Budoucnost vrtulníků na bojišti

[Pressburger]

Naozaj zabíja vojna na Ukrajine vrtuľníky? Majú veľké straty a Američania už zrušili nádejný projekt
zdroj: https://dennikn.sk/4107287/vyvoj-bojov- ... /?ref=list

[Zemakt]

Než budu smysluplně reagovat, máte to někdo plně otevřené?

[Lynx]

Než budu smysluplně reagovat, máte to někdo plně otevřené?

Drony zmenili všetko a vrtuľníky patria medzi najviac ovplyvnené zbrane.
Na západ od Očeretyného padla ďalšia dedina, Rusi sa zas o kúsok priblížili k Pokrovsku.
Na Časiv Jar v nedeľu mieril silný útok. Mesto čaká podľa vojakov ešte ťažšie obdobie ako doteraz.
Rusi si kupujú zradcov, ktorí podpaľujú ukrajinské vojenské autá v zázemí.
Mapa dňa: dedina Prohres pri Očeretynom.
Videá dňa – bitky v Časovom Jare; dron útočí na rafinériu v Tuapse; zásielka starých T-62 ide na front
Informácie v tomto texte sú zhrnutím udalostí za nedeľu 21. júla. Situácia na niektorých miestach už môže byť medzičasom iná.

Drony zmenili všetko, ale ani vrtuľníky úplne nenahradia. Ruské letectvo malo na začiatku invázie v roku 2022 podľa dostupných informácií 133 bojových vrtuľníkov Ka-52. Aj ruská mutácia Wikipedie priznáva, že do augusta 2023 sa Ukrajincom podarilo zničiť vyše 40 kusov, „čo je jedna tretina všetkých bojaschopných vrtuľníkov tohto typu vo výzbroji ruskej armády“.

[ Jeden z našich najpopulárnejších newslettrov: Každý deň zhŕňame známe fakty a názory odborníkov na Vývoj bojov na Ukrajine. Aktivujte si odber e-mailom jedným klikom. ]
Skutočnosť je ešte horšia. Dodnes je potvrdených 60 strát Ka-52, z toho 47 bolo úplne zničených a zvyšok utrpel rôzne ťažké poškodenia. A to sú stále iba potvrdené straty. Strojov, ktoré spadli za líniami, a preto neexistujú dôkazy o ich zostrelení, je určite viac. Rovnako ako tých, ktoré utrpeli poškodenia. V niektorých prípadoch aj neopraviteľné. V kombinácii s intenzívnym nasadením a z toho vyplývajúcim opotrebovaním majú Rusi v bojaschopnom stave maximálne posledných 40, ale pravdepodobne ešte menej Ka-52.

Ruská armáda počas bojov prišla aj o približne štvrtinu dopravných vrtuľníkov. Ako píše Kyiv Post, aj ukrajinské vrtuľníkové letectvo malo viac než 50-percentné straty. Vojenského žurnalistu Davida Axeho to začiatkom tohto roka viedlo k nasledovnému tvrdeniu: „Na oboch stranách prebehlo totálne krviprelievanie medzi posádkami vrtuľníkov… vrtuľník zomiera, zabíja ho vojna na Ukrajine“.

Začalo sa to hneď v prvý deň invázie počas neúspešného ruského výsadku na Hostomeľskom letisku pri Kyjive. Nielenže ho ruskí výsadkári neobsadili tak, ako plánovali, ale počas útoku prišli o viacero vrtuľníkov.

Ich veľké straty si všimli aj plánovači americkej armády a doplatil na to už jeden zrušený zbrojný program. Vo februári americká armáda zastavila projekt známy pod skratkou FARA, ktorého výsledkom mal byť výkonný prieskumný bojový vrtuľník. „Učíme sa zo skúseností na bojisku, ukazuje sa, že pravidlá vzdušného prieskumu sa zásadne zmenili,“ vysvetlil náčelník štábu americkej armády Randy George. Používanie senzorov a zbraní namontovaných na drony je podľa neho efektívnejšie a lacnejšie. A, samozrejme, armáda pri dronoch neriskuje v prípade ich zostrelenia stratu vycvičených pilotov, ktorých príprava trvá roky a je veľmi drahá.

