Německá atomová bomba

[Mirek58]

Ano Dzine, rušivé bombardování o to zde jde. Použil jsi výborný termín.
Ono jde o to že nejde o to totálně zlikvidovat mola, ale o to, narušit harmonogram nalodění. Je to stejné jako u železnice, naruší se jízdní grafikon a kapacita přepravy letí volným pádem dolů s příslušnými následky. V konečném důsledku se všechno zastaví.
A válka je v neposlední řadě o logistice. Protože k čemu jsou např kanony, když nemají granáty, k čemu jsou tanky a jeepy, když nemají benzín, nebo olej.

[bat]

@Dzin V-2 měla při dopadu efekt zesílený kinetickou energií (cca 3km/s). Ta destrukční síla byla násobně více IMO, dá se to jistě dohledat přesněji. Amatolu bylo 738kg v hlavici o váze tuny.
Samozřejmě to nic na závěrech nezmění. Pokud Mirek58 apod. to nějak lépe pro Němce nespočítají.
Ve V-2 měli zbraň terorou, když už něco... a asi pochopili, že to jinak nemá význam v té situaci. Bombardéry by je mrzely také, protože by neměli benzín a hlavně posádky (a spojenci to moc dobře věděli a např. se soustředili na ničení výcvikových středisek pro piloty proudových letadel, co si pamatuju). Tedy v tomto nesouhlasím.
Takže co jim zbylo? Soustředit se na zázračné zbraně a doufat... protože jestli v něčem (kromě zabíjení lidí), tak ve vědě byli vynikající.

EDIT: opraven nesmysl v jednotkách
EDIT: upřesněna váha hlavice

[Ataman]

Tak přesnost.
Když se podíváte na mapu tak cílová oblast rozhodujících přístavů je vždy cca 5x5 km, není to bodový cíl, ale hezky plošný.

Pro V-2 s její "přesností" je to bodový cíl. Plus všechny ty další okolnosti.

Řekněme, že můžeme dát Němcům výhodu V-2 s přesností 4km - to by asi mohli dosáhnout

Nedosáhli.

a dejme Němcům ještě nová Ar-234 pro průzkum

Neměli.

Pokud Mirek58 apod. to nějak lépe pro Němce nespočítají.

Nespočítají.

[Tempik]

@Dzin V-2 měla při dopadu efekt zesílený kinetickou energií (cca 3kKm/s). Ta destrukční síla byla násobně více IMO, dá se to jistě dohledat přesněji. Také Amatolu tam byla skoro tuna. Koukám wikipedie uvádí 910kg, ale obecně si pamatuju kolem tuny.
Samozřejmě to nic na závěrech nezmění. Pokud Mirek58 apod. to nějak lépe pro Němce nespočítají.
Ve V-2 měli zbraň terorou, když už něco... a asi pochopili, že to jinak nemá význam v té situaci. Bombardéry by je mrzely také, protože by neměli benzín a hlavně posádky (a spojenci to moc dobře věděli a např. se soustředili na ničení výcvikových středisek pro piloty proudových letadel, co si pamatuju). Tedy v tomto nesouhlasím.
Takže co jim zbylo? Soustředit se na zázračné zbraně a doufat... protože jestli v něčem (kromě zabíjení lidí), tak ve vědě byli vynikající.

V2 měly naopak efekt zeslabený. Jejich nálož neměla tvrdý obal jako bomba, takže výbuch nebyl tak devastující. Ostatně proto se bomby opatřovali pláštěm. Kumulace energie a pak uvolnění v kratším čase plus střepiny).
Hlavně ale kolmý tvrdý dopad způsoboval znatelně menší škody, než V1. ( Britská válečná studie), protože více energie pohltila samotná zem. Takže ano, v přímém místě dopadu byl zásah tvrdší, ale na násobně menší ploše. Na ničení tanků a bunkrů by tak byla V2 lepší. Ale na budovy a lehčí konstrukce nebo na živou sílu byla Klasická bomba ale i V1 o dost efektivnější.

