Německá atomová bomba

Zázračné zbraně, tajné zbraně a projekty, obrovská děla, podzemní továrny.
Odpovědět
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Mirek58 »

88 byl vynikající kanon, jenže granáty do něj byly problémem.
Podle Širokorada ( a nejen podle něj) byla chyba v jejich přílišné tříštivosti. Teď si nepamatuju přesné číslo, ale asi 60% hmotnosti granátu se fragmentovalo do
příliš malých úlomků. Které kovový potah moderních letadel dokázal, řekněme odfiltrovat, do té míry, že uvnitř letadla už nepůsobily žádnou škodu.
Prostě byly konstruovány proti "hadraplánům".
Naposledy upravil(a) Mirek58 dne 28/2/2021, 00:14, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Lord »

I to je možný, prostě malá trhavo- tříštivá nálož - pak to honili množstvím, i když ze začátku války se uvádí poměrně slušná efektivita flaku 88mm. A co kdyby přišly do Evropy bombardéry, které mohly létat výš? Válka a vývoj začal ukazovat svoje limity, tak to holt je. Navíc děla by mohla být použita jako protitanková na východní frontě, místo toho .... někdy jedna věc souvisí s jinou.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Lord »

@Lord mám na mysli efektivitu SAM. Předpokládám, že by se nějak zásadně nelišila a tedy vylepšení oproti flaku ano, ale zase nic decisivního.

Bate, je to možný, ale složitější ve vztahu k strategii, výrobním kapacitám, prioritám, které se v průběhu války měnily. Buď vezmeš aspekt z hlediska technologie, což je nejjednodušší. Těžký 12,8 cm Flak 40 řízený radarem mohl mít stále dobrou efektivitu, ale znamenalo by to vyrobit méně tanků :idea: Jako Němci museli v roce 1944 řešit dilemata, přitom prozíravosti se jím nedostávalo, programy nových zbraní bylo vhodné rozjet v roce 1943. Ale jaký V-1, V-2 nebo Wasserfall, či bude stačit jen Me 262 ? Zatímco na protiletecké rakety by byl potřeba hliník, ukrojí zdroje stíhačkám, ale pokud nemáš velký výcvikový program pilotů, tak co je lepší :?: Ještě nevyzkoušené systémy v boji s určitou nadějí ?, poválečný vývoj ukázal cestu jednoznačně. Technologie jím v rámci operace Paperclip po válce ukradli. Milióny lidí se pomasili, ale aspoň učinili nějaký pokrok.

:arrow: Když vytvoří stíhací leteckou rezervu, má Hitler nutkání jí hodit na frontu, místo do obrany proti strategickým bombardérům, nebo naopak poskytne omezené množství, či vypotřebuje v operaci Bodenplatte proti přesile. Přitom samozřejmě letecká podpora vojsk je důležitá, to ukázala operace Bagration. Jak napsal Michan: Všichni němečtí generálové a maršálové se shodovali: i jen několik letounů Luftwaffe by stačilo, aby poskytlo pozemním jednotkám taktickou vzdušnou podporu. Byli si vědomi, že Luftwaffe byla sice nutná na západní frontě, kde řádili spojenečtí letci. Věděli, že se hroutí německá města. Přesto všechno si většina z nich myslela, že část stíhacích letadel měla být do Bagrationu zapojena.

Dávám jen k pochopení, jak se věci vzájemně ovlivňovaly. Někteří si toho jsou vědomi, ale já rád dávám příklady :raf: V tom vidím určitý svůj přínos.

