PALBA.CZ

František Navara se narodil 2. března 1901 v Dačicích v okrese Jindřichův Hradec. V roce 1919 odmaturoval na reálce v Telči a odešel studovat do Prahy. Vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po ukenčení studia odešel jako učitel do Strážnice. V roce 1935 se vrací do Telče na Gymnázium Otokara Březiny jako profesor matematiky a geometrie. Později přešel na vysokou školu v Jihlavě. Už tehdy nosil v hlavě nápad na nový způsob navádění torpéd na akustickou stopu lodního šroubu. Po podvolení se Mnichovskému diktátu odešel i se synem k příbuzným do USA.
Protože neznal žádného zástupce vojenských úřadů USA, tak napsal dopis se svým nápadem profesoru Albertu Einsteinovi na Princetonskou univerzitu. Přesto, že byl Albert Einstein tehdy ještě zapřísalý pacifista a odmítal se zapojovat do experimentů spojených se zbrojním průmyslem, tak ho nápad profesora Navary zaujal. Oba si v srpnu 1938 vyměnili několik dopisů ve kterých po počáteční kritice nakonec Albert Einstein přislíbil profesoru Navarovi podporu a zařídil profesoru Navarovi schůzku s odborníky z US Navy. Pofesor Navara jim předal svůj nápad bez jakýchkoliv finančních nároků. Naopak žádal, aby jeho jméno nebylo v souvislosti s tímto vynálezem nikdy uvedeno. Profesor Navara se chystal vrátit zpět do vlasti a oprávněně se obával represí, pokud by vyšlo najevo, že předal Američanům nápad vojenského charakteru.
Poté se skutečně vrátil do vlasti. Profesor František Navara válku přežil. Po roce 1945 pracoval v pražském Výzkumném technickém ústavu jako matematik-specialista. Krátce zastával místo odborného asistenta matematiky na Pedagogickém institutu v Jihlavě, po jehož zrušení přešel jako vedoucí ústavu matematiky na Vysokou školu zemědělskou do Jihlavy. V roce 1972 předal svému synovi Einsteinovy dopisy. 27. ledna 1973 profesor František Navara zemřel. Dopisy se objevily v roce 1998 v dražbě ve světoznámé aukční síni Christie’s. Všechny je vydražil neznámý sběratel za 12 650 dolarů.


A jaký byl osud nápadu profesora Navary???
Americké námořnictvo začalo pracovat na leteckém protiponorkovém torpédu na základě návrhu profesora Navary na podzim roku 1941. Část pro akustickou detekci zpracovávaly Harvard Underwater Sound Lab vespolupráci s Bell Telephone Labs. Označení bylo Project 61 "FIDO". Elektrický pohon torpéda zpracovával General Eletric. V červnu 1942 se americké námořnictvo rozhodlo zavést torpédo do výroby pod označením "Mine Mark 24". Poprvé bylo vyzkoušeno v listopadu 1942
Po dopadu do vody začalo torpédo kroužit a vyhledávat cíl podle šířeného zvuku. Torpédo mohlo pronásledovat ponorku deset minut rychlostí 12 uzlů v hloubce sedmnácti metrů. Později byla tato hloubka zvětšena na padesát metrů. Podrobnosti o torpédu byly přísně utajovány. Dne 14. května 1943 východně od Grónska napadl hlídkový letoun Consolidated PBY Catalina napadl torpédem Mine Mark 24 ponorku typu VIIC U-640 pod velením Oberleutnanta zur See Karl-Heinze Nagela a úspěšně jí potopil.
Účinnost torpéda se pohybovala okolo 22%, což bylo na svou dobu ohromující (hlubinné nálože dosahovaly cca 9% účinnost)

Počet útoků, ve kterém byly vypuštěny torpéda Mine Mark 24 - 264
Celkový počet vypuštěných torpéd Mine Mark 24 (na všechny cíle) - 340
Počet torpéd Mine Mark 24 použitých proti ponorkám - 204
Počet torpéd Mine Mark 24 svržených na ponorky z amerických letadel - 142
Počet torpéd Mine Mark 24 svržených ze spojeneckých (především Britských) letadel - 62
Počet německých ponorek potopených pomocí torpéd Mine Mark 24 - 31
Počet poškozených německých ponorek pomocí torpéd Mine Mark 24 - 15
Počet japonských ponorek potopených pomocí torpéd Mine Mark 24 - 6
Počet japonských ponorek poškozených pomocí torpéd Mine Mark 24 - 3
Celkový počet ponorek potopených pomocí torpéd Mine Mark 24 (německé a japonské) - 37
Celkový počet poškozených ponorek pomocí torpéd Mine Mark 24 - 18

Někdy je uváděno, že pomocí tohoto torpéda byla potopena i ponorka U-954 na jejíž palubě byl syn velkoadmirála Dönitze Peter. Bohužel se tato informace nezakládá na pravdě. U-954 byla potopena 19. května 1943 jihovýchodně od Grónského mysu Farewell britskými fregatami HMS Jed a HMS Sennen pomocí vrhače hlubinných min Hedgehog (Ježek).

Na základě torpéda Mine Mark 27 bylo vyvinuto také ponorkové torpédo Mark 27 "Cutie", které bylo využíváno americkými ponorkami zejména proti eskortním lodím.

TTD torpéda Mine Mark 24

Průměr: 19 palců (46 cm).
Délka: 84 palců (2,13 m).
Hmotnost: 680 lb (308 kg).
Hlavice: 92 lb (41,7 kg) výbušnina HBX.
Pohon: 5 koňských sil (3,7 kW) elektrický motor pohánějící jedinou vrtuli, hnaný olověnou baterií o napětí 48 voltů.
Rychlost a vytrvalost: 12 uzlů na 10 minut, což činilo dosah asi 4000 yardů (3700 m)
Naváděcí systém: 4 piezoelektrické hydrofony pracující na frekvenci 24 kHz a elektronkový systém pro zpracování signálu s proporcionálním řízením.
Maximální výška odhozu: 200 až 300 ft (60 m až 90 m)
Maximální rychlost letounu při odhozu: 120 uzlů (220 km/h)


Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_24_mine
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Navara
internet

EDIT: Opravena poslední hodnota TTD z nelogického "Maximální rychlost startu letadla" na "Maximální rychlost letounu při odhozu"... Chyba vznikla při mém špatném překladu (strýček Google) z angličtiny... Za upozornění děkuji Mirek58...