Neznamená to však, že vrtuľníky na bojisku nemajú miesto. Rusi sa napríklad z počiatočných strát poučili tak, že ukrajinskú minuloročnú ofenzívu pomáhali Ka-52 účinne zastavovať pomocou rakiet Vichr s dlhším doletom, ktoré vystreľovali mimo dosahu prenosných protilietadlových rakiet známych pod skratkou MANPADS. Stále je nezastupiteľná transportná úloha vrtuľníkov. Zatiaľ neexistujú a ani tak skoro nebudú existovať drony, ktoré unesú 24 vojakov alebo štyri tony nákladu ako najvýkonnejšie verzie ruských Mi-17. A je prakticky isté, že si armády ponechajú aj útočné vrtuľníky, ale prispôsobia ich nasadenie pomerom na modernom bojisku.

Prvé dnešné video ukazuje nízky prelet dvoch ukrajinských Mi-24, ktoré sa tesne nad slnečnicovým poľom snažia podletieť radary ruskej protivzdušnej obrany.


Na západ od Očeretyného padla ďalšia dedina, Rusi sa zas o kúsok priblížili k Pokrovsku. Ruská armáda je 20 kilometrov od najvýchodnejšieho okraja veľmi dôležitého mesta Pokrovsk v Doneckej oblasti. Podarilo sa jej to vďaka dobytiu dediny Prohres, ktorá leží deväť kilometrov priamo na západ od obce Očeretyne. Obsadenie obývanej časti dediny hlásia ruské zdroje a správu potvrdili aj ukrajinské informačné kanály.

DeepStateUA tvrdí, že brigáda, ktorá dedinu bránila, ju de facto opustila po masívnom útoku už v piatok 19. júla. Velenie nasadilo na zvládnutie situácie druhú brigádu, ale aj tá sa musela v sobotu stiahnuť. Na zastavenie ruského postupu nemala dosť síl.

Podľa analytikov z tohto zdroja zostáva cieľ Rusov stále rovnaký – prerušiť cestu do Pokrovska z Kosťantynivky, ktorá je z tohto miesta vzdialená približne deväť kilometrov. Ovládnutie Prohresu však Rusom dáva možnosť útočiť pozdĺž železnice z Avdijivky. Ako ukazuje mapa, koľaje sú položené vyššie ako okolitá krajina.


Na Časiv Jar v nedeľu mieril silný útok. Mesto čaká podľa vojakov ešte ťažšie obdobie ako doteraz. Niektoré ukrajinské vojenské účty v priebehu druhej polovice víkendu informovali o veľmi silnom útoku ruskej armády v Časovom Jare. Rusi sa pravdepodobne snažili preraziť do centra mesta, čo sa im podľa predbežných správ nepodarilo.

Video zachytáva jeden z neúspešných ruských pokusov. Výsadok sa snaží ujsť do bezpečia zo zasiahnutého obrneného vozidla. Priamo medzi utekajúcu trojicu vojakov dopadne granát. Jeden z nich z oblaku dymu a prachu vybehne napohľad nezranený, osud ďalších dvoch sa dá iba domyslieť.

Podľa vojaka píšuceho pod menom Bachmutský démon sa Rusi pokúsili preraziť zo severu. „Všetko sprevádzali roje dronov. Útočili tvrdo, teraz prebiehajú najťažšie boje,“ napísal v nedeľu s tým, že vojaci očakávajú zintenzívnenie útokov. V pondelok predpoludním informoval o výsledku nedeľného útoku: „Všetko kontrolujeme, všetok smer udržali.“

Ruský kanál Wargonzo v pondelok ráno napísal o možnosti, že sa útočníkom podarilo zo severu prekročiť kanál, za ktorým je hlavná časť mesta, ale správy o tom označil za neoverené a vyznenie jeho dnešnej zvodky bolo v tejto súvislosti pomerne skeptické.


