Strava lidí pozdního paleolitu

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 15797
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od Rase »

primitive-tailoring-mesolithic-hunters-creating-bone-needles-hide-garments-soft-light-highlights_1266280-11538.jpg

Strava lidí pozdního paleolitu

Vědci se zaměřili na jídelníček lidí z pozdní doby kamenné (před 15 000 až 13 000 lety) na území dnešního Maroka a došli k zajímavému zjištění, že velkou část jejich stravy tvořily rostliny. Ke zjištění došli na základě rozboru izotopů z kostí a zubů. Lovci a sběrači z Taforaltu tak byli podstatně závislí na rostlinné stravě již dlouho před rozvojem zemědělství a uměli velmi efektivně pracovat s divokými obilovinami, hledat ovocné stromy atd. Tento odlišný stravovací vzorec zpochybňuje převládající představu o vysoké závislosti na živočišných bílkovinách mezi předzemědělskými skupinami lidí. To také vyvolává zajímavé otázky týkající se absence zemědělského rozvoje v severní Africe během raného holocénu. Tato studie podtrhuje důležitost zkoumání dietních postupů během přechodu k zemědělství a poskytuje pohled na složitost strategií lidské obživy v různých regionech.

Důkaz brzkého přechodu k potravinovým zdrojům na bázi obilí je znám z archeologické lokality Ohalo II na Blízkém východě, datovaného přibližně před 23 000 lety. Tato transformace zesílila společně s Natufiany, skupinou lovců a sběračů, která obývala Blízký východ během pozdního pleistocénu a začátku holocénu (před 14 600 až 11 500 lety). V tomto období došlo k posunu směrem ke zvýšené závislosti na rostlinné potravě, pravděpodobně způsobeném několika faktory, včetně vyčerpání druhů velké zvěře a dostupnosti širšího spektra jedlých rostlin v prostředí, což vedlo k přijetí širokospektrální diety. Natufiánští lovci a sběrači se také zabývali ranými formami pěstování rostlin, jako je záměrné sázení a sklizeň divokých obilovin. Tato praxe pravděpodobně připravila cestu k rozvoji zemědělství ve zmíněném regionu Levanty. Oproti tomu se předpokládalo, že v severní Africe došlo k přechodu na zemědělství až mnohem později. Nedávné výzkumy na místě Taforalt v Maroku naznačily brzkou konzumaci rostlin bohatých na sacharidy spojených s iberomaurskou kulturou. Svědčí o tom vysoký počet taxonů volně žijících rostlin spolu objevy zubního kazu mezi lidskými ostatky. Iberomaurští lovci a sběrači, obývali severní Afriku během pozdního pleistocénu. První doklady o této kultuře, nalezené v Tamar Hat, pocházejí z doby před 25 000 lety. Její konec je ale nejistý a některé důkazy naznačují možnost jeho přetrvávání až do holocénu po 11 000 lety. U těchto lidí již jsou zaznamenány důkazy o selektivní sklizni (vybírali si vhodná zrna) a skladování některých jedlých druhů rostlin. Svědčí o tom nálezy úlomků trávy Stipa tenacissima, která by se používala na výrobu košíků. Jinak se živili též plži (šneky) a kopytníky, zastoupené především paovcí hřivnatou (Ammotragus lervia). Tyto závěry našly další podporu v izotopové studii provedené na objemovém kolagenu, která identifikovala převahu masa ve stravě lidí z Taforaltu. Studie o využívání mořských zdrojů pro potravu jsou vzácné, a to navzdory blízkosti lokalit k pobřeží a získávání lastur mořských měkkýšů z různých iberomaurských lokalit, kde se zdá, že tyto lastury byly využívány pro okrasné účely. Je však třeba poznamenat, že živočišné pozůstatky nemusí plně reprezentovat celé spektrum konzumovaných potravin. Toto omezení vzniká, protože rostlinné pozůstatky se v archeologických záznamech méně pravděpodobně dobře uchovají a jejich získávání a identifikace nemusí být tak časté jako u zvířecích kostí. Kromě toho může být zjištění spotřeby rostlin snadno přetištěno přítomností konzumace masa při hodnocení pomocí izotopů dusíku na objemovém kolagenu. Pokud jde o vzorce osídlení, nejsou sice patrné žádné kamenné stavby podobné těm v natufiánských sídlištích, ale přítomnost velkých iberomaurských hřbitovů (jako jsou Taforalt a Afalou) na často znovu využívaných chráněných místech – od 15 000 do 13 000 lety - je interpretován jako důkaz usedlejšího způsobu života.

