Malá doba ľadová a jej dôsledky

[pjaro77]

https://www.demokratickystred.cz/kdyz-s ... ba-ledova/

Globální oteplování rozhodně není historicky první výraznou změnou klimatu. Současné teplé období totiž začalo až na konci 19. století, přičemž mu předcházela tzv. malá doba ledová, jež odstartovala již ve 14. století. Jednalo se o dlouhou klimatickou anomálii, která zanechala velké stopy v naší historii a kultuře.

Malou dobou ledovou se rozumí extrémní výkyvy podnebí euroatlantického prostoru mezi 14. až 19. století s vrcholem mezi lety 1638 až 1715. Ačkoliv průměrné teploty poklesly, nešlo o období neustálé zimy, jak by možná někdo čekal, ale především o období silné nestability počasí. Malá doba ledová nahradila mimořádně teplé a stabilní období v 10. až 13. století, jemuž zase předcházelo chladnější období drsného raného středověku atd. Ale malá doba ledová z té dlouhé řady přece jenom vyčnívala. Bylo to totiž nejstudenější období za 2000 let a navíc se stalo svědkem a tak trochu i katalyzátorem největší změny v lidských dějinách – vzniku moderní společnosti.
Když si střední Evropa ve 13. století ještě s určitými odchylkami (např. hladomory let 1043 a 1281 až 1282) užívala teplé období, v němž se teploty příliš nelišily od těch dnešních, na severní periferii Evropy se už rozšiřovalo zalednění. V Českém království se tehdy rychle zvyšoval počet obyvatel, budovala se nová města a rozšiřovaly osevní plochy. Pak přišel rok 1310 a začátek poklesu teploty, který v roce 1315, kdy začala série mimořádně vlhkých let, přešel v účast střední Evropy na obrovském celoevropském hladomoru. Tzv. Velký hladomor trval do roku 1317, ve zmenšené míře až do roku 1322 a připravil Evropu o miliony životů. Hlavním poznávacím znamením nového klimatu se stala nestálost. Nestabilní počasí plné extrémů pak znamenalo ve zranitelné zemědělské společnosti neustálou hrozbu podvýživy a s ní spojený vyšší výskyt epidemií. Přes oslabené Středoevropany se tak v půlce 14. století přehnala černá smrt, doslova apokalyptická morová epidemie, která během pár let přivedla do hrobu asi třetinu Evropy. Polohou vcelku izolované české země, ležící mimo hlavní obchodní trasy, však byly většinou ušetřeny a s nimi i velká část severu střední Evropy. Uprostřed zbídačelého kontinentu tak mohla vyrůst oáza prosperity pod vládou Karla IV. České země ale nakonec celoevropskému dění neutekly a mor, který se rád vracel, do Čech pronikl roku 1380 v plné síle. Zemi doslova přeoral. Následný šok a společenské změny pak v zemi, považující se za střed křesťanského světa, výrazně přispěly k vzniku husitského hnutí.

Poté, co se české země vzpamatovaly z husitských válek, během nichž v letech 1431 až 1432 také zažily drsný hladomor, se situace výrazně zlepšila. V 1. polovině 16. století pak čteme o velkém oteplení a rozkvětu hospodářství i celé společnosti. Horká a suchá léta vrcholila na začátku 40. let 16. století, kdy vyprahlá Praha zažila ničivý požár Malé Strany a Hradčan. V něm dokonce shořely i zemské desky, tedy základní registr českého šlechtického majetku. Takové počasí přálo plodinám všeho druhu. Tehdy tu byla největší plocha vinic v dějinách a do střední Evropy občas zavítala i hejna sarančat. Přitom sarančata dnes neopouštějí Afriku. Doba nebývalé hojnosti se však v 60. letech 16. století změnila na dobu tuhých zim a krátkých lét. V 17. století se k tomuto vývoji připojila nejen ničivá třicetiletá válka, ale také anomálie ve sluneční aktivitě. Výsledkem byly extrémně tuhé zimy, ve kterých mnohem častěji zamrzaly vnitrozemské řeky a někdy i Baltské moře a dokonce sever Jadranu. V alpské části střední Evropy se začaly výrazně rozšiřovat ledovce, drtící níže položená lidská hospodářství, v Rakousku se pak díky klesající produkci vína začalo přecházet na pivo. Extrémní projevy počasí se staly důležitým pozadím velkých událostí evropské historie, jako byla porážka španělského loďstva Angličany v roce 1588, Francouzská revoluce nebo Napoleonova porážka v Rusku.