Rovnaké mesto, ale tentoraz z perspektívy vojakov na zemi. Zábery vyzerajú identicky ako z iných mestských bitiek, ktoré v tejto vojne prebehli.


Rusi si kupujú zradcov, ktorí podpaľujú ukrajinské vojenské autá v zázemí. Údajne v prepočte až dvetisíc dolárov si môžu privyrobiť ukrajinskí kolaboranti, ak niekde v hlbokom zázemí podpália vojenské automobily vlastnej armády. Rusi ich regrutujú na Telegrame a problém, ktorý sa začal pred niekoľkými týždňami ojedinelými správami, že niekde zhorelo auto s nápisom ZSU (skratka ukrajinskej armády), už prekročil epizodickú úroveň. Aj minulý týždeň ukrajinská tajná služba informovala o zadržaní dvojice páchateľov, ktorých sa Rusom podarilo naverbovať.

Cez víkend jeden zo sledovaných ukrajinských telegramových účtov vyzýval vojakov, aby boli opatrní a nenechávali si v autách drahé a vzácne vybavenie. „Nebuďte leniví skontrolovať spodok svojich áut, či na nich nie sú pripevnené výbušné zariadenia, najmä ak ich nechávate cez noc na nestrážených miestach. Pretože už sa vyskytli precedensy.“

Videá dňa
Ukrajinské drony opäť útočili na ruský ropný priemysel. Podrobnosti neboli v čase písania textu známe, ale nálet bol jeden z najväčších. Podľa Rusov sa ho zúčastnilo 75 bezpilotných lietadiel, tvrdia, že zostrelili prinajmenšom 47 z nich. Tento jeden však prenikol nad rafinériu v Tuapse.


Na front prichádza z ruskej strany čoraz viac starých tankov. Na tomto vlaku je zásielka zastaraných T-62 len s minimálnymi úpravami. Na veži je dodatočný reaktívny pancier a nad ňou už tradičná ochrana proti dronom. Aj s ňou však ide bez ďalších úprav o relatívne ľahký terč.


Aké sú straty
Rusko do pondelka rána preukázateľne prišlo o 17 009 kusov ťažkej techniky (vo štvrtok 16 968). Z toho 12 352 (12 316) kusov zničili Ukrajinci, 759 (759) bolo poškodených, 976 (972) opustili posádky a 2 922 (2 921) ukoristila ukrajinská armáda. Z toho je 3 252 (3 235) tankov, z ktorých bolo 2 216 (2 199) zničených v boji.
Ukrajina stratila 6 140 (6 122) kusov techniky, z toho 4 335 (4 317) bolo zničených, 514 (513) poškodených, 261 (262) opustených a 1 030 (1 030) ukoristených. Z toho je 867 (866) tankov, z ktorých 595 (594) bolo zničených v boji.
Poznámka: Ani jedna zo strán pravidelne neinformuje o svojich mŕtvych ani o zničenej technike. Ukrajina každý deň zverejňuje počty ruských obetí a zničenej techniky, ktoré sa nedajú nezávisle overiť. V tomto prehľade využívame dáta projektu Oryx, ktorý od začiatku vojny vytvára zoznam výhradne fotograficky doložených strát techniky.

[Zemakt]

Lynx: díky. Takže další velkohubý nadpis, přičemž po přečtení samotného článku lze konstatovat, že drony na poli vrtulníků nezměnily prakticky nic. FARA byl zrušen úplně ze stejného důvodu jako kdysi Komanč. Byl drahý a postradatelný.

Jinak, ve Vietnamu Ami odepsali celkem 4 868 vrtulníků, a má snad někdo za to, že po té na tuto kategorii bojového prostředku rezignovali? Asi ne, že.

