PALBA.CZ

Polská cesta k náhradě tanků T-72M1

Koncem 80.let, se vedení polské armády rozhodlo nahradit tanky T-55, v této době se uvažovalo o modernizaci licenčně vyráběných tanků T-72M1. Dalšími možnostmi byl nákup T-72S nebo T-80 přímo od SSSR. Po politických změnách v roce 1989, byla tato jednání přerušena a bylo rozhodnuto o zahájení samostatného projektu na modernizaci tanků T-72. Začátkem 90.let byl hotový projekt s názvem "Wilk", načež byl nahrazen vyspělejším projektem PT-91 "Twardy". Ten pochází z projektové kanceláře Zakłady Mechaniczne Bumar-Łabędy a OBRUM (Ośrodek Badawczo-Rozwojowy Urządzeń Mechanicznych) z Gliwice. Jeho sériová výroba byla zahájena na konci roku 1994. Již v tomto roce, ale vznikl projekt, který byl dalším evolučním stupněm Twardého a to projekt PT-94 "Goryl". Údajně měl vzniknout minimálně jeden model a prototyp. Posádku měli tvořit tři lidé, základní pancíř by byl kompozitní a osazen bloky reaktivního pancéřování. V některých případech se dokonce mluví o dvou verzích, kdy PT-94 byl klasické koncepce s motorem vzadu. Druhá verze pod označením PT-97, již vycházela z izraelského tanku Merkava a měla mít motor i osádku vpředu. Právě koncept tanku PT-97 byl natolik moderní, že si zaslouží detailnější popis:
Společnost OBRUM, navrhla tank, vycházející z poznatků nejmodernějších tankových projektů z konce studené války. V bezosádkové věži měl být usazen kanón ráže 125mm, nebo německý kanón Rheinmetall ráže 120mm s náměrem -8/+20. Našel jsem i zmínku o kanónu ráže 140mm, vyráběného ve spolupráci s Ukrajinci a Němci, jednalo se ale spíš o pouhý ideový koncept. Jisté ale je, že v této době probíhaly práce na kanónech stejné ráže. Vedle kanonu byl spřažený kulomet, pevně usazený ve věži. Munice byla umístěna v zadní části korby, nejspíš v samostatném prostoru s odfukovými dveřmi pro případ zapálení munice. Nabíjení zajišťoval nabíjecí automat pod věží. Motor měl být použit německý MTU diesel 881MT o výkonu 1090 koňských sil. Celkové rozměry by nejspíš jen lehce překračovaly původní T-72M1. Pancéřování mělo být kombinované z vrstveného a reaktivního pancéřování. Zajímavé je, že osádka měla být dvojčlenná, což přesně zapadá do konceptu tanků budoucnosti, své doby, kdy měla být velká část funkcí tanku automatizovaná. Posádka usazená v korbě měla zprostředkovaný rozhled kolem tanku, díky výsuvným kamerám ve věži a dalšími po stranách korby. Rozhled tak byl plných 360°. V roce 1998 byl projekt ukončen z finančních důvodů.
S ukončením programu Goryll, vývoj tanků v Polsku neskončil. Společnost Bumar navrhla projekt tanku PT-2000, která na modernizovaný podvozek tanku PT-91, umístila zcela novou věž, připomínající věž tanku Leclerc. Jako výzbroj je uváděn dále modernizovaný kanón 2A46 ráže 125mm. Projekt byl zastaven ještě ve fázi výkresů, ale je zde vidět pozoruhodná paralela s vývojem v Čechách, která jistě nebude náhodou. Na začátku nového tisíciletí přišla slovenská společnost DMD Holding a.s., a francouzská GIAT Industries, s pozoruhodnou věží T-21. Byla představena na výstavě Eurostatory2000 a IDET2001. Technicky vzato, se mělo jednat o odlehčenou věž vycházející z francouzského tanku Leclerc. Právě GIAT měl dodat 80% komponentů, přičemž zbytek dílů a konečnou montáž by obstarala společnost DMD. Tuto ekonomicky výhodnou věž (cena cca 3 mil.USD za kus), mělo být možno osadit na starší typy tanků, jako M60, Leopard 1, T-80, ale především T-72, což byl případ AČR. Touto věží totiž měly být osazené podvozky T-72M4CZ a je velice pravděpodobné, že společnost Bumar jimi chtěla osadit podvozky PT-91. Minimálně časově to perfektně sedí. Přímým konkurentem tohoto projektu, byl tank PT-2001, který prezentovala společnost OBRUM. Jednalo se opět o modernizovaný podvozek PT-91, který měl být osazen německou věží z tanku Leopard 2A4, přičemž by zůstalo zachováno celé vnitřní vybavení, i s kanónem Rheinmetall L44 ráže 120mm. Tento projekt byl vybrán zástupci armády, jako nejperspektivnější, ale rovněž zůstalo jen u návrhu. Následující vývoj spojil obě společnosti do jednoho projektu. Tím byla opět potřeba najít náhradu za dosluhující tanky PT-91 a nemodernizované tanky T-72M. Polská armáda má nyní cca 900 tanků PT-91 Twardy a Leopard 2. Na skladech je ještě 400 ks T-72, které mají být nahrazeny touto novou modulární platformou.