Díky geografické poloze se české země vymykaly středoevropskému průměru a během malé doby ledové tu není zaznamenán výraznější nárůst velkých potravinových krizí. Už od středověku České království plnilo funkci obilnice Evropy a vývozce potravin. Vrtkavé počasí však i zde obnovilo lidové praktikování předkřesťanské magie a zapustilo řadu pověr. Byla svěcena obilná zrna, na ochranu před bouřkami vyzváněly kostelní zvony, zapalovala se hromničná svíce, zaklínaly se mraky či krupobití.
Výjimka z velkých hladomorů u nás přestala platit až v pozdní fázi malé doby ledové, v letech 1770 až 1772. Po kombinaci extrémních srážek a velkého sucha v letech 1770 a 1771 se zněkolikanásobily ceny obilí, chudí lidé museli jíst kopřivy nebo kůru a podvyživené obyvatelstvo následně zasáhla epidemie tyfu. Výsledkem byla, kromě velké války, ojedinělá demografická katastrofa. Zemřelo nejméně 250 tisíc lidí, další utekli, a populace tak klesla asi o 12 až 15 %. Radikálně se zvýšil počet žebráků a kriminalita. Habsburský císařský dvůr ale zorganizoval účinnou pomoc: zakázal vývoz obilí ze země a naopak dovezl obilí z nezasažených Uher. Dobrá sklizeň roku 1772 pak definitivně ukončila tato tzv. hladová léta. Hladomor však kromě osvícenských reforem přispěl i k selským bouřím roku 1775.

Pro aktivní a kriticky myslící křesťanský Západ však nebylo zlobivé počasí jenom hrozbou, ale také motivací k většímu pokroku. Nejdříve Nizozemí a potom Velká Británie vymyslely střídavé hospodářství, ve kterém se půda zúrodňovala střídáním vhodných plodin místo toho, aby její část ležela ladem. Průvodním jevem byly technické inovace, rozvoj zemědělské vědy a zavádění nových odrůd. Spolu s obilovinami se základní surovinou staly i brambory a zvýšila se spotřeba masa, protože pro hospodářská zvířata se vypěstovalo více krmiva. Když se tento postup na přelomu 18. a 19. století dostal prostřednictvím šlechty do střední Evropy a provázal se s industrializací, zpřetrhal tu sedm tisíc let trvající začarovaný kruh závislosti lidské obživy na rozmarech počasí. Hladomory v době míru nakonec zcela zmizely.

Nestálé počasí však doznívalo ještě skoro celé 19. století. V roce 1816 si střední Evropa užila spolu se zbytkem světa proslulý rok bez léta, který byl výsledkem nevídaného výbuchu sopky Tambora v Indonésii. V letech 1845 a 1890 pak zažily Čechy masivní povodně, přičemž ta druhá dokonce strhla Karlův most. Pomalé oteplování začalo už v půlce 19. století, ale studené a extrémní období končí až náhle v zimě na přelomu let 1896 a 1897. Teprve od ní se datuje to pověstné globální oteplování, i když ani tento proces nebyl lineární. Nejstudenější zima století z přelomu let 1928 a 1929 byla ještě výjimkou potvrzující pravidlo, ale po roce 1939 nastala doba mírnějšího poklesu teplot, která trvala až do 70. let. Němečtí vojáci před branami Moskvy by mohli vyprávět. Proto nepřekvapí, že tehdejší klimatickou diskuzi neovládal strach z oteplování, ale naopak strach z návratu velké doby ledové. A není divu, naše současnost se vlastně uprostřed té velké doby ledové odehrává a existuje i vědecký předpoklad návratu ledovcového cyklu za 23 tisíc let. Dnes už čtyřicetileté rychlé zvyšování teplot (oproti 19. století se už celoročně oteplilo skoro o celý stupeň) ale přehodilo výhybku směrem k oteplování.