[Juraj Tichý]

Mal svet a Ami po Vietname snáď na výber z inej technológie?
Alebo nie a tak zadali aspoň vyvoj novej generácie H-60 a 64?

[Zemakt]

Aspoň? Má svět dnes na výběr a tak rezignuje na další vývoj vrtulníků? Ano a ne. Nadpis článku je jen další velkohubá proklamace, ve smyslu konce tanků.. Čím víc lajků tím více GOGO. Obsahově to pak popírá.

[skelet]

NO jediné co zatím dostalo na zadek jsou dvě taktiky nasazení vrtulníků.
1) americká, týkající se nasazení dopravních vrtulníků. Tedy provést vzdušný výsadek na dotyku s nepřítelem, ideálně za nepřítelem. To se ukazuje jako sebevražedné. Naopak se víceméně potvrdila sovětská/ruská taktika, kdy výsadek se má vysadit co nejblíže k nepříteli. (takový rozdíl jako mezi BVP a OT)
2) sovětská/ruská, týkající se nasazení bitevních vrtulníků. Jejich taktika "střílejte, až uvidíte bělmo očí" se ukázala jako špatná a ztráty začaly výrazně ubývat v okamžiku, kdy přistoupili na americkou taktiku "střílej na co největší vzdálenost".

[Dzin]

1) americká, týkající se nasazení dopravních vrtulníků. Tedy provést vzdušný výsadek na dotyku s nepřítelem, ideálně za nepřítelem. To se ukazuje jako sebevražedné. Naopak se víceméně potvrdila sovětská/ruská taktika, kdy výsadek se má vysadit co nejblíže k nepříteli. (takový rozdíl jako mezi BVP a OT)

Takhle se ale aeromobilní operace v rámci NATO nedělají. Konkrétní nasazení vrtulníků může být jakékoliv a kdekoliv, není nijak dogmaticky svázáno kde a kam by se měl výsadek poslat. Výsadek sám může být poslán před, na či za nepřítele a stejně tak je i proměnlivá hloubka jeho vysazení či vzdálenost od nepřítele a klidně se může vysazovat doprostřed obraných pozic. Vždy se vše musí přizpůsobit konkrétní situaci a požadavku na to, čeho má výsadek dosáhnout a zda se jedná o taktický, operační nebo strategický výsadek.

Hlavní podmínka je, že v místě výsadku musí být hned na začátku získána převaha nad nepřítele, která mu znemožní provést rychlí protiútok a zničit výsadek či mu zabránit v dosažení úkolu. Třeba u Hostomelu přesně tohle selhalo, kdy Rusové svůj útok naplánovali dost slabí. To, že dokázali vysadit vojáky blízko nepřítele jim nijak situaci neusnadnilo a jejich taktika bitevníků to spíše jen podtrhla.

[Pressburger]

NO jediné co zatím dostalo na zadek jsou dvě taktiky nasazení vrtulníků.
1) americká, týkající se nasazení dopravních vrtulníků. Tedy provést vzdušný výsadek na dotyku s nepřítelem, ideálně za nepřítelem. To se ukazuje jako sebevražedné. Naopak se víceméně potvrdila sovětská/ruská taktika, kdy výsadek se má vysadit co nejblíže k nepříteli. (takový rozdíl jako mezi BVP a OT)
2) sovětská/ruská, týkající se nasazení bitevních vrtulníků. Jejich taktika "střílejte, až uvidíte bělmo očí" se ukázala jako špatná a ztráty začaly výrazně ubývat v okamžiku, kdy přistoupili na americkou taktiku "střílej na co největší vzdálenost".

Tak zrejme Nám nezostáva nič iné počkať si akú taktiku nasadenia vrtuľníkov prepracujú zlaté české ruce...

