"Morské" národy v stredomorí

[pjaro77]

https://medium.seznam.cz/clanek/tom-sco ... vet-310748
Kolem roku 1200 př. n. l. začínají dobové prameny mluvit o chaosu. Zápisy na hliněných tabulkách sebraných z různých koutů Středomoří mrazivě popisují blížící se zkázu. „Nepřátelské lodě jsou už tady, vypalují naše města a na našem území se dějí strašné věci,“ psal zoufale král Ugaritu svému spojenci na Kypru těsně předtím, než jeho město navždy zmizelo z mapy.
Nejvíce informací o těchto útočnících pochází z Egypta, jenž čelil rozsáhlým invazím za vlád faraonů Merenptaha a Ramesse III. Egyptští písaři a kronikáři hlavních chrámů začali tyto agresory souhrnně označovat jako „národy z moře“.

Moderní věda na základě egyptských zápisů identifikovala, že nešlo o jeden homogenní národ, ale o širokou kmenovou konfederaci. Egypťané jednotlivá etnika pojmenovali velmi konkrétně:
- Peleset: Kmen, z něhož se později v oblasti Levanty stali bibličtí Filištíni.
- Šerden: Elitní bojovníci, jejichž jméno a kultura vykazují silné lingvistické i archeologické vazby na Sardinii.
- Lukka a Denyen: Další kmeny, jejichž původ historici vystopovali do oblasti egejských ostrovů a západní Anatolie.

[pjaro77]

https://www.stoplusjednicka.cz/prazdne- ... ske-narody
O útočných národech se toho z dobových zdrojů dozvídáme žalostně málo. Jedny z mála kusých informací nám zanechali staří Egypťané, například na velkém reliéfu pohřebního chrámu panovníka Ramsese III. v Medinet Habu, zhruba z roku 1170 př. n. l.: „Žádná země jim nemohla odolat, naráz byly zničeny Hatti [Chetitská říše], Kode [kraj v Malé Asii], Karkemíš [oblast na Eufratu], Jeret [Kréta] a Jeres [Kypr]. Rozbili tábory v zemi Amoritů [egyptská provincie] a zpustošili zemi i lid, jako by jich nikdy nebylo. Jakmile přirazili, nachystali oheň… Vztáhli ruku až na sám kraj země, jejich srdce byla plna sebedůvěry a hovořili takto: Naše záměry se zdaří!“
Z nápisu je patrné, že Egypťané chovali vůči nájezdníkům respekt, nicméně se jim v roce 1175 př. n. l. nakonec podařilo jejich útoky definitivně odrazit v bitvě u delty Nilu. Poté, co kompletně zničili jejich flotilu, mořské národy náhle zmizely ze scény a zanechaly za sebou tajemství, jež přetrvává dodnes.

Badatelé nyní spekulují, že početnou a vyspělou armádu mohly tvořit některé z následujících národů, případně jejich konfederace: Etruskové, kteří později obsadili Itálii, Lýkové z jihozápadu Malé Asie, Dórové původem ze severozápadu Řecka a Makedonie, Frýgové z jihu Balkánského poloostrova, Thrákové s domovem v dnešním Bulharsku, Féničané z východního Středomoří, Pelištejci (též Filištínci) původem z Kréty a pozdější obyvatelé Sardinie a Sicílie.

Konec 20. století nicméně přece jen přinesl jistou možnost rozuzlení záhadného příběhu. Někteří vědci totiž začali zpochybňovat celý koncept „mořských národů“, který v roce 1855 zavedl francouzský egyptolog Emmanuel de Rougé. Vycházel přitom ze šesti různých egyptských písemných zdrojů, které záhadné nájezdníky zmiňují. Je však možné, že hieroglyfy přiřazené „lidem z moře“ jen chybně přeložil. Na lingvistickou nepřesnost poukázal například v roce 1985 francouzský egyptolog Claude Vandersleyen, jenž dokonce tvrdí, že by se od termínu „mořské národy“ mělo úplně upustit.
Staroegyptské výrazy, které vedly de Rougého k zavedení zmíněného pojmu, totiž podle Vandersleyena jednoznačně neukazují ani na „moře“, ani na „ostrovy uprostřed moře“ – podle něj mohly sloužit k označení i jiných druhů území, a nikoliv ostrovů. Ostatně některé egyptské zdroje hovoří o nájezdnících jako o „seveřanech“, což otevírá pole pro další spekulace o jejich skutečném původu.

[palo satko]

Máme približný dátum pádu Tróje a dátum kolapsu východného Stredomoria, ktoré sa prekrývajú. Film Odysea naznačuje že spúšťačom boli vojaci, ktorí Tróju dobili. Ak uverime Homerovi, tak niekolkotisicová armáda, ktorá sa 10 rokov venuje drancovaniu vnutrozemia a pobrežia v okolí Tróje, sa ťažko vráti k motyke. Že vyplenia aj paláce vlastných vladcov je samozrejme.

[Zemakt]

Hmm, zajímavý postřeh.

