PALBA.CZ

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 195.



Mapa regionů Filipín. Wikipedie.
Dne 17. května 1945, byli japonští obránci vytlačeni na jižní části ostrova Negros ze svých nejlepších postavení. Jenomže ještě trvalo dalších deset dní, než byl jejich organizovaný odpor zcela zlomen. Mezi dny 7. – 12. června 1945 byla zlikvidována poslední zuřivě bojující skupina japonských obránců. Dne 20. června 1945 americký 164. pluk ostrov Negros opustil a zbytek Japonců, kteří se ukrývali v horách u jižního pobřeží, si pak vzali na starost filipínští partyzáni a jedna rota 503. výsadkového pluku, která tam byla přemístěna ze severní části ostrova. Americké velitelství předpokládalo, že z Oieho uskupení mohlo po tvrdých bojích zůstat naživu maximálně tak něco kolem tří set mužů, ale po skončení války, jich z hor sestoupilo 880.
Český historik Miloš Hubáček, kniha – Boj o Filipíny – str. 506, konec organizovaného odporu na jižním Negrosu popisuje n ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 192.



Mapa regionů Filipín. Wikipedie.

Přepravou americké 41. divize – bez 186. plukovní bojové skupiny, která ještě stále zůstávala na ostrově Palawan – k poloostrovu Zamboanga, byla tehdy pověřena operační skupina 78.1 kontradmirála Forresta B. Royala a předinvazním ostřelováním pobřeží skupina dvou lehkých křižníků a šesti torpédoborců kontraadmirála Russella S. Berkeyho.



Ilustračně: RAdm Russell Berkey. Wikipedia.

https://en.wikipedia.org/wiki/Russell_S._Berkey
Zpravodajská služba tehdy dodala informace, že se na Zamboangském poloostrově nachází 8 300 Japonců 54. samostatné smíšené brigády generálporučíka Tokčiho Hódžóa, a proto štáb americké 8. armády předpokládal, že Zamboanga, nejdůležitější město na poloostrově, bude silně opevněno. A i proto, Berkeyho skupina zahájila pak ostřelování Zamboangy a také vybraných výsadkových pláží, které se nacházely ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 189.





Rozložení japonských sil na Luzonu, 11. ledna 1945.
Když takto dále probíráme útočné operace na severním Luzonu proti japonské bojové skupině Šobu, které velel generál Jamašita velitel 14. armády, musíme si říci, že Cagyaenské údolí, které bylo klíčovou zásobárnou potravin pro celou skupinu Šobu, je široké asi tak 65 kilometrů a táhne se od města Appari na severním pobřeží Luzonu 350 kilometrů na jih k městu Bambang. Český historik Miloš Hubáček, kniha – Boj o Filipíny – str., 477., v americké historiografii nalezl a dodává i další popis, a tak píše, cituji:

„Na východní straně je odděluje od Tichého oceánu pohoří Sierra Madre a na západě je ohraničováno pohořím Cordillera Central. Z jihu vedou do Cagayanského údolí dva strategické průsmyky: Baletský a Slacsacký. Ještě před spojeneckým vyloděním na Luzonu nařídil generál Jamašita 105. pěší divizi přesunout se z Manily do ...

Námořní bitva na Balatonu

Uhry byly v minulosti svědkem mnoha krvavých střetů mezi Turky a Habsburky. V letech 1591-1606 probíhal vleklý konflikt známý jako Patnáctiletá válka (Dlouhá turecká válka nebo třetí turecká válka). Zajímavostí je, že v ní došlo k jediné významné bitvě a zároveň první od nechvalně proslulé bitvy u Moháče (1526) - bitvě u Mezőkeresztese (1596), která rovněž skončila nečekaným vítězstvím vyčerpaných Turků. Ve válce se proslavil mimo jiné uherský šlechtic Ferenc Nádasdy (1555-1604), manžel Alžběty Báthoryové a věrný stoupenec Habsburků, neboť byl od svých 12 let vychován na královském dvoře společně s dětmi císaře Maximiliána II. V hodnosti hlavního velitele Zadunajských vojsk se Nádasdy v roce 1602 zúčastnil bitvy o Budí ...

Německé freikorpsy v Pobaltí

Po většinu války panoval v Pobaltí relativní klid, rok 1918 ale odstartoval sled dramatických událostí. Německo v podstatě okupovalo Pobaltské země a brzy mělo být spojení ještě těsnější. Dne 20. dubna místní Němci na svém sjezdu v Rize formálně deklarovali odtržení celého Pobaltí od Ruska a jeho přičlenění k Německu v rámci personální unie. Dalšímu vývoji však učinil přítrž konec války na podzim 1918. Mocenské vakuum po kolapsu Německého císařství dalo šanci místním politickým reprezentacím, aby dokončily své státotvorné aspirace. Litevská rada sice vyhlásila nezávislost již v únoru 1918, ale císařské mocenské zájmy ji respektovaly jen v případě začlenění vévodství do říše. Avšak v posledních týdnech války dal německý kancléř Max Bádenský Litevcům volnou ruku v otázce budoucnosti jejich země, a dokonce podmíněně přislíbil stažení ozbrojených složek. Berlín uznal právo litevské rady na říze ...

