PALBA.CZ

Reportáž z cesty po Izraeli v rámci tematického zájezdu zaměřeného na vojenskou historii této malé země.
Předchozí reportáž skončila tím, že jsme se po první procházce po městu měst Jeruzalémě, dopravili přes něco jako hraniční přechod do města, jehož jméno také zná asi každý člověk v našich končinách. Do Betléma. Jako každý den, jsme byli unaveni a po večeři, která byla podobná těm skvělým v Tiberias, se šlo spát. Bylo to tak trochu odlišné. Byla tam zima a tak jsme použili klimatizaci jako topidlo a vytvořili si tak obyvatelný prostor.
Ráno po probuzení a provedení nastartování myslí i těl, jsme vyrazili na procházku Starým městem jeruzalémským. Ale spali jsme v Betlémě, a to tedy je mojí povinností s tímto městem čtenáře seznámit.

Kapitola první: BETLÉM

Město Betlém, jehož jméno arabsky označuje doslova „dům masa“ a hebrejský název zní hebrejsky Bejt Lechem, což pro změnu značí doslova „dům chleba“, je město v centrální části zbytku území bývalého britského mandátového území, dnes nazývaného Západní břeh Jordánu, nacházející se přibližně 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Dnes zde žije přibližně 30 tisíc lidí. Toto město je hlavním městem betlémského guvernorátu Palestinské samosprávy a centrem palestinského cestovního ruchu a kultury.

xxxxx

Mapa Izraele a Západního břehu s dislokací města Betléma a jednoduchý a přitom elegantní znak města.

Tóra označuje Betlém jako město Davidovo, ve kterém byl korunován králem Izraele. Novozákonní evangelia podle Matouše a Lukáše označují Betlém jako místo narození Ježíše Nazaretského. Ve městě sídlí jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě. Tu by bylo potřeba přepečlivě chránit, ale bohužel OSN ani zbytek světa nezajímá. Ale objektivně musím naspat, že tento stav se asi mění. Podíl křesťanů v Betlému sice každoročně klesá, zejména kvůli emigraci a celkově nižší porodnosti než u muslimské populace. V roce 1947 se křesťané podíleli na celkovém obyvatelstvu ze 75 %, v roce 1998 již jen z 33 %. K rozhodnutí křesťanů emigrovat přispívá hlavně špatná ekonomická situace a malé možnosti na vzdělávání. Křesťané také mohou snáze emigrovat do západních křesťanských zemí než muslimové. Ale současná palestinská vláda se snaží betlémské křesťany podporovat, neboť v nich vidí vhodné prostředníky pro vyjednávání s evropskými státy a s USA. Což je rozumné a příslib pro budoucnost.

Během povstání Bar Kochby v letech 132 až 135, bylo město zpustošeno a Římané posléze na místě Ježíšova narození vybudovali svatyni zasvěcenou Adónovi. Přibližně dvě staletí poté zde nechala Svatá Helena postavit vůbec první křesťanský kostel – chrám Narození Páně. V průběhu samaritánské revolty v roce 529 byl kostel zničen, brzy na to byl ale obnoven na popud byzantského císaře Justiniána I. To platí i pro celé město., které bylo téměř zničeno.

xxxxx

Crám narození páně z venku a jedna z mnoha fotografií interiéru. Tyto fotografie jsem převzal - jeho návštěva nebyla v plánu, ale na úplný závěr zájezdu jsme k němu vyrazili na noční procházku. Ale to bude součástí poslední reportáže.

V roce 614 dobyli Betlém Peršané, chrám Narození Páně však nechali netknutý. V roce 637 byl Betlém porobený arabským chalífou Umarem ibn al-Chattábem, který zdejším náboženským svatyním garantoval bezpečí. A bylo to dodržováno dlouhá staletí jen s menšími excesy.