Technologický demonstrátor PL-01 a platforma Gepard

V roce 2013 představila divize OBRUM polského zbrojařského koncernu PHO, koncept lehkého tanku pro 21. Století, pod označením PL-01. Doplním, že se jedná o celý projekt nové platformy, která bude základem pro novou rodinu polských obrněných vozidel UMPG (Uniwersalna Modułowa Platforma Gąsienicowa). V současnosti nese pracovní název Gepard a v podstatě nahrazuje starší ideu platformy Anders. Velice chytrým krokem byla spolupráce společnosti OBRUM s britskou BAE Systems. Vozidlo tedy využívá podvozek švédského bojového vozidla pěchoty CV90, od švédské divize BAE Systems Hägglunds. Dá se říct, že vozidlo v sobě kombinuje osvědčené a komerčně dostupné komponenty a také několik technologií dostupných v blízké budoucnosti. Kvůli cenové náročnosti, která odepsala všechny předchozí snahy o vývoj nového tanku, pochází všechny zásadní části z komponentů dostupných na mezinárodním trhu. Konstruktéři společnosti OBRUM je jen zkombinovali do funkčního celku. V každém případě představený demonstrátor PL-01, ukazuje několik skutečně zajímavých vizí a trendů pro bojová vozidla blízké budoucnosti. K nim se ještě vrátím, nyní ale k samotnému konceptu platformy Gepard.
Je potřeba zmínit, že tento projekt je pro polskou armádu velice klíčovým a udá směr pro budoucnost. Po zrušení projektů nových tanků nebo modernizaci PT-91, tento problém stále není vyřešen. Navíc po zrušení projektu na novou modulární platformu pásových vozidel Anders, která měla nahrazovat jak tanky T-72, tak i bojová vozidla pěchoty BMP-1, polská armáda velice rychle zastarává. Nedávno Informoval polský státní tajemník pro obranu Bartosz Kownacki, že polská armáda již nepřistoupí k žádné rozsáhlejší modernizaci provozovaných tanků T-72M1 a PT-91 Twardy, a ani neplánuje další nákupy protitankové munice pro kanóny ráže 125mm. Postupně by tak měla být novými pásovými obrněnými vozidly přímé palebné podpory Gepard, nahrazovány nejprve tanky T-72M1 a následně i PT-91. Jisté je, že projekt Gepard je sice velice ambiciózní, ale reálně vzato je jedinou šancí, jak zvýšit bojovou schopnost armády, než bude většina jejich prostředků beznadějně zastaralá a nefunkční.
Pásové obrněné vozidlo přímé palebné podpory, na pásové modulární platformě Gepard, mělo dle původních specifikací vzniklých v roce 2013, disponovat bojovou hmotností kolem 35 tun, být vyzbrojeno 120mm hladkostěnným kanónem, s automatických nabíjením. Osádku měli tvořit pouze dva lidé a motor měl být osazen v přední části vozidla, díky čemuž by bylo možno přepravovat malý výsadek. Velice moderním prvkem mělo být osazení aktivní ochranou, určenou k ničení protitankových střel. Platforma Gepard měla být celkově lehčí a pohyblivější než hlavní bojové tanky Leopard 2PL. Dá se říct, že se jedná o oprášený koncept tanku PT-97, který využívá osvědčeného podvozku z CV90 a modernější technologie. Výsledný prototyp má tříčlennou osádku a v bezosádkové věži je osazen automaticky nabíjeným kanónem ráže 120mm od belgické společnosti CMI Defence. Vzhledem k tomu, že tato společnost nabízí i samostatnou věž Cockerill CT-CV 105HP, která je konstruovaná pouze pro kanón ráže 105mm. Alternativou je pak modernější věž XC-8 105-120HP, která pojme i kanón ráže 120mm. Oproti původnímu plánu, mají část osádky usazenou ve věži. Otázkou tedy je, jak je vnitřní prostor věže řešen. Nyní něco k pancéřování. Základní ochranu vozidla tvoří kompozitní pancíř úrovně Level 5 (25mm APDS-T z 500 metrů). K základnímu pancíři lze pak připojit keramické pláty posilující pancéřovou ochranu, přičemž hmotnost vozidla vzroste o 6 tun. Co se osádky samotné týče, ta by měla být usazena v korbě a pro lepší přehled o okolí, BAE Systems nabízí multi-spektrální system DAS (Distributed Aperture System) převzatý ze stíhačky F-35 Lightning II. V podstatě jde o sérii kamer, rozmístěných po celém trupu vozidla a zprostředkovávající celokruhový obraz okolí (360°). Posádka, nebo spíše jen velitel, mají přilbu s průhledovými displeji a polohovými senzory. Na průhledové displeje se pak promítá obraz přesně ze směru, kterým se posádka dívá. Systém může pracovat s denní, noční i termovizní kamerou.
