Bell UH-1 Iroquois / Huey
Napsal: 23/11/2005, 19:52
Pro mnoho lidí, a já mezi ně patřím taky, se Huey stal jakýmsi symbolem co se týče války ve Vietnamu, právě tady poprvé sehrály roli ve velké míře vrtulníky, a Huey byl nejpoužívanějším z nich.
Je pravdou že po vynalezení koncepce vrtulníku, jakožto letadla které umožňuje start z místa se řadě polních velitelů jevil tento vynález jako blbost pže by nebylo těžké ho sundat když tak stojí na místě a prý by to jen přitahovalo palbu.
Jistý generál poté co shlédl první vrtulníky konstatoval že raději půjde pěšky než aby se nechal zabít v tomhle, na co se bude soustředit plná palba nepřítele.
Jenže byl i druhý tábor, ten se snažil vrtulník do výzbroje posunout.Poté co se ukázaly první moderní vrtulníky, jako právě Huey kterých technické vlastnosti byly už dobré a už umožňovaly i výsadek vojáků z malé výšky a malé rychlosti.
Názor druhé poloviny byl správný, a jak je vidět i teď je vrtulník jak dokonalou zbraní tak přepravním strojem. Právě ve Vietnamu kde byly vrtulníky poprvé použity mohly naplno ukázat svou sílu vzhledem k taktice boje která tam probíhala – guerilová válka. Vojáci museli být na místě dosti rychle než se pohotoví bojovníci NVA (North Vietnam Army) – Armáda severního Vietnamu a Vietcongu stáhnou zpět do džungle kde by bylo obtížné jak je najít tak s nimi bojovat. A byla tu také druhá vlastnost, vrtulníky mohly být rychle na místě když se jednotky dostaly do defenzívy a potřebovaly se rychle stáhnout.
Proto začal být ve velké míře nakupován vrtulník pod označením UH-1 Iroquois, vojáci mu dali svůj název – Huey.Tyto vrtulníky byly ihned dodávány do prvních bojových jednotek a bylo s nimi zahájeno cvičení a to jak letových posádek tak cvičení s vojáky kteří se museli naučit s novým strojem dokonale spolupracovat pže to byl jejich nový prostředek a také záchrana.
Hned v první bitvě ukázal jaké velké možnosti vrtulník nabízí. Když se v Údolí smrti – La Drang v roce 1965 rozpoutala první velká bitva mezi armádou USA a Severním Vietnamem hrály tady vrtulníky asi nejdůležitější roli. Bitva se nevyvíjela zrovna podle předpokladů, pže nápor vojsk nepřítele byl až moc velký oproti silám US Army, Američané se tak brzy dostali do obklíčení a vrtulníky představovaly jedinou možnost. Po celou dobu bitvy létaly – dovážely další vojáky, evakuovaly raněné a dovážely další munici a jiné zásoby – tuto bitvu nakonec Američané vyhráli, jen těžko by se dalo hovořit jak by to skončilo kdyby tam vrtulníky nebyly.
Výhodou Hueye byl rychlost a síla, pokud nebyl dostatečný prostor na přistání mohl silným rotorem prosekávat porost což bylo vzhledem k charakteru Vietnamské džungle velice přínosné.Při přepravě vojáků je kryli na obou stranách dveřní střelci kteří byli nejčastěji vyzbrojeni kulometem M-60.
Ovšem řada lidí bere Huey jen jako transportní vrtulník,jenže nebylo a není tomu tak. Huey představoval a představuje velice variabilní vrtulník. Mohl být silně vyzbrojen po snadném přidělání střeleckých křidélek a podvěšení různé výzbroje – nejčastěji to byly neřízené rakety v raketových blocích a kulomety, buďto upravené M-60 nebo rotační Miniguny, 40mm granátomety atd.Po takovýchto úpravách se dal řadit do kategorie Gunshipů, i když měl takovouto výzbroj zůstali střelci na svých místech a ještě zvětšovali palebnou sílu a také chránili vrtulník před palbou ostatních vojáků po stranách.
Když válka ve Vietnamu skončila měl Huey na svém kontě několik NEJ, byl to nejpoužívanější vrtulník, který byl údajně nejvariabilnější, ale měl také jedno smutné NEJ a to že to byl vrtulník s největším počtem sestřelených strojů – to lze ale přiřazovat jeho velkému nasazení. Navíc byl dodatečně vybaven řezači drátů až ke konci války po zjištění obliby používání vrtulníkových pastí.
Huey je používán i nyní, bylo vytvořeno několik dalších verzí, třeba verze se spřaženými motory ta už dosahuje vysokých výkonů. Huey je hodně používán i v civilním letectví, pro své kvality,velikost a možnost pojmout velký náklad.
V armádním letectvu se dostal do mnoha jiných zemí – Německo, Španělsko, Nový Zéland a jiné. US Army používá své UH-1 především k transportu, žádné další úpravy jako Gunshipu moc nejsou pže k těmto účelům už slouží více početná flotila bojových vrtulníků. Jiné státy své Hueye vybavují třeba rotačními kulomety, nebo raketovými bloky ale žádná země své Hueye nějak moc nepoužívá jako silně vyzbrojené stroje.
Huey mohl pojmout až 10 plně vyzbrojených vojáků.