[Mirek58]

Efekt nálože V2, bat zde zmínil vliv dopadové rychlosti střely, jak násobila, zvyšovala kinetickou energii efektu.
Matematicky je to správně, ovšem v praxi naprosto obráceně. Dopadová rychlost účinek velice podstatně omezovala.
Obrazně řečeno, z tříštivé střely se vlivem dopadové rychlosti stala střela trhavá ( s opožděným účinkem ).
Proč?
Protože zapalovač vlastní nálože.
Střela s takovou hodnotou dopadové rychlosti vyžadovala a vyžaduje zapalovač přibližovací, nekontaktní.
No a protože V 2 neměla takový vhodný zapalovač, výbušná náplň vybuchovala až v hloubce, kdy úhel stěn kráteru usměrňoval účinek výbuchu směrem vzhůru, cestou nejmenšího odporu. Prostá fyzika.

[Lord]

O V-1 neuvažujme i z toho zdroje je patrné, že efektivita byla nízká a spojenci hrozbu dokázali vcelku eliminovat pokud chránili nějaký konkrétní bod (83%!) . Němci by si V-1 mohli nechat čistě jako zbraň teroru a sypat to na různé méně prioritní cíle.

K efektivitě V-1 pravda, že spojenci se je naučili sestřelovat, ale taky jsme psali, že by museli mít protiletadlová děla zřejmě na lodích v případě některých přístavů. Jinak by spadly při sestřelu stejně na přístav, když budou děla v něm.
Uváděl jsem, že do nich montovali rádiový přístroj FuG 23, který se ukázal docela přesný, nejdříve asi do každé desáté střely, pak každé páté, atd. Rychlost střely šla zvýšit aj montáži dvou motorů Argus, to ale neudělali
Málo se ví, že budovali odpalovací základny v okolí Cherbourgu, zřejmě chtěli odstřelovat Bristol, ale ten je už dále, a jeho obrana by byla snazší než Weymouthu. V oblasti Portsmouthu je zase geograficky předsunutý ostrov Wight.
V-1 bylo možné vypouštět i z letadla, větší operativnost. V-2 z pouzdra taženého za ponorkou, na konci války byly dva prototypy vyrobené, ale to všechno přinesl až čas, vývoj. Akce x protiakce, spojenci tyto závody vyhrávali, protože měli více zdrojů a našli řešení.
Když vidíme dnešní pandemii, tak bakteriologická nálož v hlavici by mohla být zajímavá. Chemická s tabunem je šílenost, protože Spojenci by dokázali bombardéry zasypat Německo chemickými zbraněmi v mnohem větší míře.

Řekněme, že můžeme dát Němcům výhodu V-2 s přesností 4km - to by asi mohli dosáhnout i bez nového gyroskopu a to pohou kvalitnější výrobou plus jim dejme půl rok k dobru ve výrobě. Podle dat odtud http://www.astronautix.com/v/v-2.html vidíme, že mohli vyrobit přes 700 raket měsíčně. Z dat z Antwerp víme, že těch raket pro omezení práce v přístavu nebylo zase potřeba tolik - mám na mysli zásah přímo do přístavu / města.

Na Bristol bylo lepší posílat V-2, ale té neměli dost, případně na Portsmouth, na Brighton klidně V-1. Asi nemělo význam posílat rakety na každý malý přístav na jižním anglickém pobřeží, ale jen na ty větší z hlediska logistiky, efektivity, omezenosti raket V-1 a V-2 pochopitelné. Nevím zda by to stačilo, jen jsem napsal, že IKE se toho obával, ten měl zase informace od plánovačů, zpravodajců. Jako nakonec to problém nebyl, protože raket nebylo dost, jenže jak se bude situace vyvíjet tehdy úplně netušili. Před invazí Bristol neposypali, i když v plánu to asi bylo V-1 z okolí Cherbourgu.

