PALBA.CZ

Anton Droppa-ze stíhače k jeskyním







Tak a po dlouhé době zase něco z východní fronty.V létě jsem byl na dovolené na Slovensku na Liptově, konkrétně ubytován v Liptovské dolině. Sjezdil jsem tam s rodinkou kde co a samozřejmě jsem navštívil i slovenské jeskyně. Nejvíc se mi líbila právě Stanišovská jaskyňa, to byl adrenalin.Nafasovali jsme čelovky a já si připadal na chvíli jako za mlada, když jsem dělal v havírně a báňského záchranáře. No ale k věci. Slovenský průvodce se tam občas zmínil o jednom jménu a to Anton Droppa. V českých zemích jméno neznámé, na Slovensku asi známější. Já jsem si na něho vzpomněl při četbě jedné knížky, ale časem se mi to jméno dostalo z hlavy. Až dnes si říkám, že by se mělo připomenout i zde. On byl totiž Anton Droppa za války stíhačem ve Fajtlově stíhacím pluku v bitvě tady u nás nad Ostravskem. Je to jeden z těch mál ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 226.



Barma, útoky Japonska od 8. prosince 1941 do 31. ledna 1942.

Jdeme po časové ose k 8. prosince 1941, kdy Japonci napadli tehdejší Barmu (zde viz náčrt







, na kterém malíř Roz. z mnoha map, nakreslil Barmu i s Barmskou cestou, včetně mnoha letišť a to pro Palbu, o kterých bude v cyklu řeč). Napadení v Barmě začalo leteckými útoky Japonska, což si postupně řekneme.

Barma (od roku 1989 se území jmenuje Myanmar, česky také Myanma, úředním názvem Svazová republika Myanmar), byla v roce 1941 územím, které se vyrovnalo svou velikostí, svou rozlohou, polovině území tehdejší Evropy. Historické prameny říkají, že v roce 1941 byla Barma slabě zalidněna a trpěla pak zvláště tím, že měla na svém území velice špatné komunikace. Hlavní část Barmy severně od hlavního města Rangúnu a od Mandalaye "je prostoupena něko ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 222.



Zde viz mapu







, na které jsou zaznamenány trasy útoků, vylodění Japonců, proti všem ostrovům Filipín. A to od 8. prosince 1941, včetně vylodění, která přišla ještě v květnu 1942. Mapa je volně přístupná na několika webech.

Pád poloostrova Bataan.

V předchozích článcích bylo řečeno, že v prvých měsících roku 1942, byl poloostrov Bataan a ostrov Corregidor ještě stále pevnou baštou obrany filipínsko-amerických jednotek na Filipínách. Takový stav však byl"trnem v oku" země vycházejícího slunce, oka, které bylo, v té době, zalité krví svých nepřátel a vezlo se od prosince 1941 na vítězné vlně.! Císařský generální štáb se zlobil.

Historik Edwin P. Hoyt, který studoval mnoho let historické podklady o Filipínách nejen v Americe, ale roky i v Japonsku, v knize - Válka v Pacifiku, Japonsko tr ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 219.





Zde viz mapu







, na které jsou zaznamenány trasy útoků, vylodění Japonců, proti všem ostrovům Filipín. A to od 8. prosince 1941, včetně vylodění, která přišla ještě v květnu 1942. Mapa je volně přístupná na několika webech.

Filipíny, den 14. května 1942.

Toho dne v 6,00 ráno zaútočila jedna letka Mitchellů B-25 (zde viz foto







, pod kterým byl popisek Mitchell_ B-25_1941, foto je volně přístupné na několika webech) na japonské cíle na Cebu a druhá letka pak na Davao (zde viz mapu,




...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 216.

Mapa japonských ofenzív proti poloostrovu Bataan,







od ledna do dubna 1942, mapa je volně přístupná na několika webech.

A nyní zpět na Filipíny a tam na zbývající část, kde ještě byla v konci února 1942 vojska Američanů a Filipínců, na poloostrov Bataan a na ostrov Corregidor. Poslední předchozí události na Palbě uvedené, lze číst zde, v Č 199, 200. a 201., viz: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=393&t=8535



Bataanskou odloučenou letku zastihl konec února 1942 při výměně jejího velitel. Koncem třetí dekády února totiž od Bena Browna, převzal velení Battanské odloučené letky, do hodnosti kapitána nově povýšený - Capt. Deysse. V popisované době přebíral stav 6ti ks operačně použitelných P-40, které byly rozděleny do dvou letek.

Od anglo-japonské trojice historiků, Christopher Shores, ...

Tokio



Hlavní město Japonského císařství a rovněž sídlo Vládce nebes – císaře Hirohita. Tokio – ex Edo (1868), v doslovném překladu Východní hlavní město, se nachází na ostrově Honšú v severním cípu Tokijského zálivu, přičemž tak představovalo nejseverněji položený cíl náletu. Kromě primárně plánovaného psychologického efektu amerického bombardování, se sekundárně počítalo i s útokem na ve městě se nacházející velké množství různorodých vojenských cílů. Ať už spadajících do sféry zbrojního, petrochemického či chemického průmyslu. Z tohoto důvodu mělo úder na město provést devět, respektive deset bombardérů.