Námořní bitva u Riachuela

Občas se stane že poblázněný diktátor zatáhne celý svůj národ do nesmyslné války s kvanty obětí ve vlastních řadách, no a jednou z nejbizarnějších byla nepochybně Paraguayská válka (1864–1870), která si vyžádala životy většiny mužské populace a dodnes jde o nejkrvavější válku v dějinách latinské Ameriky. Započal ji paraguayský diktátor Francisco Solano López (1827-1870) a střetl se v ní proti úctyhodné alianci Brazílie, Argentiny i Uruguaye. Zajímavostí je, že krvavé boje neprobíhaly jen na souši, ale rovněž na moři - tedy přesněji na místních řekách. K rozhodujícímu střetu došlo 11. června 1865 na řece Paraná, přičemž bitva je známá jako bitva u Riachuelo. Paraguayská flotila komodora Pabla Ignacia Mezi (1813-1865) opustila 10. června přístaviště s cílem napadnout brazilské loďstvo vedené (1813-1865) opustila 10. června přístaviště s cílem napadnout brazilské loďstvo vedené ...

Matrilinearita v keltské společnosti

Matrilinearita je uspořádání společnosti, kde se osobní atributy, privilegia a majetek dědí v mateřské linii. Nejčastěji se vyskytuje ve společnostech primitivních zemědělců či pastevců, ve společnostech, které neužívají pluh. Evolucionističtí antropologové jsou přesvědčeni, že představuje starší stadium než jeho opak – patrilinearita, která je spojena s agrárními či industriálními společnostmi, tedy s pozdějšími vývojovými fázemi. Ve velmi archaických společnostech s volnou organizací může souviset s tím, že jen matka je vždycky bezpečně známa. Matrilineární uspořádání diskriminuje vazby na otce, přičemž důraz je naopak kladen na vazbu mezi potomky a jejich ženskými předky a mezi ženami a jejich potomky. Za matrilinii se považuje skupina, jejímž základem jsou ženy a jejich bratři. Často se v těchto společnostech vyskytuje tzv. avunkulát, tj. významná role strýce z matčiny strany, ujce, tj. matčina bratra, při výchov ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 186.



Opětovné dobytí Corregidoru 1945.

https://en.m.wikipedia.org/wiki/File:Re ... r_1945.jpg

Bylo 24. února 1945, když po těžkém bombardování a stejně těžké kanonádě lodních děl začal konečný útok proti východní, úzké části ostrova Corregidor. Vzápětí, po skončení těžké palby vyrazilo přibližně 600 Japonců do svého pokusu o protiútok, který byl ukončen palbou děl a kulometů hned na jeho začátku. Zbytek Japonců pak ustupoval dál na východ a večer pak už obránci drželi jen poslední necelé 3 kilometry ostrovní kosy. Další den byli Japonci zatlačeni o dalších 2 000 metrů a v odpoledních hodinách většina těch, kteří nezahynuli při zcela beznadějných sebevražedných výpadech, se pokusila přeplavat na blízký ostrůvek Caballo nebo na Bataan. Nikdo však již neunikl hlídkujícím torpédovým motorovým člunům a ti, kdo se odmítli vzdát, byli postříleni z palubních kulometů.
Krátce po jedenácté dopol ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 183.






Rozložení japonských sil na Luzonu, 11. ledna 1945.
Ani ne nějakých sedm kilometrů před hranicí Manily, bylo tehdy 4. února 1945, když byla americká 11. Výsadková divize znovu zastavena. Ovšem další den ráno 511. pluk překročil řeku Paranaque. A poté v dalších dnech se americké jednotky probily až na samý okraj letiště Nichols Field a tam narazily na hlavní pásmo japonské obrany. K ostřelování postupujících Američanů pak Japonci použily děla, která původně vlastně sloužila k protiletadlové obraně letiště Nichols Field. V té době se velký počet betonových bunkrů přímo ježil hlavněmi kulometů, když i každá budova byla přeměněna v ohnisko odporu. Zde z amerických historických podkladů český historik Miloš Hubáček, kniha – Boj o Filipíny – str., 455., píše, cituji:

„11. divize měla pouze lehké dělostřelectvo, které nebylo proti silným opevněním dostatečně účinné, a tak jako m ...

Švýcarská experimentální přilba

Po vypuknutí první světové války byla ve Švýcarsku 3. srpna 1914 vyhlášena všeobecná mobilizace. Byly vyslány tři divize, aby posílily obranu hranic, aby se zabránilo možnému přelití bojů na švýcarské území. Když válka pokročila a armády uvízly v zákopech, byly nuceny zavádět ocelové přilby pro ochranu hlav vojáků. Švýcarské válečné ministerstvo se rozhodlo hledat vlastní obdobu, která by byla funkčně srovnatelná se zahraničními modely, přičemž se musela odlišovat i svým vzhledem. Samotná vláda vývoj této přilby nikdy oficiálně nezadala. Navíc v roce 1916 bylo švýcarské zapojení do války stále nepravděpodobnější, což snižovalo potřebu přilby. Přesto začaly vznikat nejrůznější návrhy. Vlastenecký sochař a architekt Charles L'Eplattenier (1874-1946) se rozhodl hledat inspiraci v romantických vyobrazení slavných švýcarských bitev. Výsledek byl poněkud podobný franc ...