V roce 1099 se města zmocnili křižáci rámci První křížové výpravy. Bylo opevněno, možná poprvé v jeho historii. Na Vánoce roku 1100 zde byl Balduin I. korunován prvním králem Jeruzalémského království. V této době začal Betlém vzkvétat hlavně díky velkému množství křesťanských poutníků. Betlém byl znovu dobyt muslimy pod vedením Saladina v roce 1187 a křesťanští duchovní byli donuceni odejít - bez jakékoliv osobní újmy. V roce 1192 byl některým z nich umožněn návrat. Betlém se nakrátko vrátil pod křesťanskou vládu v období 1229 – 1244. Bohužel po nástupu sultána Bajbarse v roce 1250 muslimská tolerance vůči křesťanům značně opadla, křesťanský klérus byl opět donucen opustit město a v roce 1263 byly zničeny betlémské hradby. Město začalo trpět odlivem křesťanských poutníků, v následujících staletích se sem ale křesťané začali postupně vracet. Městské hradby byly postupně obnoveny během nadvlády Osmanské říše.

xxxxx

Město Betlém na vyobrazení z roku 1898, první fotografie a z roku 1911, druhá fotografie

Od roku 1517 do konce Velké války městu vládli Osmané, s přestávkou v letech 1831 – 1841, kdy zde panoval egyptský vojevůdce Muhammad Alí. Po první světové válce byl Betlém začleněn do Britského mandátu Palestina. Na základě plánu OSN na rozdělení Palestiny z listopadu 1947 měl Betlém připadnout do oblasti Corpus separatum, ale po izraelské válce za nezávislost z roku 1948 zůstalo město pod jordánskou správou. Stáhlo se sem množství arabských uprchlíků z oblastí obsazených Izraelem. Tento příliv uprchlíků natrvalo změnil demografickou strukturu města, křesťané ztratili většinu na úkor muslimů. Všichni zde žijící Židé byli nekompromisně vyhnáni.

To se změnilo až v roce 1967, kdy Západní břeh Jordánu dobyl Izrael v šestidenní válce. Od roku 1995 je Betlém na základě izraelsko-palestinských mírových dohod součástí Palestinské samosprávy.

Betlémská aglomerace zahrnuje města Bajt Džalá a Bejt Sachur a uprchlické tábory Ajda a Aza. Ty dva tábory, kdyby nás na ně šéf zájezdu neupozornil, bych nikdy nerozeznal od obyčejného města. Hlavním zdrojem financí Betléma je cestovní ruch, jehož největší výnosy jsou logicky během Vánoc, kdy se křesťanští poutníci shromažďují v chrámu Narození Páně, jedné z nejstarších křesťanských svatyní, která byla postavena na místě Ježíšova narození svatou Helenou, matkou římského císaře Konstantina Velikého. V Betlémě existuje přes 30 hotelů a 300 řemeslných obchodů. Při severním vjezdu do města se nachází významné židovské svaté místo, Ráchelin hrob.



Vojáci židovské brigády v britské armádě v roce 1944 u Rácheliny hrobky.

Důsledek všech vojenských apolitických kolizí a střetů je dnes tíživý. Betlém byl opakovaně jedním z míst ozbrojených střetů mezi Izraelci a palestinskými Araby - Palestinci. V květnu roku 2002 se při vpádu izraelských sil zabarikádovalo v chrámu Narození Páně přibližně 180 Palestinců. Po několikatýdenním obléhání a devíti obětech na palestinské straně byli zbývající povstalci propuštěni. Izraelská armáda v chrámu posléze našla 40 výbušných zařízení.

xxxxx

Betlém- pohled na zástavbu a bezpečnostní bariéru a pohled na východ z okna hotelu a opět bezpečnostní bariéra.



Pohled na technické provedení bariéry a jednu z velkého množství kontrolních věží

Většina vjezdů do města je dnes pod kontrolou izraelské armády, pohyb obyvatelů Betléma do blízkého Jeruzaléma a okolí je omezován bezpečnostní bariérou a propustkami. Od začátku Druhé intifády v roce 2000 je získání takovéto propustky velice obtížné. Tato opatření mají pro Betlém negativní ekonomické i sociální dopady.

xxxxx

Bezpečnostní bariéra složí palestinské populaci jako nekonečné plátno pro grafity. Na prvním obrázku je jedno spirituální a na druhém je palestinská národní hrdinka Leila Khaled. Byla to první, co jsem uviděl, když jsem si ráno otevřel okno na hotelovém pokoji.

Hlavní turistickou atrakcí je chrám Narození Páně, každoročně se zde pořádají vánoční oslavy, v minulých letech však často poznamenané izraelsko-palestinským konfliktem. Ve městě se také nachází mešita. v centru města stojí kulturní centrum Bethlehem Peace Center, kousek od centra se nachází Mléčná jeskyně.
Více se tímto městem nebudu zabývat - nebylo přímým cílem našeho zájezdu, ale je to pozoruhodné místo a jeho místo v křesťanské víře je nezastupitelné.