Bělehrad - hrad a opevnění

[Tomáš Hájek]

přemýšlel jsem o tom... a mě to uniká vlastně taky

prvotně šlo o to, že jsem do opevnění Horního města v Bělehradě v souladu s většinovým povědomím umístil polookrouhlé věže
a řečnicky se ptal, kde se tam vzaly

To rozporoval Lord
- dílem správně - poslední výzkumy, které jsme neznal/nehledal/nedohledal a teorie o tom, že původně byly ty věže čtverhranné a zaoblené byly až později - to mi dává smysl, doplnil jsem krátce do článku odkaz na diskuzi
- a dílem podle mě nesprávně, když jejich vznik odkazuje na výrazně starší byzantské vzory, případně na iluminace a na ty "bomby"

Takže teď už spíš jde o to, kde se tam vzalo to zaoblení. Já tam prostě analogii nevidím, ale ani nemusí existovat a nutně k ní nemusíme dospět.
Jedině tak, že po obléhání byly některé věže poškozené a podle popisů i pobořené. Z toho vyplynuly přestavby věží - zaoblení čela jako např. na Zikmundově novostavbě bašty Lugisland v Bratislavě, ovšem se zachováním původního dovnitř otevřeného prostoru spolu s výškou věží.

[Zemakt]

Jedině tak, že po obléhání byly některé věže poškozené a podle popisů i pobořené. Z toho vyplynuly přestavby věží - zaoblení čela

Většinou platí ta jednoduchá/triviální vysvětlení. No počkáme na ty "bomby"

[Lord]

Zemakte, asi sem budu muset dát k tomu všemu fotky, obrázky, videa, a hlavně výklad, pokud to má být pochopitelné i pro ostatní čtenáře.
Ale budu to muset rozdělit na více částí. Některé části budou více k jádru věci, jiné zábavné.

Začalo to takhle, skončilo trošku jiným názorem...

Hájek: Věže většinou stály na čtverhranných základech, ale od počátku byly stavěny jako půlkulaté.

Hájek mi nějaké hypotézy vyvrací, a nadhazuje jiné. Bude to analýza a syntéza!

Hájek: V tuto chvíli bych to chápal i tak, že všude byly čtverhranné věže /pozn. u Bělehradu/ - to by mi dávalo mnohem větší smysl.
A byly později zaobleny - snad jako reakce na dělostřelbu, ovšem ještě bez pochopení toho, že jejich výška je také nevhodná.

Jistě ten princip, že jsou o něco odolnější "oblé rohy" znali už v raném středověku. Jakou měli výšku ani sami možná nevědí /nebo tehdy Srbové nepochopili?). Chápu, že tohle tvoje vysvětlení by lépe zapadalo do toho, co víš o srbských fortifikacích, ale archeologické nálezy jsou v něčem rozdílné.

Bylo by dobré vědět, jaké bylo v této době hradní dělostřelectvo. Zatím jsem o tom nikde nenašel žádné informace.
Jaký v té době byl dostřel jejich zbraní?

Po prvním obléhání Turky v roce 1440 byly hradby trošku poškozeny, a do roku 1456 mohla být část přebudována. V podstatě půlkulaté věže v rozích a středu hradeb mohly sloužit jako palposty pro děla.

Na tomto obrázku ze hry vidíš bitvu o Bělehrad. Podle novějších poznatků, jsem dal věž římská V.(5) taky čtverhrannou.
Jižní hradba, na kterou útočí vojsko, má pro potřeby výzkumu zprava číslované věže od římské I. To ještě rozeberu více v jiném příspěvku.

Na tomto obrázku další hypotetické hradby z bitvy o Bělehrad 1456.

Již během dřívějšího výzkumu bylo pozorováno, že věže této hradby nebyly postaveny najednou.

Na odkazu níže, je začátek diskuse o jižní hradbě.
viewtopic.php?p=466320#p466320

Těch různých variant a konfigurací, je možné vymyslet vícero. Budu o tom psát i dál, co někde odhalil archeologický průzkum, i s obrázky.

Nyní trošku zábavy…

„Vzestup havrana“

János Hunyadi je jejich národní hrdina. Každý rok 22. července zaplaví Maďary zvláštní pocit, když slyší polední zvonění. 22. července roku 1456, došlo k obléhání Nándorfhérváru. S tím jsou spojené i některé mýty.

Natáčení filmu „Vzestup havrana“ na nově postavených kulisách bělehradské pevnosti (maďarsky Nándorfhérvár).

Vzestup havrana vypráví příběh válečníka Jánose Hunyadiho, který v roce 1456 porazil osmanskou armádu a bránil Evropu.

[Zemakt]

Dostřel děl v tomto období činil max. 200 metrů. Řádově však méně cca 100. Přičemž množství ani kvalita zdaleka neodpovídala našemu středoevropskému prostoru.

[Lord]

Taky jsme dali pojmenování houfnice a ostatní to zkomolili!

Účinný dostřel kuše byl až 180 metrů, takže to je skoro stejný jako u děla.
Ještě v roce 1440 nebyli Turci schopní hradby prorazit, chtěli je podkopat, dělali tunel, a pak by to zaminovali, nepovedlo se.

V roce 1456 už přitáhli účinnější děla, ale to je v článku o obléhání.

Pěkné video bitvy o Bělehrad 1456

Pro zajímavost může být vhodná kniha.
Szabó Pál: 1440 – První osmansko-turecké obléhání Nándorfehérváru a jeho předchůdců
Szabó rozšířil obzor ve směru nepřímé nebo přímé souvislosti s obléháním v roce 1440 (například obléhání Smedereva, či Tessaloniki sultánem Muradem II). Za účelem shromáždění srovnávacích dat si povšimnul dobře vybudovaných hradeb Raguzy, Rhodosu a Tessaloniki a pevnosti Smederevo a Golubać.