Symbolem konce malé doby ledové je vlastně obyčejný sněhulák. Původně ho lidé spíše stavěli jako zosobnění kruté zimy a sněžný muž měl děsivé rysy. Tak vypadá i jeho nejstarší vyobrazení z 18. století od polsko-německého malíře Daniela Chodowieckého. Teprve v druhé polovině 19. století se z něj stal onen veselý posel zimy. Ukazuje to na proměnu vnímání zimy ve společnosti. Díky oteplení a materiálnímu oproštění od vrtochů zemědělského roku už lidé zimu nemuseli brát jen jako dobu nebezpečí a smrti, ale mohli ocenit i její poetiku. Tu poetiku, kterou si v Česku pěstujeme jako ladovskou zimu.

[pjaro77]

Malá doba ľadová sa prejavila na celej severnej pologuli
https://www.nationalgeographic.cz/histo ... nach-zeme/
Od 17teho bola ešte silnejšia. Malá doba ledová roli mohla hrát roli také při pádu dynastie Ming v Číně, a to zčásti kvůli nedostatku potravin, který vyvolal rolnické povstání. Pokles teplot a nárůst ledové pokrývky mohl také přispět k zániku vikinských kolonií v Grónsku a objevila se i domněnka, že jedinečný zvuk stradivariovských houslí je způsoben dřevem, které Antonio Stradivari používal a které bylo kvůli chladnějšímu počasí hustší než obvykle.
...
obyvatelé Mojave v dnešní Kalifornii zareagovali na větší klimatické změny v 16. a 17. století tím, že „rozvinuli pozoruhodně decentralizovanou obchodní kulturu“, říká Degrootová. Vyráběli také pevnější koše, keramiku a další nádoby k přepravě zboží na velké vzdálenosti, „takže v případě nedostatku potravin v jedné oblasti mohli tento nedostatek vyvážit obchodováním s jinou“.
...
V Nové Anglii využívaly chladných a zasněžených zim indiánské kmeny Wabanaki k nájezdům na anglické kolonisty, kteří postupně domorodé vybavení a zkušenosti okoukali a začátkem 18. století vybavili stovky svých mužů sněžnicemi, aby uhlídali wabanacká loviště.

[pjaro77]

Zaujímavosť - počas tohto obdobia boli 2 doby dlhšie doby nízkej slnečnej aktivity, ktoré mohli prispieť k ochladeniu:
Maunderovo minimum (1645 – 1715)
Spörerovo minimum (1460 – 1550)

[Alfik]

Malá doba ledová roli mohla hrát roli také při pádu dynastie Ming v Číně, a to zčásti kvůli nedostatku potravin, který vyvolal rolnické povstání.

Pro zajímavost: Povstání tzv. Žlutých turbanů, které ukončilo Hanskou (v češtině občas Han a občas Chan) dynastii (s přestávkou 202 př.n.nl. až 220 n.l.), a následný rozkol Číny na tři státy, až do r. 265 (nástup dyn. Ťin), bylo rovněž podníceno úpadkem zemědělské výroby a hladomorem.
A pro nás je taky důležitý tentýž úpadek z téhož důvodu, který vedl ke konci rozpínání Říma a k jeho rozpadu a násl. konci Záp. Řím. říše.

[palo satko]

niektori tvrdia, že spuštačom malej doby boli mongolske vyboje, ktore hlavne zničili polnohospodarstvo Strednej Azie a čiastočne aj Vychodnej Europy. napr. v Uhrsku bolo celkom teple počasie, dokonca sa tu vyskytovali aj kobylky ktore v jednom roku zožriali urodu. Pri mongolskom vpade, prvykrat po dlhych rokoch zamrzol Dunaj, čo umožnilo Mongolom prejst do Panonie.