Zajímavostí je, že vědci prokázali, že Iberomaurští lovci a sběrači své děti patrně poměrně brzy odstavovali a brzy zaváděli pevnou stravu. Přijetí škrobové stravy v Taforaltu mohlo usnadnit předčasné odstavení kojenců, což je vzorec běžně spojený s přechodem k zemědělství kvůli dostupnosti měkkých a stravitelných potravin, jako jsou obiloviny. Předčasné odstavení však může vést ke zvýšenému stresu a úmrtnosti kojenců. To je v kontrastu se společnostmi lovců a sběračů, kde jsou prodloužené doby kojení normou kvůli omezené dostupnosti vhodných potravin. Tato pozorování naznačují, že změny ve stravě a životním stylu u Iberomaurů z Taforaltu mohly mít významný dopad na praktiky výživy kojenců. Je však jasné, že k úplnému pochopení tohoto vzorce odvykání ve větším měřítku jsou zapotřebí další podrobné analýzy.

Podle širokospektrálních a dietních modelů vede snížení dostupnosti velké až středně velké zvěře často ke zvýšenému shánění potravy pro dříve přehlížené zdroje, jako jsou zajícovci a malí ptáci, a ke zvýšenému využívání volně žijících rostlin. Tato hypotéza se běžně používá k vysvětlení vzniku farmaření v jihozápadní Asii, kde natufijští lovci a sběrači, zpočátku závislí na malých až středně velkých kopytnatcích, přizpůsobili svou strategii obživy kvůli ekologickému tlaku na tato zvířata. V důsledku toho postupně diverzifikovali svou stravu tím, že začlenili širší škálu potravinových zdrojů, včetně divokých rostlin. To mohl být též případ populace Taforalt, jak dokazuje vysoký výskyt a rozmanitost zuhelnatělých makrobotanických rostlinných zbytků. Rozšíření zubních kazů naznačuje podstatnou závislost na vysoce kariogenních volně rostoucích rostlinných potravinách, jako jsou sladké žaludy, piniové oříšky a některé luštěniny. Kromě toho přítomnost mlecích kamenů ve stejných vrstvách naznačuje zpracování rostlin, což je možný důkaz, že ořechy a žaludy byly mlety na mouku nebo krupici.

Důkazy intenzivního využívání planě rostoucích rostlin na konci pozdního pleistocénu jsou také doloženy na Blízkém východě u natufiánských lovců a sběračů, kteří rozvinuli pěstování a stali se jedněmi z prvních zemědělců. V této oblasti se má za to, že klimatické zhoršení mladšího dryasu v raném holocénu (před 11 000 až 10 300 lety) bylo hlavním spouštěčem systematické kultivace v reakci na snížení vegetačního pokryvu a v důsledku toho na dostupnost využívaných planě rostoucích rostlin. Přestože natufijské a iberomauské populace se v mnohém podobají, pokud jde o předpoklady pro vznik produkce potravin (intenzivní konzumace rostlin a usedlejší život) a genetické souvislosti (63 % sdílených genů mezi natufiánskými a iberomaurskými jedinci), tyto faktory nevedly na sever Afrika k podobnému místnímu rozvoji zemědělství a farmaření navzdory vysoké závislosti na rostlinách jako základní potravině během mladší doby kamenné. Zatímco o původu této odlišnosti se stále diskutuje, fáze ochlazování v Mladším dryasu (před 12 900 až 11 700 lety) mohla snížit množství rostlinných zdrojů, což by mohlo vysvětlovat, proč byly iberomaurské lokality během tohoto období méně osídlené.