Takže z toho je patrné, že opravdu na víc jak 3 přístavy mi to nevychází. Tedy znepříjemnění ano, možná ve zpoždění Overlordu ano. Spojenci, ale měli obrovské zdroje a mohli by škody rychle opravovat nebo diverzifikovat.

V tom s tebou souhlasím. Němci by jim to znepříjemnili, i v případě jen třech velkých přístavů. Spojenci by se snažili tuto hrozbu eliminovat. Odkládat Overlord nebyl dobrý nápad, vylodění měli spočítané pro odliv/příliv, počasí později by bylo horší, a jiné. Ale fakt to je jen fikce.

[bat]

Asi shodneme, že ani při větší snaze by to Němcům nebylo nic platné vizte mé předpoklady, které Ataman sice vetuje, ale dle mého to bylo ještě uskutečnitelné bez nějaké magie. Prostě těch raket by muselo být o řád a možná 2 více. Tedy ke slovu by musel přijít nějaký faktor X. Lord zmiňuje bakteriologické zbraně. Tam Němci kromě laboratorních pokusů neměli nic - teda já jsem za spoustu let nenarazil na nic a rád se poučím. Britové měli na druhé straně Antraxu dost. Tak či tak by jejich použití jednou nebou druhou stranou automaticky aktivovalo chemickou válku a tam měli Němci nervové plyny první generace. Tedy i kdyby Němci něco v oblasti biologických zbraní měli, tak by se chemické válce nevyhly (nemyslím, že ten důvod co zmiňuje Lord je trápil). Němci asi neměli vhodnou chemickou hlavici pro V-2, narazil jsem na nějaké informace, ale bez konkretizace. V případě biologických zbraní je to ještě složitější a tam je problém, aby obsah neshořel při výbuchu / dopadu a je zatím spousta výzkumu. Tady mi přijde, že V-1 je vhodnější jako nosič. Možná by jim Dr. Ishii poradil čínský porcelán

Co jsem navnímal statistiku, tak těch V-1 vypouštěných z letadel nebylo mnoho a ikdyby jich bylo násobně, tak pořád málo (měli vůbec tolik nosičů?). Navíc to nebylo moc spolehlivé a přesnost údajně trpěla. A vypouštění ze země znamenalo odpalovací rampu a tedy cíl pro bombardování. Argument, že by přilétali od moře a tedy není kam dát PL děla, je ovšem logický a dobrý.

Se závěry Tempika a Mirka58 nesouhlasím byť mohou se zdát logické. Našel jsem pro svůj "dojem" tento zdroj https://www.files.ethz.ch/isn/19691/Cas ... ttacks.pdf str. 10 K tomu je potřeba připočíst i absenci varování lidí a tedy vyšší počet mrtvých u V-2. Zdroj diskutuje i další ZHN, je to zajímavé...

[Ataman]

mé předpoklady, které Ataman sice vetuje, ale dle mého to bylo ještě uskutečnitelné bez nějaké magie

Neber si to nijak špatně, ve většině s tebou v zásadě souhlasím, neb tvrdíme oba zhruba to samé. Vetuju pouze nikoliv předpoklady, ale dle mého neodůvodnitelné spekulace(přesnost, Ar-234,...) nekorelující s historickou realitou.

[bat]

@Ataman jasně.
Já si položil otázku a asi ne sám, na základě této celkem zajímavé diskuze, jestli V-1/V-2 mohlo nějak strategicky zvrátit přípravu vylodění. Historicky víme, že ne. Jde o míru toho "mohlo". Je to podobná diskuze, jako třeba uskutečnění Seelowe (co se tady už taky živě probíralo). Třeba těch arad bylo dodáno ještě před červnem 20, jak jsem se teď dočetl, a taky jsem žil v domnění, že začali operovat až později.
Koneckonců jsme ve vlákně o zázračných zbraní, tak trošku spekulování si můžeme dovolit. Ale myslím, že si rozumíme