[Alfik]

niektori tvrdia, že spuštačom malej doby boli mongolske vyboje, ktore hlavne zničili polnohospodarstvo Strednej Azie a čiastočne aj Vychodnej Europy. napr. v Uhrsku bolo celkom teple počasie, dokonca sa tu vyskytovali aj kobylky ktore v jednom roku zožriali urodu. Pri mongolskom vpade, prvykrat po dlhych rokoch zamrzol Dunaj, čo umožnilo Mongolom prejst do Panonie.

Jenomže já si myslím, že napřed muselo být ve stepi a polopoušti dost trávy, tzn. teplo a vlhko, aby se pak Mongolům namožilo jídlo (ovce apod.) a teprve potom se díky tomu namožili Mongolové aby vůbec mohli výbojovat
A pak už jen stačilo najít vhodného Vyslance Tengri a ten vybral a instaloval někoho šikovného do čela hord...

[pjaro77]

Malá doba ledová roli mohla hrát roli také při pádu dynastie Ming v Číně, a to zčásti kvůli nedostatku potravin, který vyvolal rolnické povstání.

Pro zajímavost: Povstání tzv. Žlutých turbanů, které ukončilo Hanskou (v češtině občas Han a občas Chan) dynastii (s přestávkou 202 př.n.nl. až 220 n.l.), a následný rozkol Číny na tři státy, až do r. 265 (nástup dyn. Ťin), bylo rovněž podníceno úpadkem zemědělské výroby a hladomorem.
A pro nás je taky důležitý tentýž úpadek z téhož důvodu, který vedl ke konci rozpínání Říma a k jeho rozpadu a násl. konci Záp. Řím. říše.

Toto neskoro antické ochladenie som spomenul v inom vlákne. Tu dám len odkaz na wikipediu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdn%C4% ... edov%C3%A1
V číne mohlo nastať ochladenie skôr ako v Europe.

[pjaro77]

niektori tvrdia, že spuštačom malej doby boli mongolske vyboje, ktore hlavne zničili polnohospodarstvo Strednej Azie a čiastočne aj Vychodnej Europy. napr. v Uhrsku bolo celkom teple počasie, dokonca sa tu vyskytovali aj kobylky ktore v jednom roku zožriali urodu. Pri mongolskom vpade, prvykrat po dlhych rokoch zamrzol Dunaj, čo umožnilo Mongolom prejst do Panonie.

Jenomže já si myslím, že napřed muselo být ve stepi a polopoušti dost trávy, tzn. teplo a vlhko, aby se pak Mongolům namožilo jídlo (ovce apod.) a teprve potom se díky tomu namožili Mongolové aby vůbec mohli výbojovat
A pak už jen stačilo najít vhodného Vyslance Tengri a ten vybral a instaloval někoho šikovného do čela hord...

Súhlasím, za pár rokov po zničení farmárov a pastierov v strednej ázii klíma nepoklesne. Zvierat na pasenie mali aj mongoli dosť.

[pjaro77]

Existuje teoria, že druhá fáza malej doby ľadovej (od druhej polovice 16teho storočia) mohla byť spôsobená depopuláciou v amerikách
https://www.dotyk.cz/magazin/mala-doba- ... 00325.html
Zcela unikátní hypotézu zformuloval tým vědců z londýnské University College. Malá doba ledová prý mohla souviset s kolonizací Ameriky, v jejímž důsledku během jediného století vymřelo 90 procent amerických domorodců. Vědci odhadují, že mohlo jít zhruba o 55 milionů lidí, což tehdy představovalo celých 10 procent světové populace.
Spolu s indiány vymizelo až 55 milionů hektarů obdělávané půdy, což je rozloha odpovídající dnešní Francii. Pole postupně zarostla bujnou vegetací a lesy, které produkovaly kyslík a vysály z atmosféry vydatný objem oxidu uhličitého. Tím se snížil skleníkový efekt a globální klima na planetě se mohlo ochladit až o 1°C.
Hypotéza ale narazila na kritický ohlas. Podle amerického profesora geochemie Joerga Schaefera je takový efekt zalesněné plochy dané rozlohy značně nadsazený. "Je to nicméně zajímavá a kontroverzní studie, která si zaslouží pozornost a další výzkum," míní Schaefer.
Proti tvrzení londýnských vědců stojí i fakt, že klimatické změny byly v Evropě pozorovány už během 14. století, a to konkrétně v letech 1315–1322, kdy chladná a deštivá léta způsobila v Evropě hrůzostrašný hladomor. Spouštěčem ochlazení byl tehdy zřejmě výbuch Tarawera na Novém Zélandu. Během 15. století se pak z nevyjasněných příčin ochladilo na celé dekády. V průběhu raného novověku pak malá doba ledová kulminovala takovým způsobem, že zamrzala i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií. Tento pozvolný vývoj podle vědců odpovídal spíše nějakému klimatickému cyklu, než že by ho způsobila konkrétní událost.

