Avia B-26

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Avia B-26

Příspěvek od Zemakt »

Avia B-26
„Poněkud tajuplný československý Biff


Obrázek



Počátek formování tehdy nové koncepce, dvoumístných stíhacích dvouplošníků, můžeme zařadit někdy do poloviny roku 1916. Tedy do období, kdy nad práskáním Fokkerových bičů (Fokker E. I-IV) definitivně zlomila hůl první generace dohodových stíhaček (Airco DH-2, Nieuport 11/16), nad níž vzápětí onu hůl opět zlomily německé Albatrosy (D.I-III). Byť od počátku Velké války uplynuly sotva dva roky, posun od počátečního „škádlení“ pěchotními opakovačkami, brokovnicemi a jinými improvizacemi po manévrový boj s kulometnými staccaty byl neskutečný. Již v této době, kdy stále docházelo k precizaci pravidel a taktických postupů dogfightů, bylo patrné, že základ úspěchu mj. spočívá v „čistých zádech“. Před útokem nepřítele krytá zadní polosféra zkrátka znamenala základní předpoklad k přežití. Kromě manévrování vlastního letounu, respektive skupinové spolupráci se jako další možnost k eliminaci tohoto nebezpečí přímo nabízela instalace zadního střeliště. Druhý člen posádky měl tak, obdobně jako u průzkumných letounů, odrážet zezadu útočící nepřátelské stíhače, či jinak podporovat pilota. Nový stroj měl z podstaty věci vycházet o něco větší, robustnější, přesto díky silnému motoru v agilitě za jednomístnými stíhači zaostávat co nejméně. Větší rozměry mu pak umožňovaly nést více paliva, což ho předurčovalo k roli doprovodného stíhacího letounu. Schopnost nést menší pumový náklad rovněž k roli podpůrné.

Jako typického představitele a de facto jeden z prvních moderních strojů této kategorie lze zmínit zejména legendární Bristol F2 Fighter, jenž vstoupil v plovině roku 1916 do dějin letectví pod přezdívkou Biff, později rovněž Brisffit 1). Obdobná situace jako u Britů panovala ve Vilémovském Německu, které se zhruba půl ročním zpožděním začalo do své výzbroje zařazovat letouny Halbestadt CL.II, potažmo Hannover CL.II. Na rozdíl od těchto států, preferovala Francie v úloze těžkých stíhačů třímístné dvoumotorové Caudrony R.4/R.11, byť v podobě neúspěšného Spadu XI C.2 aj. se alespoň o jednomotorovou koncepci pokusila.

1) Na úplný počátek dvojmístných stíhacích letounů můžeme zařadit vůbec první konstruovaný a jako stíhací do služby zařazený letoun na světě, typ Vickers V.B. 2, či Royal Faktory E.F. 2. Bristol F2 Fighter později prokázal obdivuhodnou vitalitu, u prvoliniových koloniálních jednotek vydržel až do roku 1932.

Zásluhou stále urputnějších a krvavějších leteckých bojů odehrávajících v závěrečné části Velké války se posléze celá tato kategorie vyprofilovala do strojů skutečně víceúčelových. Kromě stíhání či doprovodného stíhání jim nedělalo problém samostatně působit v průzkumné úloze, ale i provádět hromadné bitevní nálety. Právě za touto univerzálností, na kterou se v dalších létech nabalilo ještě stíhání noční, lze spatřit její oblibu a další rozvoj ve dvacátých a třicátých létech 20. století. V této souvislosti lze namátkou zmínit typy Hawker Demon, Kočerigin DI-6, anebo Consalidated P-30.

