Speciální jednotky
- ↳ Státy Varšavské smlouvy mimo SSSR a ČSSR
- ↳ ČSSR, ČR, SR
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Obrněná technika a dělostřelectvo
- ↳ Letecká technika
- ↳ Organizace armády
- ↳ Ostatní
- ↳ Zbrojní průmysl
- ↳ Jaderné a kosmické zbraně
- ↳ Katalog balistických raket
- ↳ Ostatní
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Letecká technika
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Švédsko
- ↳ Čína (ČLR)
- ↳ Ukrajina
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ PVOS
- ↳ Letectvo
- ↳ Dělostřelectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ Události a konflikty po roce 1945
- ↳ Válka v Afganistánu
- ↳ Vietnam
- ↳ Blízký a střední východ
- ↳ Korea
- ↳ Čečensko
- PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- ↳ Bojiště
- ↳ Námořní bitvy
- ↳ Západní fronta
- ↳ Východní fronta
- ↳ Ostatní bojiště
- ↳ Technika
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Námořnictvo Německa
- ↳ Námořnictvo Velké Británie
- ↳ Námořnictvo Francie
- ↳ Námořnictvo Ruska
- ↳ Námořnictvo Rakouska-Uherska
- ↳ Námořnictvo Itálie
- ↳ Námořnictvo USA
- ↳ Námořnictvo Japonska
- ↳ Námořnictvo ostatních států
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Letectvo Německa
- ↳ Letectvo Velké Británie
- ↳ Letectvo Francie
- ↳ Letectvo Ruska
- ↳ Letectvo Rakouska-Uherska
- ↳ Letectvo Itálie
- ↳ Letectvo USA
- ↳ Letectvo Japonska
- ↳ Letectvo ostatních států
- ↳ Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo
- ↳ Pěchotní výstroj
- ↳ Osobnosti
- ↳ Státy a národy zúčastněné ve WW1
- LIDÉ, MILITÁRIE, VĚDA, KULTURA
- ↳ Osobnosti, vojáci, příběhy
- ↳ Příběhy
- ↳ Japonsko
- ↳ Ostatní
- ↳ Československo
- ↳ Německo
- ↳ Dějiny kultury a vědy
- ↳ Umění v historických souvislostech
- ↳ Společenské změny v historické perspektivě
- ↳ Písemné, filmové a jiné dokumenty
- ↳ Astronomie a Fyzika
- ↳ Válečné zločiny & Holocaust
- ↳ Uniformy a vyznamenání
- ↳ Vyznamenání
- ↳ Uniformy
- ↳ Ostatní
- STAROVĚK, STŘEDOVĚK, NOVOVĚK DO ROKU 1914
- ↳ Starověk
- ↳ Řím
- ↳ Řecko
- ↳ Ostatní národy
- ↳ Středověk
- ↳ Afrika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Amerika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Asie
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Evropa
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Země Koruny české
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ fortifikace (technika)
- ↳ ostatní
- ↳ Středověké fortifikace
- ↳ Výzbroj, technika, taktika, armády
- ↳ Ostatní
- ↳ Novověk
- ↳ Afrika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Amerika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Asie
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Evropa
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Rakousko – Uherská monarchie a Země Koruny české
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Technika a velení
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Německo
- ↳ Velká Británie
- ↳ Francie
- ↳ Rusko
- ↳ Rakousko-Uhersko
- ↳ Itálie
- ↳ Spojené státy americké
- ↳ Japonsko
- ↳ Ostatní státy a země
- ↳ Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo
- ↳ Pevnostní systémy
- ↳ Armádní strategie a taktika
- ↳ Ostatní
- BAZAR, MUZEA, HRY, MODELAŘINA
- ↳ Bazar
- ↳ Vojenské spolky, akce, muzea
- ↳ Počítačové a deskové hry
- ↳ Deskové hry
- ↳ Modelařina
- ↳ Hotové modely
- ↳ Plastikové modely
- ↳ Návody, postupy a diorámy
- ↳ Modelařina, to ostatní...