Už v roce 1942 přitom řešili dilema stíhačky nebo flaky? Rozhodli se pro tzv. Kammhuberovu linii. Ta přestala v roce 1944 vyhovovat. Když budeme chytří, tak řekneme, nejlepší bylo zvolit obě možnosti - stíhačky třeba i klasické, a flaky také .... jenže na to potřebuješ více zdrojů. Existuje stále východní fronta. Začala jím hořet koudel u zadku, a tak začali plašit s Me 262, přitom některé zdroje uvádí - Hitler ho chtěl jako bombardér, kvůli tomu došlo ke zpoždění, jiné zase problémy byly technické, včetně vývoje proudových motorů. Nejdřív si mysleli, že válku vyhrají s klasickými zbraněmi, nechtěli proto příliš investovat do vývoje, Hitler chtěl množství. Nemá cenu si už třepit hubu, přecenili svý možnosti a podcenili nepřítele. Po určitou dobu to byl racionální kalkul, ale dlouhou materiální válku museli nakonec prohrát, podobně jako první světovou válku.
-------------
Na první pohled bych čekal, že ta úspěšnost by měla být o řád vyšší. Proto jsem skeptický k efektivitě Wasserfallu, ale na tu dobu je to skutečně technický zázrak.
EDIT: Ještě k té taktice, pokud máš na mysli velké svazy vrtulových bombardérů nad říší? Nebo Vietnam už nasazení proudových strojů?
Máš už nějaké proměnné, včetně výšky, rychlosti. Podle mně to úplně srovnávat nelze. Nicméně pokud najdeš o tom studii, rád si přečtu.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Tempik »

Během Bodenplatte Němci nešli proti přesile. Ostatně je i několik německých útoků na bombardovací svazy, kde nešli proti přesile. A i tak to pro ně skončilo katastrofou mimo jiné z důvodů, které jsem popsal předtím. Zcela konvenčních důvodů.
Jak to bylo s Mě 262 už dnes taky víme. Zdržení kvůli Hitlerovu snu o schnellbomberu bylo 1-2 měsíce. Hlavní zdržení byl motor. Na tom to vše stálo a padalo.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Dzin »

Tempik píše:Poslední chvíle, kdy si Luftwaffe držela technologický náskok bylo nasazení FW 190.
Málo platné, stejně se bude stále dokola objevovat tvrzení o technologické nadřazenosti Němců nad Spojenci.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Alfik »

Tempik píše:Ještě taková malá úvaha. Mnoho lidí se snaží přesvědčit svět, že spojenecká bombardovací ofenziva byla málo významná, zbytečná a někteří se nebojí ji označit za terorismus. Tedy že shoz 500-4000 tun bomb na město nemělo vlastně vojenský význam. A na druhou stranu tu máme debatu o tom, jestli stejně přesné (možná i mnohem méně) ostřelování 20 raketama s tonáží 15ti tun mohlo dokázat zničit přístavy a jejich přilehlou infrastrukturu. Stačí trochu matematiky prvního stupně. Takový decentní nálet se shozem 500 tun bomb se rovná cca 700 raket odpálených na jeden přístav. Na 10 nejdůležitějších přístavů se bavíme o tom, že by němci cca v jednom měsíci museli odpálit 7000 raket, aby dokázali o měsíc oddálit vylodění. A další měsíc znovu a tak pořád dokola. Výroba A-4 byla stejně nákladná, jako výroba letounu (o vývoji se bavit raději ani nemusíme). Německo bylo na svém vrcholu schopné vyrobit měsíčně asi 1500 letadel. I kdyby tedy letecký průmysl komplet přešel na výrobu raket, tak potřebu pokryje snad z 30ti procent. Za předpokladu, že nevyrobí nic jiného. Přijde mi to jako geniální plán, jak velmi rychle zkrátit válku pomocí likvidace svého letectva.
No, nebyl by to první podobně genitální plán co Němce napadl :) ... a bohužel ani poslední. Viz žhavá současnost. :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Mirek58 »

Německý uran.
Někdo se zde zmínil, že ten uran "zmizel", nebo se neví kde skončil.
Tak 150 t uranu skončilo v SSSR, jako válečná kořist, ale kde ho sověti vyšťourali, nebo nakládali, netuším.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Julesak
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6387
Registrován: 7/8/2007, 18:26

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Julesak »

Diskusia o Vietname presunutá sem.
Obrázek

Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.

Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
bat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 664
Registrován: 30/10/2011, 17:49

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od bat »

Ačkoliv jsem dost skeptický k některým interpretacím toho pána, tak ty naměřené hodnoty na konci čekají na vysvětlení...

https://www.youtube.com/watch?v=aArQr7mrABM
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Lord »

Sklep továrny na těžkou vodu: Návštěva místa, kde byl údajně zvrácen výsledek druhé světové války.