Obrázek
Osobní Arigiho Biff

V průběhu několika málo let od svého založení (1. listopadu 1918) absorbovalo mladé československé letectvo do svých řad takřka neskutečnou směsici různých typů a kategorií aparátů těžších vzduchu. Ač v několika případech se jednalo o světovou špičku, tehdejší letecký park šlo obecně charakterizovat jako kvalitativně, ale i kvantitativně rozkolísaný. Nicméně, zásluhou domácích výrobců opírajících se o solidní průmyslovou základnu došlo v průběhu první poloviny dvacátých let ke sjednocení typové a početní roztříštěnosti letectva. V návaznosti na výše uvedené je s podivem, že až na jednu spíše okrajovou záležitost, nemělo československé letectvo s kategorií dvoumístných stíhačů doposud žádnou zkušenost 2).

2) Onu okrajovou záležitost představoval Biff Nr. D8075 ukořistěný Rakušany dne 22. srpna 1918 na italské frontě a ještě před koncem Velké války darovaný i s rezervním motorem samotným císařem Karlem I rakousko-uherskému stíhacímu esu Juliusu Arigimu. Po ukončení konfliktu se Arigii, budoucí známá persona non grata československého civilního letectví, pokusil letoun prodat MNO. Před tím, než na nějaký obchod mohlo vůbec dojít s ním však dne 13. 3. 1919 u obce Vodolice (Odolice) na Lounsku havaroval. V rámci „kraksny“ ho na místě střelce dozoroval spolucestující npor. František Klepš. Přesto všechno se nakonec Arigimu podařilo havarovaný letoun vč. obou motorů Rolls-Royce Falcon III ministerstvu odprodat. Pořízení moderního studijního materiálu stálo erár rovných 35 000,- Kč. Nicméně, spokojenost byla zdá se oboustranná.

Vše se ale změnilo v květnu roku 1926. Právě tehdy se totiž z kbelského letiště poprvé do vzduchu vznesl prototyp těžké stíhačky letecké továrny Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla - Holešovice, typ Avia BH-26. Na první pohled letoun, designovaný zcela v intencích konstruktérské dvojice Beneš-Hajn, navazoval na remotorizovanou konstrukci jednomístné stíhací BH-21, aktuálně ve větších počtech a pod vojenským označením B-21 zařazované do služby u Československého letectva. Pomineme-li identickou pohonnou jednotku, v podobě hvězdicového devítiválce Walter Jupiter IV o nominálním výkonu 420 k, jednalo se o jakousi zvětšenou kopii BH-21J, obrazně řečeno. Minimálně v prvním prototypovém provedení. Přestože s velkou mírou pravděpodobnosti nový stíhač vznikl z tovární iniciativy, díky své koncepci a výkonům se mu hned na počátku podařilo upoutat pozornost III. odboru (letecký) MNO, ale konec konců i tehdejší světové letecké veřejnosti. Cesta do série však nebyla ani zdaleka tak přímočará, a jak už to tak bývá, letoun bylo nutné doladit.

Díky na tehdejší poměry mohutnému motoru si nejvíce úprav na své konto připsala směrovka. Původní, ne nepodobná té plovoucí z B-21, se záhy ukázala jako málo účinná, aby ji posléze nahradila podobně eliptického tvaru, avšak na první pohled znatelně užší. I tak se ovšem nad hmotou a gyroskopickým momentem pohonné jednotky zvítězit nepodařilo. Na řadu tedy přišla úprava druhá a již definitivní. Nová směrovka získala hranatý tvar a byla opatřena kýlovou plochou, díky čemuž se opticky poněkud přiblížila budoucím „třiatřicítkám“ (BH-33). Na přetřesu rovněž bylo hledání ideálního uchycení vodorovné ocasní plochy, finálně uchycené v jedné třetině hloubky trupu a opatřené dvěma vzpěrami. Zároveň u sériové podoby letounu došlo k přemístění odpružení podvozku ze zadních vzpěr na přední. Další dobře viditelné změny v genezi dvoumístné stíhačky lze nalézt v oblasti aerodynamiky. Letoun létal s plným vrtulovým kuželem, ale i s částečným. Taktéž se laborovalo s aerodynamickými kryty hlav válců, či dílčí kapotáží oběžného kruhu střelce. V poslední řadě lze zmínit hledání optimálního typu vrtule. Sériová podoba přídě BH-26 v sobě zahrnovala částečné kryty hlav válců, vrtulový kužel a kovovou vrtuli typu Reed-Levasseur. Opěrku hlavy pilota, či již zmíněnou kapotáž na hřbetu trupu za střelcovým stanovištěm.