EDIT ještě k té přesnosti:
Tests of prototype V-2's in 1943 indicated a 4.5 km CEP (circular error probable - the radius within which 50% of the shots impact). 100% of the shots fell within 18 km of the target. A radio beam guidance update system was introduced in December 1944, which in tests produced a 2 km CEP. In reality, in the campaign against Britain, 518 rockets were recorded as falling in the Greater London Air Defence Zone of 1225 fired, implying an average CEP of 12 km.
// zkráceně CEP 4,5km při testech a 12km v reálu.

Dále pak zdroj uvádí, že nepřesnost byla dána co zmiňuje Lord dezinformační akcí. Plus já jsem narazil, že důvod byl také výrobní nekvalita / nepřesnost v produkci.

[Zemakt]

Třeba těch arad bylo dodáno ještě před červnem 20, jak jsem se teď dočetl, a taky jsem žil v domnění, že začali operovat až později.

No jo, ale ono těch 13 průzkumných letů, navíc vykonaných ještě s dvěma prototypy, nebylo opravdu zas tak velký šlágr. Chtělo to ještě minimálně tři čtyři měsíce, aby se daly nějak smysluplně průzkumně využít.

[Lord]

Britové měli na druhé straně Antraxu dost. Tak či tak by jejich použití jednou nebou druhou stranou automaticky aktivovalo chemickou válku a tam měli Němci nervové plyny první generace. Tedy i kdyby Němci něco v oblasti biologických zbraní měli, tak by se chemické válce nevyhly (nemyslím, že ten důvod co zmiňuje Lord je trápil). Němci asi neměli vhodnou chemickou hlavici pro V-2, narazil jsem na nějaké informace, ale bez konkretizace. V případě biologických zbraní je to ještě složitější a tam je problém, aby obsah neshořel při výbuchu / dopadu a je zatím spousta výzkumu. Tady mi přijde, že V-1 je vhodnější jako nosič. Možná by jim Dr. Ishii poradil čínský porcelán

Jo, jo Japonci chtěli vést bakteriologickou válku v Číně, ale nakonec to bylo posuzováno stejně jako zločin. Takže jestli by někdo bral rozdíl mezi chemií a bakteriemi?
USA vyráběly a vlastnily biologické zbraně na bázi antraxu od druhé světové války, se spóry antraxu měli za Hitlera experimentovat i Němci.
Bližší informace neznám. Ve Velké Británii vedli výzkum na ostrově Gruinard "Base X".
https://www.mmsl.cz/pdfs/mms/2002/02/05.pdf

Goebbels chtěl použít aspoň TABUN.
Sami se snažili tento náskok zvrátit úpravou „zbraní odplaty“ V-1 a V-2 na nosiče chemických hlavic, plán však nepřekročil projekční stadium. Němci vývoj bojových chemických prostředků v USA a Velké Británii přeceňovali a obávali se toho, že už také dospěl k látkám na úrovni tabunu a sarinu.
https://www.stoplusjednicka.cz/chemicky ... se-nekonal

[Dzin]

bat
Jak píše Tempik. Když trochu rozvedu "zemětřasný efekt", ten zde nebyl, na to byla hlavice V-2 příliš lehká a křehká. Pro porovnání, pro vyvolání zemětřasného efektu měl Tallboy hmotnost 6 tun a hmotnost nálože byla 4,3 tuny, tedy skoro 6x větší, než u V-2.
Jinak anglická wiki uvádí tebou zmíněných 910 kg, ale německá oněch 738 kg a v tomto případě se spíše budu přidržovat Němců. Jinak v tom zdroji co udáváš na str. 10 píše hmotnost výbušninu u V-2 736 kg.