Technické údaje: Bell UH-1B Iroquois / Huey
Motor: Avco Lycoming T5313B; výkon 1 044kW
Max. rychlost: 204 km/h
Dostup: 5 790 m
Dolet: 383 km
Nosnost: 10 vojáků
Výzbroje unesl 1 360 kg
Rozměry:
Průměr rotoru: 14,63 m
Délka: 12,31 m
Výška: 3,77 m
Je pravdou že po vynalezení koncepce vrtulníku, jakožto letadla které umožňuje start z místa se řadě polních velitelů jevil tento vynález jako blbost pže by nebylo těžké ho sundat když tak stojí na místě a prý by to jen přitahovalo palbu.
Jistý generál poté co shlédl první vrtulníky konstatoval že raději půjde pěšky než aby se nechal zabít v tomhle, na co se bude soustředit plná palba nepřítele.
Jenže byl i druhý tábor, ten se snažil vrtulník do výzbroje posunout.Poté co se ukázaly první moderní vrtulníky, jako právě Huey kterých technické vlastnosti byly už dobré a už umožňovaly i výsadek vojáků z malé výšky a malé rychlosti.
Názor druhé poloviny byl správný, a jak je vidět i teď je vrtulník jak dokonalou zbraní tak přepravním strojem. Právě ve Vietnamu kde byly vrtulníky poprvé použity mohly naplno ukázat svou sílu vzhledem k taktice boje která tam probíhala – guerilová válka. Vojáci museli být na místě dosti rychle než se pohotoví bojovníci NVA (North Vietnam Army) – Armáda severního Vietnamu a Vietcongu stáhnou zpět do džungle kde by bylo obtížné jak je najít tak s nimi bojovat. A byla tu také druhá vlastnost, vrtulníky mohly být rychle na místě když se jednotky dostaly do defenzívy a potřebovaly se rychle stáhnout.
Proto začal být ve velké míře nakupován vrtulník pod označením UH-1 Iroquois, vojáci mu dali svůj název – Huey.Tyto vrtulníky byly ihned dodávány do prvních bojových jednotek a bylo s nimi zahájeno cvičení a to jak letových posádek tak cvičení s vojáky kteří se museli naučit s novým strojem dokonale spolupracovat pže to byl jejich nový prostředek a také záchrana.
Hned v první bitvě ukázal jaké velké možnosti vrtulník nabízí. Když se v Údolí smrti – La Drang v roce 1965 rozpoutala první velká bitva mezi armádou USA a Severním Vietnamem hrály tady vrtulníky asi nejdůležitější roli. Bitva se nevyvíjela zrovna podle předpokladů, pže nápor vojsk nepřítele byl až moc velký oproti silám US Army, Američané se tak brzy dostali do obklíčení a vrtulníky představovaly jedinou možnost. Po celou dobu bitvy létaly – dovážely další vojáky, evakuovaly raněné a dovážely další munici a jiné zásoby – tuto bitvu nakonec Američané vyhráli, jen těžko by se dalo hovořit jak by to skončilo kdyby tam vrtulníky nebyly.
Výhodou Hueye byl rychlost a síla, pokud nebyl dostatečný prostor na přistání mohl silným rotorem prosekávat porost což bylo vzhledem k charakteru Vietnamské džungle velice přínosné.Při přepravě vojáků je kryli na obou stranách dveřní střelci kteří byli nejčastěji vyzbrojeni kulometem M-60.
Ovšem řada lidí bere Huey jen jako transportní vrtulník,jenže nebylo a není tomu tak. Huey představoval a představuje velice variabilní vrtulník. Mohl být silně vyzbrojen po snadném přidělání střeleckých křidélek a podvěšení různé výzbroje – nejčastěji to byly neřízené rakety v raketových blocích a kulomety, buďto upravené M-60 nebo rotační Miniguny, 40mm granátomety atd.Po takovýchto úpravách se dal řadit do kategorie Gunshipů, i když měl takovouto výzbroj zůstali střelci na svých místech a ještě zvětšovali palebnou sílu a také chránili vrtulník před palbou ostatních vojáků po stranách.
Když válka ve Vietnamu skončila měl Huey na svém kontě několik NEJ, byl to nejpoužívanější vrtulník, který byl údajně nejvariabilnější, ale měl také jedno smutné NEJ a to že to byl vrtulník s největším počtem sestřelených strojů – to lze ale přiřazovat jeho velkému nasazení. Navíc byl dodatečně vybaven řezači drátů až ke konci války po zjištění obliby používání vrtulníkových pastí.
Huey je používán i nyní, bylo vytvořeno několik dalších verzí, třeba verze se spřaženými motory ta už dosahuje vysokých výkonů. Huey je hodně používán i v civilním letectví, pro své kvality,velikost a možnost pojmout velký náklad.
V armádním letectvu se dostal do mnoha jiných zemí – Německo, Španělsko, Nový Zéland a jiné. US Army používá své UH-1 především k transportu, žádné další úpravy jako Gunshipu moc nejsou pže k těmto účelům už slouží více početná flotila bojových vrtulníků. Jiné státy své Hueye vybavují třeba rotačními kulomety, nebo raketovými bloky ale žádná země své Hueye nějak moc nepoužívá jako silně vyzbrojené stroje.
Huey mohl pojmout až 10 plně vyzbrojených vojáků.
Technické údaje: Bell UH-1B Iroquois / Huey
Motor: Avco Lycoming T5313B; výkon 1 044kW
Max. rychlost: 204 km/h
Dostup: 5 790 m
Dolet: 383 km
Nosnost: 10 vojáků
Výzbroje unesl 1 360 kg
Rozměry:
Průměr rotoru: 14,63 m
Délka: 12,31 m
Výška: 3,77 m
