PALBA.CZ

Švédsko... Při vyslovení slova Švédsko se asi většině lidí vybaví hokejisti, prohibice a sníh. Dalším skvělé osobní a nákladní auta, jiným sociální stát a neutralita. Většině příznivců vojenské techniky se dnes vybaví Gripen, jiným zase bezvěžový tank Strv 103. Ale kde je začátek vojenské výroby? Je to díky neúčasti tohoto království v obou světových válkách? To ať si každý přebere sám, dnes prostě švédský vojenský průmysl udivuje svět svými výrobky. A to není pro království s 9 060 430 obyvateli (nebo poddanými?) špatné vysvědčení. Podívejme se alespoň na vývoj stíhacích letadel, tedy na oblast, kterou může severskému království závidět mnohý vyspělý průmyslový stát.



Švédské vojenské letectvo – Flygvapnet - vzniklo 1.7.1926. Mezi typy letadel používanými v té době Flygvapnet najdeme pestrou směsici zahraničních letounů, vesměs zakoupených pouze v několika kusech. Švédové své letouny označují dle účelu. Stíhací ...

http://utocnavozba.wz.cz

Hydrostar se s námi trvale rozloučil...

Lehký tank Landsverk L60 / Strv. m/38/39/40 (SWE)





Když jsem ve svém minulém článku psal o transportéru Bv 202, zmínil jsem se o předválečné spolupráci mezi Československem a Švédskem. Mimo dodávky tančíku AH-IV-Sv byl na severu zájem i o lehký tank TNH-S, vybavený švédským motorem Scania-Vabis. Zatím co tančíky byly na sever dodány, přednost před naším skvělým tankem dostal domácí výrobek. Jistě zde vyvstane otázka proč tomu tak bylo. Jaký tank mohl v té době porazit asi nejlepší lehký tank na světě? Bylo za tím jako obvykle nějaké zákulisní jednání? Nemá cenu o tom spekulovat, švédská armáda dala přednost domácí konstrukci Landsverk L 60. A ta si zasluhuje alespoň menší připomenutí.



Prototyp lehkého tanku Landsverk L 60 byl postaven již v roce 1934. Ve své době se jednalo o velmi moderní konstrukci lehkého tanku. Tank byl převážně vyroben technologií svařování, č ...

I když nás už Akvaman oblažil „článkem“ o čs. kolohousenkách, přece jen si palba zaslouží trochu obsáhlejší článek o těchto značně nekonvenčních obrněných vozidlech.



Po první světové válce je u nás nastolena otázka směru vývoje obrněné techniky. Kolové obrněné vozidla se příliš nehodí to terénu, pásové vozidla nedosahují odpovídající spolehlivosti. Proto se armáda začíná zajímat o vozidla s kombinovaným podvozkem, které by vyráběl domácí průmysl. Domácí firmy mezitím nakupují v zahraničí licence na výrobu pásových a kolových tahačů. Ty posléze testuje i armáda. Jednalo se o výrobky německé firmy Hanomag, kde po válce působí ing. Vollmer. Ten za války pracoval na vývoji německých tanků.



Společně s firmou Hille-Werke z Drážďan (motory) byl po válce vyvinut z traktoru Hanomag WD-50PS kombinovaný podvozek ...

Lehký tank Praga P-IIa

Rozhodl jsem se i přes „velké“ množství reakcí na mé předcházející články o prvních čs. tancích (Tč-33 a LT-34) přihodit na Palbu další plechovku z produkce ČKD. Osobně se mi předválečné konstrukce ČKD líbí a proto si škodovácké tančíky a tanky nechám na nějaký pozdější termín...

Každý asi už slyšel o čs. tanku LT vzor 35 (Š-IIa). Tato poměrně složitá konstrukce plzeňské Škodovky byla vybrána jako tank podskupiny IIa, což byl tank pro potřeby jezdectva. Ve výběrovém řízení mu byl soupeřem lehký tank P-IIa, výrobek ČKD. Zadání pro výběrové řízení vydal VTLÚ (Vojenský technický a letecký ústav), mělo se jednat o lehký tank s čelním pancéřováním 25 mm, bočním 15 mm a rychlostí vyšší než 30 km/h. Že byl nakonec vybrán výrobek složitější výrobek Škody je již jiná historie, prý se projevila provázanost Škody a agrární strany...., takže dnešní „lobování“ se provádělo i za první republiky... Jen místo agrárníků jsou to ****** (strana začínající na L).

Ale zpět k tanku P-II ...

Prohlížel jsem články na Palbě a v sekci věnované Československu mezi lety 1918-1945 jsem nenašel prozatím žádný článeček o našem prvním sériově vyráběném tanku. Tímto tankem byl výrobek ČKD Praga P-II, v naší armádě označovaný jako Lehký tank vzor 34. (dále LT-34). Někteří můžou argumentovat sériovou výrobou „tanků“ Praga P-I (Tč vz. 33), což byla licenční výroba tančíku Carden-Loyd. Ovšem to byla licence a já osobně tyto vozidla mezi tanky neřadím.