Obrázek
Avia BH-26 ve své původní podobě. Takto ji mohli vidět návštěvníci X. pařížského aerosalonu v prosinci 1926.

A jak na tom vlastně byla Avia BH-26 z hlediska výkonů? Porovnáme-li ji s tehdy standardní stíhačkou letectva, tedy již zmiňovanou B-21, tak s celkovým nárůstem rozměrům (o cca 2 m) a téměř 550 kg rozdílem ve vzletové hmotnosti dosahovala „šestadvacítka“ jen o 6 km/h nižší maximální rychlosti (242 vs. 250), přičemž do výše 3 000 stoupala o 3,5 min déle. Uvědomíme-li si, že oproti své subtilnější sestře to vše dosahovala s druhým členem posádky na palubě, oběžným kruhem s lafetou vč. kulometného dvojčete Lewis a radiostanicí navíc, pak lze její výkony charakterizovat jako velice solidní. V této souvislosti není překvapivé, že objednávka leteckého odboru MNO následovala záhy. Co ovšem překvapivé je, že ministerstvo objednalo pod vojenským označením B-26 pouze devět letounů, vč. prototypu. A právě na tomto místě se za současného stavu věcí dostáváme na úroveň dohadů či spekulací, zmíněnou v podtitulu článku. A což bylo ostatně i inspirací k jeho sepsání.

Při snaze rozklíčovat poněkud detailněji působení šestadvacítek u Československého letectva, můžeme v rámci nahlédnutí do minima zdrojů, věnujících se tomuto zajímavému letounu, narazit na krátké zmínky ve smyslu: stroje byly zařazeny k útvarům letectva, či jen po krátké službě u útvarů byly přesunuty do leteckého učiliště. Faktem však zůstává, že z dostupných fotografií lze na letounech rozeznat pouze označení určující jejich příslušnost k chebskému leteckému učilišti, popřípadě stroje ještě v továrním testování. Snímky dokazující existenci šestadvacítek u polních letek zkrátka absentují 3).

3) V letech 1924-1929 používalo Letecké učiliště k označení svých letadel prázdný bílý obdélník. Po té písmeno C a pořadové číslo stroje.


Obrázek

Možné vodítko nám může poskytnou umístění posádky škp. Miroslav Zelený - npor. Josef Paleček, která v II. ročníku závodu Okolo Malé Dohody a Polska (1928) obsadila deváté místo. A to i přesto, že v konkurenci nejnovějších pěti set až šesti set koňových průzkumných a bombardovacích „speciálů“, odstartovala pro poruchu motoru jako poslední 4). Možnou hypotézu o posádce a letounu pocházejících od některého polního útvaru nám však poněkud boří argument použitého motoru. Na rozdíl od běžně instalovaných Jupiterů IV měla závodní B-26 namontován Jupiter VI o nominálním výkonu 450 k, což však vzhledem k datu náběhu výroby této verze motoru spíše odpovídá tovární úpravě.

4) První tři příčky závodu byly obsazeny v následujícím pořadí: 1. místo Letov Š.216 (480 k) škpt. Josef Kalla – čet. Matěj Taufner, 2. místo rum. Breguet XIX (600 k) kpt. Trojan Burduloiu – kpt. Emanuel Jonesco, 3. místo Letov Š.316 (600 k) škpt. František Kalla – mjr. Karel Janoušek. Do závodu bylo přihlášeno celkem 23 posádek, z nichž 16 jej dokončilo.