[skelet]

Pressburger: a to je co za nesmyslný štěk?
Dzin: obkecal jsi to hezky, ale aeromobilní divize US Army primárně počítají s tím, že budou vysazovány na dotyku s nepřítelem. Praktikují to tak od Vietnamu, celou dobu a jejich UH jsou k tomu i uzpůsobeny (rozdíl mezi sovětskou a americkou konstrukční školou, kterou jsme zde rozebírali před rokem a dvěma, a kde jsi ty nesmyslně argumentoval, že Mi-171 nesmí lítat s otevřenou rampou nebo demontovaných krovek; kde z toho nakonec vyšlo, že je to nesmysl vzešlý z nařízení GŠ AČR).

[Dzin]

obkecal jsi to hezky, ale aeromobilní divize US Army primárně počítají s tím, že budou vysazovány na dotyku s nepřítelem. Praktikují to tak od Vietnamu, celou dobu a jejich UH jsou k tomu i uzpůsobeny...

Takhle to rozhodně není, aeromobilní operace počítají vysazení jednotek tam kde je třeba a to včetně těch, co vedou Američané. Nebo co si mám představit pod tím tvým "vysadit na dotyk s nepřítelem" a rozdíl proti "vysadit co nejblíže nepříteli"?

P.S. jako, že je vysazují v dostřelu nepřítele a ti druzí mimo dostřel nepřítele?

rozdíl mezi sovětskou a americkou konstrukční školou

Ten je primárně v tom, že americká zapracovala svoje zkušenosti z nasazení v boji, které byly rozdílné, než ty sovětské. V žádném případě to ale nebylo jen o tom, že by US Army požadovala čistě výsadky v kontaktu s nepřítelem, to je strašně zjednodušující pohled, asi jako tvrdit, že moderní MBT jsou stavěny tak, že se u nich počítá s bojem na 3 km.

To, kde se jednotky vysazují je dáno požadavkem a konkrétní situací. To není okecávání, to je fakt. Když potřebuji jednotky vysadit 20 km od nepřítele, vysadím je tam, když je potřebuji vysadit doprostřed jeho obrany, vysadím je tam. Jde o to najít optimální řešení pro splnění úkolu.



P.S. Ještě to doplním, obecně platí, že výsadek by se měl odehrát co nejblíže cíli, ovšem vše je omezeno vhodnými místy výsadku a obranou nepřítele. Takže to rozhodně neznamená, že se musím vždy snažit o to vysadit vojáky přímo u nepřítele, vysadím je tam, kde to situace dovolí a pokud to nejde jinak, tak je vysadím zcela mimo kontakt nepřítele a následný útok provedu jako standartní pěchotní včetně přesunu. Z toho důvodu se nějaké změny na bojišti v rámci doktríny výsadkových operací dělat nebudou, už teď se počítá se situací, kdy se vrtulníky nebudou moci k nepříteli přiblížit.

Zde je britské Společná doktrína vzdušného útoku (Joint Doctrine Note 1/20 Air Manoeuvre) vycházející z předpisů NATO. Shrnuje pohled na výsadkové operace v rámci NATO a mimo jiné z ní jasně plyne, že to opravdu není jen o tom "vysadit jednotky na dotyk s nepřítelem". A když ještě doplním, obecným pokynům podle toho jak blízko nepříteli přistát se zde konkrétně věnuje odstavec 4.11. Metodika útoku.

Velitelé musí zvážit riziko pro vzdušné a pozemní síly přistávající v blízkosti nepřátelských pozic proti ztrátě překvapení a nedostatku pohyblivosti při přistání daleko od cíle. Existují tři způsoby útoku.

A. Přistání u cíle. Vojska přistávají v útočném pořádku v dosahu přímé palby nepřítele. To je vhodné pro šokovou akci, ale spoléhá se na překvapení.
B. Přistání poblíž cíle. Jednotky přistávají mimo dosah přímé palbu, ale v dosahu nepřímé palby nepřítele, což jim umožňuje shromáždit se bez kontaktu s nepřítelem, ale dostatečně blízko, aby si udržely šok z překvapení.
C. Přistání mimo cíl. Jednotky přistávají mimo pozorovanou nepřátelskou nepřímou palbu, aby dokončily uspořádané shromáždění před přiblížením ke svým cílům. To může být jediná možnost kvůli nepřátelské PVO v blízkosti cílů nebo nedostatku vhodných přistávacích ploch.