Zdroj:
https://www.nature.com/articles/s41559-024-02382-z
https://en.wikipedia.org/wiki/Late_Stone_Age
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdn%C3%AD_paleolit

badass-looking-paleolithic-hunters-by-tom-björklund-v0-xogpzl8jjdd91.jpg
Snímek obrazovky 202rerer5-01-24 145010.jpg
022823_BB_ice-age_feat.jpg
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 15797
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od Rase »

Natúfienská kultura na Blízkém východě

Byl zde zmíněn důkaz brzkého přechodu k potravinovým zdrojům na bázi obilí z archeologické lokality Ohalo II na Blízkém východě, datovaného přibližně před 23 000 lety. Tato transformace zesílila společně s Natúfiany, skupinou lovců a sběračů, která obývala Blízký východ během pozdního pleistocénu a začátku holocénu (před 14 600 až 11 500 lety). Níže tedy něco víc o této kultuře: Natúfien je archeologická kultura, která existovala v pozdním paleolitu na východním pobřeží Středozemního moře. Je pojmenována podle naleziště Vádí an-Natúf v Izraeli, kde roku 1928 nalezla Dorothy Garrodová první pozůstatky osídlení. Podle radiokarbonové metody ji archeologové vymezují roky 12 500 a 9 500 před naším letopočtem. V té době bylo klima v oblasti vlhčí než dnes a krajinu pokrývaly dubové lesy. Lidé náležející k natúfienské kultuře byli lovci a sběrači, důležitou složkou jejich potravy byla zrna divokého obilí, které drtili pomocí mlýnských kamenů. Byl kupříkladu nalezen chléb podobný pitě z roku 12 500 př.n.l. Byl vyroben ze semen divokých obilovin a hlíz papyrusu, rozemletých na mouku. Lovnou zvěří byla gazela, pratur, jelen atd., věnovali se také rybolovu pomocí sítí. Užívali nástroje vyrobené mikrolitickou technikou. Byli první známou lidskou společností, která budovala stálá sídliště. Vesnice měly až 150 obyvatel, domy byly částečně zahloubeny v zemi a nadzemní část byla postavena ze dřeva. O existenci sýpek na obilí svědčí četné pozůstatky myší. V pozdní fázi natúfienu nastalo chladnější a sušší podnebí, což ztížilo sběr rostlin pro obživu. Lidé museli začít vybírat vhodné druhy a zasévat je na připravené pozemky, což vedlo ke vzniku zemědělství. Nález psí kostry v Ajn Mallaha je dokladem, že v tomto období už došlo k domestikaci psů. Podle používání obsidiánu, který se vyskytuje nejblíže v oblasti Anatolie, už tehdy existoval pokročilý dálkový obchod. O rozvinuté duchovní kultuře a složitých náboženských představách natufiánců svědčí existence stálých hřbitovů i objev hrobu kněžky, v němž byly roku 2008 nalezeny želví krunýře i kosti zvířat. Zachovala se také řada pozoruhodných artefaktů, jako jsou milenci z Ain Sakhri. Alexander Militarev soudí, že natufiánci hovořili řečí náležející mezi afroasijské jazyky a jsou tak přímými předky současného obyvatelstva Levanty.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nat%C3%BAfien
https://en.wikipedia.org/wiki/Natufian_culture

NatufianSpread.svg.png
natufiansfunerrit3.jpg
Basalt_&_Limestone_Mortar_&_Pestle,_Natufian_Culture.jpg
Burial_of_Woman_&_Dog,_Natufian_Culture,_Cast_(28347076597).jpg
Naposledy upravil(a) Rase dne 6/2/2025, 19:19, celkem upraveno 2 x.
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4647
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od Alfik »

Lidé jsou všežravci, tzn. sežerou na co přindou :)
S výjimkou kadáverů, mrtvé maso nám moc dobře nedělá.
Co neuteče... Číňané říkají, že vše co se k nebi nenatáčí tváří, je jedlé :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Juraj Tichý
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 6044
Registrován: 28/8/2018, 18:27

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od Juraj Tichý »

Este aj na to, ako jest jedovate maso ladoveho medveda sme prišli :D
bat
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 873
Registrován: 30/10/2011, 17:49

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od bat »

2 centy: Maso z ledního mědveda není jedovaté. Jedovaté pro člověka jsou jejich játra neb mají vysokou koncentraci vitamínu A a to souvisí s jejich stravou bohatou na tuky. Ale... nedávno jsem si četl o německých polárních meteorologických stanicích za války a tam je jeden příběh, kde se možná inspiroval King, když psal "The thing". Tam se vojáci dostali do problémů se zásobami a museli ulovit a sníst ledního medvěda. A pak začalo drama. Většina dost onemocněla a velitel se zbláznil... ale to je jiný příběh. A nezpůsobilo to maso, ale Trichinelóza.
Paraziti museli naše předky dost trápit zvláště, když začali přecházet na masitou stravu.
Obrázek
pjaro77
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1788
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od pjaro77 »