S ohledem na výše uvedené a budeme-li se striktně držet dostupných faktů, nezbývá nám nic jiného než službu šestadvacítek u prvoliniových letek vyloučit. V tomto kontextu lze pak objednávku takto malé série a jejich přímé zařazení k leteckému učilišti do Chebu odůvodnit snahou o ověření vlastností a schopností této kategorie letounů. Kategorie doposud v letectvu absentující. Další otázku vyvolává ta skutečnost, že přes nespornou výkonnost k další objednávce již nedošlo. A to i přes pozitiva na adresu letounu piloty uváděná. S Avií B-26 se létalo lehce, snadno manévrovala a z vývrtky, pakliže se vůbec do ní dostala, vycházela sama. Rovněž z pramenů vyplývá, že nějaké fatálnější havárie se tomuto typu vyhnuly. Což nebylo u chebského leteckého učiliště zas tak obvyklé.

Pokusíme-li se tedy na závěr o zodpovězení otázky relativního neúspěchu nadějné konstrukce, v popředí nám vyvstanou hned dvě možnosti. Tou první je momentální vytíženost Avie produkcí B-21, respektive nedostatek výrobní kapacity. Vezmeme-li však v potaz shodnou konstrukční filozofii, kdy šestadvacítku můžeme považovat za jakousi „přerostlejší“ technologickou evoluci BH-21J na cestě k B-33. A zároveň s B-21 souběžně vedenou bezproblémovou produkci cvičných stíhaček B-22, pak případná větší objednávka ze strany MNO by neměla znamenat nic s čímž by si továrna neporadila. Daleko pravděpodobněji se tak jeví varianta, kdy letectvo o víceúčelový letoun, zaměřením spíše jako čistý těžký stíhač nemělo zájem a v dané kategorii preferovalo důraz na podpůrnou roli. Ostatně zařazení 111 strojů Aero A-32 respektive AP/APb-32 do výzbroje letectva v letech 1929-1932 je toho důkazem. Přestože Aera svými výkony za starší konstrukcí Avie silně pokulhávala, již od první verze byla schopna nést náklad 120 kg pum. U pozdější bitevní APb až 250 kg. Když dva dělají totéž, není to totéž.

ObrázekObrázek


FIN.


TTD:
Avia B-26 (Aero A-32)

Rozpětí: 10,80 m (12,4 m)
Délka: 8,85 m (8,2 m)
Prázdná hmotnost: 1 030 kg (1 046 kg)
Vzletová hmotnost: 1 630 kg (1 917 kg)
Max. rychlost: 242 km/h (226 km/h)
Stoupavost: 3 000 m / 3,5 min.
5 000 m / 20 min. (5 000 m / 29,2 min.)
Dostup: 8 500 m (5 500 m)
Dolet: 550 km (750 km)
Motor: Walter Jupiter IV nom. 420k (Walter Jupiter IV nom. 420k)
Výzbroj: 2 x Vickers vz. 09, 1 x 2 Lewis vz. 15 (2 x Vickers vz. 09, 1 x 2 Lewis vz. 15, 120 kg)

Zdroje:
Vzduch je naše moře Československé letectví 1918-1939, Jiří Rajlich - Jiří Sehnal
Letadla Avia konstrukce Beneš-Hajn, Marcel Sezemský
Cheb 1917-1947 Aviatici a letadla prvního vojenského letiště v Českých zemích, Jiří Rajlich
Československá letadla (první a druhé vydání), Václav Němeček
http://www.palba.cz
http://www.valka.cz
http://www.vinar.cz
http://www.cs.wikipedia.org
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Avia B-26

Příspěvek od jarl »

Pěkný článek o letadle o kterém jsem ani nevěděl, že existovalo. O československých předválečných konstrukcích už jsme tu dlouho nic neměli, takže tento článek to alespoň částečně napravuje. Jsou známé osudy jednotlivých Avii B-26? Pokud ano, při jejich malém počtu by nebylo od věci přidat je k článku jako zajímavý doplněk.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Avia B-26