[bat]

> Třeba u Hostomelu přesně tohle selhalo, kdy Rusové svůj útok naplánovali dost slabí.
Jsi si jistý? Pokud si dobře pamatuju, tak problém byl ve špatném časování resp. selhání velení a zřejmě i plánu. Letiště obsadili a pak čekali na Iljušiny. Ztratili drahocený čas a pak už bylo pozdě plus neměli koule přistát do nejisté situace (neměli na to připravený plán). Vlastně popřeli sovětskou doktrínu a to co kultivovali od šedesátých let IMO.

[Dzin]

Jsi si jistý? Pokud si dobře pamatuju, tak problém byl ve špatném časování resp. selhání velení a zřejmě i plánu. Letiště obsadili a pak čekali na Iljušiny. Ztratili drahocený čas a pak už bylo pozdě plus neměli koule přistát do nejisté situace (neměli na to připravený plán). Vlastně popřeli sovětskou doktrínu a to co kultivovali od šedesátých let IMO.

Jsem si jist. Ukrajinský odpor na začátku bojů znemožnil obsazení letiště rychle a umožnil příchod dalších posilových jednotek, které provedli protiútok za použití těžkých zbraní a zlikvidovali přistávací plochu. Tím znemožnili přistání letadel s ruskými posilami a následné rozvinutí útoku na Kyjev. Rusové se už jen bránili až do příchodu pozemních jednotek. Pokud by měli na začátku dostatečnou sílu, mohlo vše být jinak. Buď by potřebovali mít velký počet bitevních vrtulníků, letadel nebo raket a letounových střel, tedy cokoliv, co by jim umožnilo potlačili prvotní odpor a ruští výsadkáři by se brzy dostali na zem. Nebo potřebovali více výsadkářů, aby poté, co přistáli po ztrátě času, mohli rozvinout útok a zabezpečit lépe letiště. Ideálně potom obojí. Každopádně to byl krach ruského plánování, které celou akci plánovalo jako šokovou po vzoru Prahy 68 nebo Kábulu 79.

[bat]

@Dzin možná máš nějaké analýzy AČR... Co jsem četl několik článků, videí na YT a rozhovory se zajatými výsadkáři, tak jsem nabyl právě ten dojem.
Např. zde https://warontherocks.com/2023/08/the-b ... t-in-kyiv/ viz otázka těch Iljušinů.

Pokud si položíme otázku jestli mohli Rusové zde uspět s tím co měli, tak odpověď zní zřejmě ano, pokud by včas přistály posily a byli ochotní riskovat. Neúspěch nebyl dán tím, že měli slabé prvotní síly. Měli obsazené letiště (byť s poškozenou částí dráhy, ale Il-76 potřebuje jen cca 800m) a mohli zkusit přistát, ale z nějakého důvodu to neudělali. Osobně si myslím, že to byla chytrá sabotáž někoho ve vedení RA.

Je otázka jestli v dnešní době mají takové operace co nabídnout. S těmi vrtulníky to souvisí, protože jsou zranitelelnější, než kdy před tím.

[Dzin]

I z toho článku plyne, že Rusové nasadili v prvním okamžiku dost malé síly. 34 vrtulníků (mix bojových a výsadkových) se silou 200 - 300 výsadkářů (já naposledy vidět YT analýzu s 300 výsadkáři) a proti nim obrana zhruba 200 Ukrajinských vojáků. Navíc zde píše, Rusové dopravili své vojáky ve dvou vlnách, takže opět tříštili síly. Stěžejní bylo to, že nejspíše nepředpokládali žádný významnější odpor, což je v tom článku také uvedeno.