Elektrárna Vemork a suterén se separátory na těžkou vodu nakonec zničili spojenci. Nyní se otevírá. Buďte prvními, kdo nahlédne dovnitř.

ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od kenavf »

Ako ďaleko boli nemci od zhotovenia atomovej bomby?
IMHO: Keď si to človek porovná aké rozsiahle ľudské zdroje a teritoria potrebovali američania pre projekt Manhatan, a u nemcov to skôr vyzeralo na "laboratórny rozsah", tak si myslím že nemci mali od toho ďaleko. Jedine že by vymysleli nejakú metódu o dva rady jednoduchšiu.
Američania videli problém v získaní potrebného množstva štepneho uranu a tak začali paralelne pracovať aj na plutóniovej bombe(prvá skúšobná bomba). Ako získavali to plutonium? Tiež pomocou ťažkej vody?
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ataman
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 867
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Ataman »

Lord píše:kde byl údajně zvrácen výsledek druhé světové války.
:cry: Už zase? Za co? Proč? :cry:
kenavf píše:Ako ďaleko boli nemci od zhotovenia atomovej bomby?
Strašně daleko, už se to tu rozebíralo, projdi si to tu od začátku.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od kenavf »

No on to už na začiatku dobre zhrnul Tempík
Tempik píše:Velmi hezky zpracovaný článek a jsem rád, že i když jsem skeptik co se týče německé atomové bomby, tak nemám s obsahem žádný problém, protože se drží opravdových faktů.
Jen bych se chtěl trochu víc dovědět o tom, jak moc se uvažovalo o samotné výrobě. Máme totiž samozřejmě mnohé důkazy o výrobě a funkčnosti malého reaktoru, ale Heisenberg - jak jsi i sám podotknul- včetně německých lídrů považovali atomovou reakci v podstatě hrozně dlouho jen jako zdroj průmyslové energie. Argument, že by přece využili tento zdroj i pro výrobu bomby zní na první pohled logicky, ale z tehdejšího pohledu máme dva zásadní argumenty proti:
1) ani mnohem vyspělejší technologie američanů nebyla schopná vyrobit bombu nějaké "rozumné" velikosti. Německá bomba by byla ještě výrazně větší a těžší. V praxi to znamená, že ji Němci neměli šanci dopravit k nepříteli jinak, než vlakem nebo lodí.
2) ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz o projektu německé atomové bomby. Nemáme žádné posvěcení z vyšších míst a nemáme ani žádný důkaz o soukromém výzkumu Heisenberga na výrobě bomby. Jistě tušil, že to jde použít jako zbraň a zcela jistě se mu to nelíbilo. Ale spíš co se mihlo kolem mě, tak šlo o strach z jejího špinavého použití, než její řízenou termojadernou reakci.

Scénář "co kdyby" se nám díky bodu 1) zužuje na použití odpálení v Berlíně při příchodu Rudé armády, protože Němci neměli ani letadlo, které by bylo schopné kamkoliv bombu dostat a ani vzdušný prostor, přes které by to případné letadlo bombu bylo schopné někam dopravit.

Jen tak pro zajímavost - vývoj americké bomby stál tolik prostředků, co vývoj V-1 a V2 dohromady. Teoreticky kdyby němci vyvíjeli místo raket bombu, mohli ji mít klidně v roce 44, kdy ještě byli schopní ovládnout vzdušný prostor. A pokud by měli cíl výrobu bomby, tak by k tomu stavěli i opravdový bombardér.
Keď to človek porovná že v rámci USA do toho bolo zaangažovaných niekoľko desiatok veľkých území s infraštruktúrou vyžadujúcou desaťtisíce ľudí v prísne strážených areáloch a s "divnými" zariadeniami kde ľudia nevedeli ani na akom konečnom výrobku pracujú. A v Nemecku to bolo skôr o veľkých laboratóriách kde po vojne vôbec spojenci museli špekulovať či sa tam "skúmala bomba" alebo sa tam vyrábalo niečo iné, tak to bolo silne neurčité.

P.S. Akurát ten Tempíkov súčet V1+V2=Manhattan by som neakceptoval. Manhattan bol asi podstatne drahší. Je to ako porovnávať výrobu 1000kg podkov a 1000kg švajčiarských hodiniek. V1 nebol žiadny "zázrak", V2 bol už síce o triedu vyšší level ale ešte stále podstatne niečo iné/nižšie ako atomová bomba
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Tempik »

Nejsou to hodinky a podkovy. Je to přepočet na člověkohodiny a peníze.
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od kenavf »

Tempik píše:Nejsou to hodinky a podkovy. Je to přepočet na člověkohodiny a peníze.
Veď o tom to je.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
bat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 664
Registrován: 30/10/2011, 17:49

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od bat »

V2 a další výzkum je výsledek mnohem delšího R&D. Projekt Manhattan začal později (možná o to intenzivněji). Nepřekvapuje mě, že se uvádí, že V2 projekt stál o 50% víc. Je tedy otázka jak těm číslům historici dospěli a co se do toho počítalo, já to nikdy neviděl. Jedním rysem V2 projektu byla údajně na tu dobu výborná dokumentace a management (až co to převzalo SS). Tedy historici asi měli dost věrohodných podkladů jak k těm číslům dospěli.

Považuju celý program V2 za nejméně tak náročný jak program atomové bomby. Ovšem to může být zkresleno tím, že o Manhattanu vím o dost méně.
Obrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Hans S. »

Tempik píše: Ano, na papírech toho měli nekonečně a samých převratných vynálezů, ale když se podíváš na to co reálně potřebovali, tak selhaly na konvenční lince
No, tady jsi tedy byl Tempíku poměrně dosti kritický :). Není mi jasné, proč jsi zapomněl na Me 262? Ten dle mého skromného názoru v polovině roku 1944 znamenal větší náskok, než měl Fw 190 v polovině roku 1941. Takže i když Říše neměla pořádný turbokompresor, pořád uměla postavit funkční letadlo s extrémními výkony.

A jinak k tématu: Nemyslím, že by třeba Heinkel měl velký problém pro nesení jaderné bomby upravit třeba He 177 (unesl i v klasických konfiguracích k 6 tunám pum). Tedy samozřejmě pokud by puma měla podobné parametry, jako ty americké. Nicméně já si rozhodně nemyslím, že Třetí Říše měla k atomovce někdy skutečně nakročeno.
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od kenavf »

bat píše:...
Považuju celý program V2 za nejméně tak náročný jak program atomové bomby. Ovšem to může být zkresleno tím, že o Manhattanu vím o dost méně.
V2 bola robená na základe už "dávno" známych a v menších merítkach vyskúšaných princípoch, doplnená celkami a prístrojmi ktoré tiež boli známe. Bolo treba to všetko zväčšiť a doladiť(tiež to nebolo ľahké). A-bomba... fyzikálne princípy boli len na papieri a len vo fáze overovania. Aj zariadenia na jej zhotovenie boli len vo fáze návrhov a nevyskúšané či to tak bude fungovať.
https://www.youtube.com/watch?v=7f4LFySsem4&t=1s
https://www.youtube.com/watch?v=mG4SZWChQp8
Myslím že nemci sa tak mohli dostať za dlhú dobu tak maximálne do fázy toho reaktoru pod štadionom v Chicagu.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Lord »

Ještě v roce 1941, jak uvádí ve videu Jarda Mareš, byli Němci ve výzkumu relativně napřed. Dále uvádí, že těžká voda objevená v Haigerlochu nepocházela z Norska. Němci si po sabotážích uvědomili, že bude lepší vyrábět těžkou vodu raději doma. Avšak až v roce 1943 se zabývali rozvojem dvou domácích závodů, které si již dříve vyhlédli jako potenciální provozy - Ammonia Werk společnosti IG Farben v Leuně a Linde Eismachinen Fabrik v Höllriegelskreuthu u Mnichova. Koncem července 1944 byl závod Farben bombardován. Továrna Linde byla zase poměrně energeticky náročná, a ke svému provozu vyžadovala téměř čistý plynný vodík.