Mirek58
Jenže rušivé bombardování podobní intenzity toho moc nedokáže. Maximálně zpozdit, ale ne přerušit operace. Efekt zpoždění je přímo úměrný efektivitě bombardování a to jak víme v případě V-2 nebyla moc velká (malá přesnost a menší účinek v cíli). Tudíž operovat s ní v případě spojeneckých přístavů není ideální.

[Tempik]

Ještě bych podotknul, že pokud by Němci nahodili větší prioritu na výrobu V-2, tak by na to reagovali i spojenci třeba snahou opakovat Peenemunde. Pravděpodobně by to odsalo metalurgické prvky, kterých měl každý nedostatek, natož Němci. A výsledek za to rozhodně nestál.

[Mirek58]

Tak opět správně - zpozdit, nebo maximálně zpozdit -
A teď si to " zpoždění" zasaď do celkového schématu logistické přípravy invaze a vyjde ti z toho buď průser, nebo odložení dne D.
Vezmi v úvahu třeba takovou maličkost jako bylo vybírání datumu dne D, časového okna, kdy moře bude klidné bez bouřek.
Tedy ti vyjde buď červen, nebo září 44, a září je kritické datum, protože to časové okno má asi jen tři týdny. Tedy odložení vylodění na následující rok.

[bat]

@Dzin máš pravdu. Pamatoval jsem si hmotnost celé hlavice, ale Amatolu tam bylo jen 738kg.
Zemětřesný efekt... nemám pocit, že by to někdo zde artikuloval jako zásadní efekt. Náraz a výbuch V-2 hlavice resp. celé rakety měl hlavně za následek tlakovou vlnu viz ten dokument, kde je to i kvantifikováno.
Kde jsem se s tím setkal je u Remagenu, kde je pravděpodobné, že blízký zásah pomohl již tak poškozenému mostu ke dnu právě díky otřesu podloží. Jinak tedy nikde. Takže s Tallboyem tam nevidím žádnou souvislost.

[Tempik]

Vzhledem k tomu, že je zpozdilo počasí, když byli už týdny nachystáni, tak by místo 3 týdnů čekali o tři dny méně, než se vyčasí.
Každopádně by je vůbec nic nezbrzdilo. Opět podotýkám, že nic nezbrzdilo vykládání lodí v Antwerpách, tak nevidím jediný rozumný důvod, proč by mělo být zpožděno nakládání v anglii, navíc když k tomu měli 20 přístavů. Vraťte se nohama na zem.

[Ataman]

Tak opět správně - zpozdit, nebo maximálně zpozdit -
A teď si to " zpoždění" zasaď do celkového schématu logistické přípravy invaze a vyjde ti z toho buď průser, nebo odložení dne D.

Ale jó Miras, máš samozřejmě pravdu, kdyby je němčouři sekali jak Baťa cvičky, měli jich tisíce(spíš desítky tisíc), včas, dostatečně přesných...kolik že to těch raket bylo operačně odpálených do 6.6.44, aha? Takže:

Vraťte se nohama na zem.

[Dzin]

Mirek58
To dělám, ale protože to zpoždění je tak malé, že se na harmonogramu operací neprojeví, není třeba mu věnovat nějakou větší pozornost. Stále to vychází stejně.
Je to dáno tím, že V-2 je tak málo, jsou tak nepřesné a ničivý účinek je tak malý. A jak píše Tempik, máme i empirický důkaz, že to zpoždění by bylo zanedbatelné.

bat
Aha, to si myslel tahle, předtím jsem to nepochopil, mea culpa. Ten efekt sice hraje určitou roli, ale jak je vidět i z té tabulky, nějak zásadní není. Pro nás podstatná celková hodnota exploze nepředstavuje takovou hodnotu, aby hrála roli.
V tomto hodnocení je pro nás podstatná celková úhrnná schopno napáchané škody. A jak už jsem psal výše, málo střel, s malou přesností a relativně malou účinností dohromady znamená i relativně malé nebezpečí. Zde si musíme uvědomit, že nehodnotíme účinek na civilní cíle, ale na vojska, která se proti podobnému nebezpečí účine chrání a vykazují vetší odolnost.