Příspěvek od Lord »

Taktéž se laborovalo s aerodynamickými kryty hlav válců, či dílčí kapotáží oběžného kruhu střelce.
Hmm, myslel jsem, že se dozvíme více. Po této debatě v jiném vláknu http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=350525#p350525

Barrymore tam dal odkaz na detail oběžného kruhu, který se zdá, že vyráběla i pro letadlo Avia B-26 společnost Česká Zbrojovka ve Strakonicích.
ČZ od roku 1921 uzpůsobovala pro letadla britské kulomety Vickers a Lewis (vz. L/28). Později vyvinula letecký kulomet vz. 30. Existovaly také různé lafety pro letecké pozorovatele.

Obrázek

Nevím, zda se jedná o zcela identický kruh, ale šipkou jsem naznačil tyčku, ozubená kola, a lanko. Jde nějaký mechanismus a k čemu, ví někdo?

Obrázek

Nezdá se, že by u B-26 bylo vnější ozubení kolem kruhu, ale fotka není zase tak detailní.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Avia B-26

Příspěvek od Zemakt »

Pěkný článek o letadle o kterém jsem ani nevěděl, že existovalo. O československých předválečných konstrukcích už jsme tu dlouho nic neměli, takže tento článek to alespoň částečně napravuje. Jsou známé osudy jednotlivých Avii B-26? Pokud ano, při jejich malém počtu by nebylo od věci přidat je k článku jako zajímavý doplněk.
Právě že v tom je ten zakopanej pes Jarle. V článku je zmíněno maximum možného, respektive co se dá dohledat. Proto jsem to také sesmolil doufaje, že někdo přihodí drobet víc. Ale vzhledem k tomu, že i obecně je tento typ zmiňován v jedné ve dvou větách, asi ta snaha vyjde na prázdno. Škoda, éro je to pěkné. Ne jak ty Aera.

Hmm, myslel jsem, že se dozvíme více. Po této debatě v jiném vláknu viewtopic.php?p=350525#p350525

Barrymore tam dal odkaz na detail oběžného kruhu, který se zdá, že vyráběla i pro letadlo Avia B-26 společnost Česká Zbrojovka ve Strakonicích.
ČZ od roku 1921 uzpůsobovala pro letadla britské kulomety Vickers a Lewis (vz. L/28). Později vyvinula letecký kulomet vz. 30. Existovaly také různé lafety pro letecké pozorovatele.
No jo Lorde, jenže ono z té debaty zas tak nic moc kloudného nevypadlo. Jen dohady. A těch je v článku dost. Lepší ubrat.

Nicméně můžem pokračovat, to ozubení je zajímavé. Akorát, že ta kapotáž vylučuje jakýkoliv pohyb tou "tyčkou". Zdá se že je pevně uchycena. Zde je součastník, Letov Š-16
Obrázek ohne tycka.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Avia B-26

Příspěvek od jarl »

Tak to mě ani nepřekvapuje. O těchto zapomenutých typech se toho ve volně přístupných zdrojích moc zjistit nedá. Pomohl by snad jedině přístup k podnikovému archivu a nebo k záznamům toho leteckého učiliště.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Avia B-26

Příspěvek od Zemakt »

Přesně. Také jsem o tom přemýšlel. Ideálně náhled do inventurního soupisu leteckého materiálu v učilišti apod. Devět letadel není zas tak málo, stačilo by, kdy dolétaly poslední a byl by to posun. Jenže to je klasická a opakující se situace, když by to chtěl člověk posunout o nějaký ten level výše, musel by se vyprdnout na práci na další koníčky a skoro to dělat na plný úvazek :wink: .
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Avia B-26

Příspěvek od Lord »

Nicméně můžem pokračovat, to ozubení je zajímavé. Akorát, že ta kapotáž vylučuje jakýkoliv pohyb tou "tyčkou". Zdá se že je pevně uchycena.
Ano psali jsme, že by se s tou tyčkou mohlo nějak manipulovat. Ale ještě jsme neviděli tu fotku, takže to vypadá možná na něco jiného? Lafeta to byla promyšlená :idea:
Ne ani že to tam je kvůli chybějícímu žebru, to by šlo konstrukčně řešit jinak pod trupem, ne vrchem tyčkou a dávat tomu ještě kapotáž, přitom je vidět vzpěru vzadu pod kruhem.

