Matylda Toskánská (1046-1115)
Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav
Matylda Toskánská (1046-1115)
Matylda Toskánská
Matylda Toskánská (1046-1115) byla velmi mocnou ženou své doby. Byť byla dvakrát provdána, obě manželství byla spíše jen formální. Jako toskánská markraběnka sehrála významnou roli v boji o investituru mezi římským císařem Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII., jehož spojenkyní byla. Krom hluboké náboženské pokory se vyznačovala též velmi živým zájmem o vědu. Pohodlně se uvelebte, jdeme na to.
Matylda Toskánská se narodila v Itálii kolem roku 1046 vlivnému lombardskému vládci - toskánskému markraběti Bonifáci III. a Beatrix Barské, dceři hornolotrinského vévody Fridricha II. Od malé Matyldy se toho jako od nejmladšího dítěte, a navíc ještě dcery příliš neočekávalo. Osud či náhoda však chtěly, že v řádu několika let přišla dívka o otce, bratra i sestru a v područenství matky se musela správy velkého lombardského panství ujmout sama. Dostalo se jí na tu dobu velmi kvalitního vzdělání, uměla latinsky, italsky, francouzsky a německy. Kromě jehly a přeslice se dokázala stejně dobře ohánět i kopím a mečem. Tyto schopnosti jí později usnadnily vydobýt si ve světě mužů výsostné postavení.
Po násilné smrti otce se její matka znovu provdala za vévodu Gottfrieda III. Dolnolotrinského, který byl v té době ve sporu s císařem Jindřichem III. Císař proto roku 1055 odvlekl Matyldu i její matku do zajetí, propustil ji však ještě téhož roku. Později pomáhala papeži v roce 1067 a 1074 v boji proti Normanům (držícím Sicílii a jih Itálie). Byť byla Matylda od roku 1069 provdána za svého nevlastního bratra Gottfrieda Hrbatého, tak po smrti jejich dcery Beatrix (1071) žili oba manželé odděleně (koncem roku odjela do Itálie). Smrt jejich jediného dítěte a Godfreyho fyzická deformita mohly pomoci podnítit hlubokou nevraživost mezi manželi. A to natolik velkou, že v boji o investituru stáli oba na opačných stranách: Matilda byla přívržencem papeže a Godfrey císaře. Po smrti své matky a prvního manžela (probodnut kopím na latríně), se roku 1076 Matylda sama ujala vlády ve svém dědictví. Leč nepředbíhejme.
Papež Řehoř VII. (vlastním jménem Hildebrand ze Soany) vydal v roce 1074 dokument uvádějící, že papež je univerzálním biskupem a má právo rozhodovat ve všech věcech křesťanstva. Smí soudit všechny, ale jeho nesmí soudit nikdo. Může dosazovat biskupy a sesazovat římského císaře. To se samozřejmě císaři nelíbilo. Spory s císařem Jindřichem IV. vyvrcholily uvalením klatby na císaře a zbavením jeho císařské hodnosti. To bylo v roce 1075. Německá šlechta Jindřicha dotlačila k pokání a pouti do Canossy, kde papež pobýval. A ano, právě tento hrad vlastnila Matylda. Díky jejímu naléhání nakonec papež v lednu 1077 udělil Jindřichovi rozhřešení a znovu se tak oficiálně stal císařem.
Příměří však netrvalo dlouho. Již v roce 1080 zbavil Řehoř císaře hodnosti znovu. Ten svolal sněm do Brixenu a tam byl jmenován vzdoropapež Klement III. Společně v roce 1084 Klement s Jindřichem vstoupili do Říma a Jindřich byl korunován císařem, ale tentokrát od vzdoropapeže. Nastala opravdová válka mezi Řehořem a Jindřichem. Německé vojsko obléhalo Andělský hrad v Římě, kde se skrýval Řehoř a normanské jednotky (které podporovaly Řehoře) zatím dobyly Řím a donutily Jindřicha odtáhnout. Jenže Normané dobytím města neskončili a Řím vyplenili a zpustošili. Hněv lidu se obrátil i proti papeži, který musel s normanskými jednotkami uprchnout a usídlil se ve vyhnanství v Salernu, kde nakonec v roce 1085 zemřel.
Z pohledu Matyldy byla válka vedena se střídavým štěstím - kvůli nedostatku financí byla Matylda nucena uchýlit se k odprodeji kostelního vybavení. Teprve roku 1084 získala rozhodnější vítězství u Sorbarie a v roce 1090 (i 1092) se jí podařilo odvrátit porážku. Dosáhla toho mimo jiné sňatkem s Welfem II. Bavorským (1089), čímž ovládla celou Lombardii a osvobodila několik dalších měst. Vzhledem ke své bezdětnosti odkázala svá rozsáhlá panství na severu Itálie (od Ceprana až k Radicofani) papeži, leč po její smrti (24. červenec 1115) o toto dědictví nastal veliký a dlouhý spor mezi papežem a císařem Jindřichem V. Na závěr dodám, že smír mezi oběma se podařilo vyjednat až 23. září 1122 v tzv. konkordátu wormském.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Matilda_of_Tuscany
https://cs.wikipedia.org/wiki/Matylda_T ... 1nsk%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Godfrey_Hrb%C3%A1%C4%8D
https://cs.wikipedia.org/wiki/Matylda_T ... 1nsk%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eho%C5%99_VII.
https://www.stoplusjednicka.cz/prvni-da ... el-i-cisar
http://www.sdetmipoevrope.cz/2018/10/18 ... ku-sovana/
Matylda Toskánská, autorem obrazu Giuseppe Rava

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček