Článek o těchto lodích jsem se pokoušel také sesmolit ale těsně před dokončením jsem ho odložil takže z něj postupně vytáhnu pár drobností a nacpu sem.
I po představení tří výsledných projektů však nebylo jasné zda a který bude realizován, ekonomická situace Výmarské republiky byla hodně špatná (hospodářství se stále vzpamatovávalo z šílené hyperinflace kterou ukončila až měnová reforma koncem roku 1923) a ani sami námořníci se nedokázali shodnout na tom které variantě dají přednost. Admirálové Zenker a Raeder zprvu preferovali první dvě (pomalé ale silné) zatímco admirálové Mommsen a Bauer se přikláněli spíše ke třetí (rychlá). 11. června 1927 však bylo vydáno celkem překvapivé prohlášení že se nejvyšší představitelé Reichsmarine shodli na variantě číslo 3.
Problémy však vznikly na půdě parlamentu. 17. prosince 1927 jeho horní komora (Reichsrat) stavbu obrněnců zamítla právě s odkazem na finanční situaci země. Následně se věcí zabývala dolní komora parlamentu (Reichstag) a i přes silnou opozici z řad komunistů a socialistů ji 27. března 1928 schválila. Po oboustraně velmi agresivně vedené kampani stavbu lodí začátkem roku 1929 konečně posvětil i Reichsrat a uvolnil peníze na realizaci záměru.
Při odhadovaném množství potřebných nýtů se v případě těchto lodí jedná o úsporu stovek tun, uvádí se že snad až o 20 % celkové hmotnosti samotného trupu. Pouze velmi namáhané spoje (bylo jich zhruba 10 %) byly klasicky nýtovány. Při celkové hmotnosti kompletního trupu cca 5 700 tun se tak nepoužitím nýtů jedná o úsporu zhruba 1 100 tun (co by u nás někteří dali za takovou hromádku šrotu).Právě ve velké míře použitá technologie svařování uspořila značnou část hmotnosti.
Jako další možnost se už v té době nabízelo využití lehkých kovů a i toho Němci využili. Množství slitin hliníku použité na některé méně namáhané struktury uvnitř trupu a v nástavbách bylo relativně malé něco přes 0,5 %, stále se však jednalo o více než 3 tuny materiálu místo dalších desítek tun oceli.
Jen taková zvláštnost ohledně názvů věží:
V námořní terminologii jsou hlavní dělové věže normálně označovány písmeny abecedy. Tedy od obligátního "A" "B" u Dunkerque až po výstřední "A" "B" "P" "Q" "X" "Y" "Z" u Agincourtu.
Výjimkou je však tato třída, zde měla každá věž své oficiální jméno podpořené příslušným erbem na bočních stěnách (na začátku války byly tyto identifikační prvky odstraněny). Přední věž Deutschlandu se tak jmenovala "Adolf Hitler" a místo erbu zaujal emblém NSDAP zatímco zadní nesla jméno "Hindenburg". U Admiral Scheer to bylo "Lützow" a "Friedrich der Große" a u Admiral Graf Spee "SMS Scharnhorst" a "SMS Gneisenau".
Scrat