PALBA.CZ

"Deus le volt V" Pod vedením papeže

Pátá křížová výprava 1217-1221









Když Lothar Conti di Segni usedl 22. února 1198 na papežský stolec pod jménem Inocenc III., vytkl si za cíl obnovení papežské moci v tak suverénní podobě, ve kterou se ani Řehoř VII. kdy neodvážil doufat. Tedy jasné a definitivní nadřazení papežské moci světským panovníkům s císařem na prvním místě. A skutečně byl Inocenc III. nejmocnějším z papežů, což mimo jiné dával na odiv novým titulem „náměstek Kristův“, kdyby to náhodou někdo nevěděl… Potvrdit ovšem tento stav v očích široké veřejnosti se mu nepodařilo.



V celé evropské křesťanské společnosti stále platilo, že kdo osvobodí Jeruzalém, bude obecně uznávaným ochranitelem a hlavou křesťanstva. A k této myšlence se Inocenc upnul. Řešil ji již od počátku svého pontifikátu, kdy vyhlásil křížovou výpravu, ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 114.

Náčrt trasy japonského Úderného svazu v Pacifiku









, během jeho cesty k Havajským ostrovům a pak zpět, za novými agresemi a do domovských přístavů. Je zde nejen cesta tam i zpět, ale jsou tam i pohyby amerických LL Enterprise a Lexington, které naštěstí v onu osudnou neděli v Pearl Harboru nebyly, mapa je volně přístupná na několika webech.

Bylo krátce po půl jedenácté dopoledne, když uviděl Úderný svaz, a poté i svou mateřskou loď Akagi, velitel první úderné vlny letadel na Pearl Harbor, korvetní kapitán Micuo Fučida. Pilot výškového bombardéru s Fučidou zvládl přistání na kymácející se Akagi bravurně, po několika desítkách metrů letoun zastavil a vypnul motor.

Co bylo dál se dozvíme od: Miloš Hubáček, Pacifik v plamenech, str. 161 až 166, Ivan Brož, Pearl Harbor, str 7. až ...

Zapomenutý sportovec Emerich Rath

Emerich Rath byl český Němec, vynikající a všestranný sportovec – běžec, plavec, běžkař, cyklista, boxer a fotbalista. Narodil se v Praze 5. listopadu 1883, v rodině obuvnického pomocníka Josefa Ratha a jeho manželky Františky, rozené Wanerové. Ve čtyřech letech se jeho rodina přestěhovala do Broumova a již o šest let později se sám naučil lyžovat a stal se jedním z prvních lyžařů v Čechách. "V technice jsem byl samouk. Měl jsem jednu dlouhou bambusovou hůl, s jejíž pomocí jsem se odrážel i brzdil jakýmsi švihem, podobným pozdějšímu telemarku. Brzy jsem jezdil takzvaně na hory, na kopce nad Broumovem a při hranicích s Pruskem," líčil později v časopise Zimní sport. Lyžujícího školáka brzy následovali dospělí z Broumova, jimž učarovala jeho vytrvalost, odvaha i um. Od roku 1897 se začal učit příručním v železářství U Rotta a o dva roky později se stal vegetariánem. Hrál fotbal za DFC Prag ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 111.

Mapa







japonských leteckých útoků I. vlny na ostrov Oahu, dne 7. (8.) prosince 1941 ráno, mapu pro Palbu nakreslil dle různých předloh Roz.

Máme-li si říci, jak zapůsobila zpráva o napadení Pearl Harboru ve Washingtonu, nevystačíme jen slovem šok, či překvapení. Hrůza a omyl je zdá se blíže. Když dostalo hlavní velení USA a prezident země onu šokující zprávu od admirála Kimmela, že bylo napadeno Tichomořské loďstvo, byla ve Washingtonu 1 hodina a 50 minut odpoledne. Tím nejvyšším důstojníkem, který jí jako první ve Washingtonu obdržel byl admirál Stark. Ministr Knox si ve stejné době objednával oběd, když, celý rozechvělý, admirál Stark přiběhl do jeho pracovny a křičel "Můj bože, to nemůže být pravda! Musí jít o Filipíny (zde je z dalších historických důkazů mnohokrát napsáno, že celá admirali ...

Se svými devíti sty a třiaosmdesáti metry představuje Lesný nejvyšší horu Slavkovského lesa, respektive nejvyšší bod českých vnitrozemských pohoří a vrchovin vůbec. Ve zdejší složité historii kraje si jen málo zeměpisných názvů udrželo svoji původní podobu, přičemž ani Lesnému se hektický tok dějin nevyhnul. Z počátku Špičák/Spitzberg, od 19. století Židovská mýtina/Judenhau se k dnešnímu názvu propracovala v roce 1946, tedy v období „odsunu“, kdy vše německé mělo příznaky infekce. Mj. právě tehdy získal dosavadní Císařský les/Kaiserwald své nové jméno, již zmíněný Slavkovský les.



Přestože bez sedmnácti metrů téměř „tisícovka“. Pro příznivce vojenství leží Lesný stále ve stínu zájmu nedaleko tyčící se Dyleně (940 m). Další dominanty kraje, tentokráte však Českého lesa. Ačkoliv oba vrcholy tvoří nepřehlédnute ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 108.