Takže trochu historie. V roce 1926 se Hlavní štáb čs. armády zabývá možností vývoje tanků, Vojenský technický ústav má stanovit technicko-taktické data lehkého útočného vozu. Škodovy závody se prozatím do výroby tanků nějak nehrnuly, ČKD dodala projekt MT. Až v roce 1931 přichází projekt prvního lehkého čs. tanku klasické koncepce s továrním označením P-II. Jeho projek ...

IAR-80

Podľa niekoho tretie miesto v rýchlosti medzi stíhačkami na začiatku vojny spolu s príjemnými letovými vlastnosťami patrí práve konštruktérom menej známeho IAR-80.Rumunský priemysel nebol nijako vyspelý a viac dovážal ako vyrábal monoho v licenciách. Prvý vlastný typ postavila Industria Aeronautika Romana IAR v roku 1930. Od roku 1934 vyrábala továren v licencii poľský typ PZL P-11 a v roku 1937 kúpila licenciu aj na PZL P-24E. Zastaralosť koncepcie bola však už zjavná a túžba postaviť vlastný typ ( tá túžba je v mnohých krajinách aj dnes ) veľká. Cestu si zvolili konštruktéri s využitím konštrukcie trupu a kormidiel P-24E a na to napojili nové krídla zo zaťahovacím podvozkom.

Prototyp nového IAR-80 poháňal licenčný francúzky motor Gnome - Rhone o výkone 714kW ( 970 k ) a trojlistov nemeckou vrtuľou VDM.
Skúšobné lety typ absolvoval s dobrými výsledkami v máji 1939. Slabšia ale bola výzbroj dva guľomety ráže 7,92mm. Rumuni si dokonca opatrili dobrozdanie od známeho francúzkeho zal ...

Německý tank Leopard 2



Vývoj Leopardu 2 vychází z projektu počatého v 1960's. V této době Německo a Spojené státy ještě pracovaly na programu MBT – 70. Tento program začal mít v r 1967 „trhliny ve spolupráci“ a Německo se vydalo vlastní cestou vývoje. Mnichovská firma Krauss-Maffei byla vybrána jako hlavní dodavatel, fa Porsche pracovala na vývoji podvozku a fa Wegmann na střelecké věži. V roce 1969 a 1970 byla postaveny dva modely (ET 01 a ET 02), oba poháněný 10 válcovým motorem MB 872. Ty položily základ typu Leopard 1. Když se pak objevili první analýzy Jomkippurské války(1973), ukázalo se, jak důležitou roli bude hrát kvalita pancéřování do budoucna. To vedlo k vývoji zesíleného pancíře a modifikaci věže s novým typem vícevrstevného pancíře. Byl to průlom ve vývoji programu Leopard a první kroky k tanku ...

LT vz. 38

Vývoj tanku započal v roce 1935. Vývoj vedl ing. Alexaj Surin, jenž na něm uplatnil několik skvělým způsobem řešených novinek, které přispěly k vynikajícím vlastnostem stroje. Jednalo se zvláště o podvozek: řešení pásu prakticky znemožňovalo jejich sesmeknutí, čtveřice velkých pojezdových kol kombinovala výborné jízdní vlastnosti, vysokou životnost a jednoduchou výrobu. Také řízení tanku pomocí planetového soukolí bylo v té době novátorské, běžně byl používán dvojitý diferenciál.

Prvním zákazníkem se stal Írán, který objednal 26 těchto strojů v roce 1935. V září byl hotov prototyp, označený TNH, zatím jen s maketou věže. Vozidlo udělalo na íránskou komisi takový dojem, že objednávka byla zvýšena na 50 kusů. Splněna byla do května 1937. Íránská armáda s nimi byla velice spokojena. Na jaře 1938 se začalo jednat o dodávce dalších 100 kusů. Zakázku zhatila okupace. Dodané tanky sloužili v Íránu minimálně 20 let...

Na domácí půdě měla zpočátku navrch Škoda se svým LT vz.35. Tyto tan ...

LT vz. 35

Po nástupu nacistů k moci si začala ČS armáda uvědomovat nutnost zavedení většího množství kvalitních tanků. Tančíky ČKD vz.33, zavedené v roce 1933 v počtu 70 ks., měly velmi nízkou bojovou hodnotu a lehké tanky vz.34, dodané v období 1934-36 v počtu 50 ks. rovněž firmou ČKD, byly provázeny technickými problémy. Proto byly firmy ČKD, Škoda a Tatra koncem roku 1934 vyzvány k vyvoji tanků několika kategorií.

Nejlépe se dařilo v kategorii IIa, tedy v tancích jezdeckých. Do léta 1935 byly hotovy prototypy. ČKD vycházela z LT vz.34, Škoda z dříve neůspěšného prototypu SU. Ze zkoušek vyšel vítězně prototyp Škody, označený ŠIIa a bylo rozhodnuto o jeho zavedení do výzbroje jako LT vz.35. Celkem bylo objednáno 298 strojů. Dodány byly v období 1936-38, přičemž na výrobě se rovným dílem podílela i ČKD.

Určité pochybnosti o kvalitě tanků daly příčinu k dlouhodobým zkouškám. Při nich se prokázalo nadměrné opotřebení zaviněné jak konstrukčními vadami, tak i nekvalitní výrobou. Také porucho ...