Námořní bitva v divadle
Napsal: 29/3/2018, 15:26
Námořní bitva v divadle
Na konci 19.století bylo divadlo jednou z nejoblíbenějších kratochvílí a promotéři se snažili publiku nabídnout ty nejúžasnější zážitky. Byly tedy simulovány plavby lodí, cesty železnicí nebo balónem, ale také zajímavé triky, jako simulované explose kotlů, požáry a nejrůznější katastrofy. Vrcholem těchto ukázek byla bezesporu simulace námořní bitvy (!), kdy obecenstvo mohlo shlédnout nejvelkolepější, ale také nejhroznější výjev umění válečného. Na světové výstavě v Paříži roku 1889, představil jakýsi promotér jménem Solignac námořní bitvu s desíti malými pancéřovými loděmi, samočinně se pohybujícími - tedy bezosádkové a řízené dálkově. Zde je nutno podotknout že se ještě nejednalo o řízení pomocí rádia, ale jen elektrickým kabelem. V roce 1898 sestrojil Rádiem řízenou loď sestrojil a předvedl veřejnosti až od 9 let později (1898) vynálezce Nikola Tesla. Solignacovy lodě se pohybovaly všemi směry, otáčely se, střílely z děl, zapalovaly se, narážely do sebe, explodovaly a potápěly se po explosi pod vodu. Celé toto divadlo řídil jediný člověk za kulisami pomocí přerušovače a užitím proudu buď stálého nebo střídavého, dle aktuální potřeby.
Na Světové výstavě v Chicagu, známé též jako The Chicago World’s Fair, konané roku 1893, bylo válečné námořnictvo prezentováno odlišným způsobem. Výstaviště velmi dobře využívalo sousedství s Michiganským jezerem, které umožnilo vytvořit laguny mezi výstavními objekty a oživit prostor o pohled na plovoucí motorové čluny a benátské gondoly. Na jezeře byla postavena napodobenina bitevní lodě. Všechny její části byly přístupné veřejnosti a v jejích útrobách byla i výstava námořnická. Podobně zařízena byla výstavní loď na průmyslové výstavě města Berlína z roku 1896. Zde byl prezentován řez válečným plavidlem a divákům se tak naskytl skvělý pohled bez nutnosti na loď vstoupit. Proč to ale zmiňujeme. Vedle totiž bylo zřízeno divadlo s jevištěm, které bylo naplněno vodou do podoby malého jezera. Na něm lodní modely opět představovaly obecenstvu námořní střet.
Na světové výstavě (Exposition universelle) konané v Paříži roku 1900. Za městem byla vybudována velká vodní plocha o objemu 10 000 m³ vody. Plastické kulisy kolem byly umě nakašírovány a pomalovány do podoby rejdy námořního města. Nad přístavištěm byly vybudovány modely ochranných tvrzí a pevností. Diváci seděli na tribuně dlouhé 80 m. Scénář ukazoval, příjezd nepřátelského loďstva, po němž zahájí palbu pobřežní opevnění. Spřátelené loďstvo se pokusilo prorazit blokádu a dopravit do přístavu cenné zásoby proviantu. Obléhatel se ale brání a využívá torpéda, ponorky a podmořské podkopy. Zkrátka cílem je představit průběh bitvy pozorovaný z větší vzdálenosti. Bitevní lodě byly dlouhé 4 m, ale činily dojem dvojnásobné velikosti. Jak možno vidět na přiloženém obrázku, tak v každé lodi byl ukryt strojník, který plavidlo ovládal. Pozoruhodné je, že modely byly poháněny elektrickým pohonem, přesněji bateriemi dle soustavy A. Dinina a elektromotorem, který roztáčí vodní šroub. Rychlost se ovládala připojováním nebo odpojováním jednotlivých akumulátorů a směr se ovládal jednoduchým kormidlem. Obsluha mohla rozsvítit žárovky na stěžních, které byly použity ke komunikaci - signalizaci. orientace po okolí probíhala pomocí průzorů na věži. Samozřejmě střelba probíhala slepými náboji, kolem práskaly exploze a podobné efekty. Rovněž se zde nacházely modely lodí bez osádky, které se při střetu potápěly. Byly zařízeny jako potápěcí zvon, pod nímž se člověk nalézá, ve vodě chodí a tím řídil pohyb plavidla. V přesný moment obsluha zapálila na této lodi bengálský oheň, který měl simulovat požár. Bengálský oheň byl do Evropy dovezen anglickými námořníky a jednalo se o sloučeninu dusičnanu draselného, síry a tzv. realgaru, neboli AsS. Po tomto představení se plavidlo potopilo a podplulo pod kulisy, kde se opět vynořilo. Úchvatné údajně bylo především večerní představení, kdy byla bitva ozařována různými explozemi.
Zdroj:
https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=78
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bt ... stava_1893