Omezené množství deuteria snad i v Záluží (Sudetenländische Treibstoffwerke AG) pod vedením Kammlera (viz Thüringens Manhattan Project) metodou "frakční destilace". V roce 1934 zahájila provoz továrna v Záluží na výrobu syntetického benzinu a dalších strategických surovin. Po druhé světové válce závod pokračoval pod názvem Stalinovy závody, později jako Chemické závody československo-sovětského přátelství a od roku 1991 nese název Chemopetrol.

Frakční destilace je založena na odpařování normální vody, přičemž těžká voda se usazuje jako zbytek a opakovaným odpařováním se získává požadovaný stupeň čistoty. Tento proces je výrazně jednodušší a vyžaduje méně energie. Výroba těžké vody touto metodou probíhala zejména v Leunawerke s využitím odpadního tepla a možná v durynském podzemí, v trojúhelníku Arnstadt- Wechmar- Ohrdruf (AWO).

Vývoj "vlhkotěsného" katalyzátoru byl klíčem k procesům založeným na výměně vody a vodíku. Myšlenka je velmi jednoduchá: na povrch katalyzátoru se nanese film, který je vodoodpudivý, ale umožňuje snadný průchod vodní páry a vodíku. V praxi byl však vývoj skutečně účinných katalyzátorů s vysokou aktivitou a dlouhou životností velmi obtížný.

Všechny metody výroby těžké vody (oxidu deuteria) byly postiženy podobnými problémy, které trápily i celý atomový projekt: špatná koordinace mezi vědci a průmyslem, nejednotnost ohledně vědeckých metod, které se mají vyzkoušet, neochota věnovat obrovské částky a suroviny na riskantní výsledky a potíže způsobené tím, že jsou aktivním cílem vnějšího útoku (např. bombardování, sabotáže).

Podrobněji Per Dahl, Heavy Water and the Wartime Race for Nuclear Energy.
Nebo The Scientific World of Karl-Friedrich Bonhoeffer - The Entanglement of Science, Religion, and Politics in Nazi Germany.


Memorandum senátora Byrnese poukazuje na skutečný problém projektu Manhattan a na vojenskou situaci Spojenců (překvapivá ofenzíva v Ardenách) na přelomu let 1944 a 1945: navzdory obrovským konvenčním vojenským úspěchům proti Třetí říši by západní Spojenci a sovětské Rusko mohli být přinuceni k "remíze", pokud by Německo nasadilo a použilo atomové bomby v dostatečném množství, aby ovlivnilo politickou situaci západních Spojenců. Samozřejmě, že se jednalo o přehnané obavy, ale strach hnal projekt Manhattan kupředu.

James F. Byrnes pomáhal dohlížet na projekt Manhattan a pravidelně se setkával s předními vědci projektu, aby koordinoval jadernou politiku během války. Kromě toho zajišťoval, aby měl projekt přístup k potřebným materiálním a finančním zdrojům, a staral se o to, aby měl i nadále nejvyšší prioritu.

Uranové rudy měli Němci na začátku války dost, závody Degussa ve Frankfurtu a Auergesellschaft v Oranienburgu měly ohromné zásoby rudy z Belgického Konga, po okupaci Belgie se Němci zmocnili 1200 tun uranové rudy firmy Union Miniére. V průběhu války použili také množství rudy z Jáchymova a Schneebergu, či nově objeveného ložiska v Dolním Slezsku poblíž Kowary. Úzké hrdlo nebylo v zásobách uranu, ale v technologii a výrobní kapacitě pro výrobu kovového uranu.

Po obsazení Paříže získali cyklotron, po obsazení Norska i výrobu těžké vody v Rjukanu. Štěpný materiál lze vyrábět elektromagneticky, například pomocí cyklotronu nebo podobného zařízení. Ale základní výkon cyklotronu je velmi nízký.
Manfred von Ardenne pracoval na stroji, který byl účinnější než kalutron použitý v projektu Manhattan. Poválečné sovětské ostředivky pak pracovaly dobře, von Ardenne přešel k Rusům.

