PALBA.CZ

Flogger: chemici jako takový nic nechystali, ti se připravovali spíš na to to zjistit, vymezit pásma a pak "čistit a uklízet". OD NATO se očekával hlavně úder látkou VX, nejlépe při inverzi. Nebo případně úder něčím ze starých zásob (sarin,fosgen,yperit)

Otázka: rabování vojáky VS po vstupu do NSR.
Jaký to by to mělo vliv na morálku obyč. vojáka ?

Z dobového ilegálního tisku: V severní Evropě nyní dochází nejen k poňemčování Norů, ale i k ponořování Němců :-)

Pravdu o vých. frontě lze sehnat v pohodě v knihy Dobrovský - např. na Pankráci stále pár kousků mají.

Tento dokument byl tak zajímavě zpracován, že i moje osmiletá dcera zatím se o historii nezajímající to shlédla jedním dechem ...

V tomto případě se vsadím, že jde o překlad z polštiny, kde eskadra mysliwska znamaná stíhací eskadra (nebo peruť či jiná jednotka).

O bojích na podkarpatské rusi v březnu 1939 se ve svých pamětech zmiňuje Ludvík Svoboda. Došlo k poměrně silným střetům, takže ty ztráty 72 mi připadají naprosto reálné.

Vzpomínám si, že jsem kdysi četl o tom, že jeden německý ponorkový výsadek měl za cíl umístit v NY nějaký naváděcí radiomaják, agenti však byli poměrně brzy chyceni a jeden se prý prozradil tím, že si v baru strkal drobné do nějaké neobvyklé kapsy na saku :-))

Docela rád bych se dozvěděl více o norském generálu Otto Rugem. Dále v době norské okupace došlo např. ke krátkodobému obsazení několika ostrovů v souostroví Lofoty na severu Norska oddíly commandos a určitě spoustě zajímavých sabotážních akcí. Z nichž asi nejznámější byla snaha zlikvidovat bitevní ...

Vstup Itálie do války by měl důsledky i na jiných bojištích. V Evropě by vznikla fronta v Alpách proti Francii. V Africe pak několik bojišť okolo tehdejších italských kolonií - Lybie,Eritrey a Somálska.

Hliník v práškovém stavu se používá do bojových zápalných látek - směsi typu TERMIT či ELEKTRON. Při hoření hliníku se dosahuje extrémně vysokých teplot. Pravděpodobně v blízkém okolí výbuchu dochází i k vytvoření krátkodobého podtlaku náhlým vyhořením nejen kyslíku v atmosféře.

Na stránkách http://www.bolas.prv.pl/

je u data 4.9.1939 uvedeno:

.Podlaska BK pod dowództwem gen. bryg. Ludwika Kmicic-Skrzyńskiego (SGO Narew) wkroczyła na terytorium Prus Wschodnich. Tocząc kilka potyczek wzięła do niewoli kilkudziesięciu jeńców i ze zdobycznym sprzętem wycofała się wieczorem.

Mám ještě takový malý dotázek - asi tak 3. nebo 4.9.1939 se poským jezdců podařilo dobýt na několik hodin nějakou německou vesnici ve východním Prusku, nevíto něco o této akci ?

Docela zajímavé je, že onoho 4.dělení Polska se vlastně zúčastnily 4 státy. Drobná pohraniční území připadla Slovensku a Litvě byla předána oblast Vilnjusu (v tomto případě však to vlastně další rok stejně byla součást SSSR)

OK, dík za info o autorovi a o té železnici.

Ohledně italsko etiopské války má brzy vyjít kniha, myslím že od Karla Richtera: Každý kdo unese kopí ... Jako zajímavost bych dodal, že etiposký císař po porážce odjel do exilu železnicí přes Džibuti. Je fakt zajímavé, že Italové tuto spojnici Etiopie se světem nepřerušili hned na začátku konfliktu...

Umberto Nobile to velice pěkně napsal v knize "Křídla na pólem" (vyšlo česky kolem roku 1980 +- 3 roky), kde kromě polární tematiky docela zajímavě popisuje politické pozadí těchto akcí. Velmi často tam zmiňuje konflikty s Balbem. (Tolik k mému skromnému zdroji o té době)

Možná trochu na doplnění či zpestření: Fašistická propaganda dovedně využila i polární výpravy generála Umberta Nobileho vzducholoděmí NORGE a zvláště ITALIA v letech 1926 a 1928. ta druhá výprava nakonec ztroskotala (včetně českého vědce F.Běhounka) a na záchraně se podílely významně ruské ledoborc...

Ahoj, na www.fronta.cz se dneska objevily zajímavé testy o WW2.
Fakt dost dobrý.