[Lord]

Řekněme, že můžeme dát Němcům výhodu V-2 s přesností 4km - to by asi mohli dosáhnout i bez nového gyroskopu a to pouhou kvalitnější výrobou plus jim dejme půl rok k dobru ve výrobě.

Jen dodám, že kromě lepšího gyroskopu, Němci zkoušeli řídit raketu V-2 rádiem naváděným podle svazku radarů při startu do stratosféry. V podstatě vynalezli první bezdrátově naváděnou raketu pro korekci dráhy letu.
Je pravda, že rakety vyrobené Peenemünde měly větší kvalitu a přesnost. Při testech dosahovaly zmiňované odchylky 4 km. Sériově vyráběné rakety vězni z Dory na tom byly hůře, byly tam i sabotáže, potřeba kvalifikovaných dělníků.
V neposlední řadě byla sériová výroba zahájena v době, kdy V-2 měla ještě konstrukční závady. Korekce rádiem by taky mohla zlepšit přesnost raket, to se nakonec stalo, ale později, na Londýn létaly rakety bez toho. Teoreticky větší význam by však mělo řídit raketu při sestupném letu, ale tehdy nebylo možné (dnes to je možné u raket například pomocí GPS navigace), a pak by šlo i rušit, než když by prováděli kontrolu rádiem na okupovaném území. Nicméně pokud se bate zajímáš o vývoj, tak rozvedu dál. S tím půlrokem k dobru nebo časem navíc, lze souhlasit. Hitler si pochvaloval, že upustili od rádiového naváděcího paprsku. Řekl: "Nyní Britům nezůstává žádná mezera, aby technicky zasahovali do střely za letu." Asi tomu moc nerozuměl, protože celá problematika je komplexnější


Lze se dočíst, že postupně byla přesnost dopadu vylepšována pomocí rádiového přístroje "Viktoria" viz obrázek.

V severní Francii byl postaven betonový bunkr Umspannwerk C s vysílačem. V raketách byl přijímač, který po startu upravoval trajektorii střely. Ale jak jsem psal výše, Němci od toho zřejmě dočasně upustili, protože tohle plánovali pro základnu "La Coupole" u obce Wizernes, která nakonec nesloužila svému účelu kvůli bombardování bombami Tallboy. Němci pak převedli odpalování na mobilní zařízení. La Coupole byla postavena dříve než byly rakety V-2 plně operační, to však Britové nevěděli a šli po všem, jak slepice po flusu.
http://www.v2rocket.com/start/deploymen ... trahl.html

Nicméně rádiový naváděcí systém Leitstrahl použili k zasílání korekcí kurzů raketám vypuštěným na Antverpy.

Britové jako správní cifršpioni přišli na jinej způsob jak klamat. Při ověřování zásahů se Němci spoléhali na své agenty v Londýně, viz video.

Batem postovaný zdroj uvádí, že více než milion domů bylo poškozeno téměř 3000 raketami V-1 a V-2, které dopadly do oblasti Londýna, ačkoli většina z nich utrpěla jen lehké poškození.

Interaktivní mapy Blitzu a dopadu V-2 v Londýně

Oproti mapě Blitzu v letech 1940/41 diametrální rozdíl v hustotě bomb. První dopad V-2 byl zaznamenán Chiswicku v západní části Londýna. Podobně jako u Blitzu se nápor přesouval do centra a na východ města do čtvrtí jako Woolwich, Ilford, Barking, Greenwich a West Ham. Z toho by šlo soudit, že více na strategické body, přístav, železnice? Nebo se zdá jako pravděpodobnější, že šlo spíše o to, aby panika byla rozprostřena postupně od západu na východ, a od severu na jih. K německé strategii nemám dost podkladů.
Zde najdete interaktivní mapu zásahů V-2 v Londýně, můžete si udělat představu o ploše a počtu.

