Rímska Logistika

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Hektor, Thór

Odpovědět
pjaro77
poručík
poručík
Příspěvky: 716
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Rímska Logistika

Příspěvek od pjaro77 »

Potraviny pre armádu
Spotreba jedla v armáde bola jednou z vecí, z ktorej sa plánovačom vojenských kampaní rosilo čelo.

https://antickepamatky.cz/pojmy/zasobov ... travinami/
Úspěch ve starověkém a rovněž i v moderním válčení nebyl a stále není způsoben pouze schopností postavit do pole největší, nejlépe vyzbrojenou, organizovanou, vycvičenou, disciplinovanou a řízenou armádu, protože pokud selhala logistika, selhaly i kampaně. Jinými slovy: nezáleželo tolik na vůli římských generálů, kde, jak rychle a s kolika vojáky mohli operovat v Germánii, Británii, Arménii nebo Parthii, ale na tom, kde a jak dlouho tam mohli zásobovat své síly.

Skladování dostatečného množství potravin na strategických a operačních základnách, budování a zajišťování předsunutých zásobovacích skladů, organizování a střežení kyvadlové dopravy, pomoc a rady regionálním a zahraničním spojencům, aby shromažďovali a dodávali zásoby, postupovali po trasách která zaručovala bezpečné a stálé zásobování vodou a potravinami, to vše musela řešit armáda spolu s místními veličinami a vůdci. Armáda se snažila zajistit úrodu nepřátelské země, dobýt její zásobovací sklady (což znamenalo zabránit nepříteli odvézt nebo spálit úrodu) a odříznutí jejich zásobovacích linií často znamenalo vítězství – někdy dokonce bez boje.

Za císaře Septimia Severa mohla armáda, co do velikosti, čítat nějakých 30 legií, 12 000 vojáků v Římě a přibližně 480 pomocných jednotek, což odpovídá asi 450 000 mužům, k tomu se musí ještě připočítat asi 30 000 mužů ve dvou středomořských flotilách a několika provinčních. Dohromady uživit circa 480 000 mužů, kteří při průměrné denní dávce 880 gramů pšenice a 620 gramů jiných potravin potřebovali celkově za rok 154 395 tun obilí a 108 770 doplňkových potravin, představovalo velký logistický oříšek, a to nepočítáme potravu pro koně a mezky (cca 670 tun ječmene a 1 100 tun sena nebo zeleného krmiva denně!), které dosahovalo čtvrt miliónu tun ječmene a téměř půl miliónu tun sena.

Výpočty ukázaly, že každá legie spotřebovala okolo 8 000 kg obilí, 45 000 litrů vody a 18 000 kg krmiva pro zvířata, to vše denně, abychom si mohli udělat představu o náročnosti zásobování. I proto se armáda snažila o částečnou samoobsluhu jednotek, když podůle Flavia Josepha nesli legionáři jako součást svého vybavení srpy pro sklizeň obilí.

V době míru armáda využívala různé zdroje, ze kterých získávala zásoby potravin. Jedním z hlavních zdrojů byli civilisté v provinciích; zásobování může mít formu rekvizice nebo povinného nákupu za pevnou cenu; o potravinové zásoby tímto způsobem mohly do armády přijít přímo nebo prostřednictvím prokurátora,“ poznamenává odpovědný úředník, jak poznamenává Strabo:

Dalším důležitým zdrojem byly potraviny produkované na vojenské půdě (territoriumor prata), která se rozkládala na značnou vzdálenost kolem každé pevnosti; ty někdy pěstovala sama armáda, jindy civilisté, kterým byla půda pronajímána. Využívaly se i smlouvy na dodávky ve velkém.
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 4/6/2024, 15:04, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 13780
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rímska Logistika

Příspěvek od Rase »

Díky za parádní text, přidám pár obrázků.

main-qimg-04a4283862802aad1a7b00792aafba8b-lq.jpg
8453190.jpg
115296.jpg
d9fa592722a12a8472787d27c834df3d.jpg
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla." - Karel Poláček
Odpovědět

Zpět na „Řím“