PALBA.CZ

Souhlasím s Bublifukem, že nárůst velikosti a výzbroje křižníků by nebyl moc velký. Žádná „hovada“ jako Alaska. Pokud by nedošlo k žádným odzbrojovacím konferencím, trumfovaly by se velmoci především v kategorii bitevních lodí a bitevních křižníků. U křižníků by hra o prestiž, kdo má větší hračku, n...

Tempik: I kdyby kadence byla poloviční, tedy 4 rány za minutu, pořád je to zásoba na půl hodiny. To zaměřování snad nebyl takový problém, za druhé světové už existovaly střelecké počítače. Bohužel nevím jak na tom byli v této oblasti Němci a zda tyto stroje byly instalovány i na takhle malé lodě ne...

Připadá mi taky trochu málo těch 120 nábojů na jedno dělo. Při uváděné kadenci 7-8 ran za minutu mi vychází zásoba munice na 15-18 minut boje. To je přeci strašně málo, navíc pro loď, která by měla operovat daleko od základny.

S tím rokem 40 jsem to začal já a tedy bych měl vysvětlit, co tím chtěl autor říci. Nemyslel jsem, že by plán Z byl hotov v roce 40, jen jsem chtěl říci, že pokud by byly postaveny všechny plánované jednotky, což pokud se nemílím mělo být v roce 46, bylo by Německé loďstvo silnější než RN v roce 40....

To je sice pravda, ale stejně nevím čím by si Němci pomohli, kdyby pár těchto křižníků v průběhu války dostavěli. Pokud vím, i existující lehké křižníky, tedy těch pár co přežilo norské tažení, nebyly prakticky nikde nasazeny. Při naprosté převaze RN mělo asi opravdu smysl jen napadání konvoj a na t...

Ta posedlost korzárskou válkou je fakt směšná. Rád bych viděl Graf Zeppelin, jak křižuje atlantik a ostřeluje ze svých kanonů nějaký konvoj :-) Jinak je pravda, že od 42 hořela Němcům koudel spíš na východě než na moři, takže cpát prostředky do jakékoli větší lodi byla blbost.

Zrovna japonské přestavby jsou spíše ukázkou toho, že to bylo opravdu k ničemu. Jinak chápal bych, kdyby Němci přestavěli nějaký křižník nebo i rychlejší obchodní loď na loď letadlovou.

Plán Z bych zase obecně neodsuzoval. Kdyby se jej podařilo realizovat, vzniklo by plnohodnotné námořnictvo, které by představovalo nebezpečí i pro Royal Navy. Z dnešního pohledu mělo být postaveno více letadlových lodí než bitevních, ale takovouto jasnozřivost nemůžeme koncem třicátých let očekávat....

Poslední dobou se na Palbě objevilo mnoho článků o německých nerealizovaných projektech. Je to téma rozhodně zajímavé, osobně mám pro německé lodě z první i druhé světové slabost. Přijde mi ovšem velmi obtížné hodnotit kvalitu a význam jednotlivých lodí i postavených, natož pak pouze plánovaných. Pr...

Nehodlám nikterak komentovat plán Z, v době , kdy měl být dokončen už Německo bylo poraženo. Dovolil bych se vyjádřit poněkud kriticky o německé idee korzárské války. Už v první světové se nasazení křižníků proti britskému obchodu nedočkalo příliš velkých úspěchů. Problémy, s nimiž se tyto lodě setk...

Pánové, musím se přiznat, že jsem z tohoto popisu trochu zmaten. Krom vývoje mušket, co se vlastně za to století změnilo? Čím se lišilo nasazení pěchoty ve válce o španělské dědictví, v sedmileté válce a válkách s revoluční Francií? Byly zmíněny teoretické úvahy Francouzů o sestavě o více řadách (ko...

No co, první specializované protiponorkové lodě a přes veškeré nedostatky svoji práci odvedly.

Když už jsme se dostali s nejvyspělejšími zbraněmi dvacátého století až sem, napadá mě, že ještě nikdo neuvedl korvety tř. Flower. Malá levná protiponorková šidítka, s britskými námořníky schopná přežít i na rozbouřeném Atlantiku.

Určitě souhlasím s Dreadnoughtem, třídou XXI. Za námořnictvo bych sem ještě zařadil HMS Furious, jakožto první slušnou letadlovou loď, byť přestavěnou z lehce bitevního křižníku. A dále třídu protiletadlových křížníků třídy Dido, jako první křižníky stavěné speciálně pro boj proti letectvu.

Je vůbec možné, že už v půlce dvacátých let Němci pomýšleli na válku s Británií? Třída Deutschland je jasně určena k boji proti námořnímu obchodu. Docela mě takové ambice v době, kdy bylo Německo ekonomicky naprosto na huntě a ještě striktně doržovali Versaillskou dohodu překvapuje. Vždycky jsem něm...

Řekl bych, že je tato třída přeceňována. V době svého vzniku mohla mít nějaké opodstatnění, opravdu platilo, že je rychlejší než jakákoli britská nebo francouzská bitevní loď s výjimkou Hoodu, Renownu a Repulsu. Navíc v době plánování těchto lodí ještě Renownu nebylo zesíleno pancéřování, takže by p...

Pochybuji, že by dokončení německé letadlové lodi cokoli změnilo. Královské námořnictvi bylo příliš silným protivníkem, takže jediné akce hladinového loďstva mohly být korzárské výpady proti britským obchodním lodím. Nějaká rozhodná bitva s Royal Navy nepřicházela v úvahu, Bismarck sice potopil Hood...

Na začátku druhé světové války byly bitevní lodě stále považovány za rozhodující námořní sílu. Co dokážou letadla si nikdo přesně neuměl představit. Koneckonců všechny námořní mocnosti stavěly, nebo alespoň plánovaly stavbu bitevních lodí. Američani třídy South Dakota a Iowa, a to vlastnily Spojené ...

Jistě, každý žádá a potřebuje něco trochu jiného. Zcela souhlasím, že pro vyhledání základních informací o nějaké konkrétní lodi jsou poslední svazky lepší. Na druhou stranu bych neřekl, že starší díly byly nějak povrchní, například ve 3. byly popisovány torpedoborce Řecka, Turecka a některých latin...

Přijde mi, že u 4. a dalších dílů Válečných lodí se sice zabývají každou třídou každého státu, ale informace se rovnají obsáhlé tabulce. Dozvíme se, kdy byla daná loď spuštěna, kdy vstoupila do služby, kdy se potopila nebo byla vyřazena. Jaký měla výtlak, rozměry, výzbroj, výkon strojovny, rychlost,...