HLÁŠENÍ SESTŘELŮ (1941)

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

HLÁŠENÍ SESTŘELŮ (1941)

Příspěvek od kacermiroslav »

HLÁŠENÍ SESTŘELŮ
Německo
1941

Zvláštní příhody znovu zdůrazňují význam bezpodmínečné spolehlivosti hlášení o sestřelu. Platí to stejně jako první hlášení, které jednotka vypracovává formou bojového hlášení, tak i pro žádost o uznání sestřelů. První totiž představuje základ pro posouzení situace a k propůjčování válečných řádů a to druhé se dotýká historické pravdy válečných dějin. Pro vypracování bojových hlášení je směrodatná dispozice Ob.dL., Fuhrungsstab Ia3970 vom 7.10.1940.

Předpokladem pro předání těchto hlášení o sestřelu je jejich důsledná a kritická kontrola při ústním výslechu, který provede velitel svazu, jemuž vítězný pilot toto letecké vítězství ohlásí. Velitelé letectva, zejména pak velitelé eskader, mají kromě toho za úkol vychovávat posádky k nejvyšší morálce při podávání hlášení, vést je k tomu, aby dokázaly posoudit, jaké sestřely je možné ohlásit, a dohlížet na věcnost podávaných hlášení.

Zpracovanou žádost o uznání – tj. písemná hlášení a svědecké výpovědi – musí být oproštěna od jakékoliv schématičnosti. Předávání služební cestou se má v zájmu využití čerstvých vzpomínek provádět tak rychle, aby se podání dostalo k letecké armádě přes kontrolní útvary nejpozději do tří dnů. K zajištění splnění tohoto požadavku je u každé jednotky nutno určit důstojníka odpovědného za zpracování sestřelů. Jeho vedení a dozor má na starosti velitel svazu, který také konec konců nese odpovědnost za pověst svého svazu.

Na základě dosavadních zkušeností je dále uvedena formou částečného zopakování dosud vyšlých dispozic řada formálních pokynů pro zpracování hlášení o sestřelu.

1. Hlášení o sestřelu a veškeré dokumenty podávat pouze „otevřené“.
2. U každého sestřelu zvlášť uvádět soupis požadovaných podkladů. Nepředpokládat namnožené bojové zprávy a svědecké výpovědi, ale vždy pouze originální.
3. V hlášení o sestřelech, bojových zprávách a svědeckých výpovědích uvádět vždy výšku, ve které došlo k sestřelu, okolí zřícení letounu a krátký popis krajiny místa dopadu.
4. Z hlášení o sestřelu, z bojových zpráv a svědeckých výpovědí musí vyplývat, zda se boje proti nepříteli zúčastnily nebo pravděpodobně mohly zúčastnit další jednotky. Za účelem kontroly se v Zwischendienstellen (mezilehlých služebnách) vedou přehledy času a míst sestřelů z došlých hlášení o sestřelu.
5. V bojových zprávách a svědeckých výpovědích je nutno hlásit pouze jasná a prokázaná vlastní pozorování.
6. Svědecké výpovědi sepisovat samostatně, bez ovlivnění třetích osob.
7. Údaje o zřícení uváděné v textu hlášení musí plně odpovídat stanovené terminologii (např. požár a dopad).

Vyjadřování jako A) nepřátelské letadlo se zřítilo kolmo k zemi (do moře), B) nepřátelské letadlo se pohybovalo bez ovládání, jsou nejasná. Musí být například uvedeno – A) Spitfire dopadl asi dva kilometry východně od Adorfu kolmo na louku; nebo byl pozorován dopad na moře v přímém úhlu. B) Spitfire se řítil vývrtkou k zemi; nebo Bristol Blenheim letěl za mírného stoupání rovně bez jakýchkoliv obranných pohybů; nebo Bristol Blenheim se zřítil po levém křídle k zemi.

8. Žádost o uznání sestřelu má pro létající svazy čtyři části, pro protiletadlové dělostřelectvo pět částí:
a) Hlášení o sestřelu
b) Bojové hlášení
c) Původní svědecký výpověď
d) Náčrty se zakreslenou pozicí dělostřelecké baterie, dráha letu cíle a místo dopadu sestřeleného nepřátelského letounu,
e) Stanoviska útvarů Zwischendienstelle.

Bombardovací svazy musí při hlášení o zničení na zemi rovněž předložit náčrt se zakreslenou polohou napadeného letiště, rozložení letadel na letišti a označení provedeného zničení.

9. Z formuláře hlášení o sestřelu se vyškrtne slovo „hořící“ a zruší se používání závorek.
10. Formulář pro hlášení svědků leteckého souboje odpadá. Hlášení svědků leteckého souboje se v budoucnu bude předkládat pouze ve formě stručné bojové zprávy o osobním pozorování učiněné svědkem leteckého souboje.


Důležitost dopátrat se co nejpřesnějšího počtu sestřelů či pravděpodobných sestřelů není vůbec o tom, aby byl pilot po čase oslavován za letecké eso a vyzdvihován na pomyslný piedestal vojáka, který nepříteli způsobil velké škody. To byla spíše věc propagandy. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké škody mohl nepřítel utržit a s jakou silou lze tedy s ním v daném prostoru v blízké době počítat. Vycházelo se z odhadů výrobních kapacit a zničení strojů na letištích, během transportů a v leteckých soubojích. V řadě případů byl sestřel uznán až po několika měsících, kdy bylo dobyté území, kam se pilotem popsaný stroj zřítil. Na místě pak bylo možné sestřel ověřit. Zároveň bylo možné využít trosky letadla jako zdroj surovin za předpokladu, že dopadl na ovládané území, nebo zajmout nepřátelského pilota atd.

Samozřejmě v hlášeních na jedné i druhé bojující straně docházelo k omylům, které pak zkreslovali výslednou analýzu. Nicméně do nástupu fotokulometů to byl nejpřesnější způsob, jak zjistit nepřátelské škody. Z uvedeného postupu hlášení je pak vidno, jakou administrativu museli piloti a další létající personál, po svém návratu učinit. Nemohli si jen tak hned jít lehnout na kavalec. Jedna z takových scén je například ve filmu Tmavomodrý svět od Jana Svěráka.

Jinak posuzování účinnosti systémů ověřování sestřelů by asi vydalo na samostatné téma, protože stát od státu se to lišilo a tak je tu i prostor k diskusi, kdo měl asi nejpřesnější systém. Občas se totiž zpochybňují vysoká čísla sestřelů u německých es, kde rekordmanem je Erich Hartmann s 352 uznanými sestřely a dalších 35 pilotů se skórem vyšším jak 150 vítězství. V tomto případě je ale potřeba zohlednit počet bojových letů, protože u Spojenců většinou platilo, že po určitém počtu akcí byl pilot stažen z první linie.

Zdroje:
R.d.L. a Ob.d.L., 9.1.1941, Luftwaffenpersonalamt Az. 29 Nr. 54624/40 (5, VII)
Janus Piekalkiewicz – Letecká válka 1939-1945 – Plzeň 1995
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Různé“