Journée des Harengs
Bitva o slanečky, v níž Francouzi utržili natolik ostudnou porážku, že podlomila jejich bojové odhodlání. Stoletá válka je v plném proudu. Po rozhodujícím vítězství u Azincourtu v roce 1415 získali Angličané převahu a zabrali velkou část severní Francie. Dvanáctého října 1428 oblehli Orléans, město které mělo strategický a symbolický význam pro obě strany konfliktu. Netrvalo dlouho a obě znesvářené strany se musely potýkat s nedostatkem potravin. Když z Paříže vyrazila v únoru 1429 mohutná Anglická zásobovací kolona, rozhodl se hrabě Dunios (1402–1468) že na ni zaútočí a zničí ji. Kolona čítala na 300 vozů, převážejících děla, munici, potraviny a také množství slanečků - jelikož se blížil čas půstu. Jejího velení se ujal zkušený válečník Jan Fastolf (1380-1459). Francouzská armáda měla zdrcující převahu (zhruba 4 000 mužů), ale promarnila moment překvapení a anglické síly se stihly dobře připravit. Zásobovací vozy srazili do improvizované hradby, doplnili dřevěnými barikádami a zahrocenými kůly. Francouzi s tím ale počítali a přitáhli vlastní dělostřelectvo, které začalo anglické pozice drtivě ostřelovat. Tehdy se však jednalo o novou zbraň a její správné použití ještě nebylo správně pochopeno. Byť hrabě z Clermontu nařídil svým vojákům vyčkat, skotští pěšáci čítající 400 mužů, se rozhodli na anglickou pozici zaútočit. Dělostřelecké ostřelování tak muselo být předčasně odvoláno z obav, aby nezasáhlo vlastní síly. Lehce odění Skotové navíc byli snadnou kořistí anglických lučištníků, dobře ukrytých za vozovou hradbou. Francouzská kavalerie se vydala na podporu skotské pěchoty, ale zastavili je lučištníci a zahrocené kůly. V tomto okamžiku Angličané, kteří spatřili, že francouzská pěchota se jen neochotně připojuje ke Skotům, se rozhodli podniknout protiútok. Francouzi byli drtivě poraženi a museli ustoupit zpět k Orléansu. Morálka uvnitř obleženého města a mezi jeho vůdci byla natolik nízká, že se dokonce zvažovala kapitulace. Kdyby město padlo, přišel by nejspíš francouzský princ i o zbytek Francie. Pak se ale v květnu 1429 objevila na scéně jistá mladá dívka, která porazila Angličany a město slavně osvobodila - jmenovala se Johanka z Arku.
Polský spisovatel fantasy Andrzej Sapkowski popsal bitvu ve svém románu Lux Perpetua. Román je součástí husitské trilogie, která se odehrává ve Slezsku 15. století během husitských válek. Krátký popis bitvy ale není spojen s hlavním dějem. Sir John Fastolf je zobrazen jako komická postava, která vyhraje bitvu díky zvěstem, které prý slyšel o českých kacířích a jejich veliteli Janu Žižkovi. Fastolf, tváří v tvář nepříteli, beznadějně sráží své vozy do hradby a překvapivě vyhrává. Bitva se také zmiňuje v románu Roberta Nye, Falstaffa, vyprávěného očima samotného anglického velitele.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_the_Herrings
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%A9 ... l%C3%A9ans
http://www.stoplusjednicka.cz/slaneckov ... lete-valky
https://epochaplus.cz/zapomenuty-stret- ... -slanecky/
