Matrilinearita v keltské společnosti
Matrilinearita je uspořádání společnosti, kde se osobní atributy, privilegia a majetek dědí v mateřské linii. Nejčastěji se vyskytuje ve společnostech primitivních zemědělců či pastevců, ve společnostech, které neužívají pluh. Evolucionističtí antropologové jsou přesvědčeni, že představuje starší stadium než jeho opak – patrilinearita, která je spojena s agrárními či industriálními společnostmi, tedy s pozdějšími vývojovými fázemi. Ve velmi archaických společnostech s volnou organizací může souviset s tím, že jen matka je vždycky bezpečně známa. Matrilineární uspořádání diskriminuje vazby na otce, přičemž důraz je naopak kladen na vazbu mezi potomky a jejich ženskými předky a mezi ženami a jejich potomky. Za matrilinii se považuje skupina, jejímž základem jsou ženy a jejich bratři. Často se v těchto společnostech vyskytuje tzv. avunkulát, tj. významná role strýce z matčiny strany, ujce, tj. matčina bratra, při výchově jejích dětí. Tím vzniká tzv. matrilineární dilema, kdy je muž vázán povinnostmi jak ke své vlastní matrilinii, tedy ke své sestře a její rodině, tak k matrilinii své manželky a tedy svých dětí. Zde je patrný rozdíl oproti patrilinearitě, kdy žena plně přejde do patrilinie svého muže. V matrilineární společnosti je muž celoživotně svázán se svými rodiči a sestrami.
Již dříve existovaly náznaky z pozdějších dob o matrilinearitě u Keltů, ovšem chyběly fyzické důkazy. Nedávno se pomocí genetické analýzy podařilo velmi přesně rekonstruovat rodinné vazby mezi ostatky dvou keltských mužů. Oba navíc byli na svou dobu obři - měřili na výšku skoro dva metry a muselo tak jít o obávané válečníky. Podle pohřební výbavy šlo navíc i o boháče. Ve zdobených hrobech totiž leželo mnoho vzácných artefaktů, včetně jantaru, slonoviny a pozlacených pohárů. Hroby od sebe ležely asi deset kilometrů, oba na místě dnešního předměstí Stuttgartu. Oba bojovníci zemřeli někdy kolem roku 510 před naším letopočtem. Patřili mezi keltské kmeny, které ovládaly prostor severně od Alp už dvě stě let předtím a měly mu vládnout ještě dalších sto let. Patřili k takzvané halštatské kultuře, která v té době ovládala i území dnešních Čech. Jejich opevněná sídla se svou velikostí a propracovaností vyrovnala soudobým městům v Itálii a Řecku. O tom, jak Keltové z doby halštatské žili a jak si vybírali své vůdce, se až doposud téměř nic nevědělo. Nový archeologický výzkum založený na genetické analýze desítek koster, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Nature Human Behaviour, zjistil, že společenské postavení těchto raných Keltů bylo určováno právě postavením jejich matek. Archeologové zjistili, že oba výše popsaní muži byli příbuzní druhého stupně, s největší pravděpodobností se jednalo o příbuzné z matčiny strany. Víc se ze samotné genetiky vyčíst nedalo, ale v tento moment pomohla klasická archeologie založená na analýze letokruhů - v tomto případě dřeva použitého na stěny pohřebních komor. Ukázalo se, že oba muži pocházeli ze stejného místa, ale narodili se s rozestupem padesáti let. Všechno svědčí o tom, že sestra prvního muže byla s největší pravděpodobností matkou druhého muže. V jiné mohyle v regionu byla v centrálním hrobě pohřbena žena a ve stejné mohyle byl pohřben mladý muž s podobnými markery mitochondriální DNA, což rovněž naznačuje spojení po mateřské linii.
Zdroj:
https://www.science.org/content/article ... nt-germany
https://www.popsci.com/science/celtic-burial-gender/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... ltu-350020
https://cs.wikipedia.org/wiki/Matrilinearita