Mapa









ostrova Oahu, se zátokou Pearl Harbor, stanovišti radarů a letišti, před japonským útokem dne 7. prosince 1941, mapa je volně přístupná na několika webech.

V posledním, minulém článku jsme hovořili o tom, že rozluštěná čtrnáctá část odpovědi na nótu sekretáře Hulla a jako patnáctá, pokyny pro japonského velvyslance v USA Nómuru, měl ještě, rozhodujícím způsobem, posoudit generál George Marshall, náčelník štábu pozemního vojska USA. Jen on mohl rozhodnout, jestli se bude okamžitě telefonovat na Havajské ostrovy, admirálu Kimmelovi, veliteli Tichomořské flotily.

Jak plyne ze všech historických podkladů, generál Marshal se ozval telefonem až mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne.

Miloš Hubáček, Pacifik v plamenech, str. 135 až 139, Ivan Brož, Pearl Harbor, str 7. až 190. (kniha ...

Když to nešlo silou.. půjde to nevinností ? "Dětská" křížová výprava







Franky v zámoří jsme opustili na konci 12. století po několikaleté postupné křižácké protiofenzivě. Situaci se podařilo stabilizovat, soustátí Antiochie a Tripolis Bohemunda IV. se sice potýkalo s Arménskými útoky a Jeruzalémské království, kde vládl Jan z Brienne, mělo do své předchozí velikosti dost daleko, ale situace byla víceméně klidná, navíc podpořená „novým“ bohatým Kyperským královstvím. 4. křížová výprava zničila občasného spojence a častějšího rivala v Konstantinopoli, což bylo v Evropě i Zámoří povětšinou kvitováno s radostí a zadostiučiněním. Vlastně jen zbývalo znovudobýt Jeruzalém a Nazaret a samozřejmě ze strategických důvodů i Zajordánsko. Jenže na to nebylo pomyšlení. Nové franské státy v Řecku odčerpávaly lidské zdroje jak ze Sýrie a Palestiny, tak i z Francie, odk ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 105.



Mapa trasy japonského







útočného svazu, plujícího Pacifikem k útoku na Pearl Harbor dne 7., japonského času 8. prosince 1941, trasy od 26.11. do 23. 12. roku 1941, mapa je volně přístupná na několika webech.

Historiografie USA nezapomíná ani na popis toho, co se vlastně "vědělo" o japonských úmyslech. A úměrně k tomu, i na to co se konalo například na ministerstvu vojenského námořnictva, v počátku prosince roku 1941, aby se vědělo co v budoucnu může nastat. Část zde již na jiném místě byla řečena, a my se nyní podívejme co přinášejí historické zápisy z oficielních porad, zde konkrétně z porady dopoledne dne 6. prosince 1941, tedy necelých 24 hodin před útokem na Pearl Harbor.... Co věděla admiralita USA, jak uvažovaly nejvyšší štáby námořnictva USA těsně před napadením námo ...

Palba, Praha 2019 a výlety za vojenskou historií.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
minulý týden, ve středu dne 23. ledna 2019, jsme s panem kolegou RAYTHEONem provedli naše každoměsíční příjemné posezení v Restauraci U Kozla, tentokrát opět i pracovní.

Po našem "klábosení" o politických a vojenských novinkách, jakož i jen minimálních osobních sděleních a vzpomínce na rok minulý (setkání Palba, Praha 2018, bylo to již po 9té a výlet 2018 do Drnova byl po Míšovu druhý), jsme opět přistoupily k věci.
Byla navržena zase dvě setkání:

Palba, Praha 2019 - kde jsou zatím řečena dvě témata a třetí je ponecháno jako otevřené, jestli někdo nenavrhne něco přijatelného, kam by se přihlásili více jak dva až tři lidé:

1) Letňany, letiště a muzeum Kbely.

2) NTM - Národní Technické Muzeum Praha.

3) ...............................................................?

Stále pak platí, že po ukončení prohlídky toho každého místa - je pak odjezd do Restaurace U Kozla, viz zde: http://ukozla.cz/

kde následuje, ja ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 102.

Mapa té skutečné trasy,







trasy, japonského útočného svazu Pacifikem, k útoku 7., japonského času 8. prosince 1941, trasy od 26.11. do 23. 12. roku 1941, mapa je volně přístupná na několika webech.

Ještě chvilku budeme hovořit o těchto třech základních bodech, když některá fakta, známá ze světové historiografie jsme si již řekli v předchozím článku:



1. Jak bylo možné, u vyspělého amerického systému průzkumů všeho druhu (leteckého, radiového, špionážního, diplomatického a dalších), že by nikdo nic nevěděl o japonském Operačním svazu, který byl na cestě směr Pearl Harbor?

2. Skutečně nikdo nezachytil žádné informace?

3. Nebo zprávy někdo detekoval a zachytil a lajdácky se k nim zachoval?

Nyní tedy pokračujeme dál, nejprve citací od Miloš Hubáček, Pacifik v plamenech, str. 114, (k ...