Mirek58 píše:Proboha, proč do havárie motáš produkci plutonia?
To si jako myslíš, že plutonium se odebírá z reaktoru na konci každé šichty?
Samozřejmě že ne, černobylský reaktor se k tomuhle účelu nikdy nepoužíval. Ovšem vojenské použitý vyhořelého paliva rektoru RBMK bylo možné. Jen říkám že i z vojenského hlediska bylo potřebné některé aspekty těchto rektorů utajovat. To byl i jeden z důvodů proč se RBMK stavěli výhradě v SSSR.
S palivem a způsobem jeho výměny souvisela také výhoda vojenská: mohly sloužit jako dobrý zdroj plutonia pro jaderné zbraně. To vzniká v reaktorech samovolně, z vyhořelého paliva RBMK se mělo dát získávat relativně snadno a díky systému výměny paliva průběžně podle potřeby. Ne, že by se tento systém běžně využíval, ale ve strategických plánech armády hrál svou roli, a armáda zase měla velké slovo v rozhodování o jaderném programu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Reaktory ale měly i chyby, o kterých se vědělo mnohem méně. Jednou „drobností“, která možná sehrála zásadní roli v Černobylu, byla i vysloveně špatná konstrukce systému nouzového zastavení reaktoru.
Tvořily ho řídící tyče z bóru , který velmi účinně pohlcuje neutrony. Když se tyče zasunou do reaktoru, vychytají neutrony, které by jinak štěpily palivo, a reakce se zastaví. Tyče byly delší než sedm metrů - pod materiálem pohlcujícím neutrony byl na tenkém prutu ještě 4,5 metrů dlouhý kus uhlíku. Za běžných podmínek, když reaktor běžel, byla v jádru spuštěna právě tato uhlíková část tyčí.
Když bylo nutné reaktor zastavit, celá tyč sjela dolů. Přitom ovšem uhlíková část vytlačila ze spodní části kanálku vodu, která, jak jsme již říkali, v reaktoru sloužila ke zpomalování štěpné reakce. Háček byl v tom, že uhlíková část tyčí pohlcovala mnohem méně neutronů než voda. A tak v okamžiku vypnutí reaktoru došlo na chvíli zcela neočekávaně ke zvýšení výkonu ve spodní části reaktoru. Toto nezvyklé chování systému nouzového zastavení reaktoru nakonec podle odhadu fyziků zřejmě bylo poslední kapkou, která reaktor v Černobylu posunula ke katastrofě. Určitě víme, že obsluha IV. bloku tomuto konstrukčnímu rysu nerozuměla, navíc podle dobových dokumentů nebyli rozhodně sami.
Už v roce 1975 došlo k roztavení části reaktoru RBMK v Leningradské jaderné elektrárně právě kvůli nešťastné konstrukci řídících tyčí. Byla navržena i náprava: v reaktoru mělo být vždy spuštěno více řídících (tedy „brzdících“) tyčí, měl ale zároveň pracovat s obohacenějším palivem. Hrubou analogií si můžeme říci, že reaktor měl v takové konfiguraci vlastně jet s neustále zařazenou brzdou, ale přitom trochu více „pod plynem“. To ho sice činilo z fyzikálního hlediska předvídatelnějším a snáze ovladatelným, ale zároveň to prodražovalo jeho provoz (obohacení paliva není zadarmo). Zřejmě proto doporučení zůstalo v době svého vzniku oslyšeno. A co je hůře, o nehodě se nemluvilo, a tak z ní nikdo nemohl vyvodit žádné poučení.
https://www.idnes.cz/technet/technika/c ... chnika_mla
