Račice 26. září 1938 - 8. října 1938.
Městys Račice ležící asi 10 km západně od Vyškova mělo v uvedené době asi 900 obyvatel. Nad obcí je renezanční zámek, který v dané době patřil vídeňskému průmyslníku Philippu von Schoellerovi. A právě na tomto zámku tehdy sídlilo “ Hlavní velitelství československé branné moci“.
Probíhaly diskuze, proč právě zde je HV umístěno. Nejspíš to byla geografická poloha mezi Brnem a Olomoucí (kde mělo být velitelství IV. a II. armády), lokalita se nacházela mimo dopravní a průmyslová centra, blízkost železnice, přítomnost stálé vojenské posádky a letiště ve Vyškově. K výběru lokality došlo patrně na jaře roku 1938 po anšlusu Rakouska. Toto uvádí dokument MNO ze dne 30. 5. 1938.
Posádka ve Vyškově vznikla v roce 1935, kdy Ministerstvo obrany zakoupilo od Olomouckého Arcibiskupství za 30.000.000,-Kč dva tisíce hektarů lesní a orné půdy.
Přípravy k přesunu do Račic, začaly už po vyhlášení mobilizace 23. září 1938. 24. září 1938 přijela do Vyškova první skupina ubytovatelů a jejich pomocníků, vedená hlavním ubytovatelem pplk. gen. štábu Josefem Gazdou, kteří následující den zajistili vhodné objekty. 26. září přijela největší skupina Hlavního velitelství. Tato skupina odjela z nádraží Praha -Libeň po deváté hodině zvláštním vlakem, který přijel do Vyškova v 19.30 a ihned bylo zahájeno její ubytování. Tím splnila úkol, zahájit svou činnost 3 dny po vyhlášení mobilizace. Hlavni velitel armádní generál Ludvík Krejčí a vybraní důstojníci přijeli automobily z dočasného stanoviště v Klánovicích u Prahy, kam se přemístili po vyhlášení mobilizace, mezi 19 a 24 hodinou.
Složení Hlavního velitelství
Podle mobilizačních plánů, patřilo Hlavní velitelství mezi útvary skupiny B, vytvořené po vyhlášení mobilizace. Kromě hlavního velitele bylo vlastní hlavní velitelství tvořeno:
- náčelník štábu,
- podnáčelníci štábu 1-5 oddělení,
- velitelství zbraní: dělostřelectva, letectva, ženijního vojska, telegrafního vojska a útočné vozby,
- zdravotní, intendanční, veterinární, remontní, silniční dopravy, automobilní a duchovní služby.
Dále, polní pokladna, hospodářská správa, štábní rota, automobilní kolona, polní justiční úřady, oddíl četnictva a velitelstvím válečného vyměřování, telegrafní prapor, ústředna polních pošt a vlastní polní pošta. Celkový tabulkový stav k 19.2.1938 činil: 349 důstojníků, 45 rotmistrů, 5 občanských pracovníků, 10 civilních úředníků a 578 příslušníků mužstva. Celkem 987 osob.
Z Hlavního velitelství - krycí název „Palacký“, vyjma 5 oddělení (dopravního) – krycí název „TYL“, které bylo v Přerově, se v Račicích nacházelo jen velení Hlavního velitelství - Vyškov 2. Další složky byly rozmístěny v okolních obcích a ve Vyškově – Vyškov 1. Jednalo se o obce: Drnovice - Vyškov 3, Luleč - Vyškov 4, Dědice - Vyškov 5, Pustiměř - Vyškov 6, Pístovice - Vyškov 7 a Nemojany - Vyškov 8. V obci Habrovany, na zámku sídlila Francouzská vojenská mise v čele s jejím náčelníkem, armádním generálem Louisem -Eugénem Faucherem. V kronice obce Habrovany lze nalézt zmínku o návštěvě náčelníka mise v Račicích.
Vyškov, Vyškov 1
1) 2 oddělení, velitel: plk. gšt. František Hájek
2) Velitelství dělostřelectva, velitel: div. gen. Jan Netík
3) Velitelství ženijního vojska, velitel brig. gen. Ing. Václav Nosek
4) Velitelství útočné vozby, velitel: plk. jezd. Josef Buršík
5) Polní justiční úřady: předseda vrchního polního soudu: gen. just. Jan Staněk, vrchní polní prokurátor plk. just. JUDR Josef Burýšek
6) Telegrafní prapor 91, velitel: mjr. tel. Theodor Neumann
7) Oddíl polního četnictva Vyškov a Račice, velitel: mjr. četn. Jaroslav Lína
Ve Vyškově se 2 (zpravodajské)oddělení nalézalo v „hospodářské škole“ v prostorách vyškovského zámku. Kromě velitelství ženijního vojska se v obecné škole nacházelo rovněž velitelství dělostřelectva a útočné vozby. Vrchní polní soud a vrchní polní prokurátor s velkou pravděpodobností byli umístění v budově okresního soudu.
Račice, Vyškov 2
1) Hlavní velitel, arm. gen. Ludvík Krejčí
2)Náčelník štábu: brig. gen Bohuslav Fiala
3) Podnáčelník štábu: brig. gen. Miroslav Tomáš Miklík
4) 3 oddělení, velitel: plk. gšt. Josef Pták
5) Velitelství telegrafního vojska, velitel: brig. gen. Ing. Josef Dvořák
6) Velitelství hlavního stanu, velitel: pplk. pěch. Vladimír Wiedermann
7) Polní pošta 60, velitel: nadpor. tel. vz. Ludvík Hofman
V Račicích byl arm. gen. Ludvík Krejčí, ubytován v Doblhoffově vile, gen. Dvořák byl ubytován ve vile statkáře Eliaše. Velitelství hlavního stanu bylo v hotelu „Radnice“. Polní pošta byla situována v hotelu „Střelec“.
Drnovice, Vyškov 3
1) Zdravotní služba velitel: gen. zdrav. MUDr. Robert Pytlík
2) Veterinářská služba, velitel: gen. vet. MVDr. Antonín Hošek
3) Intendanční služba, velitel: plk. intend. František Holán
4) Remontní služba, velitel: plk. rem. v. v. Zdeněk Buzek
5) Služba silniční dopravy, velitel: plk. děl. v. v. Jaroslav Huša
6) Automobilní služba, velitel: plk. děl. Oldřich Bláha
7) Duchovní služba: systemizováni jen přednostové skupin
V Drnovicích v obecné škole sídlily služby: zdravotní, veterinářské a remontní. Služby: intendanční, silniční dopravy a automobilové se nacházely v měšťanské škole, duchovní služba byla na místní faře.
Luleč, Vyškov 4
1) 4 oddělení materiální, velitel: plk. gšt. František Dědič
2) Podnáčelník pro zásobování a dopravu, velitel: plk. gšt. František Krátký
3) Pomocná kancelář, velitel: mjr. kanc. Ferdinand Javůrek
První dvě složky sídlily v obecní škole.
Dědice, Vyškov 5
1) Hospodářská správa,velitel: mjr. Hosp. Čeněk Burian
2)Pomocná kancelář, velitel: mjr.kanc. Ferdinand Javůrek
Obě složky sídlily v obecné a měšťanské škole.
Pustiměř, Vyškov 6
1) Velitelství válečného vyměřování, velitel: plk. zeměpis. ústavu: PhDr. Jiří Čermák
I v Pustiměři se armáda usadila v místní škole.
Pístovice, Vyškov 7
1) Podnáčelník pro organizaci, velitel: plk. gšt. Josef Kohoutek
2) Polní pokladna, velitel: škpt. uč. kont. František Soldán
3) Štábní rota 91, velitel: není znám
1 oddělení: systemizováni jenom přednostové skupin
Skupina studijní byla ve vile Riviera, skupina organizačních a početních stavů byla umístněná ve vile Dr. Hona. V případě Pístovice se jednalo o nejmenší obec, kde nacházely složky Hlavního velitelství.
Nemojany, Vyškov 8
1) Velitelství letectva, velitel: div. gen. Ing. Jaroslav Fajfr.
Velitelství se nacházelo ve mlýně u rybníku Chobot.
