Het Behouden Huis
Het Behouden Huis (Útočištný dům), v němž Barents se 16 muži posádky přečkali na Severním ostrově Nové země arktickou zimu roku 1596. Holandský mořeplavec Willem Barents (1550-1597) byl jedním z významných mužů (navigátorem), kteří se pokoušeli najít Severní mořskou cestu z Nizozemí do Číny. Expedice kterou vedl Jacob van Heemskerk, objevila Špicberky a Medvědí ostrov, ze kterého pokračovala s jednou lodí k Nové zemi. Zde však bylo plavidlo uvězněno a následně rozdrceno ledem. Posádka ji však rozebrala a ze získaného materiálu postavila domek o rozměrech 7,8 x 5,5 metrů. Ani tak ale neměli muži vyhráno a museli se vypořádat s extrémním chladem. Brzy si povšimli, že jejich ponožky shoří dřív, než jejich nohy vůbec ucítí teplo ohně – a začali tedy spát s nahřátými kameny a dělovými koulemi v posteli. Použili obchodní látky vezené na palubě lodi k výrobě přikrývek a oděvů. Loď vezla solené hovězí maso, máslo, sýr, chléb, ječmen, hrách, fazole, krupici, mouku, olej, ocet, hořčici, sůl, pivo, víno, kořalku, uzený bůček, šunku a ryby. Bohužel velká část piva zmrzla a sudy praskly. Do 8. listopadu hlásil Gerrit de Veer, lodní tesař co si vedl deník, nedostatek piva a chleba, o čtyři dny později bylo již na příděl i víno. Muži byli úspěšní v chytání polárních lišek do primitivních pastí, což jim nepřímo zachránilo životy. Syrové maso arktické lišky totiž obsahuje malé množství vitamínu C, který snižoval účinky kurdějí. Posádka byla neustále napadána ledními medvědy, kteří zamořili oblast, kde tábořili. Dokonce se usídlili i ve zbytku opuštěné lodi. Primitivní zbraně obvykle nezabíjely medvědy na první nebo dokonce druhý výstřel (pokud dobře nemířily na srdce) a bylo obtížné s nimi mířit, zatímco studené a křehké ocelové zbraně se často tříštily nebo ohýbaly. Přesto se jim podařilo přežít a uskutečnit tak první úspěšné přezimování Evropanů v Arktidě. V lednu 1597 byli poprvé svědky tajemné polární záře. Do června led stále neuvolnil sevření lodi a zbývající přeživší, kteří přečkali kurděje, vyrazili ze zimoviště ve dvou záchranných člunech k návratu domů. Zatímco většina mužů plavbu přežila, Barents na počátku zpáteční cesty zemřel - dne 20. června 1597. Zbytek posádky dovesloval až k poloostrovu Kola, kde se setkal s holandskou lodí, která se vydala po jejich stopách. Na otevřených člunech trosečníci celkově urazili 2 600 km. Prvního listopadu 1597 se přeživší členové expedice vrátili do Amsterdamu. Rok pro návratu zachráněné expedice byla na základě Barentsových pozorování a zápisů vydána první mapa Arktidy. Poznatky o meteorologických jevech a hydrologická měření přispěly k rozvoji rybolovu v severních mořích. V roce 1871 bylo na Nové zemi objeveno v zátoce na 76° s. š. zachovalé obydlí Barentsovy výpravy, kde se mimo jiné našel v komíně i deník s jeho záznamy. Jméno Willema Barentse dnes nesou Barentsovo moře, Barentsův ostrov a osada Barentsburg na Špicberkách, též množství institucí a podobně.
Zdroj:
https://dutchidiom.com/2023/01/30/zeg-h ... rlands-45/
https://historiek.net/het-behouden-huys ... lig/20501/
https://en.wikipedia.org/wiki/Willem_Barentsz