Největší hustota dopadů je na ploše o rozměru cca 15 km x 17 km. Nevíme podle jakých bodů Němci rakety zaměřovali, ale Londýn není až tolik vojenský cíl jako nějaký přístav se svými sklady a zázemím. V prvé řadě se zaměřovali na hustě obydlené čtvrti. Londýn kolem Temže, to jsou většinou baráky s civilama, ale má i svoje doky. Já jsem si tedy najel na výřez mapy "Royal Docks" a našel zhruba devět zásahů, u některých jsou uvedeny data, u jiných vůbec. Jako kdyby byla deklarovaná přesnost 4x4 km tak by to bylo opravdu jiný kafe. Směrodatnější by však pro mně byla mapa se zásahy v Antverpách.

A jak už jsem psal výše, málo střel, s malou přesností a relativně malou účinností dohromady znamená i relativně malé nebezpečí. Zde si musíme uvědomit, že nehodnotíme účinek na civilní cíle, ale na vojska, která se proti podobnému nebezpečí účine chrání a vykazují vetší odolnost.

Nejde ani tak o vojska, jako logistické zázemí, vem si třeba sklady s municí, tu vojáci pro boj nutně potřebují. No a do Antverp, jak jsem psal v minulých příspěvcích, munici radši nedováželi. Stačil by šťastný zásah do skladu s municí a byla by to katastrofa! Přístav musí obsluhovat lidé, musí někde spát, živit se, všechny do bunkrů, včetně vojáků nedáš, potom má význam i "civilní" oblast u doků. Před V-1 ještě utečeš, před V-2 se nestihneš ukrýt - voják či nevoják. Když nebudeš koukat na oběti, tak v nějakých těžších podmínkách lze hodně.

Tady se nepřeme, že málo raket, malá přesnost rovná se malé nebezpečí. To je snad každýmu jasný Je to spíš spekulace à la více raket, lepší přesnost. Na tyhle předpoklady mohli Němci dosáhnout, pokud by válka trvala déle, a k vylodění došlo déle.

[Dzin]

Nejde ani tak o vojska, jako logistické zázemí, vem si třeba sklady s municí, tu vojáci pro boj nutně potřebují. No a do Antverp, jak jsem psal v minulých příspěvcích, munici radši nedováželi. Stačil by šťastný zásah do skladu s municí a byla by to katastrofa! Přístav musí obsluhovat lidé, musí někde spát, živit se, všechny do bunkrů, včetně vojáků nedáš, potom má význam i "civilní" oblast u doků. Před V-1 ještě utečeš, před V-2 se nestihneš ukrýt - voják či nevoják. Když nebudeš koukat na oběti, tak v nějakých těžších podmínkách lze hodně.

Tady se nepřeme, že málo raket, malá přesnost rovná se malé nebezpečí. To je snad každýmu jasný Je to spíš spekulace à la více raket, lepší přesnost. Na tyhle předpoklady mohli Němci dosáhnout, pokud by válka trvala déle, a k vylodění došlo déle.

Logistické zázemí je stále vojsko a to je stále lépe chráněno proti působení nepřítele, než civilisté. Nejde ani tak o to, že se nestihneš ukrýt, ale že stále vykazuješ zmíněnou větší odolnost. Ano, ta je proměnlivá s druhem vojska, tedy tanková divize na frontě je odolnější, než logistické velitelství v zázemí. Přičemž to, co jsem psal o účinnosti V-2 se nedá potlačit jinak, než buď navýšením počtu raket, nebo zvětšením jejich přesnosti nebo zvětšením hlavice. Z tohoto poslední dvě jsou zcela nemožné a první nereálná.

Ano, můžeme začít provádět rozsáhlé spekulace, jaké píšeš, jenže potom máme daleko pravděpodobnější myšlenkové experimenty vedoucí ke zlepšení postavení Německa ve válce, než zrovna tohle.