Málo se ví, že Velká sfinga v Gíze sice byla vytesána z jediného kusu vápence, ale skrývá v sobě množství dutin, chodeb a komor. Německý cestovatel Johann Helffrich ji navštívil roku 1565 a popsal, kterak kněz vstoupil do hlavy Sfingy a když promluvil, bylo to jako by mluvila samotná Sfinga. Otvor je téměř dva metry hluboký a patrně sloužil k připevnění pokrývky hlavy / koruny. Roku 1926 tuto díru nechal uzavřít kovovým poklopem francouzský archeolog Émile Baraize (1874-1952). Na zadní straně Sfingy, asi 4 metry za její hlavou, se nachází otvor známý jako Perringova díra. Vznikla roku 1837 na rozkaz anglického inženýra, plukovníka a archeologa Howarda Vyse (1784-1853) při pátrání po vnitřních komorách. Jeho kolega John Shae Perring (1813-1869) vyvrtal sondážní díru a dostal se až do hloubky 8,2 metru, než se vrtná tyč zasekla. Roku 1978 dutinu vyčistil Zahi Hawass a objevil v ní část pokrývky hlavy (nemesu) Sfingy. Když Émile Baraize nechal v roce 1926 očistit Sfingu od písku, byl u jejího zadku objeven otvor vedoucí do tunelu. Následně byl uzavřen a téměř zapomenut. O více než padesát let později si na jeho existenci vzpomněli tři staří muži, kteří tehdy pomáhali s odklízením písku. V roce 1980 tak došlo k znovuobjevení a vyhloubení zadní chodby. Průchod se skládá z horní a spodní části, které jsou vůči sobě nakloněny zhruba 90 stupňů. Měří ale jen několik metrů. Horní část stoupá do výšky 4 metrů. Spodní část sestupuje strmě do skalního podloží směrem na severovýchod, na vzdálenost přibližně 4 metrů a hloubky 5 metrů. Končí ve slepé uličce na úrovni podzemní vody. Při výkopu zde byl objeven kus alobalu, část keramické nádoby a pár bot. Některé verze tvrdí, že jde o starověkou šachtu, možná průzkumnou štolu nebo nedokončenou hrobovou šachtu. Vysvětlení ale asi bude mnohem méně dobrodružné. Howarda Vyse si ve svém deníku (27. a 28. února 1837) poznamenal, že se v blízkosti ocasu "nudil", což usvědčuje jako tvůrce průchodu, protože na tomto místě nebyl identifikován žádný jiný tunel. Podobných otvorů a rozšířených prasklin najdeme víc i v okolí samotné Sfingy, žádný ale neukrýval "tajemný poklad", po kterém mnozí dobrodruzi stále pátrají.
Velka sfinga bude vždy generovat zahady. Podla poslednch vedeckych vyskumov ju dat vytesat faraon Chefren a znazornuje jeho predchodcu Chufua, stavitela Velkej pyramidy.
Re: Velká sfinga v Gíze
Napsal: 13/11/2023, 13:04
od pjaro77
No ja som čítal, že kvôli nepomeru telu k hlave bola hlava sfingy upravená.
Niektorí historici sa nazdávajú, že socha je staršia a pôvodne mohla mať hlavu leva, iní anubisa. https://www.novinky.cz/clanek/cestovani ... r-40214810
Starí egypťania radi meditovali o vesmíre a takrečeno ho kopírovali na zemi. Súhvezdie lev sa výrazne podobá na ležiaceho leva zboku, mali sa kde inšpirovať.
Re: Velká sfinga v Gíze
Napsal: 13/11/2023, 13:19
od Martin.K
pjaro77 píše: ↑13/11/2023, 13:04
No ja som čítal, že kvôli nepomeru telu k hlave bola hlava sfingy upravená.
Niektorí historici sa nazdávajú, že socha je staršia a pôvodne mohla mať hlavu leva, iní anubisa. https://www.novinky.cz/clanek/cestovani ... r-40214810
Starí egypťania radi meditovali o vesmíre a takrečeno ho kopírovali na zemi. Súhvezdie lev sa výrazne podobá na ležiaceho leva zboku, mali sa kde inšpirovať.
JJ, pamatuji si na nějaký populárně naučný záhadologický dokument na ČT, Sfinga měla být podstatně starší původně se lví hlavou, dokládali to rozdílným zvětrávánim těla a hlavy. Zvětrání těla je prý hodně poznamenané dešťovou vodou, která zde padala před 10000 lety nebo tak něco. Tenkrát se mi to dost líbilo, je to už možná 20 let.
Re: Velká sfinga v Gíze
Napsal: 13/11/2023, 13:29
od pjaro77
Nebol to seriál Ancient aliens ? Ja by som 10 tisíc rokov nedával veku sfingy, maximálne 6 tisíc.
Po 10 tisíc rokov by musela byť hlava zvetrávaním zničená, po takej dobe sa zachovajú len sochy chránené tým, že sú zasypané v zemi - napriklad stlpy a reliefy v Gobekli Tepe, Karahan Tepe .
Re: Velká sfinga v Gíze
Napsal: 13/11/2023, 14:55
od Martin.K
pjaro77 píše: ↑13/11/2023, 13:29
Nebol to seriál Ancient aliens ? Ja by som 10 tisíc rokov nedával veku sfingy, maximálne 6 tisíc.
Po 10 tisíc rokov by musela byť hlava zvetrávaním zničená, po takej dobe sa zachovajú len sochy chránené tým, že sú zasypané v zemi - stlpy a reliefy v Gobekli Tepe, Karahan Tepe .
Déšť na Sahaře
V roce 1981 odhalil radar raketoplánu NASA v hloubce 5 metrů pod písky Sahary síť řečišť, která svědčila o tom, že oblast bývala zelenou planinou.
Klimatologové našli vysvětlení v precesi neboli kolísání zemské osy.
Ta způsobuje přesun monzunů, jež zalévají jižní Afriku, nad saharské duny a mění poušť na bujnou vegetaci.
Období dešťů trvá jedno až dvě tisíciletí, načež následuje prudký klimatický zvrat, jenž během pouhých stovek let změní zeleň znovu v poušť.
Precesní cyklus trvá 26 000 let. Poslední vlhké období bylo před zhruba 11 000 lety, takže další výkyv lze čekat za 15 000 let.
Re: Velká sfinga v Gíze
Napsal: 13/11/2023, 23:32
od pjaro77
OK ale sú tam dosť zastaralé informácie. Obdobie dažďov tam trvá dlhšie (8000-10000 rokov ) a je spôsobené väčším výparom teplého mora a posunu monzúnu na sever (WAM - west african monsoon) kvôli silnejšej insolancii. Silnejšiu insolanciu spôsobilo maximum milankovičového cyklu na severnej pologuli (kde hrá úlohu aj precesia). Skončilo pred 5000-6000 rokmi, ale aj potom na mnohých miestach ostala pomerne vysoká hladina spodnej vody, takže tam stromy a palmy mohli rásť naďalej. https://en.wikipedia.org/wiki/African_humid_period
Milankovičov cyklus
Re: Velká sfinga v Gíze
Napsal: 14/11/2023, 06:22
od palo satko
Mam doma užasnu knihu českych autorov https://www.martinus.sk/238043-ostrovy-zapomneni/245770 kde je popisany život a osidlenie Zapadnej pušte od vznikz egyptskej civilizacie až po dobu neskoreho Rima a Byzancie. Vysichanie Sahary nebol skokovy proces ale trvalo tisicročia.