Prežili tí, ktorí si na parazity v mladosti zvykli. Parazity mali všetci ľudia, hygiena bola mizerná. Niektoré parazity vraj zlepšujú imunitu.
Len ich nesmie byť moc. Aby ich moc nebolo, ľudia, zvieratá a vtáky používajú rôzne chemické látky proti parazitom a prílišnému množstvu hmyzu, roztočov a podobne v "dome".
Doporučujem zaujímavý serial BBC Weird nature, posledný diel "Peculiar Potions" https://youtu.be/5H571AvcX2w?t=8323

Iné živočíchy navzájom kolaborujú v boji proti parazitom. Aj také, u ktorých by som to nikmdy nepovedal.
https://www.youtube.com/watch?v=UA4xMgAslNo
https://www.ta3.com/clanok/959663/huste ... y-uhryznut
pjaro77
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1788
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Strava lidí neolitu

Příspěvek od pjaro77 »

Dovolil som si doplniť článok o vývine schopnosti konzumovať mlieko v dospelosti. Nechce sa mi zakladať ďalšie vlákno kvôli tomu.

https://www.novinky.cz/zena/clanek/mlek ... e-40205922
„Většina dospělých lidí na světě nemůže pít mléko. Jen některé populace severní Afriky a Evropané mohou,“ tvrdí Joachim Burger z univerzity v německé Mohuči, který vedl průzkum ostatků, starých sedm až osm tisíc let.
Výjimkou z výše zmíněného „pravidla“ jsou Středoevropané a obyvatelé severní Evropy: devět desetin obyvatel z nich může dnes pít mléko, aniž by jim to způsobilo zdravotní potíže. Prosadil se u nich genetický mechanismus, který zajišťuje bezproblémové odbourávání mléčného cukru – laktózy, po celý život. To je vzácný rys nejen lidí, ale obecně všech savců.
„Je to možná nejvýhodnější jednotlivý genetický rys lidí za posledních 30 tisíc let. Tolerance vůči laktóze je z velké části neolitický vynález,“ soudí Mark Thomas z Londýna, který byl členem Burgerova týmu.
Zjistili, že laktózová tolerance neexistovala ještě před sedmi tisíci lety ani v severní a střední Evropě. Schopnost konzumovat mléko je zřejmě dílem neolitu čili mladší doby kamenné, během níž do Evropy proniklo zemědělství a chov dobytka. V této době se zvířata zřejmě začala pěstovat nejen kvůli masu či tažné síle, ale i jako zdroj mléka.

Nápoj, který bylo možné získat nejen od krav, ale i od ovcí, koz či koní, měl řadu výhod. Byl zdravý: nebyli v něm paraziti ani škodlivé látky jako třeba v říční či potoční vodě. Mléko bylo navíc dostupné celý rok – i v dobách, kdy ještě nebyla nová úroda. Pomáhalo tedy přežít.
Zvlášť důležité mohlo být pro obyvatele severní Evropy, kteří mají kvůli nedostatku slunečního svitu nízkou úroveň vitamínu D v těle. Tento vitamín je důležitý pro udržení vápníku, nutného pro uchování kostí. Mléko dodávalo jak vitamín, tak vápník.
Němečtí a britští vědci zkoumali kostry dospělých lidí z počátku mladší doby kamenné. Zjistili, že žádná nemá v genetickém vzorku stopy po mechanismu, který by umožnil zpracování laktózy. Z toho udělali závěr: schopnost zpracovat laktózu se v Evropě rozšířila až později. Snad to bylo někdy před třemi až sedmi tisíci lety, jak se domnívají jiní genetikové.

