PALBA.CZ

Bitva v Teutobuském lese (9 n.l.)

V době vlády zakladatele římského principátu (císařství) Augusta tvořilo pravidelnou armádu 25. legií umístěných v pohraničních provinciích. Legie měly asi 250.000 vojáků. Podél Rýna a Dunaje byly zřizovány stálé tábory.

Bitva v Teutobuském lese byla jedinou bitvou, kde byly Augustovy legie úplně zničeny. Proti třem legiím s 20.000 muži a doprovodem čítajícím asi 10.000 lidí se postavily germánské kmeny vedené Arminiem. Arminius byl synem náčelníka kmene Cherusků.

Na počátku podzimu se Varus, velitel legií v Germánii, dověděl o menších kmenových vzpourách. Na cestě do zimního tábora se rozhodl, že projde touto oblastí mezi řekami Ems a Weser a obnoví tam pořádek. Neuvedl své jednotky do stavu pohotovosti a dokonce povolil cestovat i rodinným příslušníkům.

Vzpoury ve skutečnosti naplánoval Arminius tak, aby Varus musel nejprve pochodovat územím Cherusků. Doprovázel dokonce v čele eskorty římany.

Po překročení řeky Weser o ocitla římská kolona v hornaté a zalesněné části Teutobuského lesa. Arminius náhle opustil kolonu a podél celé kolony začali napadat germáni z lesa napadat legionáře. V důsledku špatného počasí byla cesta rozmočená. Bitva se změnila v boj muže proti muži, Varus nebyl schopen zaujmout bojové postavení, v němž by vynikla lepší taktika boje římanů. Po odražení první vlny útoků se podařilo vybudovat opevněný tábor. Varus nechal spálit všechny povozy, protože v blátě mu nebyly k ničemu.

Příští dny pokračovaly série útoků. Díky dešti byly zbraně lučištníků k nepotřebě, štíty legionářů nasákly vodou a nedaly se nosit. Po obklíčení tábora došlo k prolomení římské linie. Varus a vyšší důstojníci spáchali sebevraždu, jen několika skupinám jezdců se podařilo uniknou na svobodu. Značná část římanů včetně žen a dětí byla povražděna v lese nebo byly odvlečeny jako oběti germánským bohům. Pozdější trestná výprava vedená Germanikem našla hrozné zbytky těchto obětí...

Po této bitvě se situace na sever od Rýna změnila. Byla stanovena hranice na Rýně a Dunaji. To mělo později obrovský význam pro další dějiny Evropy.