Návrh na účinné obohacování uranu předložil také v roce 1942 fyzik Heinz Ewald z Chemického ústavu císaře Viléma. Vymyslel "atomové konverzní zařízení", druh hmotnostního spektrometru, v němž jsou ionizované atomy uranu urychlovány v elektrickém poli a poté separovány v prstencovém magnetickém poli na základě rozdílů atomových hmotností, tj. stejným způsobem jako v amerických kalutronech. Heinz Ewald se měl pokoušet vyrábět uran z thoria nebo ho obohacovat, ale o tom jsou už jen mlhavé informace.
Zdroj: Emeritní profesor experimentální fyziky Heinz Ewald


V Hamburku měli Němci ještě za války postavit nějaké centrifugy pro obohacování uranu 235, ale jelikož byl Hamburk v dosahu bombardéru, nebyla to ideální lokace. Paul Harteck a Wilhelm Groth působili na univerzitě v Hamburku, takže se jednalo asi jen o nějaké pokusy. Paul Harteck a jeho asistent Wilhelm Groth napsali 24. dubna 1939 ministerstvu Reichswehru, že nejnovější vývoj v oblasti jaderné fyziky by mohl umožnit výrobu výbušniny, která by mnohonásobně překonala účinek běžných výbušnin. Tento dopis nakonec skončil u Kurta Diebnera, armádního experta na výbušniny a jadernou fyziku. Diebner požádal armádu o prostředky na zřízení experimentální laboratoře v Kummersdorfu jižně od Berlína.

kenavf píše:Myslím že nemci sa tak mohli dostať za dlhú dobu tak maximálne do fázy toho reaktoru pod štadionom v Chicagu.
Kenavfe, docela zjednodušuješ, resp. reaktor v Chicago byl na bázi grafitu. Dále měli teoretické znalosti z vícero oblastí kolem obohacování uranu. Němci se možná snažili bombu sestrojit, ale v podstatě už v roce 1942 se rozhodli, že budou realizovat velmi skromný program reaktorů s těžkou vodou. Na konci války se jím skoro podařilo spustit funkční reaktor. Ten aby se udržel v chodu potřeboval jen větší kritické množství uranu.

V Haigerlochu měl Heisenberg 664 kostek kovového uranu (cca 1,5 tuny uranu), vedlo k násobení neutronů koeficientem 6,7. Kritičnost byla očekávána pro reaktor o objemu asi o 50% větším. Dalších 50% mohli dát Němci dohromady spolu z uranem Diebnerovy skupiny, která však stavěla svůj vlastní reaktor, ale část kostek měla Heisenbergovi pro jeho pokusy poskytnout. Zcela nezjištěných je stále přibližně 650 kostek, buď se jich zmocnili Američané nebo Rusové.

Obrázek
Víme však, že zakopané kostky na poli v Haigerlochu "objevilo" komando ALSOS.

Odtud putoval uran do Paříže, pod gesci organizace známé jako „Fond společného vývoje“ (Combined Development Trust). Ta vznikla především proto, aby zabránila Sovětům a dalším státům zmocnit se německých výsledků a materiálu a rozběhnout vlastní výzkum. No a ve finále samozřejmě do USA!

Další uran z Německa podle Cartera Hydricka obsahovala ponorka U-234 (jednalo se o jednu z největších ponorek své doby). Asi 560 kilogramů obohaceného oxidu uranu měla dovézt do Japonska, ale vzdala se Američanům. Tento materiál pomohl k dokončení uranové bomby svržené na Hirošimu i plutoniové bomby v Nagasaki, čímž uspíšil konec druhé světové války v Pacifiku a Asii, nebo skončil v Oak Ridge. Ale doklady o přesném osudu německého materiálu byly buď zničeny, nebo jsou stále tajné.
bat píše:Ačkoliv jsem dost skeptický k některým interpretacím toho pána, tak ty naměřené hodnoty na konci čekají na vysvětlení...
https://www.youtube.com/watch?v=aArQr7mrABM
Bate, toto video je soukromé. Nutnost se přihlásit, ale ani po přihlášení nelze přehrát! Sám jsi k tomu nic moc nenapsal. Nevím o co jde, jen tuším.

