Vrtulníkové křižníky třídy Andrea Doria
Úvod
Italské námořnictvo (Marina Militare) se v druhé polovině padesátých let 20.století značně rozvíjelo. Stalo se tak díky jeho předchozímu vývoji – vstup Itálie do NATO, zrušení poválečných zbrojních omezení a úzká spolupráce z USA včetně mohutné americké zbrojní pomoci. Itálie se měla stát hlavním americkým spojencem v oblasti Středozemního moře. Dále to bylo reakcí na eskalující Studenou válku a s ní spojený vojenský růst potenciálních protivníků (zejména SSSR, přičemž ponorkové loďstvo VMF prodělalo v druhé polovině padesátých let také značný rozvoj a zájmy NATO ve středomoří ohrožovaly zejména ponorky Černomořské flotily).
V rámci tohoto vývoje italské námořnictvo v letech 1956 schválilo program na výstavbu dvou nových křižníků určených pro zajištění protiletadlové a protiponorkové ochrany italských námořních svazů. Tyto lodě se měly stát největšími italskými plavidly postavenými od druhé světové války.
Itálie stále (a ještě dlouho ...