V tom článku ostatně píše, že posilová vlna Il-76 musela být zrušena, protože se výsadkovým jednotkám nepodařilo rychle obsadit a zabezpečit letiště. Jako důvody uvádí dvě možné, neschopnost Rusů zabezpečit a kontrolovat letiště popřípadě zničení přistávací plochy ukrajinskou dělostřelbou. Obava ze ztráty Il-76 potom pramení z druhého, tedy neschopno zabezpečit letiště.

Jak jsem psal, zásadní chyba by la dle mého slabí počáteční útok, který neměl dostatečnou podporu. Rusové plýtvali raketami na cíle po celé Ukrajině, místo aby soustředili údery na významné cíle. V první den vypálili 66+ střel, pokud by je nebo nějakou významnou část soustředili na cíle na a v okolí Hostomelu, situace by byla jiná. Stejně tak, pokud by nasadily silnější výsadek, 300 vojáků proti 200 je poměrně málo a relativně slabá byla i jejich podpora ze strany vrtulníků. Beru, že to bude znít jako klišé, ale dost věcí vyřeší palebná síla a nebo dostatečná početní převaha. Ostatně v podání ruských útoků na Ukrajině jsme toho svědky dnes a denně. Rusové se plně spolehli na moment překvapení a šokovou taktiku, která nevyšla.

Podobné útoky mají stále co nabídnout, jen musí být připravovány pečlivěji s větším přihlédnutím k situaci. Jak jsme psal, možná se to nezdá, ale doktrinální modely pro tyto operace počítají s různými situacemi a i s působením v ne zcela optimálním prostředí včetně schopnosti nepřítele kontrolovat vzdušný prostor a napadat útočící jednotky ať už přímou nebo nepřímou palbou (včetně vzdušných úderů).

Vzdušné útočené operace byly a jsou a budou vždy velmi riskantní podnik s nejistým výsledkem a o to důležitější jsou zde zpravodajské informace a dobré a kvalitní plánování.

[Zemakt]

Já bych ještě přidal související absenci těžkých zbraní. UA dělostřelectvo, oni ne.

[Lynx]

Z historie poznam vela pripadov, kedy velka aeromobilna operacia (katastrofalne) zlyhala, no len minimum kedy bola uspesna. Obsadzovanie Prahy v r1968 nie je celkom dobry pripad, lebo tam ochota vzdorovat bola skor mala ako velka.
Ja vidim uzitocne pouzitie vetulnikov na (C)SAR, resp MEDEVAC, pripadne nicenie tankov z velkej vzdialenosti. Ostatne je len zbytocny risk bez.zodpovedajucej pridanej hodnoty.

[Martin.K]

Tak Rusové celej útok hodně podcenili, důkazem byli i zablokovaný kolony na Kyjev, kde pak Ukrajinci objevili vybavení pro policejní zásahy proti demonstrantům, prostě si Rusáci mysleli, že to bude procházka růžovým sadem a 3 denní operace se nebude protahovat.
Vyšlo jim to v podstatě jen na jihu z Krymu, kde došlo k selhání obrany možná i zradě. Několikrát se o tom zmiňuje i Tom Cooper na svém blogu.

[Lynx]

Skratka, toho co moze zlyhat je privela na to, aby to vyvazilo rizika spojene so zlyhanim. A je jedno, ci to je dielom nahody, zrady ci odolnosti obrany.

[Alfik]

Pokud si dobře pamatuju, tak problém byl ve špatném časování resp. selhání velení a zřejmě i plánu. Letiště obsadili a pak čekali na Iljušiny. Ztratili drahocený čas a pak už bylo pozdě plus neměli koule přistát do nejisté situace (neměli na to připravený plán). Vlastně popřeli sovětskou doktrínu a to co kultivovali od šedesátých let IMO.

Použili stejný plán jako na Ruzyni v r. 68. Akorát že Ukrajinci, na rozdíl od nás, to letiště okamžitě začali bránit. Proto "tam" už nemohly ty Ily přiletět.