Jezuitský páter Samuel Fritz
Páter Samuel Fritz byl český cestovatel, kartograf a jeden z nejúspěšnějších misionářů Tovaryšstva Ježíšova v Jižní Americe. Vykonal obrovské civilizátorské dílo, založil 41 indiánských redukcí. Jeho práce je o to cennější, že se při ní zřekl násilí a jeho dílo je výsledkem neochvějné víry, mnohaleté tvrdé práce a diplomatického umu. Je autorem první podrobné mapy Amazonky (od pramene až po ústí), která byla oceňována pro svou přesnost i o mnoho let po svém dokončení. Na zhruba 6 800 kilometrech se "sekl" v délce jen o stovku. Samuel Fritz byl rovněž jedním z prvních Evropanů, kteří cestovali napříč celým kontinentem – od oceánu Atlantského po Tichý.
Samuel Fritz se narodil v Trutnově 9. dubna 1654, o jeho dětství ani rodičích nejsou známy bližší údaje. Stejně tak je tajemstvím jeho národnost, někteří jej pokládají za Čecha, jiní za Němce. Studoval na gymnáziu v Jičíně a Hradci Králové. V osmnácti letech odcestoval do Prahy, aby studoval na tamní filozofické fakultě. Roku 1673 zažádal o magisterské studium a vstoupil do Jezuitského řádu. Nějaký čas působil jako pedagog, ale záhy si zvolil kněžskou dráhu. Roku 1683 přijal kněžské svěcení a nedlouho poté poslal svou první žádost o vyslání do misií. Přes počáteční zamítnutí mu bylo později vyhověno a 14. listopadu obdržel z Říma povolání k nástupu do misií, do povodí řeky Maraňon, do Amazonie. O tři dny později vyrazil přes Alpy do Janova, kde 10. prosince nastoupil na anglickou loď jež jej měla přepravit do Sevilly. Cesta se ale značně vlekla, neboť loď kotvila v téměř každém přístavu na cestě a moc nepomohla ani bouře, která loď uvěznila v Cádizu. Samuel Fritz se tak rozhodl dojít do Sevilly pěšky. Jakmile však dorazil, zjistil, že bude muset čekat 9 měsíců na odplutí španělské flotily. Ta kvůli obavám z útoků pirátů vyrážela jen jednou ročně. Volný čas tedy strávil studiem španělštiny a geografie Jižní Ameriky.
Flotila vyrazila 24. září 1684 a do svého cíle Fritz dorazil o zhruba rok později. V La Laguně mu superior Juan Lorenzo Luzer přidělil největší indiánský národ na řece, kmen Omaguů. Omaguové se od ostatních lišili zploštěle deformovanou lebkou, bydleli na ostrovech nebo na březích řeky. Roku 1686 zde založil středisko své misie, redukci San Joachim, a nechal zde postavit kostel. Během následujících tří let misii rozšiřoval a postupně navštívil všechny ostrovy obývané tímto kmenem. Roku 1689 se vydal ke kmeni Yurimaguů, kteří žili na dolním toku řeky Rio Negro. Zde byl zastižen mimořádně silnými povodněmi, onemocněl horečkou, trpěl vodnatelností a nespavostí. Jeho stav byl velmi špatný a tak se rozhodl hledat pomoc mezi Portugalci ve městě Pará. Ti jej však zajali jako špióna a na příkaz guvernéra měl být zadržován do té doby, než portugalský král v jeho věci rozhodne. Odpověď přišla až po 19 měsících s tím, že páter Samuel Fritz má být ihned dopraven zpátky do své misie. Na místo jej doprovodili dva Portugalci a několik indiánů. Během cesty do redukce San Joachim nacházeli většinu indiánských vesnic vypálených. Zapálili je indiáni ze strachu z Portugalců a poté prchli do lesů. Později se ukázalo, že vojáci měli pátera přesvědčit k opuštění misie. Tak se nestalo a roku 1692 se rozhodl informovat své nadřízené o bezpráví páchaném na indiánech Portugalci na španělském území. Když dorazil do Limy, vzbudil zde velké pozdvižení již jen svým zjevem. Měřil totiž téměř dva metry a nosil rusý plnovous. Místokrál jej sice vřele přijal, ale vleklé spory nechtěl řešit a daroval mu 2000 pesos na vybavení kostela. Po svém návratu se stal ještě aktivnějším ochráncem práv indiánů. Omaguy dokonce přesvědčil, aby se přestěhovali ze záplavového území do nedaleké vyvýšené oblasti. Zde byla nově založená osada napadena kmenem Caumáriů. Samuel Fritz ve svém deníku o útoku píše: "Za hluku boje a křiku žen a dětí jsem přiběhl se svým křížem, abych byl se svými nově obrácenými nebo za ně zemřel. Zároveň jsem přikázal, aby vyzváněli všemi zvony." Zvuk zvonů útočící indiány vyděsil a tak prchli zpátky do pralesa. Zajímavostí je, že o několik let později slíbili tito nájezdníci Fritzovi přátelství.
