Silné ochladenie a sucho v substropoch pred 4200 rokmi
Viedlo ku kolapsu civilizácií ranej bronzovej doby vrátane harapskej civilizácie. Sucho trvajúce niekoľko 200-300 rokov.
Minojské klimatické optimum
Cca 3800-3200 rokov pred dneškom. Príjemné pre rozvoj civilizácií stredomoria - , kréta, mikény, fenické mestá, atď.
SIlné ochladenie 3200 rokov pred dneškom
Vo východnom stredomorí sucho a invázia morských národov. Podľa výskumov to boli skôr utečenci než výbojné vojská.
Východné stredomorie sa vyľudnilo. Pád minojskej a mykénskej kultúry, chetitskej ríše.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zhroucen% ... nzov%C3%A9
Ochladenie v železnej dobe 900 až 300 pred letopočtom.
Toto výrazné klimatické zhoršenie prinieslo pokles teplôt, vyššiu vlhkosť a väčšie množstvo zrážok, čo zásadne ovplyvnilo vtedajšie hospodárstvo, spôsob osídlenia i ráz krajiny v strednej Európe. V jeho druhej polovici (okolo rokov 500 až 300 pred Kr.) aj výrazne chladnejším, čo viedlo k rozširovaniu močiarov, zmenám v poľnohospodárstve a presunom obyvateľstva.
Klimatické zmeny v bronzovej a železnej dobe
Klimatické zmeny v bronzovej a železnej dobe
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Zrútenie civilácií neskorej bronzovej doby pred 3200 rokmi
https://medium.seznam.cz/clanek/tom-sco ... vet-310748
Představte si svět, kde funguje mezinárodní obchod, diplomaté si vyměňují dopisy a nóty jak na běžícím pásu, mocná impéria uzavírají mírové smlouvy a luxusní zboží putuje tisíce kilometrů.
Dlouho předtím, než vůbec vzniklo město Řím a v Řecku vyrostly první městské státy klasické éry, prožívalo východní Středomoří svůj první zlatý věk. Mluvíme o pozdní době bronzové, někdy kolem roku 1200 před naším letopočtem.
Byla to éra nevídané prosperity. Egypt zažíval vrchol za vlády slavných faraonů, v Malé Asii dominovala mocná říše Chetitů, na řecké pevnině kvetla bohatá mykénská kultura a syrské pobřeží kontrolovaly bohaté obchodní přístavy jako Ugarit, Gebal či Arados.
Tento sofistikovaný a vysoce propojený svět však během pouhých několika desetiletí kompletně zkolaboval. Na vině byla souhra hned několika katastrof, jejímž nejvýraznějším symbolem se stali záhadní nájezdníci: mořské národy.
Tyto civilizace však byly fatálně závislé na mezinárodním obchodu. Klíčem k jejich moci byl bronz, tehdejší strategická surovina pro výrobu nejlepších zbraní i nástrojů. K výrobě bronzu je však zapotřebí měď, která se těžila na Kypru, a cín, který se musel dovážet na obrovskou vzdálenost, dost možná až z území dnešního Afghánistánu.
Pokud by se přerušila jediná obchodní cesta, zhroutila by se ekonomika všech států. A přesně to se před více než třemi tisíci lety stalo.
Dlouho se věřilo, že tito lidé mořských národu byli primární příčinou kolapsu. Moderní věda však na základě výzkumů v oblasti klimatologie a archeobotaniky ukázala mnohem komplexnější obraz. Mořské národy byly spíš symptomem hlubší krize, pověstnou poslední kapkou do nádoby plné problémů.
Historik Eric Cline, autor přelomové studie 1177 př. Kr.: Rok, kdy se zhroutila civilizace, popisuje tehdejší události jako systémový kolaps. Došlo k souběhu několika fatálních faktorů najednou:
Změna klimatu a sucho: Analýzy sedimentů a starověkého pylu ukazují, že kolem roku 1200 př. n. l. zasáhlo širší Středomoří staleté sucho. Sklizeň poklesla na historické minimum.
Hladomory a vnitřní nepokoje: Nedostatek jídla vedl k hladomoru. Dochovaly se dopisy, v nichž chetitští králové prosí Egypt o akutní dodávky obilí, protože „v jejich zemi není co jíst“. Hlad vyvolal vzpoury obyvatelstva a zhroucení vnitřní správy států.