Mimo Evropu mohou mléko volně pít jen děti. Jak dospívají, přestává jim fungovat odbourávání laktózy, a mléko se pro ně stává problémem. Asiaté i velká část Afričanů tak mohou konzumovat jen jogurty či tvrdé sýry.
bat
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 873
Registrován: 30/10/2011, 17:49

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od bat »

Když už tady máme to dietetické okénko... kravské mléko resp. nějaká laktóza je dnes skoro ve všem (mrkněte na složení potravin; laktóza je i v jiných mlécích samozřejmě). V jogurtech a tvrdých sýrech byla laktóza již "sežrána" bakteriemi, které se jí živí, tak tam je jen malé množství. Naštěstí dnes již máme na trhu bezlaktózové mléka, a tak si můžeme mléko bez obav dopřát i v dospělosti (pokud nemáme alergii na kravské mléko). Trochu problém je s čokoládou a jinými sladkými dobrotami (šlehačky, krémy...). A pak si stačí vzít pár kapek laktázy a pomoct zažívací soustavě.
Ze stejného důvodu není rozumné zvířatům dávat kravské mléko např. kočkám - není to však jediný důvod.
Obrázek
pjaro77
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1788
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od pjaro77 »

Ano, ani kefír, acidofilné mlieko, jogurty už nerobia také problémy. Stepné ázijské národy pijú fermentované mlieko z kobýl - kumis.

Aj čerstvé mlieko v menšom množstve sa dá stráviť s určitým stupňom laktozovej intolerancie. Napríklad masajovia to zvládajú.
https://www.sciencedirect.com/science/a ... 6523287754
Niekoľko autorov naznačuje, že konzumácia mlieka by sa nemala podporovať v populáciách s intoleranciou laktózy kvôli nepriaznivým symptómom. Iní však naznačujú, že malé alebo malé množstvá mlieka môžu byť tolerované a môžu byť pre takéto skupiny nutrične užitočné. V tomto dokumente sú prezentované údaje, ktoré ukazujú, že
1) Masajovia pravidelne pijú značné množstvo mlieka bez zjavných symptómov
2) mlieko je dôležitou zložkou masajskej stravy
3) 62 % z 21 skúmaných Masajov malo malabsorbenty laktózy, ako bolo namerané testom tolerancie laktózy.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 15797
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Strava lidí pozdního paleolitu

Příspěvek od Rase »

Neandrtálský vícezrnný chléb

Výzkumníci pracující v archeologické lokalitě Šánidar v severním Iráku v pohoří Zagros objevili ohořelé zbytky 70 000 let starého neandrtálského jídla. Nejen, že tento objev rozšířil známé spektrum stravy Homo neanderthalensis, ale nabídl velkou příležitost pro experimentální archeologii. Důkazy naznačovaly, že neandrtálci namáčeli, drtili a mleli různé luštěniny a semena na hrubé těsto, než uvařili něco, co by se dalo považovat za "neandertálský chleba". Pro tento experiment byla divoká čočka smíchána s hořčičným semenem, lněným semenem, pšenicí a ječmenem. To vše bylo přes noc namočeno v misce s vodou a druhý den rozemleto, slisováno do plochých koláčů a upečeno na kameni v ohni. Chuť připomínala granolové tyčinky a byly vlastně docela chutné - zvláště když byly oslazené trochou medu nebo datlí.
Šánidar je zajímavou lokalitou i díky tomu, že zde bylo objeveno celkem devět koster neandertálců z různých období osídlení jeskyně. Mohly by dokládat, že u těchto neandertálců již existovaly pohřební ceremonie a mrtvým bývaly vkládány do hrobu květiny. Nejstarší je stará 60 až 80 000 let a byla pojmenována archeology jako "Nandy". Patřila muži ve věku 40–50 let, který byl stižen řadou anomálií. Neměl levou ruku, možná se jednalo o vrozenou vadu. Postiženou měl i levou nohu a musel na ni napadat, na pravé ruce měl několik zhojených zlomenin, těžkou ránu utrpěl do obličeje v oblasti očního důlku, utrpěl zde zlomeninu a jistě pak byl zčásti nebo zcela slepý na levé oko. To, že i takto postižený ještě řadu let žil, dokazuje na sounáležitost neandertálské tlupy. Další kostry jeví známky pádu ze skály, které byly příčinou úmrtí. Jejich hroby dokazují, že už existoval jistý pohřební ritus s obřadným pochováním, obložením mrtvoly velkými kameny, velkým ohněm a hostinou, o níž svědčí zlomky zvířecích kostí kolem.

https://www.globalbean.eu/recipes/neand ... lat-bread/
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1nidar

470576337_3950076925211158_5217920832351733857_n.jpg
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“