Ale na jaře roku 1944 po několika zdokumentovaných testech reaktoru v Gottowu, byl proveden test G III b s 564 kg kostek uranu a 600 litry těžké vody. Na podzim roku 1944 zahájil Diebner v Gottowě nový test reaktoru, jehož okolnosti nebyly dosud jednoznačně objasněny. V jaderném zařízení došlo k havárii, a z toho je možné naměřit radiaci.



Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4678420/
npr.org - nacistický výzkum uranu
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Německá atomová bomba

Příspěvek od Lord »

Projekt Manhattan - těžká voda - Projekt P-9

V USA se nešetřilo. Vědci plánovali postavit množivé reaktory pro výrobu plutonia, závody na separaci uranu, ale i fabriky pro výrobu těžké vody.
Společnost DuPont postavila ve Spojených státech tři závody na těžkou vodu: Morgantown Ordnance Works poblíž Morgantownu v Západní Virginii, Wabash River Ordnance Works poblíž Dany a Newportu v Indianě a Alabama Ordnance Works poblíž Childersburgu a Sylacaugy v Alabamě.

Američané s projektem Manhattan, během několika let postavili tři nové těžkovodní výrobní závody za zhruba 15 milionů dolarů, což odpovídá asi 6 milionům říšských marek. Některé zdroje uvádí $26,768,000 ale dle wiki se fabriky podařilo postavit mnohem levněji, než bylo původně plánováno. V době války se uvádí, že 1 reichmark byla přibližně 2,5 dolaru. Ale tyto přepočty nejsou zcela přesné z hlediska "člověkohodin".

Například závod Morgantown Ordnance Works (MOW) vznikl jako chemický výrobní závod o rozloze 826 akrů (334 ha), který společnost DuPont provozovala během druhé světové války a jehož výstavba byla zahájena v létě 1940. Původně se v MOW vyráběl čpavek pro použití při výrobě výbušnin, poté se zde vyráběl také alkohol, hexamin a formaldehyd. Později byla technologie rozšířena o výrobu těžké vody pro použití v projektu P-9.

Práce v Morgantownu prováděla společnost DuPont na základě smlouvy s pevně stanovenými náklady, stejně jako práce ve Wabashi a Alabamě.

Náklady projektu Manhattan zahrnovaly aj výzkum, a poznatky z něj vyplývající, které jsou dnes v učebnicích, ale tehdy si na vše museli přijít sami. Regulační technika pro separátory a jejich obsluha také vyžadovala své.

Pro Američany výdaje na výrobu těžké vody představovaly téměř zanedbatelnou částku v jejich celkovém rozpočtu. Těžkou vodu pro své reaktory na výrobu plutonia nakonec stejně nepoužili - byly jen záložním plánem!
Pro srovnání, celkové výdaje německého státního fyzikálního výzkumu v roce 1943 činily asi 3 miliony říšských marek - USA v témže roce vydávaly měsíčně desetinásobky této částky.
Ako ďaleko boli nemci od zhotovenia atomovej bomby?
Stačí si přečíst předchozí příspěvky. Teoreticky byli na tom v počátku války dobře, ale v podstatě jak jsi už napsal. Nezapojili větší průmyslové kapacity.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=330987#p330987

Můžu ještě doporučit tento článek.

Cituji: Dospěli k ne zcela správnému závěru, že kromě uranu budou k využití atomové energie potřebovat po uranu v první řadě takzvanou „těžkou vodu“, ve které je atom vodíku ve své „těžké“ formě s neutronem (a samozřejmě i jedním protonem) v jádře. Úspěšný program v USA de facto nahradil těžkou vodu v reaktoru grafitem, tedy formou uhlíku. Ovšem německé snahy i tak byly předmětem zájmu Spojenců, protože reaktor s těžkou vodou by mohl sloužit k výrobě plutonia, a to pak k výrobě atomové zbraně.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Wunderwaffen“