B-25, č. 40-2344, čas vzletu 08:20 hod..

Jak již bylo v předchozí části uvedeno, za řízením vůbec prvního Mitchellu, jenž se odlepil od letové paluby Hornetu, seděl plukovník J. H. Doolitt ...

Jen co si kapitán Mitscher na Hornetu přečetl příchozí zprávu z Enterprise mrkl na Doolittla, ten ihned pochopil. …Vzlétneme co nejdříve, Pete… . Krátce na to se na lodi rozezněla siréna a z ampliónů opakovaně zaznělo … armádní letci, k letadlům … armádní letci, k letadlům… . Od tohoto momentu pak USS Hornet připomínala, spíše než letadlovou loď, včelí úl. Zatímco posádky bombardérů, vytržené ze spánku, od snídaně, či jen z bezduchého lelkování, se zmatečně oblékaly do letecké výstroje 1). Na palubě kolem Mitchellů se to začalo hemžit palubním personálem, jenž odplachtovával motory, z podvozků odstraňoval klíny, lana, a taktéž do palivových nádrží doplňoval odpařené palivo. Šlo se až do takových detailů, kdy letadla se za křídla rozhoupávala, aby se palivový systém dokonale odvzdušnil. P ...

Dne 30. března roku 1942 se USS Hornet vyvázala od pacholat a v čele Task Force 18 zamířila na sever do San Franciska. Konkrétně na zdejší bázi amerického námořnictva Alameda, nacházející se na východní straně zátoky. Plavba ze San Diega netrvala příliš dlouho, a tak již 31. března se svaz objevil v Sanfranciském zálivu. Jen co letadlová loď přirazila ke stěnám zdejšího mola, začaly na nedaleké letiště dosedat Mitchelly sedmnácté bombardovací. Času nebylo nazbyt, a tak šlo vše ráz na ráz. I tak se ovšem našla chvilka na pár skleniček v místním baru, v jejímž rámci doladil Doolittle s admirálem Halseyem a náčelníkem štábu kapitánem Browningem poslední nuance operace. Hned následujícího dne se tak začalo s nakládkou středních bombardérů.



Zatímco letová paluba nosiče se pomalu vyprazdňovala ...

„Deus le volt ??“ úpadek a pád

Poslední roky křižáků ve Svaté zemi.









Čeká nás posledních devatenáct let křižáckého panství v Zámoří. Co zbylo z kdysi poměrně rozsáhlých křesťanských států na východě? Jeruzalémské království se scvrklo na pobřežní pevnosti, které už můžeme přesně vyjmenovat. Od jihu to byl templářský Athlit, Haifa, Akkon, Tyros, Sidon, Bejrút s neširokým pásem vnitrozemí. Tripoliské hrabství pak od jihu tvořil Gibelet (Byblos), Botron, Nephin (Enfeh) a vlastní sídelní město Tripolis. Severněji ležela templářská Tortosa a johanitský Margat. Nejseverněji pak byl osamocen poslední zbytek Antiochijského knížectví, přístav Latakija. A samozřejmě bohatý a bezpečný Kypr. Nu nebylo toho mnoho, ale veškerá tato území byla chráněna téměř jedenáctiletým příměřím uzavřeným mezi Hugem III. a sultánem Bajbarsem za zprostředkování anglického prince Eduarda v roce 1272 http://palba.cz/viewtopic.php?f=257&t=8 ... 615a41ecb6





Čeká nás posledních devatenáct let křižáckého panství v Zámoří. Co zbylo z kdysi poměrně rozsáhlých křesťanských států na východě? Jeruzalémské království se scvrklo na pobřežní pevnosti, které už můžeme přesně vyjmenovat. Od jihu to byl templářský Athlit, Haifa, Akkon, Tyros, Sidon, Bejrút s neširokým pásem vnitrozemí. Tripoliské hrabství pak od jihu tvořil Gibelet (Byblos), Botron, Nephin (Enfeh) a vlastní sídelní město Tripolis. Severněji ležela templářská Tortosa a johanitský Margat. Nejseverněji pak byl osamocen poslední zbytek Antiochijského knížectví, přístav Latakija. A samozřejmě bohatý a bezpečný Kypr. Nu nebylo toho mnoho, ale veškerá tato území byla chráněna téměř jedenáctiletým příměřím uzavřeným mezi Hugem III. a sultánem Bajbarsem za zprostředkování anglického prince Eduarda v roce 1272 ...

Poté co spojenec Velké Británie i přes pomoc britského expedičního sboru BEF dne 22. června 1940 podepsal s nacistickým Německem příměří, se ostrovní říše začala obávat toho, jakých vojenských sil a průmyslu se Německo právě u někdejšího francouzského spojence domohlo. Především pak silné francouzské námořní síly dělali britské Admiralitě vrásky na čele. Spojení francouzských a italských námořních sil by totiž dokázalo v plánech britské Admirality nadělat obrovské ško ...