Slon císaře Karla Velikého
Ve starém franském rukopisu z počátku 9. století najdeme pozoruhodný detail v podobě iniciály zdobené množstvím příšer, mezi nimi i skvěle vypodobněným slonem - dokonce slonem indickým (Elephas maximus), podle typického tvaru ucha. Nyní si asi říkáte, jak mohl středověký autor tak věrně zachytit slona, zvláště když si uvědomíme, že od pádu Římské říše a až do 13. století zde žádný slon nebyl. No, patrně jej skutečně spatřil na vlastní oči a známé i jméno onoho slona.
Když byl roku 800 císařem korunován Karel Veliký (768-814), poslal mu bagdádský chalífa Hárun al Rašíd darem slona. Jmenoval se Abul Abbás (Abulabaz) a na jeho dlouhé cestě ke královskému dvoru v Cáchách jej doprovázel franský žid Izák (původně byli k chalífovi vysláni tři diplomaté, ale tento jediný přežil. Lantfrid a Sigimund zemřeli cestou). Z Bagdádu vyrazili přes egyptské pobřeží, dnešní Tunis a dále se přeplavili přes Středozemní moře. V říjnu roku 801 se oba poutníci vylodili v blízkosti Janova, aby přezimovali v severoitalském Vercelli. V březnu je pak čekal složitý přechod Alp a ke královskému dvoru konečně dorazili 20. července 802. Asi nemusíme připomínat, že císař Karel Veliký si svého "velikého" slona zamiloval. Není se čemu divit, tento impozantní tvor byl tehdy považován za vzor rozvážnosti a uměřenosti.
Dál se o Abulovi dozvídáme až v roce 810, kdy Karel Veliký opustil svůj palác a vydal se do Dánska. Zde měl v úmyslu jednat s dánským králem Gudfredem, jehož flotila vyplenila Frísko. Císař překročil řeku Rýn a po tři dny se nacházel na místě zvaném "Lipeham" a čekal na své vojáky, když jeho slon náhle zemřel. Není jasné, proč císař s sebou bral na výpravu Abula, ale spekuluje se, že měl být použit k boji, ale pravděpodobně měl zapůsobit na Dány již svým majestátním vzhledem (spekuluje se, že mohl být albín). Někteří historici tvrdí, že čtyřicetiletý slon tehdy již trpěl revmatismem a v deštivém počasí onemocněl zápalem plic. Pečovatelé ještě měli být schopni přepravit nebohé zvíře až do Münsteru, kde ale nakonec zkolaboval a zemřel. Pro zajímavost uvedu, že výše zmíněný Izák Žid (Isaac Judaeus) zemřel roku 836.
Pokud jde o samotné Abulovo vyobrazení v rukopisu Expositio Psalmorum (původně od římského spisovatele Cassiodora z 6. století), tak autor iluminace se s největší pravděpodobností s Abul Abbásem skutečně někde osobně setkal. Fascinující je už i samotný fakt, že se nám do dnešní doby nedochoval žádný dobový portrét císaře Karla Velikého, jeho slona ale ano .))
Zdroj:
https://listoffigures.wordpress.com/201 ... -the-book/
https://en.wikipedia.org/wiki/Abul-Abbas
https://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_the_Jew
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Velik%C3%BD
https://www.stoplusjednicka.cz/cisaruv- ... -z-bagdadu
https://fineartamerica.com/featured/ele ... bride.html