[pjaro77]

https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/44 ... bove-pisne
Některé zimy v 16. století byly totiž tak teplé, že se na polích selo už v lednu. Platilo to ale spíš pro první polovinu tohoto století, kdy bylo klima teplejší a sušší. V jeho druhé polovině se totiž začalo ochlazovat, přibylo srážek i povodní.
Vyjímečným rokem 16. století byl rok 1540, který přinesl do českých zemí středomořské klima, kdy bylo sucho a vysoké teploty přetrvávaly od jara do začátku zimy.

Ochladenie potom
V pětisetleté řadě teplot a srážek byly v posledních třiceti letech 16. století zimy a léta nejchladnější a léta velmi vlhká. Od roku 1585 začala série chladných a studených lét, vinná réva se neurodila, nebo bylo víno kyselé,“ dodal Brázdil s tím, že rakouští historici spojují s touto vinnou krizí vyvolanou chladným klimatem i počátek masovější konzumace piva ve Vídni.

[pjaro77]

V roku 1540 nastal v Europe extrémne teplý rok. Naopak v Rusku bol tento rok studený a mokrý.
https://dennikn.sk/212645/jedenast-mesi ... ze-vratit/
Nad strednou a západnou Európou sa v roku 1540 „kvázitrvale“ držala tlaková výš. Naopak, v Rusku sa utáborila tlaková níž, ktorá spôsobila, že tu bol studený a upršaný rok. „Jar bola chladná a cez leto boli povodne a žito nerástlo a zamrzlo na jar,“ napísal kronikár z Novgorodu.
„Hlavným dôvodom bolo extrémne sucho na jar,“ tvrdí Pfister. Vysušovanie pôdy na jar je podľa vedcov známy spúšťač extrémnych horúčav vo viacerých regiónoch sveta.
Po rekordne teplej jarnej a letnej anomálii 1540 takmer okamžite nasledovali najchladnejšia jar a leto za 500 rokov,“ píše sa v štúdii z roku 2013.

[palo satko]

Prečítal som temer všetky kroniky, korešpondenciu a listiny vládcov a cirkvi od roku 800 po rok 1300. O počasí je v nich veľmi málo informácií a keď už nejaké sú tak sú o krátkodobých extremoch. No aj u tých je najčastejšou príčinou Boží trest. Jednoducho vtedy neexistovalo klimatické náboženstvo, ktoré má dnes kopec apoštolov.

[Juraj Tichý]

Napríklad počas Vianoc v roku 1606 rozkvitli slivky, višne a tiež mnohé druhy tráv. V kronike o tom píše Pavol Mikšovíc: „Toho leta cez Vianoce v utorok dňa pamiatky sv. Štefana a na deň sv. Jána veľmi teplé slniečko po oba dni Pán Boh ráčil dať. Chrústov aj komárov veľa lietalo a krajiny kde zamrznutá bola všetka až do celice roztopila sa, takže hneď v štvrťroku tu pri meste Louny aj inde namnoho plievali a tráva mnohá na vinici kvitla a raž ozimny pri Lešenici siali av v pondelok na Novy rok videl som očami svojimi rozkvitnute slivky a višne.

[palo satko]

Moji rodičia mali sobáš v druhej polovici januára 1956. Bolo tak teplo, že svadobčania mali len obleky. Existujú fotky.