Vermontská republika (1777-1791)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 13174
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Vermontská republika (1777-1791)

Příspěvek od Rase »

Výstřižekrertfgf.JPG

Vermontská republika

Vermontská republika vznikla během americké revoluce, kdy armáda Ethana Allena, zvaná Green Mountain Boys vyhnala Brity z této oblasti Nové Anglie. Prapor této armády byl rovněž použit jako vlajka nově vzniklého státu. Ten byl založen 15. ledna 1777, kdy se delegáti z 28 měst setkali a vyhlásili nezávislost na jurisdikcích a pozemkových nárocích britských kolonií Quebec, New Hampshire a New York. Nejprve nesl název Republika Nového Connecticutu (République du Nouveau Connecticut), ale později 8. června se změnil na Vermontskou republiku (République du Vermont). V roce 1777 byla též uzákoněna ústava, která dávala volební právo všem dospělým mužům a odsoudila otroctví jako nezákonné. Zde ale musíme podotknout, že zákaz se vztahoval pouze na dospělé lidi žijící na území republiky, tedy nadále připouštěla ​vlastnění mužů mladších 21 let a žen do 18 let. Stát ale poskytoval černým uprchlíkům útočiště a pečoval o jejich blaho. Zajímavostí je, že samotné Spojené státy oficiálně otroctví zakázaly až teprve o 100 let později. Republika Vermont existovala celkem čtrnáct let, i když bez diplomatického uznání jakékoli cizí mocnosti. Stát zanikl 4. března 1791, kdy se připojil k Unii (USA) jako čtrnáctý stát, s vlastní ústavou a zákony platícími i po tomto spojení.

Původně na území současného Vermontu žili indiáni národů Algonquin, Iroquis a Abenaki. Z jejich jazyka pocházejí jména mnohých dnešních měst, řek a jezer. Později zdejší region prozkoumával francouzský geograf Samuel de Champlain (1567-1635) a v roce 1609 jej zabral pro Francii. Menší osídlení zde vzniklo až v roce 1666, ale to nemělo dlouhého trvání a osady pomalu zanikly. Teprve v roce 1724 vystavěli Angličané v místech dnešního Brattleboro pevnost Fort Dummer. Británie se zhostila držení země v roce 1763 na základě Pařížské smlouvy, která ukončila francouzsko-indiánskou válku. O území měly velký zájem také New Hampshire a New York. V roce 1770 se v New Hampshiru zorganizovala neformální skupina milicionářů nazvaná "Green Mountain Boys" vedená Ethanem Allenem (1737-1789). Tato se jala vyhnat z území Vermontu všechny newyorské osadníky (dva při tom byli zabiti), později po vypuknutí bojů o nezávislost se postavila na odpor také Británii a zmocnila se její pevnosti Fort Ticonderoga (1775). Zde se krátce zdržím, jelikož šlo o velice zajímavou akci. Za časného svítání se vojákům podařilo překonat jezero, překvapit osamocenou hlídku a Allen se vydal přímo k ubikaci velitele pevnosti - ve snaze vynutit si jeho kapitulaci. Probuzený poručík Jocelyn Feltham požadoval vědět, z čího pověření rebelové vpadli do pevnosti, načež mu Allen řekl: "Ve jménu Velkého Jehovy a Kontinentálního kongresu!" Delaplace nakonec vystoupil ze svých komnat a odevzdal svůj meč, načež se zbytek posádky pevnosti vzdal bez jediného výstřelu. Jedinou obětí byl britský voják, který utrpěl otřes mozku, když jej Allen udeřil šavlí. O dva roky později (1777) Vermont vyhlásil svou nezávislost. Mnoho obyvatel Vermontu se účastnilo americké revoluce na straně rebelů, ale Kontinentální kongres neuznal nezávislost Vermontu, především kvůli námitkám ze strany New Yorku, který měl protichůdné vlastnické nároky. V reakci na to členové zastupující Vermont vedli jednání o připojení k provincii Quebec, kterou spravovali Britové a nabídli velkorysé podmínky pro sjednocení republiky. Když se však Britové v roce 1781 vzdali při obléhání Yorktownu, byla již všem zřejmá americká nezávislost. Vermont (později ohraničený ze tří stran územím USA) ukončil jednání s Británií a místo toho vyjednal podmínky, aby se stal součástí Spojených států. Mnoho jejích občanů navíc upřednostňovalo politickou unii se Spojenými státy, spíše než plnou nezávislost. Zatímco Kontinentální kongres na jednáních nepovolil účast Vermontu, tak ten si najal právníka Williama Samuela Johnsona (1727-1819), reprezentanta Connecticutu, aby neformálně prezentoval jeho zájmy a případně vyjednal připojení k unii. Za svou pomoc Johnson obdržel roku 1785 kompenzaci v podobě vedoucího postu v bývalé King's College Tract (nyní Columbia University).

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vermont_Republic
https://en.wikipedia.org/wiki/Ethan_Allen
https://en.wikipedia.org/wiki/Green_Mountain_Boys
https://en.wikipedia.org/wiki/William_Samuel_Johnson

Continental-soldier-rear-guard.jpg
Green-Mountain-Boys-Wood-Flag-1.jpg
fort-ticonderoga.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „státy a říše“