- Fajfr_Jaroslav_portret.jpg (39.57 KiB) Zobrazeno 1313 x
V okolí Račic byly rozmístěny další vojenské útvary podřízené Hlavnímu velitelství. Zejména to bylo skupina obrany proti letadlům (3 baterie dělostřelectva, jedna rota protiletadlových kulometů), IV/2 peruť letectva (2 stíhací letky), hlavní ústředna hlásné služby ve Vyškově, kurýrní letka č. 112, letecká fotografická četa 91, ženijní rota 59, stavební telegrafní roty, Baudotova telegrafní četa. Letecké útvary byly umístěny ve Vyškově. Rota protiletadlových kulometů 2/6 a rota velkých kulometů proti letadlům 5 v Račicích. Velitelství skupiny obrany proti letadlům se nacházelo v Drnovicích. Kromě těchto útvarů se v okolí nacházely další vojenská tělesa, která přímo nepodléhaly Hlavnímu velitelství. Mj.: náhradní tělesa pluku útočné vozby 2 a dělostřeleckého pluku 14, útvary skupiny D (postavené pouze personálně bez techniky) pluku útočné vozby 2, posádková správa Vyškov, záložní nemocnice Vyškov, velitelství etapního okrsku 47 s etapní strážní četou 97 a 106.
Z počátku se vojska stravovaly v restauracích a hostincích, později byly zřízeny každé obci zvláštní jídelny pro vojenské gážisty, pro stravování mužstva měla sloužit tři zvláštní střediska. Ve Vyškově, Drnovicích a Račicích vznikly zvláštní ošetřovny s působností i pro další obce.
V dopoledních hodinách dne 30. září 1938, krátce po podepsání Mnichovské dohody, odletěl armádní generál Ludvík Krejčí do Prahy, čímž jeho umístění v Račicích skončilo. Odpoledne ho pak následovala větší část 3 oddělení z Račic a vybraní důstojníci 1, 2 a 4 oddělení. Do 6.října zůstala nejnutnější permanence v Račicích, Pístovicích, Lulči, Nemojanech a v Habrovanech. Ostatní místa včetně Vyškova byla v té době ve svých mobilizačních stanicích. 8. října ve 12 hodin byla permanence Hlavního velitelství ukončena.
Symbolickou tečku za existencí Hlavního velitelství učinil rozkaz ministra národní obrany armádního generála Jana Syrového, kterým dne 12. října 1938 přešla veškerá jeho agenda na Ministerstvo národní obrany. V té době z Račic působilo velitelství II. armády, přestěhované dne 8. října z Olomouce. Toto velitelství nebylo však tak početné, když působilo jen ve Vyškově a Račicích . Do Pustiměře se nastěhoval dragounský pluk, který patřil do sestavy 2.rychlé divize, ostatní obce byly již vojska prosty. Velitelství II. armády zůstalo na Vyškovsku do 23.října 1938.
Ze vzpomínek plk. Josefa Fetky ze setkání s velitelem Francouzské vojenské mise v ČSR gen. Faucherem:
... A tak když jsem ve čtvrtek, jsa volán k dálnopisu, potkal na chodbě gen. Fauchera v doprovodu hlavního velitele a odpověděl jsem na jeho dotaz, jak se mi daří „teď už dobře pane generále“, neuvědomil jsem si, jak se mu ta odpověď musela zdát divná. Svou odpovědí jsem vyjádřil osobní spokojenost nad tím, že se nám podařilo dokončit mobilizaci hlavních bojových sil a za celkem dobrých předpokladů začali jsme s nástupem, a to bez rušivého zásahu nepřátelských letadel, zatímco Faucher, jak jsem se večer dověděl, po těžké osobní krizi přišel nabídnout své síly československé armádě. Na zprávu, že francouzská vláda souhlasila s Chamberlainovým návrhem na odstoupení Sudet Německu, a na protest proti této zradě na Československu se Faucher zřekl se totiž hodnosti a všech francouzských vyznamenání...
Vztahy mezi obyvatelstvem a armádou byl bez problémů, polní četnictvo muselo řešit jen dva případy krádeží na račickém zámku v říjnu 1938. 3. října vyšetřovalo polní četnictvo a četnická stanice v Račicích krádež většího množství předmětů z půdy račického zámku. Při následné prohlídce mužstva pomocné roty v Račicích, byla nalezena většina odcizených předmětů, u tří příslušníků této roty, nalezené ukradené předměty byly vráceny zpět na zámek, V druhém případě, šlo o odcizení stříbrných příborů z jídelny zámku 11. října některým příslušníkem mužstva, přiděleného k velitelství II armády. Podezřelého vojína, který byl 12.října demobilizován, se podařilo dohledat až v prosinci a při domovní prohlídce se odcizené příbory nenašly, pachatele této krádeže se nepodařilo, vypátrat.
