Vážení kolegové,
třeba toto, co jsem dal dohromady, někomu pomůže. Palbu čtu léta, ale nenapadlo by mě, že první příspěvek budu mít zrovna takovýhle :-)
Takže, něco k dezinfekci, likvidaci COVID-19. Předkládané informace jsou bez záruky - nejsem virolog - ale z materiálů WHO a vědeckých časopisů, takže se jim snad věřit do jisté míry dá.
COVID-19 je málo prozkoumaný, proto většina poznatků pochází ze zkoumání více či méně příbuzných virů, vesměs jiných koronavirů nebo virů chřipky.
Vedle přenosu virů formou aerosolu přímo do dýchacích cest je nejobvyjlejším způsobem cesta předmět s viry-ruka-obličej (dýchací cesty). Průměrná frekvence sahání na obličej u člověka je 23x za hodinu, dvě třetiny z toho jsou na nos nebo ústa. Přenos COVID-19 nebyl zkoumán, v případě chřipky Influenza A se při pětivteřinovém kontaktu ruky s infikovaným předmětem se na ruku přenese cca 30% virových částic, které na předmětu jsou.
Za zásadní se tedy považuje mytí rukou. Doporučuje se používat alkoholový gel nebo mýdlo a vodu po dobu půl minuty až minutu (některé studie udávají 30, některé 40, jiné 60 vteřin). Doporučuje se ruce pečlivě otřít, nejlépe papírovým ručníkem (nezlikvidované viry přemístíme do toho ručníku - i důkladné omytí vodou s následným otřením bez použití mýdla by mělo fungovat). Přípoužití jednorázového papírového ručníku není až tak důležité, nakolik jsou viry zlikvidovány, ale spíše to, zda se z rukou odstraní - a to funguje i s obyčejným mýdlem. Nakolik jsou viry mýdlem inaktivované je, zdá se, tak trochu otázka. Obalené viry (jako je virus chřipky i COViD-19) jsou obecně citlivější než jiné, protože k jejich inaktivaci by měla vést už destrukce obalu - který je z valné části z lipidů (tuků); ale záleží i na dalších podmínkách, a viry se navíc dobře přichytávají k organické hmotě, která zase účinnost mnoha dezinfekčních prostředků snižuje. Jiný problém je, že časté používání mýdel a dezinfenkcí poškozuje přirozený kožní mikrobiom - po odeznění koronaviru předpokládám zvýšený nástup ekzémů, mykóz apod.
Výdrž na povrchu předmětů záleží na typu povrchu, kolik virových částic tam je, na teplotě a vhkosti. Obecně při teplotě 30-40°C je výdrž koronavirů vesměs do dvou dnů; při 4°C až měsíc. Při pokojové teplotě až pět dní, a to na víceméně jakémkoli povrchu. Při 50% vzdušné vlhkosti přežívá virus déle než při 30% i 80% vlhkosti.
Na koronaviry obecně působí likvidačně: 61% ethanol; 0.5% peroxid vodíku; 2% glutardialdehyd (např. Steridine GTA); Sodium hypochlorid (chlornan sodný) (0,1% - tj. neředit SAVO 100x, jak se často dělá, ale jen 50x); 2-propanol (70%) a kombinace 2-propanolu (45%) a 1-propanolu (30%) (v dezinfekčních tamponech); glutardialdehyd (0.5%); formaldehyd (0.7%); povidone iodin (0.23%) (Jodisol) - vše působení po dobu 1 minuty. Působí i kyselina peroctová, ale nenašel jsem koncentraci - stejně není běžně k sehnání.
Pokud použijete nižší koncentraci, měla by látka působit déle, aby se dosáhlo požadované účinnosti. Pokud koncentraci vyšší - „pro jistotu“ - u dezinfence povrchů na tom tolik nezáleží, ale na tělo pozor, mějte na paměti, že to jsou vesměs toxické látky i pro vaši kůži, a některé jsou toxické opravdu hodně!
Naopak jiné dezinfekční prostředky tolik účinné nejsou, např. 0.5% benzalkonium chlorid (kapky, spreje k dezinfekci dýchacích cest) - nejasné výsledky, asi málo účinný; 0.02% chlorhexidin diglukonát (ústní vody a roztoky k dezinfekci rukou: např. Corsodyl, Paroex, Savlon) - neúčinný; 0.55% ortophtalaldehyd (např. Steridine OPA, Cidex OPA) - málo účinný.
Prostředky obsahující jmenované látky jsou jen příklady; každý se musí podívat sám, jaké je složení toho kterého přípravku, co si chce koupit.
Pár poznámek na konec:
COVID-19 je možná přenosný z výkalů - tzn. například před spláchnutím je dobré zavřít dekl od záchoda, a občas (několikrát denně) ho dezinfikovat např. savem.
Pozor na možná znečištění ventilačních systémů. SARS v roce 2003 se v Hongkongu rozšířil právě jako aerosol z ventilace.
Prádlo by se mělo prát min. na 60°C.
Jinak, můj ryze osobní názor je, že to s nebezpečností COVID-19 není tak strašné. Doporučuji důkladně zvážit, zda jsem natolik ohrožen, že se mi mám mýt desekrát denně ruce mýdlem nebo něčím podobným. Některým lidem to může působit kožní problémy...
Zdroje a k dalšímu čtení:
Duan S. et al. (2003) Stability of SARS Coronavirus in Human Specimens and Environment and Its Sensitivity to Heating and UV Irradiation. Biomedical and Environmental Sciences 16: 246-255.
Geller C., Varbanov M., Duval R.E. (2012) Human Coronaviruses: Insights into Environmental Resistance and Its Influence on the Development of New Antiseptic Strategies. Viruses 2012, 4, 3044-3068.
Grayson M.L et al. (2009) Efficacy of Soap and Water and Alcohol-Based Hand-Rub Preparations against Live H1N1 Influenza Virus on the Hands of Human Volunteers. Clinical Infectious Diseases 48: 285–291.
Kampf G., Todt D., Pfaender S., Steinmann E. (2020) Persistence of coronaviruses on inanimate surfaces and their inactivation with biocidal agents. Journal of Hospital Infection 104 (2020) 246-251.
Water, sanitation, hygiene and waste management for the COVID-19 virus. Technical brief. 3 March 2020. WHO reference number: WHO/2019-NcOV/IPC_WASH/2020.1
http://www.cidrap.umn.edu/news-perspect ... gainst-flu
https://www.reuters.com/article/us-heal ... SKBN1W42G8
TODD E.C.D, MICHAELS B.S., HOLAH J., SMITH D., GREIG J.D., BARTLESON C.A. (2010) Outbreaks Where Food Workers Have Been Implicated in the Spread of Foodborne Disease. Part 10. Alcohol-Based Antiseptics for Hand Disinfection and a Comparison of Their Effectiveness with Soaps. Journal of Food Protection 73: 2128–2140.