Dominový efekt: Když uprchlíci, pohánění zoufalstvím a hladem, zničili několik klíčových přístavů, přeťali tím globální obchodní sítě. Bez kyperské mědi a afghánského cínu nebylo možné vyrábět bronz. Armády vyspělých států přišly o zdroje na obnovu své výzbroje.
Celý sofistikovaný systém se sesypal jako domeček z karet. Civilizace východního Středomoří byly tak provázané, že pád jedné automaticky znamenal záhubu pro ostatní.
Následující staletí se v učebnicích dějepisu označují jako „temný věk“. Lidé zapomněli psát, rafinovaná architektura zmizela a populace ve Středomoří drasticky poklesla. Trvalo stovky let, než z těchto trosek povstalo klasické antické Řecko.
Představte si svět, kde funguje mezinárodní obchod, diplomaté si vyměňují dopisy a nóty jak na běžícím pásu, mocná impéria uzavírají mírové smlouvy a luxusní zboží putuje tisíce kilometrů.
Dlouho předtím, než vůbec vzniklo město Řím a v Řecku vyrostly první městské státy klasické éry, prožívalo východní Středomoří svůj první zlatý věk. Mluvíme o pozdní době bronzové, někdy kolem roku 1200 před naším letopočtem.
Byla to éra nevídané prosperity. Egypt zažíval vrchol za vlády slavných faraonů, v Malé Asii dominovala mocná říše Chetitů, na řecké pevnině kvetla bohatá mykénská kultura a syrské pobřeží kontrolovaly bohaté obchodní přístavy jako Ugarit, Gebal či Arados.
Tento sofistikovaný a vysoce propojený svět však během pouhých několika desetiletí kompletně zkolaboval. Na vině byla souhra hned několika katastrof, jejímž nejvýraznějším symbolem se stali záhadní nájezdníci: mořské národy.
Tyto civilizace však byly fatálně závislé na mezinárodním obchodu. Klíčem k jejich moci byl bronz, tehdejší strategická surovina pro výrobu nejlepších zbraní i nástrojů. K výrobě bronzu je však zapotřebí měď, která se těžila na Kypru, a cín, který se musel dovážet na obrovskou vzdálenost, dost možná až z území dnešního Afghánistánu.
Pokud by se přerušila jediná obchodní cesta, zhroutila by se ekonomika všech států. A přesně to se před více než třemi tisíci lety stalo.
Dlouho se věřilo, že tito lidé mořských národu byli primární příčinou kolapsu. Moderní věda však na základě výzkumů v oblasti klimatologie a archeobotaniky ukázala mnohem komplexnější obraz. Mořské národy byly spíš symptomem hlubší krize, pověstnou poslední kapkou do nádoby plné problémů.
Historik Eric Cline, autor přelomové studie 1177 př. Kr.: Rok, kdy se zhroutila civilizace, popisuje tehdejší události jako systémový kolaps. Došlo k souběhu několika fatálních faktorů najednou:
Změna klimatu a sucho: Analýzy sedimentů a starověkého pylu ukazují, že kolem roku 1200 př. n. l. zasáhlo širší Středomoří staleté sucho. Sklizeň poklesla na historické minimum.
Hladomory a vnitřní nepokoje: Nedostatek jídla vedl k hladomoru. Dochovaly se dopisy, v nichž chetitští králové prosí Egypt o akutní dodávky obilí, protože „v jejich zemi není co jíst“. Hlad vyvolal vzpoury obyvatelstva a zhroucení vnitřní správy států.
Dominový efekt: Když uprchlíci, pohánění zoufalstvím a hladem, zničili několik klíčových přístavů, přeťali tím globální obchodní sítě. Bez kyperské mědi a afghánského cínu nebylo možné vyrábět bronz. Armády vyspělých států přišly o zdroje na obnovu své výzbroje.
Celý sofistikovaný systém se sesypal jako domeček z karet. Civilizace východního Středomoří byly tak provázané, že pád jedné automaticky znamenal záhubu pro ostatní.
Následující staletí se v učebnicích dějepisu označují jako „temný věk“. Lidé zapomněli psát, rafinovaná architektura zmizela a populace ve Středomoří drasticky poklesla. Trvalo stovky let, než z těchto trosek povstalo klasické antické Řecko.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.