Bělehrad svou tloušťkou zdí může být zařazen do řady soudobých evropských opevněných měst se zdvojenými hradbami.

János Tallóci byl velitel pevnosti /Frank a Matkó byli jeho bratři, kteří mu pomáhali/. Jeho statečnost u Golubaće vedla v září 1429 ke královskému jmenování kapitánem Bělehradu.

Úspěšná obrana Nándorfehérváru v roce 1440
Na videu až od času 26 minut vysvětluje obecně hradby Bělehradu. Mluví i o vlivu křižáků, Johanitů /Templářů/, když během čtvrté křížové výpravy dobyli Konstantinopol a jejich velitel Leon Gavalas se prohlásil dědičným despotou Rhodu. A proč je to podle něj důležité? Dále ukazuje, kde kopali Turci tunel.
https://www.youtube.com/watch?v=pZGMr-Tj7BA

Další video o dobývání, a když si zapnete titulky, tak o celé historii.
https://www.youtube.com/watch?v=d2SkG3Fvnwc

Příště sem dám už něco přímo k fortifikaci, zatím.

[Tomáš Hájek]

takhle

Svůj původní názor, že to byly od počátku věže půlkulaté, jsem revidoval
S tím souvisí i to, že čtverhranných podstavcích/základech vznikla řada věží všude možně, tedy jsem to aplikoval i sem, když jsem nechtěl opustit teorii půlkulatých věží. A zdá se chybně.
Později, asi po roce 1456 spolu se stavbou barbakánů byly věže zaobleny, proč to nevíme, inspirace podle mě široko daleko nikde, místní nápad to být mohl, ale moc se mi to nezdá.

A výška věží - odvíjím jí od zachovalé Dizdarovy věže a věží ve Smederevu a Resavě.

[Tomáš Hájek]

mě se ten parkán zdál povědomý.. no jo člověk se nesmí spoléhat jen na paměť, ale taky se podívat.. tedy v Bělehradě se projevil silný vliv Dalmácie, Dubrovniku konkrétně

ovšem hradební věže jsou čtverhranné - ta třičtvrtě okrouhlá věž Minčeta v nároží byla postavena po roce 1463 obestavěním starší čtverhranné věže

[Lord]

Zdravím, ano sledování různých vlivů ze zahraničí, nebo jejich prolínání může být zajímavé. Šla by o tom napsat celá dizertační práce. Už jsem také sesbíral slušnou dávku podkladů a informací. Něco z toho sem asi budu postupně dávat, až si to utřídím.

Ještě se vrátím k předešlému. Budu tě citovat, a k tomu doplním myšlenky a dedukce. Shromáždil jsem empirický materiál i s obrázky a fotografiemi, jak sem předeslal, protože jinak bychom se mohli už trošku opakovat, a hlavně to bude mít nějakou přidanou hodnotu pro čtenáře!

Hájek: S tím souvisí i to, že čtverhranných podstavcích/základech vznikla řada věží všude možně, tedy jsem to aplikoval i sem, když jsem nechtěl opustit teorii půlkulatých věží. A zdá se chybně.

Já tě ale na to úplně nenavádím, to si dedukuješ sám. Resp. nenavádím tě, že by to tak měly všechny půlkulaté věže u Bělehradu. Nebo že by všechny přestavovali, ale některé asi ano.

Hájek: Později, asi po roce 1456 spolu se stavbou barbakánů byly věže zaobleny, proč to nevíme, inspirace podle mě široko daleko nikde, místní nápad to být mohl, ale moc se mi to nezdá.
A výška věží - odvíjím jí od zachovalé Dizdarovy věže a věží ve Smederevu a Resavě.

Dobře, je to možný, ale četl jsi třeba něco od archeologa Durdíka? Specializoval se na objasňování stavitelství u našich hradů, ale má i některé obecné myšlenky o zaoblování. Příklady najdeme např. hrad Gutštejn, Helfštýn, i citadela Bělehradské pevnosti. Tohle porovnání dám do dalšího příspěvku.

Jak to má Smederovo? A jak to má Byzanc, turecká úprava? Připojuji fotečku.
Jak vidíte, tak půlkulatá věž vpravo je nižší než víceboká věž uprostřed snímku.
Ale ty by si je chtěl mít zřejmě skoro stejně vysoké jako hradby? Nebo jaký máš ideál?

Pokud už byly postaveny barbakany u Bělehradské pevnosti /fortifikační prvek sloužící k lepší obraně brány, která byla umístěna na kraj, kdysi byla skoro uprostřed jižní hradby/ před dnes jedinou zachovalou hradební věž (Dizdarova věž), tak její výška je vyšší kvůli přehledu, ale třeba to tak měla odjakživa, v tom se s tebou hádat nebudu.
Pro zajímavost dostala dělostřelecký zásah v době první světové války, tak jí museli postavit znovu.

Věž získala přezdívku Dizdarova věž, protože byla domovem Dizdara, velitele pevnosti. Dnes je věž sídlem Astronomické společnosti a její observatoře. Taky jí říkají Despot Stefan Tower, Věž despoty Stefana, Despotova kula.

A tady máš inspiraci, je to už pro tebe široko daleko, nikde není? Místní nápad to nebyl, prostě jen zahraniční fortifikační inspirace Byzancí. Několik věží a hradeb bylo postaveno podle zásad byzantské vojenské architektury, stejně jako deltoidní hrad v Horním městě.
Z Bělehradu do Konstantinopole / Istanbulu to je cca 950 km. Z Bělehradu na hrad Helfštýn asi 760 km