Jako malý kluk jsem velice rád poslouchal vyprávění mého dědečka a maminky o tom, jak na podzim roku 1938 u nás bydleli vojáci a maminku vozili na koni po našem dvoře. Dědeček rád vzpomínal, jak se sním vojáci dělili o cigarety a má babička se pak zlobila, že je za to rád častoval slivovicí a oni ho rumem.
K umístění Hlavního velitelství na zámku v Račicích, mělo výhrady zpravodajské oddělení, toto poukazovalo na blízkost tzv. „Německého ostrůvku“ na Vyškovsku. Tvořeného obcemi: Hlubočany, Rostěnice, Zvonovice, Lysovice, Komořany a Čechyně. Jejichž německojazyčné obyvatelstvo se většinově hlásilo k německé národnosti. Samotný Vyškov měl tehdy asi 6000 obyvatel, přičemž dle sčítání obyvatelstva z roku 1930 se zde k německé národnosti hlásilo jen 1,5% obyvatelstva.
Další námitky mělo velitelství protiletadlové obrany, které poukazovalo na umístění zámku na kopci a jeho dominanci na pozadí terénu ve východním směru (od Vyškova) a hlavně na světlou fasádu zámku, která velmi kontrastovala s okolním terénem.
Před časem jsem osobně podnikl „průzkum bojem“ abych zmíněnou problematickou viditelnost po letech ověřil. První snímek jsem udělal na zastávce autobusu „Vyškov Nemocnice“, asi 8 km vzdušnou čarou od zámku.
Druhý pak asi o 1 km blíž, cca na polovině cesty mezi obcemi Vyškov a Drnovice vedle silnice 379 Vyškov-Blansko. Vzhledem k tomu, že dobové fotografie předmětných míst neexistují, je otázkou, zda-li tvrzení velitelství protiletadlového dělostřelectva se tehdy opíralo o relevantní základ.
V roce 1947, při výslechu arm. gen. Ludvíka Krejčího u Národního soudu, generál vypověděl ... že už dva dny po jeho příjezdu do Račic, ve zprávách vídeňského rozhlasu, se vysílala zpráva o umístění Hlavního velitelství v Račicích ... Toto potvrzují i vzpomínky pamětníků z Račic. Podezření padlo na místní občany německé národnosti, v té době 10-12 německy mluvících račických občanů. Většinou vyšší zaměstnanci majitele zámku. Na jednoho z nich dokonce padlo podezření, že ve své líhni kuřat asi 3 km od Ruprechtova má ukrytou vysílačku. Nicméně toto se nikdy nepotvrdilo. Každopádně, podle denních situačních zpráv německého Vrchního velitelství pozemních (OKH) ze září a října se mělo sídlo Hlavního velitelství nacházet v Kroměříži. Což potvrzuje i denní situační zpráva č. 46 z 26. 9. 1938.
Po roce 1945 připadl zámek, jakožto majetek rakouského občana, státu. Dle vzpomínek pamětníku se zde nacházela kasárna Vnitřní stráže, postupně zde sídlila pobočka OP Prostějov, základní škola, odborné učiliště a internát. Učiliště s internátem zde ukončilo činnost v roce 2014, aby následně byl zámek v roce 2017 Jihomoravským krajem jako zbytný prodán brněnské soukromé společnosti. V současné době je zámek zrekonstruovaný a složí jako hotel.
Zdroje:
https://www.zamekracice.cz
Pavel Šrámek: Hlavní velitelství československé branné moci na Vyškovsku na podzim 1938, Historie a vojenství 1/21
Pavel Šrámek: Československá armáda v roce 1938
Pavel Šrámek: Ze vzpomínek plukovníka Josefa Fetky 6. 11. 2019, www. vojenství.cz
Pavel Šrámek: Záznam o svědectví před Národním soudem 14.2.2022, www.vojejství.cz
Ivan Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938, zpráva č. 44 ze dne 26.9.1938. www.vojenství.cz
Uveřejněno také v "Zpravodaji obce Drnovic"