Na konci roku 2014 bylo zmíněno, že jsou snahy udělat tento tank neviditelný, pomocí zařízení, které budou kopírovat pozadí na povrchu vozidla. Jedná se o stealth konstrukci potlačující viditelnou, infračervenou i radarovou stopu. Koncept počítá s využitím přelomové maskovací technologie ADVANCED od společnosti BAE Systems. Jedná se speciální "termo panely" umístěné po obvodu vozidla. Ve spolupráci se senzory dokáží panely kopírovat teplotu okolí a tak vozidlo učinit v infračerveném spektru prakticky neviditelné. Také dokáže ztížit identifikaci vozidla nebo dokonce promítnout tepelný obraz jiného vozidla. Na moderním bojišti, kde řada průzkumných senzorů a přesných protitankových zbraní využívá infračervené záření, se jedná o obrovskou taktickou výhodu. Také dieselový motor je vybaven systémem pro rozptyl a chlazení výfukových plynů. Před rokem 2018 má být technicky možné, maskovat tank i opticky. Jednalo by se o tenké LCD panely na povrchu vozidla, které by zobrazovaly obraz z protilehlé strany. Dle mého se ale jedná pouze o koncept, jak maskovat moderní vozidla. Jisté ale je, že program Gepard využije technologie pro snížení radarové stopy. Jako již byl zmíněn dieselový motor, který bude vybavený chlazením výfukových plynů. Především ale má být trup pokryt speciálním nátěrem, absorbujícím radarové paprsky. Také samotná konstrukce tanku zajišťuje rozptyl radarových paprsků a tak špatnou čitelnost vozidla pro moderní radary. Zde se jedná o to, že povrch tanku by měl být co nejhladší, všechny senzory budou ukryté uvnitř, a i kanón dostane hranatý kryt. Jedná se tedy o technologie, které začínají být relativně běžné i u jiných tanků.
Polské ministerstvo obrany, na nějakou dobu pozastavilo práce na programu Gepard a rozhodlo o redefinování požadavků. Vozidlo mělo původně disponovat hmotností 33 tun, s přídavným pancířem 39 tun, ale tuto hmotnost údajně nebylo možno sladit s požadavkem na jeho vyzbrojení plnohodnotným tankovým kanónem ráže 120mm. Mnohem pravděpodobnější je, že při relativně nízké hmotnosti byl problém poskytnout osádce náležitou ochranu. Na druhou stranu se objevovaly názory, že s hmotností cca 35 tun, již vozidlo ztrácí potřebnou mobilitu a opět se objevovaly názory, že vozidlo by mělo být schopné plavby. Tyto názory se totiž objevují i v případě vozidel nahrazující bojová vozidla pěchoty BMP-1. Redefinování požadavků tak tedy bylo logickým krokem. Polské ministerstvo obrany přišlo koncem roku 2016, s prohlášením, že dokončilo nové definování požadavků na nové pásové obrněné vozidlo přímé palebné podpory Gepard, konkrétní informace však zatím nebyly zveřejněny. Je tedy tak trochu otázkou, zda se Poláci vydají směrem větší pohyblivosti a nízké ochrany vozidla, nebo se více přiblíží moderním těžkým tankům, s důrazem na co nejvyšší ochranu osádky. Vývojové práce mají být ukončeny do roku 2018, kdy by mohla začít sériová výroba. O výsledné podobě rodiny vozidel na platformě Gepard se dá spekulovat a jistě se bude jednat o relativně levné řešení, u něhož bych s hypermoderními technologiemi nepočítal, ale obecně se dá říct, že v nějaké podobě vznikne, nebo zkrátka musí vzniknout. Pokud si bude chtít polská armáda udržet bojeschopnost i v budoucích desetiletích.

Zdroj:
http://www.military-today.com/tanks/pl_01.htm
http://www.armadninoviny.cz/polske-vozi ... pl-01.html
http://www.armadninoviny.cz/pohled-do-b ... pl-01.html
http://www.securitymagazin.cz/technolog ... 43941.html
http://www.militarybox.cz/news/polsko-n ... lo-gepard/
http://www.militarybox.cz/news/polsko-j ... 91-twardy/
http://palba.cz/viewtopic.php?f=297&t=6969
PT-97 : http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=7097
PT-94 : http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=7096
PT-91 : http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=3333