PALBA.CZ

Letoun Aero Ae-45

"Řekl bych celkově, že letové výkony a ovladatelnost Aera 45 jsou právě tak atraktivní, jak jsem doufal a očekával a stroj se dostává velmi těsně k plnění specifikací, více než jednou prosazovaných časopisem Flight pro celokovový lehký dvoumotorový letoun této třídy. Jeho pevnost, kovová konstrukce, proporčně dobře volená kola a pneumatiky, dobrá cestovní rychlost, a zvláště výkony na jeden motor, budou nepochybně oceněny (i) v takových zemích, jako je Afrika a Indie." - autor Wing Commander Maurice A. Smith, D.F.C. (1949)

V počáteční fázi poválečného vývoje Československa, kdy ještě nebylo ustaveno Prozatímní Národní shromáždění, byly veškeré legislativní aktivity prováděny prostřednictvím dekretů prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše. Z nich je pro poválečnou organizaci leteckého průmyslu klíčový dekret prezidenta č. 5/1945 z 19.5.1945 o neplatnosti některých majetkově – právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. Velice důležitý byl i dekret prezidenta č. 100/45 z 24.10.1945 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Vyjimkou nebyl ani podnik Aero, ten byl znárodněn a vedení se ujala Závodní rada. Právě Závodní rada, již v letech 1945-46, zbavila funkce dosavadního technického ředitel Antonína Husníka (1894–1948). Pod novým vedením se výroba neúspěšně pokoušela přeorientovat a z uskladněného duralu vyrábět rendlíky. V této době, skupina starších konstruktérů pod vedením Miroslava Baitlera (František Vlk, Ondřej Němec, Jiří Bouzek a Pavel Rosendorf), navrhla malé dopravní letadlo pro pilota a tři cestující. Budoucí Aero Ae-45 - snad nejkrásnější letoun, který kdy v Československu vznikl. Typický vzhled přední části trupu, připomínal zmenšený letoun Siebel Si-204D, který se v Aeru vyráběl už za války pro Luftwaffe a jeho výroba pokračovala i po osvobození jako Aero C-3A. Práce na novém stroji, tito konstruktéři vykonávali potají a po pracovní době. Brzy se zlepšila atmosféra ve firmě a nový ředitel, celý projekt odsouhlasil. Jednalo se o celokovový dvoumotorový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem. Motory byly vzduchem chlazené invertní čtyřválce Walter Minor 4-III o maximálním výkonu 77 kW. První prototyp letounu pod označením Ae.45.1 (OK-BCA) zalétal 21. července 1947 František Vnuk. Zkušební lety dále pokračovaly s pilotem Karlem Vaňkem a Janem Anderlem. Zkoušky odhalily především nedostatečnou účinnost výškovky a musel být upraven výhled z kabiny. Prototyp byl veřejnosti představen 7. září 1947 na leteckém dnu v Praze-Ruzyni. Dne 12. března 1948 odstartoval druhý letový prototyp Ae 45.2 (OK-CCA). V letech 1948 až 1949 se konaly zkušební lety po celém světě, kde i místní piloti, letoun hodnotili jako velmi dobrý. Bylo rozhodnuto o sériové výrobě, a tak již 16. dubna 1949 vzlétl první sériově vyrobený letoun. První vyrobené letouny odebrali zákazníci v Maďarsku, kde létaly u vojenského letectva pod označením G-007. Prvním československým uživatelem Ae-45 se stala gottwaldovská společnost Svitlet. Několik dalších exemplářů odebralo československé vojenské letectvo, u kterého pod označením K-75 plnily kurýrní lety a pokračovací výcvik. Typ Aero Ae-45 převzalo rovněž Bezpečnostní letectvo a ČSA. Domácí letecký přepravce s nimi od roku 1951 zahájil pravidelnou taxislužbu. Letouny byly ve velkých sériích exportovány do SSSR a Číny. Další letouny byly s menšími či většími obtížemi exportovány do Itálie, Švýcarska, Belgie, Francie, Rumunska, Argentiny, Brazílie, na Cejlon nebo do Indie. Jeden letoun získalo Lucembursko.
Do roku 1951 bylo v Aeru Vysočany vyrobeno zhruba 200 letounů Ae-45. Tohoto roku byla výroba zastavena. Důvodem bylo přeorientování výrobních kapacit na čistě vojenskou produkci, přípravy na masovou licenční výrobu sovětských typů a stěhování do Vodochod. O letoun však byl velký zájem i v domácích aeroklubech a v armádě, a tak bylo roku 1953 rozhodnuto, že výroba bude dále pokračovat v letecké továrně LET v Kunovicích pod vedením Ing. Ladislava Smrčka. Zde bylo nejprve v letech 1954-55 smontováno 20 strojů dodaných z Aera. Místní konstruktéři ale původní stroj vylepšili o lépe řešenou elektroinstalaci, přístrojové vybavení, větší palivovou nádrž, nové stavitelné vrtule V-401 nebo V-405 a pozměněnou kapotáž motorů. Tyto vylepšení letouny byly označeny jako Aero Ae-45S Super a bylo jich vyrobeno 228 kusů. Největší vadou letounů Ae-45, byl samotný motor Walter Minor 4-III, který nedosahoval potřebného výkonu. Tento problém řešila verze Ae-145, z roku 1959, kdy v Kunovicích použili nové výkonnější motory M-332 s přímým vstřikováním paliva a kompresorem, o výkonu 103 kW. Upraven byl i překryt kabiny. Výroba Ae-145 skončila v roce 1961 po dohotovení 142 letadel a skoro všechny, až na několik málo kusů, byly prodány do zahraničí. Během výroby Ae-145 se již začal sériově vyrábět ikonický letoun Let L-200 Morava. Celkem bylo vyrobeno 590 letounů Ae-45 všech verzí.
Závěrem dodejme, že ani po sedmdesáti létech od prvého vzletu, nepostrádá tento letoun nic ze své elegance, nadčasové krásy a zaujme kdekoli se ještě dnes objeví. Je s podivem, že tomuto letounu nebyla dosud věnována podrobnější publikovaná monografie.

Technické parametry:
Typ: Ae-45
Rozpětí: 12,25 m
Délka: 7,54 m
Výška: 2,3 m
Nosná plocha: 17,09 m²
Hmotnost vlastní: 820 kg
Hmotnost vzletová: 1400 kg
Pohonná jednotka: 2x Walter Minor 4-III
Výkon pohonné jednotky: 77 kW
Celkový výkon: 105 k
Maximální rychlost: 280 km/h
Cestovní rychlost: 245 km/h
Maximální dolet: 1000 km
Dostup: 4700 m

Zdroj:
http://technet.idnes.cz/ceske-aerotaxi- ... chnika_kuz
http://www.fronta.cz/letecky-konstrukter-antonin-husnik
http://forum.valka.cz/topic/view/41833/Husnik-Antonin
http://www.valka.cz/14069-Vyvoz-zbrani- ... -1950-1960
http://www.vydavatelstvo-mps.sk/aerohob ... ast-1.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_L-200_Morava
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aero_Ae-45
http://www.vrtulnik.cz/zlodejina.htm