Počátkem roku 1695 vyrazil zpátky za kmenem Yurimaguů, které dokázal přesvědčit, aby se přestěhovali výše po proudu řeky, někdy až 1000 km daleko, na horní Maraňon. Po návratu do redukce San Joachim zjistil, že během jeho nepřítomnosti zde propukly nepokoje. Ty způsobily velké problémy zastupujícím misionářům - shodou okolností rovněž Čechům jménem Václav Breyer a František Vydra. Příchodem Samuela Fritze se Omaguové ale opět uklidnili. Horší však byla vzpoura roku 1701. Tehdy se zdržel na svých cestách a mezitím mu indiáni zapálili kostel i jeho dům. Vydal se tedy na cestu po řece hledat uprchlé indiány. Většinu z nich se mu podařilo nalézt a přesvědčit je, aby se vrátili. V roce 1704 se Samuel Fritz stává superiorem maraňonských misií, usídlil se v La Laguně a i nadále se zasazoval za práva indiánů. Tehdy se mu konečně podařilo zrealizovat své životní dílo - své mapy Amazonky. Práce se ujal mědirytec Juan de Narvaez a tisk proběhl roku 1707. Radost mu ale zhatili Portugalci, kteří sužovali nájezdy jeho misii a mnoho indiánů odvlekli do otroctví. Portugalské výboje nakonec vedly k úplnému rozprášení národa Omaguů. V prosinci 1712 byl Samuel Fritz zbaven úřadu superiora a zbytek svého života strávil v redukci Jéberos. Poslední zápis v jeho deníku je z listopadu 1723. Samuel Fritz zemřel 20. března 1725. Příčinou smrti byla pravděpodobně infekce způsobená písečnými blechami. Když bylo jeho tělo roku 1766 exhumováno při přestavbě kostela, v rakvi dělníci našli jenom podrážku od boty. Zbytek padl za oběť tropickému podnebí a termitům. Jezuitský řád byl roku 1767 vykázán ze všech španělských držav a charismatický Fritz tak na stovky let upadl do zapomnění.
Příběh má ale velmi zajímavou dohru v Peruánském městě Yurimaguas. Místní patriot a soudce Aristóteles Álvarez López před několika lety vzpomínal, "Od dětství nám říkali, že kmeny Yuri a Omagua se spojily a vytvořily tady u řeky Huallaga vesnici, která postupně přerostla v město." Později při pátrání v jezuitské knihovně v ekvádorském Quitu narazil na informace o páteru Samuelu Fritzovi. Právě on přivedl roku 1709 celý kmen Yurimaguů na území dnešního města Yurimaguas, aby je uchránil před portugalskými nájezdníky. Lopéze celý příběh natolik uchvátil, že o něm napsal knihu a přesvědčil místního starostu, aby byla zakladateli města vystavěna socha. V roce 2017 se obrátil na českou ambasádu v Limě. Tehdejší velvyslanec Pavel Bechný se usilovně snažil připomínat nepočetné stopy českých krajanů v Peru, nápad se sochou tak velmi uvítal a pustil se do shánění peněz u místních mecenášů i krajanské komunity. Současně dohlížel na to, aby celá věc byla dotažena do konce. Tak se skutečně stalo roku 2020. Další památky na významného kartografa nalezneme v jeho rodném Trutnově, v podobě pamětní desky na Krakonošově náměstí. V bronzové ceduli je zapuštěn kámen ze zapadlé peruánské vsi Jerebos, kde jezuitský kněz zemřel.
Zdroj:
https://reportermagazin.cz/a/psN5p/amazonan-ztrutnova
https://cs.wikipedia.org/wiki/Samuel_Fritz
https://www.ceskatelevize.cz/porady/102 ... -amazonky/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/103 ... -amazonka/
https://www.databazeknih.cz/knihy/samuel-fritz-349739