Spíš mi to přijde, že to něco ovládá, když se kruh dostane do zadní polohy? Napadlo mně třeba synchronizaci kulometů, resp. aby střelec v zápalu boje neustřelil ocas?
Nevím no, může to být i k něčemu jinému. V ČZ či Škodovce by to asi věděli, ale už toho máš moc, hození po archivech :)
Dočetl jsem se, že Lewis synchronizaci přes vrtuli neumožňoval, ale dálkové ovládání přes bowden ano, viz např. Avro 504.
O těchto zapomenutých typech se toho ve volně přístupných zdrojích moc zjistit nedá. Pomohl by snad jedině přístup k podnikovému archivu a nebo k záznamům toho leteckého učiliště.
Na stránkách www.avia-club.com je fotka Avia BH-26, kterou poskytl člen klubu "Mako", který by mohl vědět možná víc.
Nebo možná Marcel Sezemský: Letadla Avia - konstrukce Beneš-Hajn. Dále Jiří Rajlich: Cheb 1917-1947.
Na Megaknihy mají solidní slevy. Tedy autoři určitě archivy už procházeli, ale knihy nemám, nemusí v nich být o tom nic, nebo třeba jo!
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Avia B-26

Příspěvek od Zemakt »

Ano psali jsme, že by se s tou tyčkou mohlo nějak manipulovat. Ale ještě jsme neviděli tu fotku, takže to vypadá možná na něco jiného?
Aha, již jsem ten výřez z fota dával, ale idiot jsem si to smazal. Tak tady to je znova. Je to jen výřez ze známého fota. Nicméně řekl bych že dostatečně vypovídající o tom, že tyčka byla napevno.
Obrázek
Nebo možná Marcel Sezemský: Letadla Avia - konstrukce Beneš-Hajn. Dále Jiří Rajlich: Cheb 1917-1947.
Na Megaknihy mají solidní slevy. Tedy autoři určitě archivy už procházeli, ale knihy nemám, nemusí v nich být o tom nic, nebo třeba jo!
:roll: viz zdroje pod článkem.
Spíš mi to přijde, že to něco ovládá, když se kruh dostane do zadní polohy? Napadlo mně třeba synchronizaci kulometů, resp. aby střelec v zápalu boje neustřelil ocas?
Tak s tím ocasem předpokládám, že nějakou podobnou fičurinu mělo snad každé tehdejší letadlo. Nicméně jak jsi opakovaně zmínil ten odkaz od Barrymoreho s tím ozubem, tak jsem si ještě všimnul, že nad tou tyčkou jako by bylo lanko. Taky mi přijde že ta tyčka není v ose, tudíž že se s ní muselo vrtět. Jestli to celé anláge nebyl v podstatě nějakej mechanickej posilovač manipulace s dvojčetem na lafetě. To že na té fotce je to zakapotované, tak může znamenat to, že to asi nebyl zas tak velký hit a tak to nechali odpojené na pevno? No, ale zase dělat kvůli tomu takovou kapotáž, to bych raději vzal do pazoury flexu.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Avia B-26

Příspěvek od Lord »

Se divím, že to v těch knihách není. Rajlicha se asi zeptat na učiliště osobně a toho druhého na konstrukci :)
Zemakte, jinak to asi nerozlouskneme. Kapotáž asi ničemu nevadí, kdyby to nemělo význam, tak to možná vyhodí komplet :-?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Avia B-26

Příspěvek od Zemakt »

Kdyby věděli, zmíní to. S tím druhým, jasně že jo.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“