[Koba]

Máme približný dátum pádu Tróje a dátum kolapsu východného Stredomoria, ktoré sa prekrývajú. Film Odysea naznačuje že spúšťačom boli vojaci, ktorí Tróju dobili. Ak uverime Homerovi, tak niekolkotisicová armáda, ktorá sa 10 rokov venuje drancovaniu vnutrozemia a pobrežia v okolí Tróje, sa ťažko vráti k motyke. Že vyplenia aj paláce vlastných vladcov je samozrejme.

Nevím jak Odyssea, ale i různá vědecká pojednání mluví stejně (snad to najdu), navíc buď ve spojení s vítězi (v jejich otroctví) a nebo nebo kvůli rozvratu trojské civilizace se do pustošení Středozemí měli pustit i poražení.

[Alfik]

No, snad nemusíme brát pěvce doslovně - ostaně Ílias i Odysseia jsou kompiláty, jak se ukázalo. Pěvci rádi přehánějí a s každým novým přednesem básní jsou i ty ryby větší, ohnivá voda ohnivější, a Vinetůové šlechetnější.
Vše se tím zjednoduší

Takže, pokud nemusela válka trvat deset let, a nebojovala v ní "několikatisícová armáda" ale několik set vojáků na každé straně, a nešlo o Helenu ale o vyplenění bohatého obchodního centra, tak nemusela být válka o Troju jedinou a přímou příčinou rozpadu celé soustavy globalizované (dnešním výrazem) bronzové éry, ale jen průvodním jevem.
Tedy, jakkoli si pohledu Nolanova vážím, a beru jej jako zajímavý a podnětný (mé výtky k filmu jsou jiného charakteru, viz vlákno o filmech), tak myslím, že tato válka nebyla jediná té doby, a tito muži celý tehdejší svět nerozvrátili.
Byli součástí, nikoli příčinou.

[Rase]

Ono hodně důležité je i určit vztah mezi tehdejšími Řeky a Mořskými národy. Přeci jen jako Homérova Trója je označována Trója VIIa: 1300 – pravděpodobně 1190 př. n. l., badatelé ale předpokládají, že byla zničena útokem tzv. Mořských národů. Někteří lidé předpokládají, že se tři různé řecké kmeny zapojily do invaze Mořských národů. Konkrétně má jít o kmeny: Danoi, Teucrians a Achaeans (je to z angličtiny) - poslední jsou očividně Achájci, další netuším. Na Velké Karnacké rytině a Merenptahově stéle, kterou zanechal egyptský faraon Merenptah (vládl od r. 1213 do 1203 př.n.l.) jsou tyto Řecké kmeny nazývány jako "Denyen, Tjeker a Ekwesh" - nevím ale jestli jsem tomu dobře rozuměl a nemínil tím Mořské národy. Důležité je ale tohle:

Neznámý Chetitský král (obecně považován Hattusili III) sepsal dopis (Tawagalawa letter) králi z Ahhiyawa. Toto království se nacházelo v západní Anatolii jižně od Tróje. V dopise pocházejícím přibližně z roku 1250 př.n.l. se hovoří o incidentu ve Wilusa. Zmiňuje se že Chétité tehdy bojovali spolu s královstvím Ahhiyawa proti městu Wilusa (Wiluša), které bylo součástí království Arzawa (Assuwa). Arzawa byla tehdy konfederací 22 států. Jmenovitě: Kišpuwa, Unaliya, Dura, Ḥalluwa, Ḥuwallušiya, Karakiša, Dunda, Adadura, Parišta, Waršiya, Kuruppiya, Pasuhalta, Wiluša a další hůře identifikovatelné. Je tedy možné, že Wilusa bylo chétitské označení města Tróje a Ahhiyawa pak pro Mykénské osídlení v této oblasti. Zde nejde o spekulaci, jelikož archeologové objevili v západní Anatolii pozůstatky "řeckého" osídlení (městské státy) již z doby bronzové. Navíc v oblasti kde je zmiňují i Chetité. Logicky se tedy můžeme domnívat, že anatolští Řekové soupeřili o moc s Trójou (královstvím Arzawa). Přišli jim na pomoc krajané z druhé strany Egejského moře. Trojanům ve Wiluše přišli na pomoc další státy a nakonec se zapojila se i tehdejší supervelmoc - Chetité. Proč se zapojili i Chetité je otázkou, ale možná byly řecké městské státy jejich vazaly (nebo jen spojenci) a sami si chtěli ukousnout kus království Arzawa. Ve válce se tak nejednalo jen o jedno město, ale oba tábory byly hodně početné a najdeme zde velké množství městských států na obou stranách. Že to není pouhá spekulace potvrzuje fakt, že archeologické důkazy získané ze západního Turecka poukazují na skutečnost, že Řekové z doby bronzové (tedy Mykéňané) budovali městské státy v oblasti, kterou zmiňují Chetité.

http://euro-synergies.hautetfort.com/ar ... oples.html